Téma 2           Metody zkoumání jazyků, jazykový vývoj

(Ostrá, Spitzová s. 16-23, Černý s. 68)


A.    Diachronická jazykověda

B.     Synchronická jazykověda

C.     Srovnávací jazykověda

D.    Obecná jazykověda


A.        Diachronická/historickosrovnávací/evolutivní jazykověda (od 19. st.) dala vznik genetické
klasifikaci jazyků, založené na zkoumání společných změn u urč. skupiny jazyků. Zkoumá vznik –
nedořešeno, kdy a kde (polygenetická x monogenetická teorie), původ, vývoj jazyků a příčiny
jazykových změn (zde srov. možnost je poznat):

·           Příčiny čistě jazykové – analogie (srov. č. oni prosí, trpí → sázejí/sází) + snaha o
rovnováhu v systému

·           Příčiny fyzické – ekonomie = snaha mluvčího usnadnit si výslovnost (např. č. vokno,
sedum, it. santo x lat. sanctum, it. esempio x lat. exemplum, it. diritto x lat. directum) →
asimilační změny (srov. č. zpěv x slov. spev)

·           Příčiny historicko-společenské – srov. angličtina, italština, vznik nových institucí,
vliv církve, vliv vývoje techniky atd.

Srov. čeština na cestě od praslovanštiny ke staroslověnštině, přes starou češtinu k češtině dnešní,
srov. italština na cestě od lidové latiny, přes starou italštinu k italštině dnešní.

1.    Vývoj jazyka je sledován na všech rovinách jazykového systému:

a)     Fonetické změny (srov. také Černý s. 18-23).

Srovnejme příklady ve staré češtině (strč.), v nové češtině (nvč.), v italštině (it.), latině
(lat.) nebo francouzštině (fr.) nebo španělštině (šp.)

Asimilace        znělostní         č. kdo x slov. kto, mor. x č. nashledanou

podle místa tvoření                 č. nebo x banka, it. diritto x lat. directum

metateze         it. formaggio x fr. fromage, č. hrad x rus. gorod

redukce          lat. civitatem →  it. città, lat. calidus →  it. caldo, fr. chaud, lat. domnus →
it. don

disimilace       lat. arbor → it. albero

palatalizace    č. moucha x mouše, mlha x mlze, rod x rodině

sonorizace      lat. vita(m) x šp. vida

monoftongizace         lat. augustus → it. agosto, angl. author, automatic

diftongizace               lat. cor → it .cuore, strč. kúsek, múdrý → nvč. kousek, moudrý

kontrakce                  it. di+la x della, fr. de le x du

vázání             fr. mes amis /mézami/

epenteze (vkládání):   lat. camera → fr. chambre

b)     Vývoj morfologického systému (srov. Černý s. 23-26)

·         zánik morfologického pádu u jmen v it. (a dalších románských jazycích)

·         vývoj systému časů - časy převzaté z lat (prézens amo, imperfektum amavo), v lat.
neexistující (nově vzniklé) časy složené (it. passato prossimo ho parlato, fr. passé composé j´ai
parlé) – vznik futura (it. parlerò ← lat. parlar+habeo) → větší počet časů (podrobněji později)

c)      Vývoj syntaktického systému:

·           zánik morfologického pádu jmen → slovosled Subjekt-Verbum-Objekt

·           zánik (redukce) slovesné flexe → obligatorní pronominální subjekt

d)     Vývoj slovní zásoby – změny rychlejší než změny fonetické a morfologické (srov. Černý s.
27-35)

Vznik nových lexémů = změna formální

·             odvozováním – afixy (sufix, prefix) – it. in-dimentica-bile/ne-zapomenu-telný,
im-bianc-are/vy-běl-it

·             skládáním – acque-dotto/vodo-vod, pocket money x kapesné, girasole x slun-ečn-ice

·             konverze – srov. anglické water, water plants, to water plants

·             výpůjčky – srov. z lat. (vědní obory), z angl. (obl. sportu, ekonomiky, techniky),
germanizace češtiny po Bílé Hoře x puristické snahy v době národního obrození, romanizace
angličtiny po normanském záboru x dnešní snaha Francouzů bránit přílivu výpůjček z angl.,
internacionalismy (z lat. (např. diskuse, informace) nebo řeč. (např. schéma, téma, dialog)

·             sousloví – it. non ti scordar di me/ angl. forget-me-not x pomněnka

·             frazeologismy – it. vedere rosso=essere molto arrabbiato/vidět rudě

·             zkracování – UE = EU, ONU = OSN


Změny (posuny) ve významu slov existujících = změna obsahová
  * zúžení významu (pivo)
  * rozšíření významu (hlava)

2.        Diferenciační a integrační tendence ve vývoji jazyka (srov. Černý s. 38-40)

a)      Diferenciace jazyka vlivem substrátu – srov. latina pod jazykovým vlivem nového prostředí
(Galie, Hispánie, Dácie) ® vznik jednotlivých románských jazyků (podobně jazyky slovanské,
germánské atd.). Obecně vliv na růst počtu jazyků.

b)     Integrace – např. latina jako integrující/sjednocující element na značně jazykově
roztříštěném území, jazykové sblížení etnicky odlišných národů na Balkáně. Novodobě rozšíření
nejsilnějších jazyků (angl., špan. ® zánik jazyků „domorodých“) + projevy jazykové integrace
v zániku dialektů (srov. Itálie, ČR). Obecně vliv na zmenšování počtu jazyků.

B.        Synchronická/popisná jazykověda – zkoumání jazyka v urč. období. Srov. jednotlivé
jazykové disciplíny témata 7, 8, 9, 10.

C.        Srovnávací jazykověda, úžeji metoda geneticko-srovnávací – tj. srovnávání jazyků
příbuzných původem, jejich společný prajazyk a diferenciace (srov. praslovanština – jaz. slovanské,
latina – jazyky románské).

D.        Obecná jazykověda – hledá společné znaky a zákonitosti vývoje jazyků