Centrální sídla - Praha dle Ibrahíma ibn Jakuba - Ibráhím Ibn Jakúb al-lsrá'ílí at-Turtuší (cca 912-966) - židovský arabsky mluvící kupec z Tortosy v Al-Andalus - dle D. Třeštíka „neoficiální vyslanec" cordóbského chalífy k Otovi I. - zpráva o cestě Evropu v roce 965 či 966 ... nejstarší popis Prahy: - „Město Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu" - docházeli sem Rusové a Slované z Krakowa, židé i muslimové - prodávali se zde otroci, cín, kožešiny a potraviny - na tržišti se směňovalo za 1 denár 10 plátěnek ... - český kníže (Boleslav I) je vládcem Prahy, Bohemie a Krakovská „Země Slovanů táhnou se od moře Syrského až k Oceánu směrem severním. (...) Mezi Slovany jsou četné kmeny rozdílné od sebe. V dávných dobách byli sj en i..., pak se však dostali mezi sebou do rozepří a zanikl jejich (dřívější) řád. Jejich kmeny utvořily různé skupiny a nad každým kmenem vládne zvláštní král. Nyní mají čtyři krále: krále Bulharů, krále ová, dále krále Meško, vládce severu, a Nákúna na nejzazším severu. (...)" „A co se týče a, tedy její délka < ~urků. Město Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu. Přichází sem z města Krakova Rusové a Slované se zbožím. A z krajin Turků muslimové, židé a Turci rovněž se zbožím a obchodními mincemi. Ti vyvážejí od nich otroky, cín a různé kožešiny. Jejich země j otravinách. Prodává se tam za jeden kírát tolik pšenice, že vystačí člověku na měsíc, a za tutéž cenu tolik ječmene, kolik vystačí jezdci na 40 dní, a dále za tento kírát deset slepic." X i štíty, kterých se užívá v těchto zemích. V zemi Bújima zhotovují se též lehké šátky z tenké tkaniny v podobě síťky, které neslouží k ničemu. Cena těchto je u nich stálá: 10 šátků za jeden kírát. Jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou. To je jejich jmění a hodnota všech věcí, pšenici, mouku (nebo otroky), koně, zlato, stříbro a všechno ostatní." „Zvláštní je, že obyvatelé země Bújima jsou snědí, černých vlasů, zatímco světlý typ je u nich řídký. (...)" „Slované jsou vcelku odvážní a stateční, a kdyby nebyli roztříštěni na množství kmenů a oddělených skupin, žádný národ by je nezdolal silou. Obývají země nejbohatší co do úrodnosti a nejvíce zásobené potravinami. Slované se pilně věnují zemědělství a výrobě věcí nutných pro obživu a převyšují v tom všechny ostatní národy severu. Jejich zb u." „V žádné ze severských zemí nevzniká následkem nedostatku deště a délkou sucha, naopak nastává )d. Sucho není u nich zhoubné, neboť nikdo, kdo jím je postižen, se jej nebojí pro dostatečnou vlhkost jejich zemí a velkou zimu. Sadbu provádějí ve dvou ročních obdobích, v létě a na jaře, a mají dvojí žně." Hradiště 631/632 - „Wogastisburg" ? („História Francorum" aneb „Fredegarova kronika" počátky v 8. století - ve staré sídelní oblasti 9. stol. - rozmach obyvatel ale ani velkomoravská „protoměsta" neměla více než 2000 ) se pokusil rozčlenit: 1. centrální hradištní města (Mikulčice, UH 2. provinční hradištní města (Ducové) 3. hradištní hrady 4. zemědělská centra s panským dvorcem 5. pohraniční hrady 6. strážní hrady - St. Město, Nitra ... Pohansko ?) Mladohradištní období zánik velkých VM hradišť a sídlištní degrese na jižní Moravě kontinuita vývoje na střední a severní Moravě vč. center (Olomouc, Přerov) - snad přetrvávající existence menších lokálních center na jihozápadní Moravě (Paliardiho hradisko u Vysočan, Turecký kopec u Hornic, Sand bei Raabs v D. Rakousku) Hradiště - mladší doba hradištní Olomouc zřejmě nej významnější centrum v 10. stol. na Moravě strategická poloha - skalnatá vyvýšenina na brodu přes Moravu osídlení se koncentruje na Dómském návrší a Předhradí Předhradí (kolem Tereziánské zbrojnice) sídlištní horizonty z 10. století na zásypy velkomoravských objektů (štětové komunikační úpravy, košatinový plot, požárový horizont) jantar, zlomek prstenu „baltského původu", karneolové perly, vybroušený korál, perla + Křížkovského - sekerovitá hřivna + Biskupské nám. 4 - Fe hřivna kontinutita biskupského sídla ? - Petrské návrší (Křížkovského - břidlicová tabulka, zbrojnice - stilus, kousky malty a vitráž okna) podhradní osada (suburbium) v Pekařské ulici 1. fáze - 10. stol. (mince Boleslava II., ... doklady kovolitectví (tyglíky), kovářství, obchod - olověná závaží, jantar, karneol indického původu kolem r. 1000 - požárový horizont 2. fáze - mince olomouckých údělníků z 2. pol. 11. stol. skleněné prsteny, zlomek sekaného Ag, fragmenty malovaných hliněných vajíček (písanek) Raně středověká Olomouc Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc, https://olomoucky.rej.ez/images/var/olomouc/article-internal/2021/03/internalView/obr.1.png Raně středověká Olomouc - Biskupské nám. 4 (Petrské návrší) sekerovitá Fe hřivna (d=47 cm) - cca pol. 10. stol. Raně středověká Olomouc Idroj: Archeologické zrcadlení, https://olomouckyTejxz/images/var/olomouc/article/2021/03/headlineView/49lkll4gsa_._1 Jpeg í - Křížkovského ul. (Petrské návrší) břidlicová tabulka (11x12 cm x 1cm) - postava mužské postavy nesoucí kříž, cca pol. 10. stol. https://olomouckyTejxz/images/var/olomouc/article-intemal/2021/07/intemalView/desticka.jpeg Přerov - mladší doba hradištní Přerov - druhý nejvýznamnější opevněný bod na Moravě - již VM osídlení se koncentruje kolem Horního a Žerotínova náměstí - v nedalekém Předmostí - hradiště a pohřebiště - strategická poloha - vyvýšenina na brodu přes Bečvu Horní nám, kostel sv. Jiří - 2 horizonty VM osídlení hákovitá konstrukce kolem r. 1000 - fortifikace celého Přerovského kopce (cca 2,5 ha) - srubová zástavba - po obvodu mincovní závaží s oboustranným kolkem moravského denáru Břetislava I. Podhradí - Žerotínovo nám. - + pruh osídlení kolem návrší (Na Marku - Wilsonova ul.) - 2. břeh řeky - osídlení Malá Dlážka, Brabansko + pohřebiště Předmostí - kontinuita osídlení a pohřbívání https://www.hrady.cz/data_g/4839/40314.900.jpg Levy Hradec - původní centrum malé přemyslovské domény ? ostrožna nad Žalovským potokem a Vltavou, cca 10 km SZ od Prahy Výzkumy Č. Rýzner, J.L. Píč, I. Borkovský počátky již kolem poloviny 9. století 80. léta - kostel sv. Klimenta (nejst. V Čechách) - dle Kristiánovi legendy zde sloužil kněz Kaich r. 982 zde byl zvolen Vojtěch biskupem konec 11. stol. - zánik dvoudílné: akropole na V (cca 3,6 ha) - 2. fáze, - dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí (2 fáze, 5 oprav) - srubové stavby s prkennými podlahami předhradí - 2 fáze opevnění \ kolem přelomu 9./10. stol. sloupová stavba půdorysu „L", přimykající se k hradbě 2. fáze 3 hlavní prostory dále členěny + další 2-prostorová stavba doklady textilní výroby, kovářství (struska) Levv Hradec Vysvětlivky: A - akropole; B - předhradí; C - další předhradí ? D - rokle Ve Vikouši mezi akropolí a předhradím; E - pohřebiště v žalovské cihelně (AV I. Borkovský) F - starší hrobové nálezy z cihelny; G - pohřebiště -(AV 2003-2011) H - prav. hradiště Řivnáč. https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/21 /09/18/636/file.jpg https://nasregion.cz/wp-content/uploads/2019/09/1-model-levy-hradec.jpg https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31 /21/08/33/230/file.jpg Levý Hradec - kostel sv. Klimenta Levy Hradec - akropole na fotografii z výzkumu I. Borkovského 4», (40. léta 20. století) https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/21 /08/54/465/file.jpg Levv Hradec - vnější plenta opevnění, zachycená při výzkumu I. Borkovského (40. léta 20. století) /54/465/file.jpg Foto J. Marounek, https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/21/08/06/932/file.jpg 'Ill I W« V^l 597/file.jpg Železný nůž s výzdobou, pocházející z hrobu v aglomeraci https://s3-eu-west-1 .amazonawsxom/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/21/09/09/710/file.jpg Budeč - jedno z původních center malé přemyslovské domény ? ostrožna nad Zákolanským a Týneckým potokem, cca 17 km SZ od Prahy výzkumy V. Krolmus, Z. Váňa, M. Šolle a A. Bartošková (provedla i revizi) opevnění již v ml. době bronzové (knovízská k.) 9. stol. na zbytcích ... vystavěna 1. RS hradba dvoudílné hradiště: akropole (cca 3 ha, délka hradby cca 700 m) přelom 9./10. stol. - rotunda sv. Petra kolem 56 hrobů z 1. poloviny 10. stol. (náušnice, gombíky, ostruhy) ■ nadzemní srubové (vč. podezívek) a kůlové stavby - 2. polovina 10. stol. - 2. hradba + kostel Narození Panny Marie Na Týnici - hromadný hrob 60 osob z průběhu 10. stol. patrně souvisí se zánikem dvorce + překryti pohřebiště u rotundy 2. fází hradby - snad s převratem Boleslava I. přelom 10./11. stol. - 3. fáze hradby (šířka až 11 m) s předsunutým příkopem - zánik hradby - konec 11. stol. Předhradí (cca 19 ha, délka hradby cca 1,5 km) - doklady kosťařské výroby + snad ještě další předhradí ? Vysvětlivky: A - akropole; B - předhradí; C-D - předpoklad, předhradí E - rotunda sv. Petra a Pavla F - kostel Panny Marie G - arch. zkoumaná poloha Na kašně H - poloha Na Týnici. https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/21 /09/18/636/file.jpg Budeč - půdorys kostela Panny Marie Budeč -kostel sv. Petra a Pavla https://upioad.wikimedia.0rg/wikipedia/commons/thumb/2/2 4/Bude%C4%8D-zbytky-kostela2016.jpg/1024px-Bude%C4%8D-zbytky-kostela2016.jpg https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/8/8 2/Kostel_sv._Petra_a_Pavla.jpg/1024px-Kostel_sv._Petra_a_Pavla.jpg Budeč - fotoplán kostela Panny Marie při AV v r. 1976 https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31 /20/12/14/119/file.jpg Libice - sídlo Slavníkovců a Vršovců v ohybu Cidliny v trati „Na Hradě", poblíž soutoku s Labe (okr. Nymburk) na trase z Prahy na SV do Slezska a k Baltu resp. na V na Olomoucko výzkumy J. Hellich, J.L. Píč, R. Turek, J. Princová-Justová, J. Mařík opevnění již v mladší d. bronzové Přepadení Libice na rytině z 2. poloviny 17. století https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/20/17/56/285/fileJ Libice - sídlo Slavníkovců a Vršovců 9. stol. - předměty blatnicko-mikulčického horizontu a karolínske dvoudílné hradiště na 2 „ostrovech" či pahorcích (celkem 26 ha): hradby - v až 4 m + převýšení terénu cca 6 m (d = celkem 3 km) - dřevohliněná konstrukce s čelní opukovou zdí Z okraj - klešťovitá brána, přestavována + základy kamenné věže (konec 10. stol.) Z část - oválná akropole (cca 11,5 ha) kolem pol. 10. stol. - palác a kostel (stopy požáru) palác - dřevěný na kamenné podezdívce kostel - hlavní s půlkruhovou apsidou + příčná loď + dva přístavky (vychází ze saské otonské architektury) importy pražské tvrdě vypálené keramiky, zlomek „polské" nádoby s válcovitým hrdlem 70.-80. léta 10. stol. - ražba mincí (LUIBUZ + orel útočící na kořist + dýka s rukou) předhradí (dnešní obec, cca 14,6 ha) - základy stavby s kamennou podezdívkou (d > 22 m) nález stilu a akvamanile v podobě beránka (kostel či kněžský dům ?) dominance srubových staveb, rozmach v 10. stol. 28. září 995 - přepadení Slavníkovců 27. října 1108 - vraždění Vršovců (kastelána Božeje a syna Bořuta) Svatoplukem Ol. 1130 - poslední zmínka A - akropole; B - předhradí; Libice nad Cidlinou C, F - zázemí hradiště se sídlištními a hrobovými nálezy; D - zázemí hradiště s hrobovými nálezy; E - další sídlištní nálezy; G - fara, poblíž místa zázračného uzdravení sv. Vojtěcha; H - Pamětní síň s archeologickou expozicí na obecním úřadě; J - pozůstatek hradby. 33UWR 512000 512250 512500 512750 513000 513250 https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/04/01/09/17/56/415/file Libice nad Cidlinou LIBICE nad Cidlinou, okr. Nymburk, slovanské hradiště obvod opevnění ---předpokl, průběh opevnění A vnitrní hradiště (11,5ha) B předhradí (K,6ha) památkový areál se Slovníkovým kostelem a přemyslovským palácem 2 katolická fara (púv.kostel PMarie) 3 kostel sv. Vojtěcha Ti OUoí https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/im Libice nad Cidlinou - kostel a palác na akropoli https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/03/31/20/17/38/837/fileJ http://www.moraviamagna.cz/otazky/images/Libice-rekonstrukce.jpg https://www.mystika.cz/old/sidla/cech-str/foto/libice-05.jpg Libice nad Cidlinou Zlomek nápisové kamenné stély, nalezené v blízkosti kostela na akropoli Meč s čepelí z damascénské oceli z pohřebiště v aglomeraci hradiště. Marik 2012; https://s3-eu-west- 1 .amazonaws.com/media.archeologicky- atlas.cz/production/image/2015/04/01/09/17/50/351/file.jpg Mařík, 1999; https://s3-eu-west-1 .amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/2015/04/01/09/17/45/473/file.jpg Denár Š 60 Slavníkovce Soběslava (před r. 995) Libice nad Cidlinou Část ze slavníkovských denárových ražeb do roku 995. Číslování podle katalogu J. Šmerdy (1996). http://www.moraviamagna.cz/otazky/images/den-Slavnikovci.gif Zlatý prsten nalezený na akropoli při povrchovém průzkumu 2013 Marík 2013; https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.archeologicky-atlas.cz/production/image/20^ Pražský hrad skalnatá ostrožna (Opyš) nad Vltavou, Jelením příkopem (roklí) podél potoka Brusnice, ... přístup od Z výzkumy I. Borkovský, J. Frolík 9. století: 1. příkop pohřebiště z 2. poloviny 9. stol. (III. nádvoří) - zde hrob bojovníka s mečem, sekerou, dýkou, nožem, křesací soupravou, Fe břitvou, dřevěným vědrem) 1. kostel Panny Marie Spytihněv I. (895 - 905/915) - zahájil opevňovaní (příkop mezi Hradčanským náměstím a 1. nádvořím + opevnění kolem kopce se strážnými věžemi - 3 z nich brány) - Vratislav I. (905/915 - 921) - 2. kostel sv. Jiří - Václav I. (921 - 929/935) - 3. kostel - rotunda sv. Víta (po r. 973 metropolitnK biskupské sídlo) Spytihněv II. (1055-1061) - bazilika sv. Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha (trojlodní, z opuky, délka 70 m) Soběslav I. (1125-1140) - kamenné hradby (na Z mezi II. a III. nádvořím, zbývající Z část se stala předhradím) - Přemysl Otakar I. (1197-1230) - přestavba Pražský hrad - podhradí (Malá Strana] výzkumy Malostranské nám. (pozdější tržiště) - sporé počátky 778. stol. ... intenzivní osídlení 9. stol. - příkop 1 (již před pol. 9. stol.) + roštová hradba příkop 2 (9./10. stol.) + vydřevená cesta k Vltavě + „strategická stavba" se základem z dřevěných komor, vyplněných kamením a hlínou příkop 3 - (polovina 10. stol.) + rozšířené (cca 23m) vydřevené prostranství v Mostecké ul. - zánik až před 1257 - zřejmě „boleslavské" město ... osídlení jde jižně až přes opevnění - srubové stavby, pokračuje funkce stavby nestarší kostel - rotunda sv. Václava - před pol. 12. stol. Opevnění levobřeží Prahy v 10.-11. století 1 - nejstarší opevnění 2 - opevnění předhradí 3 - členění předhradí 4 - opevnění podhradí 5-1. rozšíření podhradí 6. -2. rozšíření podhradí 7. Předpokládané opevnění podél břehu Vltavy 8. Prostor nástupiště mostu a - známé úseky DH hradb b - předp. úseky DH hradb c - známé a předp. úseky Vři O přikopu d - předp. brány e - předp. dřevěný most f - dokumentované řezy Pralíp ARCHE OLO http://www.praha-archeologicka.cz/presentation/275/M03-01-RS-opevneni-M Pražský hrad raněstředověký Plně vyznačeny - viditelné části románské hradby vč. jižní stěny paláce (Dragoun 2002) Oranžově - doplněný průběh románské dřevohliněné (DH) hradby. http://www.praha-archeologicka.cz/presentation/275/L04-01 -hrad-s-hradbou-300dpi_5a71bb547d7c6_cruas49n34.png Pražský hrad raněstředověký S trakt - 2 fáze RS opevnění: 1. vlevo dolů - torzo dřevohliněného valu s roštovou konstrukcí a čelnou kamennou zdí 2. nahoře - torzo mladší opukové hradby http://www.praha-archeologicka.cz^ Pražský hrad raněstředověký S trakt - 2 fáze RS opevnění: 1. dolů - torzo dřevohliněného valu s roštovou konstrukcí a čelnou kamennou zdí 2. vlevo - torzo mladší opukové hradby Pražský hrad raněstředověký Dochovaný úsek čelní zdi nejstarší DH hradby pod 3. nádvořím Pražského hradu (Foto M. Semerád, ARU B) http://www.praha-archeologicka.cz/presentation/275/M03-05-zed-PH-foto-kopie-web_5a71b Pražský hrad raněstředověký 3. Nádvoří Pražského hradu - 2 fáze RS opevnění: - vzadu - čelní stěna DH hradby z 10. stol. - vepředu - zbytky komorové výstuže náspu při čelní stěně mladší hradby http://www.praha-archeologicka.cz/presentation/275/L04-03-dreva-opevneni_5a71bc33beae5_anxz1f8sf3.png Pražský hrad raněstředověký 3. Nádvoří Pražského hradu: detail kvádříkového zdiva románské hradby, (foto Z. Káčerova 2014) http://www.praha-archeologickaxz/pr Pražský hrad na konci 10. století (Boleslavovský) kcnci 1G. stoí. A - západní predhradí B - kostelík Panny Marie centrální část hradiště rotunda sv. Víta knížecí palác ženský benediktinský klášter s kostelem sv. Jiří východní předhradí rokle před dnešním 1. nádvořím (zhruba na hranici mezi Hradčanským náměstím a 1. nádvořím). Rokle se táhla od dnešního Arcibiskupského paláce až k malostranskému svahu. https://stelweb.asu.cas.cz/~slechta/phrad/phrad1 Jpg Pražský hrad ve 12. století (Spytihněv II.) https://udu.ff.cuni.ez/wp-content/uploads/sites/166/2021/03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf bazilika sv. Víta Praha - románská bazilika sv. Víta (Spytihněv II.) Pražský hrad, basilika sv. Jiŕí od 10. století, presbytář 12. století https://udu.ff.cuni.ez/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Praha - románská bazilika sv. Víta (Spytihněv II.) https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Praha - bazilika sv. Víta Praha na konci 10. století Profil území Pražského hradu v pohledu od západu k východu. Původní profil terénu někdejšího hradiště je vyznačen tmavohnědou barvou. Současný terénní profil, zvýšený navážkou, je světlehnědý. Velmi schematicky je načrtnuto umístění svatovítské rotundy a dnešní katedrály. https://stelweb.asu.cas.cz/~slechta/phrad/profil.jpg Hradská soustava V.Žernoseky-Litoměřice Zabrušany - Bílina Rubín - Žatec Tašovice - Sedlec Bezemín - Tachov Bukovec - St.Plzenec Němětice - Prácheň Branišovice - Doudleby Počaply - Březnice St. Kouřim - Kouřim-sv.Jiří Libice - Oldřiš Pšov - Mělník Chloumek - Ml.Boleslav Správní hrady mladého přemyslovského státu (označeny élvereťky), vystavme v blízkosti starších hradišť (rrrná kolrflui)- AW'hrady tak mohly využit hospodáfsMio zázemí původních center, jejich vybudováním byt však dan jasný signál o zmM politické tt mocenské situace. http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/04CS/rsc097.jpg Románská architektura v česckvch zemích (přelom 9710. stol. - pol. 13. stol.) rozvíjení velkomoravské architektury: rotundy s apsidou (červeně nedochované) Levý Hradec - sv. Klimenta, Budeč - sv. Petra a Pavla, I t (4 apsidy), V\ y, St. Plzenec - sv. Petra, Znojmo - sv. Kateřiny baziliky (jednoduché i vícelodní, významné kostely se svolením papeže) Pražský hrad - sv. Jiří, Pražský hrad - sv. Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha, Vyšehrad - sv. Vavřince, St. Boleslav - sv. Václava, Litoměřice - sv. Štěpána jednoduché kostely (zpravidla s pravoúhlým půdorysem) Pražský hrad - Panny Marie, Budeč - Panny Marie, Libice (saský otonský vliv), Vyšehrad - sv. Klimenta „panské" tribunové kostely (pol. 11. stol. - počátky služební šlechty - pozemky a dvorce) Hostivař, Dobřichov, Čáslav-sv. Michala objeví se i rotunda - P - Nové Město - sv. Longina na Rybníčku, Krušina (dn. Pankrác) - sv. Pankráce, Týnec n. Sázavou, Starý Plzenec - rotunda sv. Petra a Pavla (konec 10. stol., příp. později ?) https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Rotunda_svat%C3%A9h 29_1.JPG/800px-Rotunda_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_%28Star%C3%BD_Plzenec%29_1.JPG Říp - rotunda s. Jiří - pův. asi ze 2. čtvrtiny 11. stol. (cca 1039 ?) -1126 - Soběslav I. po bitvě u Chlumce opravil a přistavil západní věž (zasvěcení známo až z 16. stol.) https://udu.ff.cuni. cz/wp-content/uploads/sites/166/20 https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Rutunda_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_s_horo 3%ADp_01.JPG/800px-Rutunda_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_s_horou_%C5%98%C3%ADp_01.JPG https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fc/%C5%98%C3%ADp_-_rotunda_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_2013_obrljpg/375px-%C5%98%C3%ADp_-_rotunda_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_2013_obr1 .jpg https://udu.ff.cuni.ez/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf https://udu.ff.cuni.ez/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Sv. Jakub u Kutné Hory - kostel sv. Jakuba Většího (vysv. 1165) zal. vdova Marie po Slaviborovi ze Švabenic, která tímto snímala klatbu uloženou na Slavibora pro účast na přepadení olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1145 doložena oltářní autentikou sepsanou r. 1165 biskupem Danielem ŮŠjřA - obdélná loď s apsidálním závěrem a věží na Z - J strana zdobená románskými plastikami https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Jakub%2C kostel%2C celkov%C3%BD pohled, i pg/800px-Jakub%2C kostel%2C celkov%C3%BD pohled.jpq https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_Star%C5%A1%C3%ADho_v_Jakubu_ u_Kutn%C3%A9_Hory_02.jpg/1024px- Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_Star%C5%A1%C3%ADho_v_Jakubu_u_Kutn%C3%A9_Hory_02.jpg Sv. Jakub u Kutné Hory - kostel sv. Jakuba Většího (vysv. 1165) https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Jakub v Jakubovi.jpq/800px-Jakub v Jakubovi.i https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Kostel svat%C3%A9ho Jakuba Star%C5%A1%C3%ADho v Jakubu u Kutn%C3%A9 Hory 07.ipg/800px- Kostel svat%C3%A9ho Jakuba Star%C5%A1%C3%ADho v Jakubu u Kutn%C3%A9 Hory 07.jpg https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Rom%C3%A1 nsk%C3%BD_sloup_v_Jakubovi.jpg/800px-Rom%C3%A1nsk%C3%BD_sloup_v_Jakubovi.jpg https://udu. ff .cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Praha - románská bazilika sv. Víta (Spytihněv II.) ^ r.....tttíí \s&í ■J Praha - Strahov, premonstrátsky klaster^po 1140-1182, torzo dvou lodní siné v západním krídle https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf https://udu.ff.cuni.ez/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Praha - románské domy (rekonstrukce) ii7ính kunnů nphn šlpnhtinů ? domy patricijů, cizích kupců nebo šlechticů ...? cca 63 domů na Starém Městě pražském a na malé Straně postaveny na úzkých parcelách tak, že ponechávaly prostor pro průjezd 2 až 3-podlažní, spodní podlaží zahloubeno (suterény), přízemí - obchodní prostory, patro - obytné) •v ,1« . 311 « IBS 2tS V - i* V JI J c ^ 12 / r 9» J V o*1 o 4 ^606 '4- H; líaa í 3? 473 1 49Ě v.. Htťs«4nhn 5* S5S https://www.archeologienadosah.cz/sites/default/files/clanky/obr._3_2.jpg Praha - Praha - románské domy (počátky kolem poloviny 12. stol.) Řetězová ul. 222/3 (palác pánů z Kunštátu a Poděbrad), - prízemí a část 1. patra z 2. pol. 12. stol.__ https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Dpkp_b_07Jpg/1024px-Dpkp_b_0 Praha - Andělská kolej románský dům částečně zbořený při pražské asanaci https://upioad.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/b/bi/A ndelska_kolej_2.jpg/800px-Andelska_kolej_2.jpg https://www.archeologienadosah.cz/sites/default/files/clanky/obr._2_2.jpg Olomouc - Přemyslovský aneb Zdíkův palác kolem pol. 11. stol. - přestavba do kamene ... 1063 olomoucké biskupství 1131- vysvěcen kostel sv. Václava + budova kapituly + biskupský palác Jindřicha Zdíka (v úřadě 1126-1150)... posléze sídlo knížete i biskupa hrad - cca 200 m x max. 80 m (největší po pražském)... pozdější přestavby podoba před přestavbou v 19. stol._ ■» Ŕ Ä i https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/c/c1/Olomoucky_hrad_1850.jpg https://www.sepka-architekti.cz/DataBic/Library/lmages/Full_060/c1006f8c6640eac4220f356c3133ec39_zdikuv-palac-1150.jpg ^97413660670^69337 Olomouc - Přemyslovský aneb Zdíkův palác dochované románské části paláce https://upload.wikimedia.org/wikipedia/co^ Dn%C3%AD_%C4%8D%C3%A1 st_%281 %29. JPG/1024px- Olomouc%2C_Zd%C3%ADk%C5%AFv_pal%C3%A1c%2C_bo%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8D%C3%A1st_%281%29.JPG https://olomouckyTej.cz/images/va^ before-1883.jpeg Roudnice n. L. - biskupský hrad - skalnatý ostroh nad Labe - zal. biskup Jindřich Břetislav (80. léta 12. stol.) - Pohlednice (oceloryt) kolem r. 1860 https://www.antikvariatkrenek.com/8026/zamek-roudnice-nad-labem-7113.jpg Roudnice n. L. - biskupský hrad skalnatý ostroh nad Labe - zal. biskup Jindřich Břetislav (80. léta 12. stol.) obdélná palácová budova, nároží a průběh delších zdí zpevněn věžicemi (připomíná donjon) v dochované části nad valenou klenbou sklepa - dvoulodní sál Dnešní podoba zámku http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias_antialias_77b50ddO-353e-4f6e-a8d- f7b16b61 e674_9b5334c84f46ea3604b7d383a7a673e1_26a00135cdc71 c2f14aa15237936f438.jpg Roudnice n. L. - biskupský hrad ROUDNICE NAD LABEM, situace zámku se zbytkem falce a jejím rozšířením v polovině 14. století, S křídlo z roku 1590 s pozůstatky románské stavební fáze a velkou okrouhlou věží https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Roudnice _Labem_%28z%C3%A1 mek%29_- _pl%C3%A1 n_severn%C3%ADho_k%C5%99%C3%ADdla_%281590 png/1024px-Roudnice_nad_Labem_%28z%C3%A1 mek%29_-_pl%C3%A1 n_severn%C3%ADho_k%C5%99%C3%ADdla_%281590 png O 10 20 30 *0 SO https://www.ohradech.eu/images/roudnicenl/roudnicenl_plan04.png Zdroj: MENCLOVÁ, D. České hrady I. Praha : Odeon, 1972, s, 30. Roudnice n. L. - biskupský hrad ROUDNICE NAD LABEM, perspektivní rekonstrukce románské biskupské falce. https://www.ohradech.eu/images/roudnicenl/roudnicenl_rekonstrukce.png Zdroj: MENCLOVÁ, D. České hrady I. Praha : Odeon, 1972, s. 81. https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Roudnice_hrad https://udu.ff.cuni.ez/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Románská architektura v českých zemích - klášte (přelom 10. stol. - pol. 13. stol.) nejstarší řád - benediktini: 973 - ženský klášter sv. Jiří na Pražském hradě 993 - mužský klášter v Břevnově (doch. románská krypta) 999 - mužský klášter v na Ostrově u Davle (pouze základy) 1032 - mužský klášter v Sázavě (doch. půdorys tetrakonchy) 1048 - mužský klášter v Rajhradě 1078 - mužský kl. Hradisko u Olomouce (nejdř. benediktini, pak premonstráti) 1086 - Opatovice n. Labem (1421 - zničen husity) 1101 - mužský klášter v Třebíči Doksany - klášter premostrátek (zal. 1144 Gertruda Babenberská, manž. Vladislava II.) doch. podkruchtí a J apsida transeptu kostela Narození Panny Marie (2. pol. 12. stol.) https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf krypta kostela https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/70/KI%C3 %A1 %C5%A1 ter_Doksany%2C_Doksany%2C_okres_Litom%C4%9 B%C5%99ice_27. JPG/1024px- KI%C3%A1%C5%A1ter_Doksany%2C_Doksany%2C_okres_Litom% C4%9B%C5%99ice 27.JPG Stará Boleslav - kostel sv. Václava (zal 1039 na místě někd. Kostela sv. Kosmy a Damiána - doch. část krypty) https://udu.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/166/2021 /03/34-Romanska-architektura-v-ceskych-zemich.pdf Hrad Přimda (Pfraeumberg) - vznikl nejpozději 1121 v hraničním hvozdu na norimberské stezce - německý původ stavitele - Děpolt II. z Vorburgu ?) - Kosmas: „postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále." - brzy dobyta Vladislavem II. - strážní místo na hranici a vězení (Soběsla II, Přemysl II.) Románská věž (donjon - hranolová věž se stěnami až 4 m mocnými) https://upload.wikimedia.Org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/P%C5%99imda_-_n P%C5%99imda_-_n%C3%A1dvo%C5%99%C3%AD.jpg Hrad Přimda (Pfraeumberg) Nejstarší prevét v Čechách http://www.taggmanager.cz/poi_images/3217/7572_nejstarsi_.jpg http://www.taggmanager.cz/poi_images/3217/7571_vstup_na_p.jpg Hrad Přimda (Pfraeumberg) Kamenné okno v 2. patře Výklenek (kobka ?) Cheb - štaufská císařská fale (4/4 12. století) - pův. slovanské hradiště - 2,5 ha, DH hradba s čelnou kam. zdí a příkop + 2 hroby) - 1/2 12. stol. - 2-dílný kamenný hrad (Děpolt II. z Vohburgu) + 2 okrouhlé věže - 1165 připadlo Chebsko Fridrichu I. Barbarossovi - ten zde kolem 1180 vystavěl fale + 2 patrová kaple + hranolová Černá věž ÍIJ/WIIim'1 — - * https://www.hrady.cz/data_g/voxpic/2031/1789.800r.jpg Chebská fale - kaple (dolní a horní patro) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/%D0%95%D0%B r *y 3% D0% B5% D1 %80_%28% D0%A5% D0% B5% D0% B1 %29. % D0%9A% m ^fiví^^ • D0%B0%D0%BF%D0%B5%D0%BB%D0%BB%D0%B0.%D0%9F%D0 ^3_Ä|!_»S"^^W^fVVí^ílť ■ %B5%D1 %80%D0%B2%D1 %8B%D0%B9_%D1 %8D%D1 %82%D0%B )/ Jj >H9»^&@PÍ^ľ^S ? V >> ■ > * < 0%D0%B6.jpg ^'^l^^bava.c https://www.vylety-zabava.cz/media/djmediatools/cache/images/phocagallery/karlovarsko/vy towidth-90-12-vylet-do-zapadoceskeho-chebu.jpg