L 8 Morfologie a syntax (Černý s. 101-121, 121-145, Ostrá, Spitzová s. 30-38) Morfologie a syntax = gramatika (morfosyntax) A. Morfologie = tvarosloví 1. Základní jednotka = morfém = nejmenší jednotka nesoucí význam. Druhy morfémů: a) morfém lexikální, vyjadřuje lexikální, tj. věcný význam b) morfém derivační – afix. V italské tradiční lingvistice patří do problematiky lexikální morfologie, tj. do problematiky odvozených slov – srov. it. lenta-mente) c) morfém gramatický vyjadřuje gramatické významy, tj. gramatické kategorie jmen a sloves) · soubor tvarů (vzorec) určitého vzoru tvoří paradigma · pomocná/gramatická slova (srov. subjektové zájm. v angl, pomocná slovesa u složených časů nebo u futura) 2. Gramatické kategorie ohebných slovních druhů a) Kategorie jmenné: jména mění tvar podle kategorie rodu, čísla a pádu · kategorie rodu: rod gramatický maskulinum, femininum, neutrum X rod přirozený spojený s konkrétní lexikální jednotkou (muž - žena, uomo - donna, man – woman, atd.) · kategorie čísla: singulár, plurál substantiv, adjektiv, pronomen: srovnej tvoření množného čísla v češtině a v italštině oproti angličtině. · singularia tantum = jména, která mají jen singulárový tvar (listí, gente). Srov. substantiva látková a jejich pl. !!! (maso, carne, meat) · srov. dále kategorie počitatelnosti a nepočitatelnosti (v angl. snadný přechod: např. wood jako nepočitatelné i počitatelné). · pluralia tantum = jména, která mají jen plurálový tvar (kalhoty, pantaloni, trousers. Duál v češtině: oběma očima/ušima x dvěma oky (na polévce), hrnec se dvěma uchy · kategorie pádu: srov. latina a čeština X italština a další románské jazyky ??? X angličtina ??? · kategorie určenosti: v jazycích, které mají člen. Funkcí členu je vyjadřovat dvě opozice: a) opozice třída x člen třídy: Voglio comprare un cane. b) opozici známý x nový: Mi ha morso il/un cane. známý/neznámý pes · Funkce jmenných kategorií a její odraz na rovině syntaxe: Kategorií čísla a rodu se substantivum shoduje s adjektivem (srov. č. starý muž a it. uomo vecchio. Srov. anglické old man). · Morfologický pád substantiv a jeho funkce: jeho funkcí je VYJADŘOVÁNÍ SYNTAKTICKÝCH VZTAHŮ: nominativ = syntaktický subjekt (S) akuzativ = syntaktický přímý předmět (O) dativ = syntaktický nepřímý předmět. Existence morfologického pádu substantiv umožňuje slovosled volný, jako v češtině. Př.: Knihu Petrovi maminka koupila včera. O přímý O nepřímý S V Adv Pádové koncovky podstatných jmen ukazují na jejich syntaktickou funkci. Naproti tomu neexistence morfologického pádu substantiv vede k pevnému, gramatikalizovanému slovosledu S-V-O, jako v italštině nebo angličtině. JEN postavením vůči predikátovému slovesu V jsou v italštině nebo v angličtině odlišeny subjekt v nominativu a předmět v akuzativu. Ostatní syntaktické pády (větné členy) jsou vyjadřovány předložkou, proto mohou v italštině zaujímat i pozici před predikátovým slovesem V: Př.: A Piero ho regalato un libro, a Maria un CD. Di Carlo parlo volentieri. Rozlišujme proto pád bezpředložkový, tj. přímý: nominativ a akuzativ, a pád předložkový. Pád morfologický = forma jména x pád syntaktický = syntaktická funkce. b) Kategorie slovesné a jejich funkce: slovesná flexe: osoba, číslo, čas, způsob, diateze · Funkcí kategorií osoby a čísla slovesného tvaru v predikátu je ukázat na subjekt věty. Proto v jazycích s rozvinutou slovesnou flexí není nutná přítomnost pronominálního subjektu: Př.: Mluvím. / Parlo. I speak nebo Je parle. Zájmena „já“ + „ty“ označují účastníky promluvy, tj. mluvčího a posluchače. Zájmeno „on“ označuje osobu „třetí“, která není účastníkem promluvy. Zájmeno „my“ vyjadřuje „já + ty“ nebo „j á+on“. Sleduj tzv. zdvořilostní formy „tykání“ x „vykání“ v různých jazycích a sociolingvistický aspekt tohoto jevu. · Funkcí kategorie času je zařazení děje vůči okamžiku promluvy, tj. čas absolutní, a zařazení děje vůči ději jinému, tj. relativní: Př.: Mluvím časem přítomným je děj zařazen jako současný vzhledem k okamžiku promluvy Mluvil jsem časem minulým je děj zařazen jako předčasný vzhledem k okamžiku promluvy. Budu mluvit časem budoucím je děj zařazen jako následný vzhledem k okamžiku promluvy Další periferní časové významy: - Perfektivnost/Ukončenost (u perfekta v it., dokonavých sloves v č.) Př.: Udělal jsem chybu. / Ho fatto un errore. - Imperfektivnost/Neukončenost (u prézentu v it a č., a imperfekta v it. a nedokonavých sloves v č.) Př.: Porta gli occhiali. / Nosí brýle. Da ragazzo portava gli occhiali. / Jako chlapec nosil brýle. - Iterativnost/Opakování (u prézentu nebo imperfekta) Př.: Da ragazzo andavo al mare tutti i venerdì. Jako chlapec jsem jezdil k moři každý pátek. - Aktuálnost, průběh děje (u prézentu, imperfekta v it., u průběhových časů v angl.) Př.: Ho aperto l’ombrello perché pioveva. Otevřel jsem deštník, protože pršelo. - Inkluzívnost (u angl. present perfekt nebo it. a č. prézentu) Př.: Nosím ty šaty už dlouho. / Porto il vestito da molto tempo. Český a italský prézens zahrnuje (italsky include) okamžik promluvy a dobu (dlouho) před ním. · Srov. kategorii vidu v češtině a kategorii aspektu v italštině: perfektivnost x imperfektivnost a další periferní časové významy uvedené výše · Funkce kategorie modu (slovesného způsobu): základní prostředek modální výstavby výpovědi při vyjadřování postoje mluvčího k věcnému obsahu věty: Modus v češtině: indikativ, imperativ, kondicionál Modus v it. + v angl. a něm: indikativ, imperativ, kondicionál, konjunktiv Sleduj užití modu na modálním schématu různých větných typů: Př.: Jdeš rychle. (=forma věta oznam., modus indikativ, klesavá intonace) Přijdeš? (= forma věta tázací, modus indikativ, stoupavá intonace) Přijdeš v deset. (=forma věty oznamovací, modus indikativ, ALE funkcí může být vedle oznámení také rozkaz) S užitím slovesného modu u větných typů je spojena otázka aktuálních ilokučních (komunikačních) funkcí podle komunikačního záměru mluvčího: jednou formou věty lze vyjádřit několik ilokučních funkcí (srov. příklad Přijdeš v deset.) A naopak: jedna ilokuční funkce může mít několik forem: Př.. Otevři okno. rozkazovací věta, ilokuční funkce žádost Otevřeš okno? tázací věta s indikativem, ilokuční funkce žádost Otevřel bys okno? tázací věta s kondicionálem, ilokuční funkce žádost · Modus je prostředkem k vyjadřování epistemického/jistotního postoje mluvčího: Př.: Přijde. indikativem se vyjadřuje jistota Přišel by. kondicionálem se vyjadřuje nejistota · Kategorie diateze (= slovesného rodu) vyjadřuje účast aktantů/ participantů na ději a jejich vztah k němu: · diateze aktivní (rod činný): Agens/konatel je ve funkci subjektu věty Př.: Rodiče postavili dům. / I genitori hanno costruito una casa. · diateze pasívní = rod trpný: Agens/konatel byl odsunut z pozice a funkce subjektu věty Př.: Dům byl postaven před pěti lety. / La casa è stata costruita cinque anni fa. Pasívní diatezi mohou mít jen tranzitivní slovesa, tj. taková slovesa, která mohou řídit přímý předmět.