RENESANČNÍ PRÓZA

„Svět se zbláznil. Chýlí se ke konci. Flámujme, flámujme, flámujme!“ Tak zní jeden z citátů z románu Françoise Rabelaise, kterému v této kapitole budeme věnovat především pozornost. Podobných citátů, zneklidňujících a prostořekých, bychom v Rabelaisově nejslavnějším díle, jehož hlavními postavami jsou dva obři, mohli najít desítky, ne-li stovky. Uvedený citát nám dokládá nejen rozmarného ducha vyprávění, ale i jakousi mezní či krajní polohu, k níž autor své fiktivní vyprávění přivedl.

Velký český romanista Václav Černý v jedné své přednášce označil Rabelaise za největšího komického básníka novověku, současně jej však před převážně dámským publikem omlouval. Je tedy otázkou, jak Rabelaise přijmete Vy...

Cíle kapitoly:

• představit dvě významná a stále živá díla francouzské prózy 16. století: Heptameron a pentalogii o Gargantuovi a Pantagruelovi;
• vlastními slovy přiblížit fenomén smíchové (karnevalové) kultury;
• definovat pojmy „utopie“ a „dystopie“.