Etnogeneze, expanze a první kultury Slovanů
Slované ve své pravlasti (Alfons Mucha, Slovanská epopej, 1911-1928),
https://image.jimcdn.com/app/cms/image/transf/dimension=1280x10000:format=jpg/path/sd2f448b6b36203f1/image/i5453160a65366 b12/version/1438023349/image.jpg
Etnogeneze Slovanů
- z řečtiny „etnos" + „genesis" = proces formování a vzniku etnika ...
- etnikum = skupina lidí, kteří mají spoločné:
- původ
- vnější kulturní znaky (hl. jazyk)
- tradice
- mentalitu
- duchovní kulturu
+ otázka pravlasti (topogeneze) a migrace Slovanů
Problematikou se se zabývá několik oborů:
■ archeologie
■ jazykověda (paleolingvistika)
■ historie
i etnografie
i antropologie
■ ... etnogenomika, genogeografia
Historie - nejstarší antické písemné správy
Herodotos (5. stol. před n.l.) - v popise Skýtie:
- Neurové, Budínové, Skýti oráči (lokalizace J Rusko) - ztotožňováni s přímými předchůdci Slovanů
Plínius st. (cca 77 n.l.)
„Naturali Historiae" - Venedi (Veneti, Venadi) Karpat... Slované mezi Vislou a Germány
- sousedé Germánů severně od
Tacitus (98 n.l.)
•  „Germania" - Venedi usazeni S od Karpat a V od Germánů (tu mali žiť Venedi, Peukinovia a Fennovia)
Klaudius Ptolemaios (2. stor.)
• „Geografia" III svazek- „Veneti usazení Z od Visly k dol. Dunaji"
• Veneti = jeden z veľkých kmeňov Sarmatie
Peutingerova mapa (Tabula Peutingeriana) (4. stor. - 2.1/213. stor.)
Veneti = veľký národ za Vislou, medzi Baltským morom (tzv. Venedským zálivom), Karpatmi (Venedskými horami) a oblasťami osídlenými Peucínmi a Fínami
http://www.tabula-peutinqeriana.de/index. html?cont=map&seqm=2#a1
Všechny tyto prameny vzpomínají Venety:
■ které jsou v četných slavistických studiích považovány za Slovany
území Venétů koresponduje s územím, kde sa vyskytují najstarší toponyma prenesené z praslovanského jazyka
■ polemická je však někdy jejich lokalizace, ale i etnická příslušnost každého popisovaného kmene Venédov
■ ... resp. nejsou věcné důkazy pro jejich lokalizaci do vnitrokarpatského prostoru
„Veneti" a jejich umístění v Evropě dle dobových pramenů ?
https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Roman_Emp
Slované - písemné prameny byzantské
rétor F        ► (448) - zpráva pro císaře z poselství k Atillovi
- cestou se setkal s lidem, který mu nabízel nápoj „medos"
Jordanés (6. stol., pův. Gót)
-   „strava" - pohřební hostina u Atilova hrobu
dnes se slovanský původ těchto slov zpochybňuje
Slované - písemné prameny byzantské
í (6. stol., pův. Gót) - „De origine actibusque"
- píše o pravlasti Slovanů a jejich postupu s Góty na dolním Dunaji proti Římu ve 4. stol.
„Podél strmých Alp na levém svahu, co směřuje na sever, a to od pramenů Visly na nesmírných prostorách, se usadil početný kmen Venetů. I když se jejich jména teď mění podle různých rodů a sídlišť, nazývají se především Slovany a Anty Slované žijí od města Novietunum a jezera zvaného Mursijské až k Dněstru a na sever až po Vislu. Místo měst mají bažiny a lesy Antové však, kteří jsou z nich nejzdatnější, tam, kde se Pontské moře zahýbá, rozprotírají se od Dněstru až po Dněpr, kteréžto řeky jsou od sebe vzdálené mnohými stanicemi."
■Alpy - Karpaty ?
■ Novietunum - město na d. Dunaji nebo na Sávě
. - bažiny při ústí Drávy do Dunaje, příp. Balaton
Sídla Slovanů v oblasti Podunají dle Jordána
TŘESTÍK, Dušan. Příchod prvních Slovanů do Českých zemí v letech 510-535. In: Český časopis historický, 1996, roč. 94, č. 2, s. 257
Slované - písemné prameny byzantské
i (6. stol., pův. Gót) - pro období 3. čtvrtiny 4. stol.
„Náčelník germánských Ostrogótů Hermanarik ... zdvihl zbraně proti Venetům, kteří, i když pohrdali zbraněmi, ale počtem silní, zpočátku se snažili stavět na odpor Nic však nezmůže množství nebojovných lidí, zejména když i bůh dopustí a přižene se množství ozbrojených."
Expanze Slovanů v 1. 1/26. stol. vycházejíc z Jordána
SCHRAMM, Gottfried. Venedi, Antes, Sclaveni, Sclavi. Frühe Sammelbezeichnungen für slawische Stämme und ihr geschichtlicher Hintergrund.
In: Jahrbuch Geschichte Osteuropa, N. F. 43, 1995, s. 161-200.
EMursanius
Noviodunum
750 1000
Slované - písemné prameny byzantské
Prokopios/Procopius de Caesarea (495-559)
7 / Hyper tón polémón logoi - zachytáva historické udalosti a zmienky zo života národov, s ktorými Byzantínci bojovali
Historiai - jedna část se věnuje válkám s Góty (De bello Gothicó) jsou zde tu zmínky o Slovanech i o Avarech:
III. kniha, 14. kapitola: ... v minulosti měli Slované a s nimi i příbuzní Anti společné pojmenování „Sporové" (? nepresný výklad mena „Serbi" nebo „Sorabi")
je to důležité a spolehlivé dílo (poznámky z časů v Belizarových služibách:
dokladá existenci Slovanů na dunajské hranici dřív, než se tu objevili Avaři = doklad slovanského osídlenia ... v 2. % 6. str.:
• Herulové procházejí z Panonie na sever přez území Slovanů, kteří sa k nim nechovají nepřátelsky
zaznamenal ničivé vpády Slovanů do byzantských provincií na Balkáně, a to již informace o nájezdech Slovanů na balkánske provincie v r. 548-551, kdy byli Slované spojenci Gepidov a nájezdy směřovaly až k Sirmiu
Noviodunum
ingidunum
^-Viminaci
,   Durostorum Jscythi]
https://upload.wikimedia.0rg/wikipedia/commons/8/8f/Southeastern Europe in 520%2C showinc stin I and the Ostrogothic kingdom.png, by Andrei Nacu
the Byzantine Empire under Ju
Historické správy byzantské
Jan z Efezu, biskup a historik (507-588)
- krátká a důležitá zpráva o slovanském záboru a osídlovaní balkánských provincií v I. 578 a 581-583
Pseudo-Mauríkios byzantský císař (539-602) -  vojenská příručka „Taktika strategica"
obsáhlá charakteristika Slovanů o způsobu života, války, ....
Teofilakt Simokrates, historik (580-630) -  „Oikumeniké história" (Svetové dejiny)
zaznamenává boj Slovanů proti Byzanci, slovansko-avarské vpády,....
Historie - západní „franské" prameny
Nápis náhrobku Martina z Tours
• vzniká v r. 558 na žádost biskupa Martina, venovaný tourskému biskupovi Martinovi (zemřel v r. 397)
• epitaf = velebení christianizační činnosti Martina ve střední Európe
... mezi vymenovanými národy jsou zde uvedeni i „Sclavus"
• ? dokladá přítomnost Slovanů ve středním Podunají v 2. 1/1 6. str. ??? U
Slované od Ví 6. stor. označovaní ako Sclavini, Sclaveni, ...
Nestor, mnich kyjevskopečorské lávry (kláštera) „Povést vremennych leť (12. stol.)
Slované se usadili u Dunaje a pak se „rozešli"
vzpomíná M<       y, i     y, I í - žili sev. od Karpat, \   y, I
Vlachové napadli Slovany, ti se usadili na Visle a nazvali se l         i (později z nich
Mazovčané a Pomořané)
na Dněpru Poljané, v lesích Drevljané
východoslovanští I        i mezi řekou Ros a Terevo, zabírali i část dněperského levobřeží
západoslovanští I i na střední a dolní Vartě, na konci 10. stol. a poč. 11. stol s centrem v Hnězdnu (starší název „Lendizi" ?)
mezi Připjatí a Dvinou I :i, v sousedství I i (podle říčky Polota, přítoku
Dviny), Slované kolem j. Ilmeň vystavěli město I d, na Děsně, Sejmu a Sule
Severjané
i i na Balkáně (7. stol.)
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/c^ Slavic_tribes_in_the_7th_to_9th_century.jpg
Shrnutí - infiltrace a expanze Slovanů
J. Capitolinus (2. stol.) - zmínka o tlaku „barbarů vzadu usazených"
nenápadná infiltrace (5. stol. ?) - germánsko-slovanská koexistence ? (J< s)
expanze (6. stol.) - především na J a Z
- štěpení kmenů (Srbové, Charváti, Slovinci, Poljané)
- směry expanze:
1. Jižní expanzní proud - V od Karpat k d. Dunaji ... před pol. 6. stol. u Osijeku
- nově lokalita u Subotice - přelom 576. stol. !!!
- po pádu Sirmia 582 - nájezdy Slovanů, někdy s Avary či Langobardy ... na jih
- 626 - obležení Konstantinopole
- boční proudy - Sedmihradsko, Pannonie, Štýrsko, Korutany, v. Slovensko
2. Západní expanzní proud - do Polabí a Posálí
- boční proudy - Čechy, Morava, z. Slovensko
- snad i „antský" zásah - pohřebiště Lužice u Hodonína (6. - konec 7. stol.)
Shrnutí - historické prameny
... zdá se, že hodnoverné jsou jen ty historické prameny, ktoré opisujú Slovany jako hotový národ x nejsou zprávy o jejich původu
U Tj.:
4>  nic konkrétne o etnogenezi Slovanů !!!
4>  problém otázky Venetů a jejich totožnosti s Venedy/Slovany
+
4>  není známá doba a směr příchodu Slovanů do Karpatské kotliny ani dalších regionů vč. českých zemí
^ ale
4> Slované zřejmě pronikli do S časti Karpatské kotliny po r. 470
4> Slované v Karpatské kotlině sídlili ještě před příchodem Avarů
4> Slované, sídlící v severní části Karpatské kotliny patřili ke Sklavínům
Etnogeneze Slovanů - paleolingvistika (jazykověda)
indoevropské etnikum - dnes hl. střední a východní Evropa, ale i Sibiř a střední Asie
linguistické rozdělení:
Východní - Rusové, Ukrajinci, Bielorusové (? Rusíni / + pův. ruské kmeny)
Západní - Poláci, Češi, Slováci, L. Srbové (? Kašubové, Slezané / + Polabští a Pobaltští Slované,...)
Jižní - Srbové, Bulhaři, Chorvati, Bosňáci, Makedonci, Slovinci, Černohorci (? Pomaci, Goranci, ...)
https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/SlovanskeJazyky_cz.png/375px-Slov
Etnogeneze Slovanů - paleolingvistika (jazykověda)
/-\       I ■      '      ■ I       I ' VI I ' l I ■ I
- 700 před n.l. - rozpad „baltoslovanské jednoty"
- 5. stol. před n.l. - 5. stol. n.l. - vznikají „dialekty"
- ... „raná slovanština" v pravlasti Slovanů
Ka
Baltoslované
Keltové
Itaíikovó lllyrové
SEVERNÍ
jižní ^Sch^vé
A ZÁPADNÍ JH4n3
5.-7. stor. - krystalizuje se staroslověnština
STAROEVROPANÉ
Thrakové
Indoíránci
INDOEVROPANÉ
Indoeurópska jazyková skupina
- bohužel absence písma ... zdroj poznání jsou tak hydronyma a toponyma
ÍRÁNCI
-   dle srovnání podrobnosti mezi slovní zásobou praslovanského jazyka a ostatními jazyky - se dají zjistit výpůjčky z ostatných jazyků
tj. jsou doloženy kontakty s Balty, Germány, Íránci, snad i s Traky a Kelty
...z toho vyplývá, že se musela vyvíjet mezi baltským etnikem na S, germánskym na Z, iránskym na V ... a keltským, tráckym a ilýrskym na J
+ k podobným závěrům vede i bádaní o nejstarších věrských pohanských představách starých Slovanov
Teorie o původe a etnogenezi Slovanů
Autochtónni teorie - předpokládá domáci vývoj
Biologická kontinuita - ...neolitičtí rolníci se postupně přizpůsobovali a převzali různé kulturní prvky a nakonec se slavizovali
Alochtonní teorie - předpokládá příchod
Migrační teorie - západní Slované se do naší oblasti přistěhovali jednorázovým přesunem
■  Penetrační teorie - západní Slované se do naší oblasti přistěhovali postupně
Kolonizační teorie - předpokládá záměrný příchod Slovanů jako podřízených kolonistů / otroků Germánů či Avarů.
Archeologie a otázka pravlasti
tradiční pojetí: Pripjaťské močály na pomezí dnešní Ukrajiny a Běloruska (v širším pojetí střední Podněpří - Karpatský oblouk - Povislí - řeka Pripiať)
... odtud se v 5. stol. začali šířit do východní, střední a jižní Evropy
modernější pojetí: mezi r. Sprévou na západě a Styrom na východě, severně od Krkonoš, Beskyd a Karpat se na přelomu letopočtu objevuje několik kultur, které sehráli určitou roli v procese slovanské etnogeneze
problém arch. hledání starých Slovanů může řešit retrospektivní metoda hledá přitom kulturu se slovanskou složkou (později konstituovanou):
- zemědělský charakter osídlení
- žárový pohřební ritus (jamkový, urnový)
- zahloubená obydlí s ohništěm v S rohu
- v ruce vyráběná keramika
do úvahy v předmětném prostoru připadají:
- Przeworská k.
- Zarubinecká k. + kyjevský typ
- Černjachovská k.
Oblosti rozšířeni základních východoevropských ku kur 2. stoi př. n. i až 4, swl n. i černjachovské (I), převorské (2) a zarubiněcké (3). Podle B. Hlinky 1984
a Z. Váni 1983.
Przeworská k.
datovaní: 372. str. p.n.l. - koniec 5. str. n.l. (dle lok. Przeworsk, Malopolsko) navazuje na pomoranskou k. + vplyvy z Jartorfskej k. a Laténskej
• po jej zániku vzniká Pražská k.
lokalizace: jižní a strední Polsko, v mladšom období rozšíření na východ podél Karpat až po horný Dnester a do maď. Potisia a na západ na soutok Sály a Labe
etnicita ?:
• A) Plíniovi a Tacitovi „Venedi"
• B) východogermánští Lugiové nebo Vandalové
• C) označovaná ako kultúra dvoch etník:
• germánsky element mal prevažovať na Z v Poodrí
• venedsko-slovanský element na V v Povislí
Przeworská k.
kulturní projev:
• zemědělské společenství
• vyvinuté železářství (nové techniky získavaní a spracovaní železa) -zkvalitňování zemědělského náradí a i.
- zkvalitňování technické úrovne v zemědělství -► růst produkce -► zvýšení populace
osídlení: neopevnená sídliště podél řek a potoků na slunečních svazích dva typy obydlí (obytná plocha cca 32 m2):
- domy s nadzemnou sloupovou konstrukcí s pecí v rohu (převládající)
- zahloubené domy (polozemnice) s ohništěm pohřební ritus:
- žárový (v jamce nebo v urně, nebo rozptýlený)
- kostrový: tzv. kniežecí hroby (importy z rímskych provoncií)
zvyk ukládat do hrobů součásti výstroje (kovaní štítů, kopí, meče, ..), charakteristické pre západné germánske k.
Przeworská k.
Materiální kultura:
•  keramika: zmeny vo vývoji počas existence kultúry, do Ví 3. stor.:
• v ruce robená - hrubá, lepená
• na kruhu točená - tenkostenná leštená, černá, zdobená meandry, geometrickými ornamenty
• charakteristické tvary pozdější časně slovanské keramiky
• neskôr: hrubší nádoby se šedým povrchem
f A I'l-
Í1Í
MX
B2/€l
A
Cla(půína?)-Clb
Clb-Clb/C2 grupa 7a
Ä ^ 8=3
grapa 7h
Jl
C3-DJ
Zarubiněcká k.
mohylník Zarubincy v Podněpří, JV od Kyjeva (1899 V. V. Chvojka)
datovaní: přelom 3.12. stol. před n.l. - 2. stol. n.l. (v lesnej oblasti do 5. stol.)
lokalizace: hl. oblasť Běloruska + Ukrajina: lesostep stredného a horného Podněpří, d. Desna, Pripiať
etnicita: považovaná za slovanskou i baltskou, prechod mezi oběma etnikami + dle novějších výzkumů se na jejím formovaní podíleli snad i germánští Bastarnové
kulturní projev:
• neopevnené osady na říčních terasách (0,5 až 2 ha, 10-15 domů)
• Pylypenkova gora - 38 domov (pôvodne 150, z toho Ví súčasných)
• Čaplyn - 20-30 domov
• nadzemné kůlové domy (4x4 alebo 4 x 6 m) s otevřeným ohništěm
• ale někdy i srubové domy ... hlinené ohniště, kamenné pece
• hradiská - v pozdní fázi kultury
Zarubinecká k.
ekonomika: ■ zemědělství
- pěstovaní širokého spektra kulturních plodin + chov zvířat + lov
pohřební ritus: mohylníky, žárové (jámové a urnové), ojediněle kenotafy a kostrové inventář: urny ... srpy, jehlice, přezky a součásti oděvu
• ojediněle výrobně předměty, zbraně
pohřebiště jsou situované nedaleko sídlišť, několik set hrobov
•   další inventár (vč. sídlišť):
• nože, kosy, sekery, dláta, sídla, jehly, břitvy, háčky k rybolovu, kopí, hroty šípů, bronz, spony, kamenné a hlinené náboje do praků, železné a bronzové ostruhy
• zbraně - vzácne
• závesky z tenkého medeného plechu - esovité záušnice
• keramika
Zarubinecká k.
keramika:
v ruce robené nádoby s drsným povrchem (hrnce, misy),
nádoby s lešteným povrchem -naväzujú na starší praveké tradice
antické amfory
Chronologie zarubiněcké kultury na Ukrajino (Baran 1985, 12).
https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Z https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Zaru arubintsy_culture_04.jpg/1280px-Zarubintsy_culture_04.jpg bintsy_culture_03.jpg/1280px-Zarubintsy_culture_03.jpg
Čerňachovská k.
- dle Černjachiv na Ukrajine nedaleko Kyjeva (V. V. Chvojka)
datovaní: 2. stol. - kolem r. 400 (nájezdy Hunů) lokalizace: vzniká v J časti zanikající zarubiněcké k.
od lesostepi na J do stepného pásma sever Pričiernomoří až k dol. Dunaju na Z, na V k levobreží Dněpru + stepi Ukrajiny, Moldavska a Rumunska)
etnicita: na formovaní sa podílelo několik etnických skupin:
• starší skýtsko-sarmatské podložie (sarmatská zložka - kostrové hroby)
• ... tj. původní obyvatelstvo přijímá nové vlivy
• tradice v hrnčířství: laténské, antické, gétodácke
• germánsky vliv - velké domy na některých sídlišť
• vysoká úroveň poľnohospodárstva + špecializované remeslo
typická k. doby římské - silný rímsky vplyv
z jejího prostředí sa od 6. stol. se šíří typicky slovanské památky
Čerňachovská k.
kulturní projev:
neopevnené osady na J svazích při vodních tocích
pohřební ritus:
■ žárové hroby (urnové, jamkové)
■ kostrové hroby v oválnych jámách či výklencích (vliv skýtské, resp. sarmatskej k.)
■ výbava: keramika, sklené nádoby, spony, kostěné hřebeny, ....
keramika
nádoby na rychlo rotujícím kruhu (keltské a antické tradice)
nezdobená, ručne robená keramika - štíhlý hrnec s vytaženým okrajem (podobné slovanské)
Import: terra sigillata, lampičky, amfory
další inventář: srpy s krátkym obloukem, spony, nákrčníky, kostěné brusle, výzbroj: krátké meče, kopí, sekery bez ostnů, ostruhy s háčky
Súčasný model etnogenéze a příchodu Slovanů
= kombinace starších představ a výskumu krakovskej školy (M. Parczewski) Q prokázal diskontinuitu materiálnej kultury v dnešním Poľsku Q potvrdenie teórie o východnej pravlasti Slovanov.
púv. území Slovanů: JV Poľsko, JZ Ukrajina, Moldavsko, J a V Rumunsko.
- v SZ části tohto území je lokalizovaná pražská „provincie" současná s Peňkovkou na Ukrajine a v Moldavsku
podložím typů Praha-Korčak a Peňkovka, které se šírili do Karpatskej kotliny a pak na Moravu a do Čiech jsou skupiny 5. století na území středního Dněstra a horního Prutu po stredný tok Dnépra
Časně „slovanské" archelogické kultury
Pražská k.- pův. od JV svahov Karpat po ř. Dneper
a: Z- Čechy, Morava, Dol. Rak., stred. Nemecko, Posálí, Polabí, Polsko, Slovensko a okrajově Maďarsko
k: Pripjať, střední Dněpr, záp. Bug na J až k Dněstru
Peňkovka - na V a částečné a JV od Pražskej k.
Koločin-Tušemlja: na S od nich, na hor. Dnepri, v povodí Desny a Sejmu
eteníentůw fcuftu«wycft w Rumuni) (VI w.)
- ittlrtdfcor^a*iiltiFYb^jf$lw|WňrískYi^ kísrunto etepa^ii siQwiafcskiej i batryjskmi
Koločin = Venéti
ch a archeologických pramenů - jsou jltur snad ?:
Problém ?
archeologická kultúra = konkrétne etnikum ???
„Slovanské stěhování národů"
- na přelomu 475. stol. v tomto prostoru mizí všechny pozdněřímské kultury a až po cca 100 letech sa objavují najstarší památky, kt. lze považovat za slovanské
PBNKOVA
IRfUM ROMANŮM
Časně „slovanské" archeologické kultury v 7. stol.
k. Korčak / pražsko-korčakovská (5. - 7. stol. n. i.)
• mezi Připjatí a h. Dněstrem, žitomirská oblast (lokální varianta pražské k.) - eponymní sídliště
• navazuje na zarubiněckou k., příp. kyjevskou k. (vlivy przeworské a wielbarské)
• hnízda 3-5 sídlišť - malá, max. 30 staveb (současně 12-15)
• polozemnice (6-20 m2) - kůlová a srubová konstrukce, kamenné a hliněné pece
• hradiště výjimečně
Zimno na ostrožně u řeky Lug v centrální části (kmenové centrum ?)
• palisáda, pouze NZ srubové domy s ohništěm uprostřed
• množství Br. a Ag. přezek, kování v podbě ptáčka, náramky, přívěsky, pinzeta a byzantské mince 1. poloviny 6. stol.
• hrubá keramika v ruce, nezdobené hrnce
• zemědělství -
• chov - dobytek, kozy, ovce, prasata
• zpracování Fe a výroba šperků
Sclaveni (Sedov),
Dúdlebi ... později Volyňané, Drevľané, Dregoviči a snad i Poljané na 778. stol. přerůstá v Luka-rajkoveckú k. (Drevľané)
Kultura Korčak:
1 — půdorys polozemnice; 2 — přeslen; 3 — naběračka; 4-6 — nádoby; 7 — pražnice
http://swordmaster.org/uploads/2015/arh/vsrs-7_small.jpg
http://swordmaster.org/uploads/2015/arh/vsrs-8_small.jpg
Hradiště Zimno
5 km od Ladomiru (v stredoveku Vladimír, spomínané už v r. 988)
vybudované na vyvýšenine opevnení: val + palisáda
z vnitřní strany opevnení konstrukčně spojené obytné prostory
- nálezy:
■ nezdobená, v ruke robená keramika
l konský postroj, zbraně: hrot kopí, šipky, Au, Ag a bronz, kovaní opasků
■ Bronz, a Ag náramky s rozšířenými konci
l doklady špecializované šperkářské výroby: panvičky na lítie, kamenné formy, kostěné matrice
■ mince: 6.- začiatok 7. stor.
Ozdobné předměty z výzkumů na hradišti Zimno (Aulich, 1972, 12).
Zimno, keramika z hradiště (Aulich, 1972, 6).
Rozložení sídlišť kultury Korčak na terénních hranách
k. Peňkovka (6. - poč. 8. stol. n. I.)
sídliště v Kirovogradské oblasti stř. Podněpří, stř. J. Bug, Podněstří, stř. Prut až d. Dunaj - lesostepní pásmo pokračovatelka kyjevské a černjachovské k.
hnízda 3-5 sídlišť - malá, max. 30 staveb (současně 12-15) sídliště - Volchovčik, Budišče, Skibyncy, Semenki
polozemnice (6-25 m2) - kůlová a srubová konstrukce, kamenné a hliněné pece
• hradiště výjimečně
i na místě někdejšího hradiště ze skytského období, výroba Fe nářadí a zbraní, Br. šperků
• metalurgický komplex Gajvoron - 4 skupiny pecí, struska, stopy kovářství
• pohřebiště - žárová (urnová i jámová), bez mohyl ... cca 0,5-1 km od sídlišť
• výbava chudá - trapezoidní a spirálovité závěsky, náramky, ski. nádoby, náušnice, spony
Mohylníky Velikaja Andrjusovka
k. Peňkovka (6. - poč. 8. stol. n. I.)
• hrubá keramika v ruce, nezdobené hrnce podsaditějšího tvaru (max. vyduť v misky, pražnice
• kostěné hřebeny, jehly, šidla
• zemědělství - pšenice, ječmen, proso, oves, žito
• chov - dobytek, kozy, ovce, prasata
• zpracování Fe a výroba šperků
• Antropologický - mezokranní, pokračovatelé černjachovské k. s irámskou příměsí (jihoRusové, Ukrajinci, Srby, Chorvaté ?)
• ...Anti (Sedov), bulharské vlivy x Bulhaři ?
Kultura Peňkovka:
1 — spona
2 — nákončí
3 — cepbra
4 — závěsek
5 — přezka 6-8 — šipky
9O v — nuz
10 — udidlo
11 - radlice
12, 13 — keramické nádoby
http://swordmaster.org/uploads/2015/arh/vsrs-10.jpg
Chropovský 1989, 165.
C
Kultúra Koločin - Tušemjla 4.- 6. (8 ?) stor. n.l.
hradiště Koločin u Gomelu v Bělorusku
■ lesnatá oblasť nad horním Dněprem
■ střední Podněpří, povodí Desny a Sejmy
■ otevřená sídliště na nízkých říčných terasách
■ ohrazená sídliště na protažených ostrožných polohách: hr. Mokrjadino
- často kultovní místa a hradiště
- 2-3 zemní valy s palisádami
- uprostřed svatyně (pozri Ibn Fadlán)
pohřebiště: žárová plochá - chudá výbava: br. spony, náramky, Fe nože, přesleny, ... často mohylníky (Mogiljev, Usoch, Kurščiny) mohylník Demjanky - keramika pražských tvrů
Baltoslovanský původ kultury ? ... nebo Krivici ?
■ Rekonstrukce hradiště Tušemlja (6.-8. stor.)
Rekonstrukce kultovního místa na hradisku Tušemlja, 1. Ví 1. str.
(srov. Pohanskou Břeclavi ...)
34649512711827384850142614
Kultúra Koločin -Tušemjla, 4.- 6. (8 ?) stor. n.l.
keramika:
- hrubá, v ruke robená
- nezdobené hrnce, resp. vázovité tvary
Památky typu Kiseli-Nikodimova a z hradiště Tušemlja:
1,2- Čerkasovo 3-5 - Kiseli 6-11 - Tušemlja
kojiohmuckum KyJlbTVpu:  1-4 - KCpUMMMCCKHC
oocyw h ahčk; 5 - ilium m paäpéa JKKurama; 6 - M3bPioK npffifCKM 2-h noji. 5-1-h nan. 6 bb.;|
7 - pCKOHCTpVKHMM (f)VMKMMM lipC/lMCTOB
accucKoro y6opa n.) Fumomobckoio K.ia/m 7 b. (coctuh/icmo A. m. 06.iomckmm ).
Periodizace doby slovanské
již J. L. Píč (1905, 1909): pohanské a knížecí období
I.L. Červinka (1928), podle:
hradisek: - předvěká útočištná hradiska
- grady velké Moravy
- hradiska doby Břetislavovy
keramiky:
primitivní hrnce nejstarších tvarů (v ruce robená, kalichovitý okraj, neznal pražský typ) hradištní (vytáčená, se značkami na dně, vyhnutý okraj, 9. stol. - dnes blučinský typ) horizontální rýhy (nálezy mincí v nich, příměs tuhy)
pohřebního ritu: - nejstarší žárové hroby
- kostrové pod mohylami i ploché hroby
- mladší plochá pohřebiště (záušnice a mince z 11. stol.)
Periodizace doby slovanské
J. Eisner (1933, 1966), vycházel z něm. periodizace, zal. na výzkumu keramiky:
- doba předhradištní (400-600)
- starší doba hradištní (600-800)
- střední doba hradištní (800-950)
- mladší doba hradištní (950-1250)
R. Turek modifikoval a přidal:
- pozdní dobu hradištní (1100-1250)
J. Poulík (1948), modifikoval Eisnerovu na základě studia keramiky:
I. doba předhradištní (500-650)
II. starší doba hradištní (650-800)
III. střední doba hradištní (800-950)
IV. mladší doba hradištní (950-1250)
Literatura a prameny
Avenarius, A. 1992, 7.: Začiatky Slovanov na strednom Dunaji: autochtonistická teória vo svetle súčasného bádania. Hist. Čas. 40, 1992. 1-16.
Fusek, G. 2001, 74-77: Pôvodné alebo prisťahovalé obyvateľstvo?
Fusek, G.: „Slawen" oder Slawen. Eine polemische Auseinandersetzung über eine wertvolle Monographie.
Mesiarkin, A.: Prehľad pohľadov na etnogenézu Slovanov: Hľadanie pravlasti jazykovedou a archeológiou
Pleterski, A.: Slované a Vlaši u bran Itálie v souvislosti s etnogenezi Slovanů. Archeol. Rozhledy LXV, 2013.
Piontek J. 2006: Origin of the Slavs as a pretext for discussion, Archaeologia Polona vol. 44, 317-331
Florin Curta 2008: Utváření Slovanů (se zvláňtním zřetelem k Čechám a Moravě), AR 60, 643-694.
Florin Curta 2009: The early Slavs in Bohemia and Moravia: a response to my critics, AR 61/4, 725-754
Godtowski, K. 2000: Wsprawie lokalizacji siedzib Stowian przed ich wielkq w^drówka w V-VII w. (Odpowiedž profesorowi Konradowi Jaždžewskiemu). In: K. Godtowski: Perwotne siedziby Stowian. Krakow, 270-290.
Parczewski, M.1993: Die Anfänge der frühslawischen Kultur in Polen. Wien, (seminář str. 122-131)-.
Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a monnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv. slovanské expanze), Archaeologia historica 28, 19- 31
Profantová, N. 2009: Kultura s keramikou pranského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty, AR 61 ] 303-330