Archeologie vrcholného středověku Opevněná sídla nobility P. Kováčik Středověká opevněná sídla nobilitv - úvod objekty odedávna přitahující pozornost: - zpravidla výrazné dominanty v krajině - četné zmínky v dobových písemných pramenech kastelologie - historická věda zkoumající středověká feudální opevněná sídla ... především hrady, hrádky, tvrze, ale i hradiště, dvory/dvorce, komendy, pevnosti mezní disciplína - kombinuje metody a poznatky několika vědných disciplín: archeologie (hl. archeologie středověku), architektura, archivnictví, historie Kasteloloqie v českých zemích - hlavní představitele ■ moderní počátky v 19. stol. - nejdříve německy badatelé A. Sedláček - Hrady, zámky a tvrze království Českého l-XV (15, svazků; 1882-1927) V. Mencl a D. Menclová - historici architektury, výzkumy v Čechách a na Slovensku hl. Menclová, D. České hrady 1. a 2. díl. Praha: Odeon, 1972. současnost: Čechy-T. Durdík (+2012) Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. na Moravě - M. Plaček Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. jejich počátky souvisí s počátky šlechty, resp. s počátky šlechtické držby půdy: přemyslovská knížata (a zřejmě již mojmírovská) obdarovávali některé své příslušníky bojových družin půdou a usedlými zemědělci, určenými k jejich obživě 12. stol. - postupná proměna družiníků jakožto „dočasných" držitelů darovaných statků v nově vznikající společenskou třídu s právně kodifikovanou dědičnou držbou půdy a lidí (Statuta Konráda II. Oty z roku 1189) odráželo to mj. dotváření feudálního lenního systému - archeologické doklady až od 13. stol. - dvory (někdy dvorce) - menší lehce opevněná, či jen ohrazená sídla tvrze - menší opevněná sídla v intravilánu vesnice, resp. na něj navazující - hrádky - menší opevněná sídla dál od vesnice na strategických polohách Menší sídla středověkých elit - dvory (dvorce) existence již za V. Moravy - uzavřené, ohrazené celky na hradištích, resp. jejich před h rad ich Pohansko u Břeclavi (Dostál 1975) příbuznost s podobnými karolínskymi objekty ve Franské říši (Macháček 2005) raně středověké Čechy - písemné prameny: Stará Boleslav - dvůr knížete Boleslava a dvůr jeho družiníka Hněvsi Tetín - dvorec sv. Ludmily dvorec kněze Pavla ? na Pražském hradě (II. staroslověnská legenda o sv. Václavu) mimo hradiště (11. stol.) - knížecí dvorce ve Zbečně, v Sadské ... 12. stol. - dvorce ve vlastnictví církve (pův. zeměpanské): Radonice nad Ohří (strahovský klášter), Žerciněves (pražský biskup) Menší sídla středověkých elit - dvory (dvorce) archeologické výzkumy: Bedřichův Světec (okr. Most) AV 70.-80. léta 20. stol. (Klápště 1994) několik budov ohrazených plotem, či palisádou na ploše cca 8-9 m x 18-24 m (cca 1,5-2 ary) hlavní budova zahloubená cca 1 m do skály, o půdorysu cca 4,5 x 4,5 m, s obvodovými sloupovými jámami patrně vícepodlažní: spodní patro - skladovací, horní - obytní další zahloubená budova a kolna ? cca 20 m na J románský emporový kostelík sv. Jakuba Většího (20.-30. léta 13. stol.) movité nálezy: střepy keramických nádob, přesleny, pískovcových žernovů, kamenných brousků fragmenty železných nožů, pérových nůžek, podkov, udidel, ostruh bronzová přezka, 2 fragmenty skleněných pohárů k roku 1238 uváděn vladyka Hageno de Zvethis http://www.turistickelisty.sportovnilisty^ mostecka/?style=mobile A u Obr. 78. Bedřichův Světec, tvrziště. A Půdorys šlechtického sídla a románského kostela. 1 ohrazení, 2 a 3 zahloubené objekty z první poloviny 13. stol, 4 kůlové jamky konstrukce z první poloviny 13. stol., 5 příkop mladšího sídla, 6 a 7 zahloubené objekty mladšího sídla, 8 zemnice z 16. stol. Pramen: KSápšté 1994, obr. 15. B Kresebná rekonstrukce sídla z první poloviny 13. stol. v pojetí P Meduny (upraveno). Pramen: Vaniček 2000, str. 265 Menší sídla středověkých elit - Tvrze Tvrze - malá hrazená sídla, často jen s dřevěnou resp. dřevohliněnou zástavbou, obvykle v nevelké vzdálenosti od příslušných vesnic častý výskyt v staré sídelní oblasti, kde měla četné majetky nižší šlechta první fázi občas stavěny i vyšší šlechtou (Koválov) „motte" - specifická skupina se zástavbou na uměle navršeném pahorku (z hlíny z příkopu), zpravidla kruhovitého půdorysu, někdy obsahuje předhradí Popice, Senorady, Koválov, Nevojice od 13./14. stol. - častější kamenné, obvykle věžové tvrze v těsné blízkosti vesnické zástavby (Nárameč, Pyšel) doklad přesunu sídla z hrádku nad vsí do výstavnější tvrze na okraji intravilánu (Mstěnice) složitější dispozice (Mstěnice) . - redukce počtu těchto drobných sídel významné výzkumy: I c, Mi e, I Motte v Z Evropě již od 11. stol. tapiserie z Bayeux (cca 1077) - (68,38 x 52 cm) autor - pův. královna Matilda (manželka Viléma Dobyvatele) a její dvorní dámy dnes - spíš zakázka biskupa Oda (bratra Viléma Dobyvatele) Motte „Kulatý kopec" v Koválově u Zabčic umístěno v rovinaté krajině pol. 13. stol. - poč. 15. stol. (kol. 1425) AV J. Unger (1994): 3 stavební fáze + 2 požárové horizonty 1252 - Bohuš z Koválova, bratr Jana z Višňového a Matěje z Koválova (1259) 1253 - patrně zničeno při kumánském vpádu ... a vzápětí zase obnoveno 1278 - patrně podruhé zničeno obnoveno až letech 1307-1314 ... a nový majitel (Jan z Meziříčí) 3 fáze - sloužilo asi jenom jako dvůr... zánik spolu se vsí až za husitských válek kolem ZSV s kostelem a hřbitovem + část pravděpodobného ohrazení https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Motte.jpg https://s3-eu-west-1 .amazonawsxom/media.archeologicky-atlasxz/production/image/2018/07/09/02/38/36/348/zabcice_aJpg.jpg https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2018/07/09/02/38/25/363/zabcice_1_tifJ https://kastelologie.cz/katalog/kovalov/img_3506_web.jpg Motte „Kulatý kopec" v Koválově u Žabčic © Jan Heřman., http://www.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-znceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman5/bar/Kovalov%20podle%20J. %20Ungera,%20P.%20Chotebora.jpg © Jan Herman, http://www.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman5/bar/Kovalov%20podle%20J.%20U Motte „Kulatý kopec" v Koválově u Žabčic Zachycený půdorys kostela v areálu ZSV Koválov https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2018/07/31/20/06/36/511/zabciceJpg.jpg Funkce hradů rezidenční - „pohodlné" sídlo majitele a jeho rodiny sociální - znak vyššího postavení majitele - (dílčí znaky - palác, kaple, kachlová kamna, ...) vojenská - obrana a kontrola území, komunikace, bezpečné útočiště rodiny majitele, sídlo vojenské posádky ekonomicko-správní - správa panství, výběr poplatků, odbytiště výrobků, ... Hradv - členění - dle majitele: především královské, šlechtické ... ale i církevní (Blansek, Fulštejn), měšťanské (přestavba hradu Okoř) dle polohy: ostrožné, výšinné, skalní, vodní... jeskynní Hrady - členění/typologie dle dispozice hrady přechodného typu hrady s obvodovou zástavbou francouzské kastely středoevropské/italské kastely hrady bergritové dispozice hrady donjonové dispozice hrady s palácem jako hlavní obrannou a obytní stavbou hrady s plášťovou zdí hrady se štítovou zdí hrady dvoupalácové dispozice hrady blokové dispozice - problematika - moderní terminologie x stavbu hradu určovaly a, zkušenosti stavitele, dobová rr lUUd, |JUIUI Id d tvar staveniště, dostupné zdroje materiálu, nevyrovnaný stav dochování a stav výzkumu ... - některé hrady přiřazeny k různým typům i Hradv prechodného tvou skupina na rozhraní mezi raně středověkými hradišti a vrcholně středověkými hrady - definoval T. Durdík (2007 - publikace) nejstarší vlna hradů ... vznikaly obvykle v 1. polovině 13. století navazují na tradici starších hradišť + doplněné o prvky zděných hradů ... tj. míšení prvků obou skupin sypané valy s čelnou kamennou zdí, kladenou nasucho nebo pojenou maltou, se zídkou nebo palisádou na vrcholu valu doplněny o stavby, někdy zapojeny do opevnění ... např. Angerbach u Kožlan palác hrázděné konstrukce, vyplněné břidlicí další lokality Hlaváčov u Rakovníka, Tachov (součástí je věž, Týnec nad Sázavou (součástí je kaple) ... < existencí hradů přechodného typu odmítají L. Konečný nebo V. Razím „základní" typ královských hradů, rozvíjený od 13. století (již na konci vlády Přemysla Otakara I. např. Jindřichův Hradec, Zvíkov, Křivoklát... Bezděz ... vývoj končí na poč. 14. s několika budovami, jejichž strana/strany byly součástí opevnění zpravidla rozměrné (někdy > 1 ha), mívaly j i nebo \ í... ale l ...i bergrit (např. Bezděz) nebo donjon některé přešly do šlechtických rukou (Osek, Lichnice) šlechtické „napodobeniny" (Příběnice, Říčany, Stará Dubá, Vízmburk Křivoklát https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/d/dd/K%C5%99ivokl %C3%A1 t_-_p%C5%AFdorys_%28Kr%C3%A1 l%2C_1891 %29.png ZDROJ: DURDÍKj T, Ilustrovaná encyk lopedie českých hradů. Praha: Libri, 200Z, s. 300. Půdorys hradu od V. Krále publikovaný A. Sedláčkem roku 1895: 1 - cesta od druhé brány, 2 - třetí brána, 4 - Čertova věž, 5 - trojhranné bašty, 6 - bašta na východním konci, 7 - brána do horního předního hradu, 8 - přední dvůr, 9 - kaple, 10 - dlouhé stavení jižní, v němž bylo pozdější opatství, 11 - dům severní s celami a refektáři, 12 - dvůr s nádržkou, 13-velká věž, 14-dům kratší jižní, 15 - věž čtverhranná, 16-tarasy, 17-nejstarší palác, 18 - zazděná gotická branka Sedláček chybně identifikoval stáří a charakter některých budov hradu. Odlišné části podle mladších autorů jsou: 10 - královský palác, 11 - purkrabský palác, 14 a 17 - manské paláce, 15 - přístavek sousedního paláce Francouzské kastel „pravidelný" více věžový hrad (pův. z Ile-de-France po r. 1220) systém rozmístění (zpravidla okrouhlých) věží umožňoval aktivní obranu -flankování (pokrývá „mrtvý prostor", tj. umožňuje bezpečnější ostřelování paty opevnění Tvřov © Jan Heřman, http ://www . hrady-zriceniny ..cz https: //www. h rady- zriceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman4/bar/Konopiste%2013%20stol%20podle%20D.Menclove,%20T.Durdika,%20P. Chotebora.jpg na Z hranici starého sídelního území a královského hvozdu, nad říčkou Doubravkou na stezce z Olomouce na Uničov a dále do Čech - PP 1260 - purkrabí Idík (Jiljí) I. ze Švábenic 1276-1408 - přímá zeměpanská držba pak zástava ... 1416-1513 - páni z Vlašimi 1513-1597 - páni z Boskovic (dar Vladislava II.) - renesanční přestavba 1597-1945 - Lichtenštejnové 1645 - vypálili Švédové 1692-1699 - barokní přestavba dnešní vlastník - Vlastivědné muzeum v Šumperku - rekonstrukce dle modelu (J. Heřman) © Jan Heřman, http://ww.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman5/bar/Usov%20podle%20modelu.jpg Středoevrooské / italské kastel vyčlenil T. Durdík má se jednat o hrady pravidelného čtyřúhelníkového půdorysu nejčastěji čtyřvěžové městské hrady zpravidla hranolové věže bez možnosti flankování tvar se přizpůsobuje městské parcelaci příklady: Horšovský Týn, Kadaň varianta: Písek není všeobecně přijímán (V. Razím) spíš patří do široké, variabilní skupiny kastelových hradů (V. Menclová y) s původem snad již v ř Kadaň KADAŇ, stav po polovině 13. stol. Zdroj: Durdík r T. Ilustrovaná encykl opedi e českých hradů. Praha : Libri, 2002, s. 236. KADAŇ, půdorys kastelu, Zdroj: Durdík, T. Ilustrovaná encyklopedie rfeských Hradů. Praha : Libri, 2002r s. 524. základní, jednoduchý a častý typ šlechtického hradu od pol. 13. a ve 14. stol. bergfrit - obranná věž v čele hradu na přístupu do něj (u brány) zpravidla kruhový nebo oválný, často s břitem ... ale i čtvercový (Rokštejn, Náměšť na Hané) či víceboký (Roštejn) u nás - nejčastěji na ostrožně s bergfritem v čele a s palácem v zadní nechráněnější části, vše doplněno hradbou někdy však na nevhodných polohách (v okolí vyšší bod) ... proto byly často v 15. století dobyty ... a přestavovány Čechy: Kokořín, Zbiroh, Hasištejn, Český Šternberk, Šelmberk Morava: Aueršperk, Bukov, Drahotuš, Obrany, Perštejn Slezsko: Kaltenštejn, Rychleby, Žulová Krašov - bergfrit nahrazen věžicí výjimečně kombinace bergritu a donjonu - Sádek Kokořín https://www.ohradech.eu/images/kokorin/kokorin_plan.jpg Veveří (cca 12 km SZ od Brna) skalnatá ostrožna nad Svratkou zeměpanský - výstavba v 1. pol. 13. stol. PP k roku 1213 (správce Štěpán, patrně předek pánů z Pernštejna) Přemysl Otakar II užíval jako vězení 1311 zastaven Janu z Vartenberka 1334 - markrabě Karel usiluje o navrácení... pak Jan Jindřich rozšířil 1424 - husitské obléhání (posádka Albrechta Habsburského) 1468 - dobyl Matyáš Korvín ... pak šlechtičtí majitelé 1645 - obléhání Švédy 1741 - dobyt Prusy ... pak šlechtici podnikatelé ... 1925 zestátněn ... VUT ... NPÚ í - dnešní stav https://cdn.megapixel.cz/gallery/w1380h900/0/596530.jpg?v=1645989185 břitová věž (bergfrit) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9A/eve% C5%99%C3%AD_%28hrad%29_- _pal%C3%A1 c_a_most.jpg/1024px- Veve%C5%99%C3%AD_%28hrad%29_-_pal%C3%A1c_a_most.jpg í ve 13. stol. a na poč. 18. stol. dle M. Plačka a P. Šimečka Hrady donionové dispozice vyvinut v z. Evrop, už v 11. stol. (často normanská architektura v Anglii) nejstarší horizont zděných hradů u nás - Přimda, Olomouc ? - charakteristický pro první polovinu čtrnáctého století donjon - mohutná, zpravidla hranolová obranná a obytná věž vstup v patře po žebříku někdy doplněn dalším (často vstupním) objektem vše obehnáno hradbou ... např. Rabí, Čejchanov, Vítkův Kámen (donjon 14 x 17,5 m), Pajrek (16 x 16 m) - Morava: Košíkov výjimečně hrad tvořený pouze donjonem - Kužvart v rozvinutější podobě je věž doplněna dalšími stavbami - Kozí hrádek Hrad Přimda (Pfraeumberg) - vznikl nejpozději 1121 v hraničním hvozdu na norimberské stezce - zřejmě německý původ stavitele - Děpolt II. z Vorburgu ? - Kosmas: „postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále." - brzy dobyta Vladislavem II. - pak strážní místo na hranici ale i vězení (Soběslav II., Přemysl II.) Přimda hranolová věž se stěnami až 4 m mocnými) PRIMDA, půdorys hradu podle T. Durdíka. 1 - románské zdivo donjonu, 2 - možné románské zdivo, 3 - gotické zdivo, 4 - pozdně gotické zdivo, 5 - zdivo z 20. století, 6 - archeologicky zjištěné středověké zdivo na sucho, 7 - blíže nedatované historické zdivo PRIMDA, částečná rekonstrukce axonometrického řezu donjonem >38t$ '*%)............ ZDROJ: DURDÍK, T. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 100, ZDROJ: DURDÍK, T, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri. 200S, s. 100. https://www.ohradech.eu/pnmda.htm Hrad Přimda (Pfraeumberg) Nejstarší prevét v Čechách http://www.taggmanager.cz/poi_images/3217/7572_nejstarsi_.jpg http://www.taggmanager.cz/poi_images/3217/7571_vstup_na_p.jpg Hrad Přimda (Pfraeumberg) Kamenné okno v 2. patře Výklenek (kobka ?) Přimda https://www.ohradech.eu/rabi.html ZDROJ: Národní památkový ústav, . Brumov (nad městem Brumov-Bylnice, V Morava) kopec 380 m n. m. ... na stezce Vlárským průsmykem do Uher zeměpanský - výstavba v 1. pol. 13. stol. PP 1224 a 1255 (purkrabí Smil ze Střílek a Brumova) ještě 1342 v přímé držbě panovníka (Karel jako markrabě) ... později zastavován husitské obléhání a dobytí ... sídlo loupežné družiny poč. 16. stol. (p. Meziříčtí z Lomnice) - velká přestavba - zvětšen palác + přibylo předhradí („dolní hrad") + 2 bašty 17. stol. - důl. pevnost (třicetiletá válka, 1663 turecké vpády, 1680 Tókóly, Rákoczi 1703-1710) ... 1710 požár, 1820-def. požár v současnosti konzervován a revitalizován https://www.hradbrumov.cz/evt_image.php?img=3487 Brumov - románský tympanon https://www.hradbrumov.cz/hrad/soucasnost/soucasnost-150cs.html >tol. - rekonstrukce podle J. Kohoutka Brumov ve 14. stol. - rekonstrukce podle J. Kohoutka ■IH-^—■____________________________________. Urttmou 14, sítoletí Jan Heřman, http://www.hrady-z r i cen iny.cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman/bar/Brumov%20podle%2 >tol. - rekonstrukce podle vyobrazení 1643 © Jan Heřman, http://www.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman6/bar/Brumov%2017. %20stol.%20podle%20castles.cz.jpg Hrady s palácem jako hlavní obrannou i obytní stavbou úsporný typ hradu, většinou šlechtického založení 2. polovina 13. století a 14. století jádro tvoří palác v dominantní poloze s přihrazeným nádvořím např.: Blansek, Kuchlov, Nový Žeberk, Řebřík, Tetín, Vlčtejn alternativní názvy: bezvěžové hrady, vydělené dvorem hlavní hradby (na rozdíl od plášťových hradů zástavba jádra mohla hradbu převyšovat) anebo hrady s dvorcovou zástavbou rekonstrukce nejstarší části dle M. Plačka http://hrady.dejiny.cz/blansek/index.htm Novy Že berk rekonstrukce nejstarší části dle M. Plačka půdorys dle M. Plačka https://www.hrady.ez/hrad-novv-zeberk/galerieo/2244#images-1; Durdík 2002 https://www.hrady.ez/hrad-novy-zeberk/galerieo/2244#images-7 Hradv s plášťovou zdí typ bezvěžového hradu, většinou šlechtického založení snad již 2. polovina 13. stol., ale hlavně 14. stol. hlavně Morava a Slezsko (původ ?), D. Rakousko ... výjimečně Čechy hlavním obranným prvkem silná, vysoká obvodová hradba, za níž jsou skryty budovy hradu průběžný vnitřní ochoz umožňoval pohyb obránců věž zpravidla pouze „bránská" příklady: Morava: Boskovice, Brníčko, Dalečín, Starý Světlov Slezsko: Vartnov, Vikštejn ? Čechy: Košumberk, Lanšperk, Pořešín Vartnov (okr. Opava) https://www.soupispamatek.com/o^ http://www.templstejn.cz/wp-content/uploads/2021/02/Photo_6553627_DJI_27Jpg_4210091_0_2021115154138_photo_original-1024x576.jpg Tem p Istej n 1379 - doložena templářská komenda v Jamolicích ... výstavba hradu 1281-1298 po r. 1312 (zrušení řádu) ... šlechtická držba (mj. páni z Lipé) zpustl někdy v 1. pol. 16. stol. dnes soukromý majitel - postupná konzervace vč. ZAV nejstarší hradní jádro (40 x 30 m) - půdorys pětiúhelníku tupý břit - k přístupové straně, tl. stěn cca 2,2 m, v = cca 12 m u vstupu, na nejvyšším místě hradu ? - cisterna (dnešní hl. 7,5 m ... pův. 14 m ?), kolem - další okružní hradba + další zástavba (na J palác, na S hosp. budova) další parkánová hradba + příkop ... později + mohutná štítová zeď (cca 1470) proti případnému ostřelování + příkop (š 9 m, h = 5,5) + pahorek + mohutný příkop (š = 20 m, h = 10 m) použití cihel v mladší fázi ... ZAV (M. Dejmal) - fragm. kachlů, reliéfních dlaždic, keramických kružeb a dalších tvarovek, prejzů, klenebních žeber, ostění... opodál na J se rozkládala přilehlá ZSV http://www.templstejn.cz/wp-content/uploads/2012/07/BODY2016-VYVOJ6-1024x724.jpg 570 podle D. Hamzy © Jan Heřman, http://www.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-znceniny.cz/img/stare5/Jan_Herman8/Templstejn%201310%20podle%20D%20Hamzy.jpg podle D. Hamzy @ Jan Heřman, http://wm.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare5/Jan_Herman7/bar/Templstejn%201370%20pod 13 5. stol. podle M. Plačka Jan Herman, http://www.hrady-zriceniny.cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare3/Jan_Herman/bar/Templstejn O podle D. Hamzy @ Jan Herman, http : //ítfw . hrady-zriceniny . cz https://www.hrady-zriceniny.cz/img/stare5/Jan_Herman7/bar/Templstejn%2 Hrady se štítovou zdí obsahuje masivní masivní tzv. štítovou zeď, chránící nejvíce zranitelné (přístupové) čelo areálu již v 13. stol. x torzovitost a nedostatečný stav výzkumu opětovný nástup v 15. stol. s rozvojem palných zbraní 13. stol. - Hrádek u Podmokel, Střílky, Šenkenberk 15. stol. - Ralsko, Radkov, Helfštýn - štítová zeď s komorami pro palné zbraně Stříl k Rekonstrukce v 14. stol. dle M. Plačka Rekonstrukce ke konci 15. stol. © Jan Heřman, http://?¥u.hrady—zříceniny.cz https://www.hrady-zriceniny.ez/s_strilky.htm https://www.obecstrilky.cz/naucna-stezka Ralsko Rekonstrukce dle F Gabriela https://www.hrady-zriceniny.ez/s_ralsko.htm Půdorys dle F. Gabriela a J. Panáčka z let 1988 a 1990. I) přístupová komunikace, 2) štítová zeď, 3) branka pro pěší, 4) severozápadní nádvoří, 5) pravá hloubková zeď, 6) levá hloubková zeď, 7) nádvorní zeď, 8) vchod do severozápadní stavby, 9) severozápadní stavba, 10) vstup do suterénu jihozápadní stavby, II) jihozápadní stavba, 12) severovýchodní (menší) obytná věž, 13) vstupní otvor do menší obytné věže, 14) přístup na jihozápadní nádvoří, 15) jihozápadní nádvoří, 16) jihozápadní (větší) obytná věž, 17) krátká obvodová zeď, 18) severovýchodní vstup v patře vetsi obytne veze. https://www.ohradech.eu/ralsko.html Hradv dvoipalácové disDOzice typ 14. století... vývoj z bezvěžových hradů 13. stol. mají dva víceméně rovnocenné paláce na protilehlých stranách nádvoří zbytek tvoří hradba paláce často vysoké, místnosti plochostropé odráží zvýšené požadavky na komfort za prvních Lucemburků příklady: Rabštejn u Dukovan, Nový (Sedlecký) hrad, Maidštejn; Helfenburk, Ronov, Rožnov Rabštejn u Dukovan (okr. Třebíč) Hrady blokové dispozice u tohoto typu donjon přímo navazuje na další palácová křídla a vytváří blokovou zástavbu, často obklopující malé nádvoří objevují se od z první poloviny 14. století k nejstarším patří Děvín nebo Zlenice následně užíván za klidné vlády Lucemburků a rozvíjí se po husitských válkách Brtnice, Křídlo, Lapikus, Levnov, Lipnice, Nový hrádek u rozsáhlejších staveb mohla být obytná věž zdvojena (Libštejn) nebo zástavba hradního jádra určitým způsobem rozvolněna (Okoř, Kost). ZLENICEj, skica hradu podle D. Menclové Zdroj: MENCLOVÁ, D. České hrady I. Praha : Odeon, 1976, s. 367. https://www.ohradech.eu/zlenice.html Zlenice - 1, 2. a 3. stavební etapa hrady s více samostatnými jádry patřícími různým (zpravidla chudším) majitelům a společným vnějším opevněním západně od Čech .., u nás vzácné, např.: Choustník, Skála u Přeštice Skála u Přeštic, z. Čechy Jan Herman, ht si Rekonstrukce dle M. Novobilského a P. Rožmberského https://www. hrady-zriceniny. cz/s_skala, htm mrnám^^ "11 MMMR.....wmmsimimsmm ......i........ liro»i|WI*l«l«*I"p' https://cs.wikipedia.org/wiki/Sk%C3%A1la_%28hrad%29 13 K% i*?" v 1. polovině 13. stol. šlechta sídlila ve dvorcích (málo arch. zkoumané): - Přibyslavice - částečně archeologicky zkoumané Hulín - předpokládané místo dvorce ... odděleno od kostela - počátek hrazených šlechtických sídel kolem poloviny 13. stol. ... rozmach přichází v 2. pol. 13. stol. impulsem mohlo být povstání šlechty v čele s kralevicem Přemyslem (pozdější král Přemysl Otakar II.) proti králi Václavovi I. v letech 1248-1249 - podstatná část hradů vzniká v souvislosti s kolonizací, krystalizací panství, ... jaké stará sídelní oblast umožnila vyrůst jen výjimečně archeologicky více zkoumané hrady: I i, I )v, I )v, Středověké opevněné sídla elit - Morava rozvoj šlechtických držav v rámci kolonizace i e/osídlených oblastí většina významných moravských rodů má původ v Cechách významné rody v 13. století: páni z c, z a, z z Lomnice, z Kravař (Benešovici), ze Švábenic, ze Šternberka ve 14. st. přibyli páni z Cimburka, ze Žerotína, z Lipé, z Lichtenburka rody cizího původu - í )vé, i i a zejména p. z severní Morava a část Slezska kolonizuje šlechta ve službách biskupa Bruna: Huckeswagenové, páni z Fulštejna, Haugwitzové, Hukingové, Wustehubové ^^-^ nižší ministeriálská šlechta - < 3, i 1, i i aj. Středověké opevněné sídla nobility - Morava Olomouc - první prokazatelná stavba z počátku 13. stol. - válcová věž (později kaple sv. Barbory), zapuštěná do destrukce starší dřevozemní hradby - následně postupná výstavba kamenné hradby a obvodové zástavby ÄrctS Olomouc KI a, I y, Boskovice nevelké hrady husitských šlechtických zbohatlíků - í a," Čepička Lelekovice - hrad vesnice založena kolem pol. 13. stol. ... pův. šlechtické sídlo zřejmě dvůr kolem pol. 14. stol. - výstavba menšího hradu na vyvýšenine poblíž pozdně románského kostela sv. Filipa a Jakuba (první písemná zmínka k roku 1358) sídlo pánů z Lelekovic, zakladatel asi olomoucký sudí Hereš (Heřman)... ... později rozdělení hradu na tři části různých majitelů 1401 obsazen hrad odpůrci markraběte Prokopa ... následné dobytí hradu brněnskou hotovostí... poškozen a již neobnoven rozsáhlý AV 1984-1990 (J. Unger) 1. fáze - oválné (cca 52 x 34 m) jádro s plášťovou obvodovou zdí (š > 2 m) na SZ 4-prostorový, 3-podlažní palác na JV - hranolová věž s průjezdnou branou ? a další menší věží obvodový příkop (š = cca 8 m, h = cca 2 m) ... 2. fáze (70. léta 14. stol.) - rozdělení hradu na 3 části, každá s vlastním sklepem, kuchyní, stájí a obytným prostorem 3. fáze (po r. 1392) - jediný majitel Hechtové z Rosic ... odstranění příček - příkop nahrazen parkánem (š = 3,5-5 m) a parkánovou zdí https://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/lelekovice bi hrad, https://pamatkovykatalog.cz/hrad-lelekovice-1257315, https://cs.wikipedia.org/wiki/Lelekovice (hrad), Unger 2012 Lelekovice - hrad 1 - kostel sv. Filipa a Jakuba; 2 - hrad; 3 - předhradí; A-kamenná hradba; B - hranolová věž; C - čtyřprostorový palác; D - sídlo v místě předhradí. 614800 614900 Lelekovice - hrad 1 - kostel sv. Filipa a Jakuba; 2 - hrad; 3 - předhradí; A-kamenná hradba; B - hranolová věž; C - čtyřprostorový palác; D - sídlo v místě předhradí. Lelekovice, hrad - náleze militária: šipky do kuše, obložení kuše jedenapůlruční meč s kvalitní čepelí (z Pasová ?), tausovanou motivem vlka část rukojeti tesáku, torzo kování bojového cepu, tři železné hroty kopí tři kamenné střely do bombardy a olověná střela do „píšťaly" groše z doby Václava IV, zlomky keramiky, Fe hřeby, Fe kleště, kusy omítky s malbou, píšťalka z ptačí kosti osteologický materiál: 92% hospodářská zvířata (z toho 44 % skot, 32 % prase domácí, 7 % ovce / kozy, 4 % koně), 8 % lovná zvěř (převážně jelen evropský, méně prase divoké a srnec obecný https://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/lelekovice bi hrad, https://cs.wikipedia.org/wiki/Lelekovice_(hrad) Meč z hradu Lelekovice 1 - meč 2,3 - tausované značky vlka na obou stranách čepele 4 - přezka nalezená poblíž meče https://dobakarlova.brodec.org/viewtopic.php?t=87 Bílavsko - Chlum osamocený výběžek Hostýnských vrchů v Kelčské pahorkatině (406 JV část 2-kopce ... v sedle mezi vrcholy vodní pramen oválné hradní jádro (36 x 19 m) + dvojité valy a příkopy severní I. Předhradí (36 x 21 m) + val a příkop severní II. předhradí (59 x 20-27 m) + val a příkop celková rozloha cca 1 ha - 419 m n. m.) vznik snad již na konci 13. stol. PP 1408 - Heralt Puška z Kunštátu a Chlumu (další 1410, 1415) zánik v 15. stol. (husitské n. česko-uherské války) AV 1984 (Kohoutek 1995), 2018-2020 (Kováčik - Dudkova 2021) osídlení MMK II a KLPP (halštat) dřevohliněné konstrukce + snad i kamenné podezdívky pozdněstředověká ostruha (2. pol. 14. stol.) AG peníz Albrechta Habsburského, moravského markraběte (1423-1439) https://s3.amazonaws.com/gs-geo-images/07def7b9-8149-4469-836a-9c1e2f3845ed_l.jpg https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/ChlumBilavskoJpg Bílavsko - Chlum $205 S206 \ \\20a 5187/ „„SÚÁ^ s,ss Bílavsko - Chlum Literatura: Durdík T. 1998: Hrady kastelového typu - 13. století ve střední Evropě. Razím V. 1992: Kastel středoevropského typu?, Archeologi 17/92, 133-139. Razím V. 1994: K diskusi o tzv. středoevropském kastelu, AR 46/4, 629-632 DURDÍK, Tomáš: Hrady přechodného typu. Praha: Agentura Pankrác, 2007 DURDÍK, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. UNGER, Josef: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov, Vlastivědný věstník moravský XLII, 145156. UNGER, Josef: Člověk ve středověku. Svědectví archeologických pramenů. Společnost experimentální archeologie, 2012. M. Plaček, Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. Sedláček, A. - Hrady zámky a tvrze království Českého l-XV (15, svazků; 1882-1927) Menclová, D.: České hrady 1. a 2. díl. Praha: Odeon, 1972. DOSTÁL, Břetislav: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno, 1975. KLÁPŠTĚ, Jan: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most: Státní galerie výtvarného umění, 1994. x MACHÁČEK, Jiří: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?, Archeologické rozhledy 56, 100-138. MUSIL, František: úvod do kastelologie. 1. a 2. část. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. Brych, Vladimír: Hmotná kultura středověké tvrze v Čechách tvrze kol. Encyklopedie českých tvrzí I. (A-J), Praha: Argo, 1997. kol. Encyklopedie českých tvrzí II. (K-R), Praha: Argo, 2000. kol. Encyklopedie českých tvrzí I. (S-Ž), Praha: Argo, 2005. Časopis Castellogica bohemika (od r. 1989) Svoboda L. 1995: O plášťových hradech, AH 20/1995, 355-388.