Poznatky a znalosti

Snahy o pochopení lidské mysli se datuje přinejmenším do doby helénistické. Už Platón či Aristoteles se snažili pochopit a popsat lidské poznání. 

Než se začneme věnovat znalostním systémům, objasněme si pojmy poznatek a znalost a způsoby reprezentace poznatků.

Co je poznatek?

Poznatek je reprodukce určité vymezené části objektivního světa včetně zákonitostí, které v něm platí, je to produkt pracovní, společenské a myšlenkové činnosti lidí, jehož charakteristickou vlastností je komunikovatelnost, čili vyjádřitelnost v jisté jazykové podobě. 

Co je znalost?

Znalost definujeme jako vzájemně provázané (měnitelné, doplnitelné) struktury souvisejících poznatků. Znalost něčeho znamená vlastnit tomu odpovídající reprezentaci v podobě dostatečně věrného a přesného kognitivního modelu včetně schopnosti vykonávat s touto reprezentací různé kognitivní operace.

Rozdíl mezi poznatkem a znalostí je velký. Vlastnit soubor poznatků o něčem ještě neznamená tuto oblast znát. Nejeden čtenář si jistě pamatuje na některé své spolužáky, kteří měli, nejčastěji matematiku, chemii či fyziku „našprtanou“, aniž by byli schopni dané poznatky použít.

 Takový spolužák má zcela jistě o dané problematice spoustu poznatků, kterým však nerozumí, není schopen je aplikovat a tudíž lze těžko říct, že danou problematiku zná. 

Podrobněji naleznete zde