Archeologie českých zemí 4. Velkomoravské období 2. Velkomoravská hradiště •Nejvýznamnější centra – navazovala na předvelkomoravská opevněná centra • – základním článkem byly jednotlivé hradské obce • – centra sídelních komor spádové oblasti: členěná podle geografické polohy, velikosti, funkce • fortifikace: mohutný opevňovací systém: odráží vysoký stupeň organizace společnosti • – sídla nositelů politické moci: Mikulčice, Staré Město, Pohansko u Břeclavi • •2. Výšinná – na ostrožnách a vrcholech kopců: Brno-Líšeň, Zelená Hora, Znojmo-sv. Hypolit, Osvětimany, Mařín • a) na okraji sídelních oblastí: Brno-Líšeň, Znojmo, Gars-Thunau • rozloha: cca 4 ha, vnitřně členěná s dlouhodobým osídlením • b) na malých strmých ostrožnách do 1 ha: Zelená Hora • •1. Nížinná – v nivách řek: Mikulčice, Staré Město-Uherské Hradiště, Břeclav-Pohansko, Strachotín, Rajhrad • – skupina nížinných lokalit 13 – 28 ha s velmožským dvorcem uvnitř • – hospodářská a správní střediska státu a útočiště • – velmožské dvorce: nový typ sídlištní struktury srovnávané s karolínskými curtis, opevnění: palisáda • členění: obytná část (palác), sakrální (kostel) a hospodářská (dílenské okrsky) • Pohansko, Nejdek, Strachotín, Ducové • •Mikulčice – centrum politické moci Mojmirovců a středisko církevní správy • – vznik: 8. až poč. 10 stol. • – sídelní aglomerace: mikulčicko-kopčanská 30–50 ha (2. pol. 9. stol.) • – akropole (6 ha): kostely a hřbitovy, palác, rezidence elit • řemeslníci pracující pro dvůr (kovolitci, šperkaři, kováři, skláři) • dřevěné roubené stavby s upravenými podlahami • – předhradí (3 ha): kostely považovány za doklad dvorců zakládaných velmoži u knížecího hradu • pohřebiště u kostelů i prostá (na písečných dunách) • příbytky řemeslníků, chovatelů dobytka a lidí zajišťujících hospodářský provoz • zemnice: zahloubené chaty s kamennou peci v rohu • – funkce: tzv. komplexní centrum (všechny základní centrální funkce) • – hradba: základ: tzv. spodní kamenná zídka před a pod čelem („podezdívka“) drženou dřevěnými kůly (palisády) • líc: čelní kamenná zeď opřená o několikametrový jílový násyp proložený dřevy, • ukotvená v čelní zdi a v dřevěné stěně týlu hradby, zapřené šikmými kůly • šířka: akropole: až 7 m, čelní kamenná zeď 2 – 3 m • předhradí: 3,5 – 4 m, čelní zeď: cca 1 m • výška: cca 3 – 4 m • délka: 1,6 km (akropole + předhradí, výstavba měsíce až 1 rok) • zánik: násilný, zuhelnatělá dřeva, nepohřbení zemřelí, rombické šipky • menši skupina obyvatel přežívala a do 13. stol. se živila zemědělstvím • Mikulčice – Valy: Situační plán aglomerace: 1 – SZ brána předhradí; 2 – Z brána akropole; 3 – SV brána akropole; 4 – příkop mezi předhradím a akropolí; 5 – příkop jižně od baziliky; 6 – příkop mezi bazilikou a „palácem“; 7 – palisádové ohrazení u baziliky (3. kostel); 8 – stopy palisád nebo plotů u „paláce“; 9 – cesta a palisáda kolem 4. kostela; 10 – průběh zaniklých říčních ramen; 11 – opevněni; 12 – brána; 13 – most; 14 – příkop; 15 – ohrazení; 16 – pohřebiště, skupina hrobů; 17 – prozkoumaná plocha; 18 – terénní hrana; 19 – zavedené číslování kostelů. palác šperkařská dílna akropole předhradí bazilika tři řady kůlů (lícová strana) původní terén Jílová vyrovnávka Kamenná podezdívka čelní zeď dřevo-zemní jádro rub dřevěné stěny hradby •Staré Město – olomoucký biskup Jindřich Zdík: 1141: název „Veligrad“ • – 6./7. – 10. stol.: staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace na březích Moravy: cca 250 ha • – levý: Staré Město • „Na Valách“: hradisko cca 20 ha 9. stol.: hradba s čelní zdí (š. 10 m) • předhradí: „Na Dvorku“ (klenotnický areál), „Nad Haltýři“ (kovolitecký) • kostel s hřbitovem: hroby elit (meče, šperky veligradského typu) • „Na dědině“: palác (20x10 m) • rotunda (pod dnešním kostelem sv. Michaela), 2/3 9. – 12. stol. • kámen, cihly (opus spicatum: klasové kladení) • 2 řemeslnické areály: „U Vita“, „Za Radnicí“ • „Špitálky“: kostel místního velmože tvaru kříže, 1.p. 9.stol (vlivy Bavorsko, Aquileia) • Modrá – „Na dílech“: kostel sv. Jana, 8/9. stol. (Bavorsko: pasovský nebo salcburský vliv) • – pravý: Uherské Hradiště s ostrovem sv. Jiří (jádro města), „předvelkomoravské hradiště“ (8. stol.) • Sady: „Špitálky“ sakrální areál: • kostel P. Marie: 8/9. stol. půdorys kříže (studna: piscina - baptisterium) • halová stavba (L: d. 36 m) a roubené stavby • nálezy: křížek, pisátka (církevní škola) • Modrá Na dílech Staré Město Na valách Špitálky Uherské Hradiště Sady Staré Město Na dědině Traťové názvy na katastru Starého Města •Pohansko u Břeclavi – hradisko: 28 ha kontrola přechodu přes Dyji • J. Macháček: munitio, emporium, palatium • hradba: 80. léta 9. stol.; d. cca 2 km, š. 6,5 m, v. 3 m • roštová konstrukce s čelní kamennou plentou, nahoře palisáda(?) • centrální plocha: čtvercové usedlosti cca 40× 40 m • zahloubené a nadzemní objekty sloupové i srubové konstrukce • – Velmožský dvorec: 1 ha, 2. pol. 9. stol.; palisádové opevnění • část: rezidenční: nadzemní stavby s kamennou podezdívkou • shromažďovací: nádvoří, naproti velké halové stavby na jv. straně • sakrální: jednolodní kostel s nartexem (předsíní): d. 18,65 m a š. 7,2 m • na místě starší kultovní ohrady • funerální: kostelní hřbitov: 407 H • hospodářská: řemeslnický areál v lesní školce (nástroje, polotovary, odpad) • kovolitectví, kovářství, kosťařství, textilnictví • – předhradí: opevněna lehkými konstrukcemi (palisáda, val • severní: 2008: rotunda, 2.pol. 9-poč. 10. stol., hřbitov 152 H (militaria) • jižní: zahloubené objekty s pecí v rohu, pohřby: 200 H (bojovnické) • • – zánik: stopy požáru, nartex kostela obýván ještě ve 2. pol. 9, stol. • • Výsledek obrázku pro Pohansko u Břeclavi sídliště půdorys Pohansko u Břeclavi •Staré zámky – hradisko v Brně-Líšni: 13 ha, 8. – 10/11. stol., cca 13 ha • – akropole: 4 ha, hradba skořepinové, komorové a roštové konstrukce • s kamennou plentou • dvorec s palisádou: 0,5 ham 100/120 x 35/60 m • – předhradí: pohřebiště 47 H • – 3 depoty železných předmětů • – 9/10. stol. Požárové vrstvy, rombické hroty šípů • – 1. pol. 10. stol.: lokalita znovu osídlena • •Znojmo – Hradiště – sv. Hypolita (Poltenberg): spojováno s benediktinským klášterem v St. Pölten • – poloha: na ostrožně nad soutokem Dyje a Gránice, 8, 5 ha (20), kol. r. 800 • – fortifikace: kamenná plenta, š. 8 m, v. 2,3 m., • dendro po r. 888 (š. 8 m, v. 2,3 m.), zánik: 1. pol. 10. stol. (požárem) • – areál: středohradištní hroby (hypoteticky předpokládány kostelní stavby) • předpolí: pohřebiště z 9/10. stol. (8 žárových: předvelkomoravských) • – západní předhradí: zjištěno 55 objektů, 5 H • – dnešní kostel sv. Hypolita mohl mít staršího předchůdce (rotunda? – B. Klíma) • • – protilehlá ostrožna: osídlení od 2. pol. 10. stol. • – 11./12. stol.: hrad znojemských údělných knížat s románskou rotundou sv. Kateřiny • Staré zámky v Brně-Líšni: 1. akropole 2. první předhradí pohřebiště 3. druhé předhradí Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky •Olomouc – 8./9. stol.: přesun centra po zániku opevněného sídliště Povelu (předhradí fungovalo do pol. 9. stol.): • expanze mojmírovské Moravy, kontrola obchodních cest a železářských středisek • – Olomoucký kopec: nad soutokem Moravy a Bystřice • akropole na Václavském navrší (1,4 ha), Předhradí (10,3 ha) na Petrském nám. • – Petrské - tzv. Předhradí: 1. pol. 9. stol.: nejstarší osídlení na Biskupském nám. a Křížkovského ul. • dvorec: palisáda, obilnice (dávky), bradatice, šperky • keramika s kalichovitými okraji (podobná mikulčické) • kostel (?): židovská malta, viráže, střešní krytina, hroby • 1141: románský dvorec olomouckých biskupů • translace od sv. Petra ke sv. Václavu • – Václavské: akropole: konec 9. stol.: hlinitokamenný val, uvnitř a pod: velkomor. střepy, nálezy • vně: 18 H (v jednom deltoidní šipka) z 1. pol. 10. stol. • palác: zahloubený suterén s prkennou podlahou • 10,5 × 8 m, hl. 2,5 m (u katedrály) • 2. pol. 10. stol.: skořepinové opevnění s čelní i zadní kamennou plentou • – Michalské, Blažejské: nálezy středohradištní keramiky • – další nálezy na území města: Pekařská ul. (13 H), Horní nám., Ostružnická ul. • Olomouc – lokality v zázemí Olomouckého kopce. 1 – předvelkomoravské ústředí Povel; 2 – Olomouc-Kaštanova ulice; 3 – Hejčin-Mrštikovo naměstí; 4 – Neředín; 5 – Slavonin.Pod Vlachovym; 6 – Slavonin-Horní lán (100H); (Nemilany 53H) 7 – Holice °(pohřebiště 21 H); 8 – Řepčín. Kroužek – sídliště; Obdelník – pohřebiště. Olomouc. A – Michalské návrší; B – Petrské návrší (Předhradí); C – Václavské návrší; D – lokační město. Červen: rozsah hradiště, šipkou označena brána. 1 – kostel sv. Petra; 2 – kostel Panny Marie; 3 – kostel sv. Michala; 4 – kostel sv. Blažeje a náměstí; 5 – šrafovaně prvotní osídlení (dvorec) 6 – řemeslnicko-kupecké podhradí: 2. p. 10. st.; 7 – Sokolská ulice; 8 – pohřebiště v Tereziánské zbrojnici (13 H); 9 – pohřebiště ve Wurmově ulici (5 H); 10 – pohřebiště v tzv. kočárovnách; 11 – pohřebiště na Horním nám (u sloupu) 12 – pohřebiště na Hornim nám. (u kašny); 13 – pohřebiště (?) v Ostružnické ulici; 14 – pohřebiště v Pekařské ulici. akropole předhradí Středověké město Výsledek obrázku pro Olomouc Nemilany šavle maďarská •Přerov – středohradištní osídlení na obou stranách Bečvy: opevnění (hradisko) nebylo zjištěno • nejbližší: v Ústí: vzdálené cca 23 km • • – pravý: Předmostí-Hradisko: od brodu (Na Marku) – cca 1,5 – 2 km od Horního nám. • Nivky: 8. stol.: 2H 9. – 11. stol.: 52 H (kopí, sekery, absence ostruh, pěší) • Skalka: 9. – 11. stol.: nejsou hrobové celky (těžba spraše) • ostruhy, gombíky, náušnice, prsten , korálky • – levý: Horní nám.: 9. stol.: jz. část kopce. pracoviště kováře či kovotepce • osídlení kolem kopce k Žarotínovu nám. a k Mostní ul. (brod) • čp. 21: 2 izolované hroby. Zlaté, stříbrné a bronz. náušnice • poč. 11. stol.: opevnění za Boleslava Chrabrého (tzv. polská technika) • dřevohlinitá roštová hradba (komory) s háky větví: š. 7 – 8 m • z vnitřní strany srubová zástavba (ustájení dobytka?) • dendro: 994 až 1103 + 5 křížových denárů • konec tzv. polského horizontu: kol. r. 1029 • mladohradištní osídlení pokračuje směrem do města Přerov, osídlení 9. – 1. poloviny 11. století: a – středohradištní sídliště; b – mladohradištní sídliště; c – středohradištní hrob; d – mladohradištní pohřebiště Čárkovaně přibližný rozsah akropole z poč. 11. stol. Karneolové korály z Kyjevské Rusi, (původem z Indie). Zlaté náušnice z hrobů v č. p. 21. Vývoj v Čechách •882 – 884 – Svatopluk si podmanil Čechy, kde vládl skrze české velmože •884 – Bořivoj (870 - 889) přijal křest a vrátil se do Čech, kde se opět se ujal vlády • • „Bořivoj v mládí navštívil ...“ v nějaké záležitosti své i lidu sobě svěřeného svého vévodu nebo krále Svatopluka • na Moravě“ a byl tu pozván k hostině. Nebylo mu však dovoleno usednouti mezi křesťany, nýbrž byl vyzván, • aby se posadil po způsobu pohanů před stolem na podlahu“. Metoděj se však slitoval a navrhl mu, aby se dal • pokřtít, čímž...“se stane pánem pánů svých a všichni nepřátelé budou podrobeni moci jeho...“ • •894 – Svatopluk umírá – vláda Mojmíra II. a Svatopluka II. •895 – od Moravy se odtrhly Čechy •883 – křest knížete Bořivoje na Moravě (přivedl kněze Kaicha a 30 pokřtěných družiníků) •885 – osamostatnění Čech, první kostely: Levý Hradec, Pražský hrad • – budování jednoho „státního“ náboženství reprezentovaného Přemyslovci („duces“) •888 – zemřel Bořivoj a vládu zdědili Spytihněv (894-915) a Vratislav ((915-921) • Spytihněv: přestavěl středočeské knížectví po moravském vzoru, tj. bylo spravováno z centrálních hradů • protože zůstal bezdětný, trůn zdědil Vratislav •– po pádu VM a porážce Maďarů dochází k osamostatnění a vzestupu českého státu • • Hradiště v Čechách •Od pol. 9. stol. – centra moci místních vládců (duces) • – funkce: vojenská, administrativní, politická, hospodářská, ideologická a kultovní střediska • •1. pol. 10. stol. – po zániku starších „kmenových“ hradišť (Butovice, Hostivař, Šárka) zakládány nová přemyslovská správní centra • – prameny: civitas (metropolis), urbs, oppidum, castrum • – rozsah: menší (5–10 ha) • – opevnění: komorové konstrukce s čelní kamennou plentou (přemyslovská hradba) • – Čechy: centralizovaný státní útvar • •2. třetina 10. stol. – hradiska zapojeny do tzv. hradské organizace: • • Čechy: od 2. pol. 10. stol. budovali Boleslavové • Morava: od počátku 11. stol. za Oldřicha a Břetislava I. • • Velkomoravský vliv v Čechách •9./10. stol. stol. – stará rodová aristokracie: 845 – vzpomíná se 14 „z knížat Čechů“ (předstátní elita) • 857 – dědičná knížata (duces) sídlila na hradě (civitas Wiztrachi ducis), z něhož ovládala • přilehlé území a nutila zemědělce k odvádění daní a tributů • 895 – ze „všech knížat“ se „vyjímali“ dva přední • – sídelní struktura: přestavba mocenských center ve středních Čechách • hradiska: dřevohlinité fortifikace s čelní kamennou plentou • s ukotvenými dubovými kmeny příčného roštu • – nová ideologie: církevní stavby, kostrový ritus, mizí milodary • – hmotná kultura: ovlivnění životního stylu elity (zbraně, ozdoby oděvu, artefakty) • symbolické atributy moci: meč, botka praporce/banderia/, ostruhy) • •Pražská aglomerace – celá aglomerace: cca 30 ha • – po 895: politický a ideový vliv Řezna • – Hradčany (preurbium) + knížecí rezidence na východě ostrohu (cca 4 ha) • konec 9. stol: příkopy a palisáda • 20. l. 10. stol.: hradba s kamennou plentou a roštovou konstrukci (5–8 m) • – Malá strana (suburbium): opevnění příkopem (cca 17 ha) • • • • • Pohřebiště a sídlištní nálezy s doklady velkomoravského vlivu v Čechách: a – pohřeb s náušnicemi b – s gombíky c – sídlištní nálezy velkomoravského šperku d – sekery moravského typu (bradatice) e – jiné typické prvky f – pražská sídelní aglomerace Praha – nejstarší sakrální stavby a středohradištní pohřebiště v jádru raně středověké aglomerace: a – linie středohradištního opevnění; b – nejstarší známé sakrální stavby. Červeně: doložené kostely s dynastickými pohřby – kostel P. Marie (1), rotunda sv. Vita (2), bazilika sv. Jiři (3). Modře: blíže nedatované pozůstatky stavby pod bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě (pol. 10. – pol. 11. stol.); c – středohradištní pohřebiště: A – Hradčany – Královská zahrada (4), Jízdarna (5), Lumbeho zahrada – bažantnice (6), Jeleni ul. (7), M. Horákové (8), Strahov (9), Malovanka (10); B – Malá Strana – Sněmovní ul. (11), Újezd (12); Smíchov – Nádražní ul. (13); C – Staré Město – U radnice (14), Celetná ul. (15); D – Nove Město – Bartolomějská (16), Václavské nám. – hotel Adria a U Lhotků (17, 18), Na Slupi (19); E – Vyšehrad; d – pohřebiště s velkomoravským vlivem. Pohřebiště •do r. 2014: přes 50 lokalit (méně něž na M): nepřetržité pohřbívání 9. – konec 10. stol. (i 1. pol. 11. stol.) • •1. střední Čechy – a) velkomoravský styl: gombíky, náušnice (hrozníčkové, bubínkové) • b) povelkomoravský animální styl: 10. stol. nové typy šperků: • kaptorgy s koňskými spřeženími • náušnice se zvířecími hlavičkami • pražská dílna: nalez suroviny - zlatý pásek (Jízdárna) • • – Pražský hrad: Lumbeho a Kralovská zahrada, Jízdarna • vzdálenější: Malovanka (směrem k Břevnovu), Strahov, Bubeneč • – pražská aglomerace: Smíchov, Lahovice, Bohnice • – okolí: Levý Hradec, Klecany I. a II; Žalov I a II; Želénky (sloupečková náušnice) • Budeč – akropole, Koleč – Zakolany, Tetin, Mělnik – Rousovice. • Povelkomoravský šperk s animálními motivy. Motivy typické pro tzv. pražskou dílnu: Náušnice: 1–2, 5, 7 Perly: 4, 6, 9 Kaptogry s animálními motivy: 3, 8 Praha – Lumbeho zahrada (1, 7) Stará Kouřim (2–4); Vyrava (5 – ?; Čistěves (6 – depot); Libice n. Cidlinou (8); Praha – Václavské nám, Adria (9). Zlato (3, 5) a stříbro. Boháčová, I. – Profantová, N., 2014: Čechy a Velká Morava – svědectví archeologie. In: P. Kouřil (ed.), Velká Morava a počátky křesťanství, Brno, 134–144, obr. 3 •2. Kolínsko – Kolín-Součkova cihelna: 1864: 50. až 70. léta 9. stol.: hrob knížete a jeho ženy • muž: meč zdobený niellem, ostruhy granulaci • picí souprava: stříbrný zlacený kalich (Cáchy), skleněné nadob • žena: šperky moravské provenience (náušnice, perly, kaptorga) • – Kolín: 9. stol.: dvojhrob bojovníků s ostruhami • – obchvat Kolína: Ž: hrozníčkové naušnice, olivovité perly, M: sekera • – Kobylnice: hrob s mečem • – Libice-hradiště: hroby s náušnicemi (hrozníčkové, košíčkové, s • řetízky), gombíky, sekery, ostruhy, meč (1. pol. 10. stol.) • – Stará Kouřim – hradiště: 8. – 9. stol., 40 ha • – pohřebiště: 6. – pol. 10. stol. jezírko U Libuše: 160 H (3–4 generace) • – 1. třetina 10. stol.: 2 bohaté hroby: M a Ž (hrobka, roubené komory) • inventář: zlaté a stříbrné šperky moravského rázu • náušnice – hrozníčkové, bubínkové, košičkové, s řetízky • gombíky – granulované, s rostlinnými i geometrickými motivy • nákrčníky – řetízkové; perly, kaptorgy – různé typy • Obsah obrázku text, bílá tabule Popis byl vytvořen automaticky http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/03CS/rsc006.jpg http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/03CS/rsc015.jpg Výsledek obrázku pro Kolín knížecí hroby kování Výsledek obrázku pro Kolín knížecí hroby kování Výsledek obrázku pro Stará Kouřim pohřebiště knížecí hroby meč a kování file Kouřim Typ IIIB Výsledek obrázku pro Stará Kouřim hroby šperky Typ IIIB Stará Kouřim •3. Severozápadní Čechy – Zabrušany: sídliště a několik pohřebišť • • – Želénky: 1850: mohylový hrob s ženou původem z Moravy, vědro • na čele zlatý křížek (nedochován) • zlaté hrozníčkové náušnice, gombíky (z Mikulčic?) • medailon s gemou: původ v sev. Francii, řetěz domácí • plaketa s jelenem a dravcem: orientálního nebo mor. původu • • • • – Rubín-hradisko: 2 náušnice ( jedna zlatá hrozničková), 2 gombíky (ze sídliště) • – Litoměřice: hrozníčkové náušnice, gombíky • •4. Jižní Čechy – ojedinělé nálezy: bojovnická kování z Němětic a Netolicka • Křesťanství v Čechách •Církevní stavby – 1. první kostely s pohřby příslušníků dynastického rodu • – Levý Hradec: nejstarší kostel nebyl nalezen, rotunda je mladší • základní kámen s křížem (lapis primarius) se do základů vkládal • nejdříve od 11. a běžně ve 12. stol. • – Pražský hrad: kostel P. Marie založen Bořivojem po křtu u Svatopluka (882–883) • torzo lodi a apsidy, hrobka M a Ž s náušnicemi mo. typu • bazilika sv. Jiří • rotunda sv. Víta • – Budeč: rotunda sv. Petra v knížecím dvorci, zal. Spytihněv (895–915), pohřebiště • – 2. dřevěné kaple v 1. pol. 10. stol.: Kouřim, Slaný-Kvíček (pohřební?, diskutované) • • Církevní instituce – 973: pražské biskupství • – 973–976: benediktínský klášter sv. Jiři na Pražském hradě • – 992–993: benediktínský klášter v Břevnově •Pohřební ritus – ubývání milodarů: keramika, potraviny • – méně bojovnických pohřbů (kratší doba vkládání bojovnických atributů) • – odlišný přístup k společenskému a symbolickému významu atributů (vliv křesťanství) • – Němětice v již. Č: hradisko z 1. pol. 10. stol.: 100 hrotů šípů • cennější zbraně se odnášely jako kořist • •Hmotná kultura – spojená s křesťanstvím: • křížky – závěsné se objevují se kolem přelomu 9. a 10. stol. • Slaný-Kvíček: olověný závěsný z pohřebiště (zkorodovaný) • Levý Hradec: karolinského původu • Libice n. Cidlinou: olověné torzo s analogiemi z Velke Moravy • – na gombících: Praha-Hradčany, Královská zahrada • symbolika – ruky (pravice boži?): na gombíku z Prahy-Hradčan (Lumbeho zahrady) • – páva • – beránka: aqamanile z Libice • Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Maďaři •6.stol.: nomádské polousedlé obyvatelstvo: ze stř. Uralu k jihu do stepí jižního Zauralí • •Pol. 8. stol. – z jižního Uralu vyhnání Pečeněhy do dolního Povolží v sousedství Chazarů • – osamostatnění protomaďarského etnika od západoturkického chazarského kaganátu • dokládají: kočovnické komplexy pozdněkuštarenkovsko-karakupovského typu: • Sineglazovo (mohylník, 1908), Ujelce, Lagerevo, Karanajevo • •Poč. 9. stol. – posun do oblasti vých. od dolního Donu a Dněstru do tzv. Levedie • Konstantin Porfyrogenetos: podle uherského vůdce Levediho • Geograf Bavorský: nazývá je Ungare a zemi Magna Ungaria • •Pol. 9. stol. – posun do prostoru severně od Černého moře: tzv. Atelkuzu: Meziříčí mezi Dněprem a Dněstrem •902 – Moravané odrazili maďarský útok •904 – likvidace maďarských vyjednavačů vůdce Kusala v Bavorsku •905/6 – bitva v okolí Nitry (?) •907 – bitva u Bratislavy наконечники стрел из погребений VII-XIV вв. Южного Урала и Приуралья Костяные обкладки луков Рис. 1. Типы наконечников стрел из погребений VII-XIV вв. Южного Урала и Приуралья. Рис. 2. Костяные обкладки луков, Staromaďarské nálezy Čechy, Morava •Kování – Litoměřicko: největší kolekce staromaďarských kování na sever od Karpatské kotliny (67 ks) • kování nemají analogie (kování držadla kožených tašek) • – Rubín u Podbořan, Tismice •Kostěné předměty – Budeč: kostěné obložení reflexního luku (obr. 7/13) • Libice: chránič dírek sedla (obr. 7/11) •Třmen – Kolín: s dolů prohnutým stupátkem char. pro měkkou obuv nomádů •Udidlo, korál – Stavenice u Olomouce •Šavle – Nemilany u Olomouce (poč. 10. stol.), Mikulčice •Šipka s rozeklaným ostřím – Pohansko u Břeclavi - Lesní školka •Šipky reflexního luku – Mikulčice (80 ks.), Staré Zámky u Líšně, Hradec u Němětic • – Pohansko: ve velmožském dvorci pohřbeni muži s válečnými zraněními: • H 20 : muž s 2 rombickými šipkami u klíční kosti a v pánvi • H 275: nartex kostela: muž s rombickou šipkou v hrudníku • – doklad maďarských nájezdů na Velkou Moravu • • Olomouc – Nemilany 1 „Na kopci“ • 1999: kostrové pohřebiště a osada z 9.- 10. stol. • 54 H + 3 koňské • •Meč – H 41: ze svářkového damasku • nápis: +UlFBeRHt+) • – na pravém boku mladého muže ve • vydřevené hrobové jámě • (3,6 x 2 x 1,5 m, Z–V) • Milodary – nůž, dřevěné vědro, vaječné skořápky • Původ – porýnské dílny • •Šavle – H 64: u pravé ruky mladého muže • vé vydřevené komoře • (3,3x1,9x1,1 m, Z–V) •Milodary – hrot kopí (dolů), nůž, kosti kura dom. •Původ: prostředí JV Evropy • •(podobné – Pečeněhové či Bulhaři) •1999: Nemilany – Kapitulní • 13 sídlištních jam: chata, zásobnice, pec) • a část kulturní vrstvy z 10. stol. • • Tzv. česká láhev (typ III): 2. pol. 10. stol. • – souvisí s pronikáním Přemyslovců na • Moravu za Boleslava I. či II. • •Olomouc-Slavonín 1 – U hvězdárny •2000: pohřebiště z 11. stol., • 60H v pěti sevřených řadách • (ovál 24 x 13 m) • 7 Ag denárových ražeb, záušnice • Uhry: krále Štěpán a Ondřej • Čechy: Spytihněv II. • Morava: Spytihněv I., Ota I Sličný