Smyslem scenáristického workshopu je individuální spolupráce studenta s pedagogem, ve které se uplatní důraz na osobnost, autorský styl a metodiku postupu při psaní. Součástí předmětu jsou vlastní scenáristická cvičení.

Vyučující: Mgr. Rudolf Merkner 

Osnova:

1. Stručný popis prvotního nápadu a jeho stylizace do premisy, zkoumání jeho životaschopnosti (mýty, legendy, pověsti, pohádky). Téma = poselství
2. Formování prvotního nápadu, důraz na sdělitelnost myšlenky
3. Uvěřitelnost, analýza děje, dramatizace vyprávění
4. Konflikt - budování, gradace, vyvrcholení, odeznění
5. Tvorba bodů zlomu
6. Základní prvky dramatizace
7. Mapa vnitřních dějů
8. Mapa vnějších dějů
9. Vyjadřování obrazem - zviditelňování neviditelného
10. Zvuk - zvuková dramaturgie
11. Motiv; leitmotiv, motivické linie
12. Pointa. Závěr. Uzavření všech motivů.
13. Struktura vyprávění - tradiční trojaktová struktura. Ukotvení scénáristických principů

Podmínky absolvování:

1. 10 pozorování (max půl strany) a jejich prezentace (čtení na semináři) + následný rozbor s kolegy
2. Odevzdání synopse (1 normostrana) a treatmentu schváleného pedagogem filmu/tv seriálu (10 normostran)
3. Aktivní práce na zadaných úkolech v rámci semináře  

• Ústní a písemné prověření znalostí (scenáristické metody, postupy a nástroje – na konkrétních scenáristických cvičeních ověření zvládnutí scenáristického software, odevzdání částí scénářů, cvičení a etud).
• Účast na seminářích (75 %).
• Pozorování se píší průběžně.
• Na synopsi a treatmentu práce a konzultace průběžně.
  

Pozorování, narativní detail, jak uchopit prvotní nápad. Co je to téma/sdělení autora/poselství. Společná analýza a nácvik zachycení detailů okolo nás – pozorování.

Příběh a jeho části: hledání analogií v již napsaných příbězích a jeho stylizace do premisy, zkoumání jeho životaschopnosti (mýty, legendy, pověsti, pohádky, román, novela, vtip, story). 

Srozumitelnost textu pomáhá síle sdělení: Sběr nápadů a postřehů ze svého okolí, hledání formy sdělení. Formování do textové podoby od prvotního nápadu až po příběh. Důraz na sdělitelnost a srozumitelnost myšlenky ukryté v příběhu.

Synopse, treatment, gang, dialog, nápad, scénář, obraz: jak správně a efektivně využívat standardní nástroje vyjadřování, podoby a tvary příběhu.

Pravdivost a uvěřitelnost situací, vyprávění, narativní oblouk, analýza děje, dramatizace vyprávění. Klasická „aristetolevská“ výstavba příběhu, jeho odrazy v klasické literatuře a filmu.  

Konflikt/peripetie v příběhu – budování, gradace, vyvrcholení, odeznění, narativní vzorce modelování příběhu a příklady jejich použití v klasické literatuře a filmu.

Pozorování světa okolo jako cesta k tvorbě, hledání silných peripetií a jejich zachycení prostřednictvím v textu pro další použití do příběhu.  

Základní prvky dramatizace, rozdíl mezi literárním dílem a scénářem – tedy formou, která bude následně interpretována obrazem. 

Postava – charakter, jednání, gesto/dialog, základní stavební kameny pro utváření scénáře. Důležitost dobře usazeného charakteru pro jednání postavy. 

Žánr, vkus a srozumitelnost textu jako základní „neviditelné“ esence při výstavbě příběhu, které neodmyslitelně a často nevědomě utváří náš příběhový svět.

Po prostudování okruhu vyplňte test 10. Zvuk – zvuková dramaturgie. Ke každé otázce formulujte odpověď.

Praktické a důležité informace při tvorbě scénářů – délka, formální podoba, prezentace, vztah autora a zadavatele, Dilia, autorské organizace, odměny, smlouvy.

Praktická část I. – společné čtení pozorování a dramaturgická práce nad nimi, hodnocení srozumitelnosti od ostatních studentů.

Praktická část II. – dramaturgická práce a hodnocení nad realizovanými texty (synopse, treatment) studentů od pedagoga. Potřeba a nácvik práce na verzích příběhu, jeho posun a přesnější specifikace dle zadání dramaturgie (pedagoga).