Archeologie českých zemí 10. Archeologie prvních středověkých měst. Urbanizace • •Středověké město – specifický typ sídelního útvaru, který se vyvinul během kolonizace • • – od ostatních sídel se odlišuje: 1) vysokou koncentrací obyvatelstva v prostoru (hradby) • 2) funkcemi: a) hospodářská (řemesla, obchod) • b) administrativní (královská, poddanská) • c) sociální (měšťanstvo) • d) kultovní (farní) • •Založení města – mělo právní povahu a znamenalo propůjčení městských práv: tzv. institucionální město • – právní založení znamenalo udělení městských privilegií • •Městský status – vyžadoval královo povolení: tzv. regál, který se vztahoval na města: • a) zeměpanská – královská, markraběcí • b) nezeměpanská – biskupská, šlechtická • •Podmínky – ekonomické předpoklady pro vznik organizovaných výrobních středisek • – stabilizovaný stát s centrální panovnickou mocí • – zemský mír • – existence právního řádu • •Hofmann, F.: České město ve středověku, Praha 1992. • • …“České středověké město bylo vývojově vyšším druhem lidského sídliště, které mělo funkce ekonomickou, • geografickou, stavební, vojenskou, sociální, politickou, právní a kulturní, jejichž souhrn vytvářel v každém městě • specifickou strukturu a vyhraňoval skupiny měst k určitým typům“. • •proti zkreslení vlivem jednoduché definice (dnes: výčet znaků – atributy) • •hlavní impulzy vzniku města hledal ve vztahu města a venkova: • a) oddělení výroby a obchodu od zemědělství • b) poměr města k venkovu • c) nerolnický charakter města • •specifické postavení města spatřoval ve společenské a sídelní svébytnosti: • a) hospodářská funkce • b) samospráva • c) opevnění – obranná funkce (města hrazená i nehrazená) • d) kolektivní povaha – (sídliště 9. stol. neměla měšťanskou populaci a municipální organizaci) •Kejř, J.: Vznik městského zřízení v českých zemích, Praha 1998. • • – nečiní rozdíl mezi vznikem měst v Č a na M: jednotné území vzniku měst • – Städtelandschaft: teritoriální celek, kde města procházejí podobným vývojem (stejná kritéria) • •institucionální město – vzniká v průběhu 13. stol. jako právně vymezený sídelní útvar • •Znaky: 1. městské zřízení – soubor právních norem, řešících právní status města a jeho obyvatel: • vztahy k zakladateli a poddaným, způsoby života ve městě • – přebírání vzorových typů zřízení (magdeburské právo, filiace) • – zakládací písemné privilegium spíše vzácností • • 2. centralita (spádovost) – tržní, kulturní, informační, náboženská a soudní střediska • • 3. urbanistická svébytnost – půdorys vymezený opevněním, uliční síť, • – urbanistický vývoj ve 13. stol. směřuje k větší pravidelnosti Funkce •Město mělo složitější strukturu než vesnice, bylo komplikovanější a diferencovanější • •dnes – se dnes ztotožňují s kritérii městskosti (především právní) •dříve – kritéria se zužovaly hlavně na funkci ekonomickou, která podmiňovala vznik města • (vyčlenění řemeslné výroby a obchodní směny) • •bezpečnostní a vojenská – ochrana obyvatel – pevnostní charakter •rezidenční (sídlo panovníka) •administrativní: správní aktivity souvisely s funkcí politickou •sociální: ve městě sídlili řemeslníci, obchodníci, patriciát, cizinci •hospodářská: různá řemeslná odvětví (cechy) •soudní: správa vyžadovala právní řád tj. soubor ustanovení městského práva •kulturní: architektura, užitné umění, řemesla, školy (městské, církevní) Dělení měst •dle vrchnosti: a) města královská • b) města věnná • c) poddanská – církevní (biskupská, klášterní) • – šlechtická • •dle velikosti: 1. velká: civitates • 2. malá: městečka – oppida • •dle opevnění: 1. hrazená • 2. nehrazená • •Dle významu: • 1. hlavní města – všechny hlavní funkce včetně rezidenční: Praha, Brno, Olomouc • 2. poddanská města – hlavní funkce méně rozvinuté, někdy nejsou všechny • 3. městečka – značná redukce městských funkcí • 4. města s dominantní funkcí – horní (Kutná Hora), lázeňská (Poděbrady) • 5. města revoluční – vznikala za husitské revoluce – Tábor • • Typologie měst •Třídění podle sociálně-ekonomické struktury (15. – 16. stol.): • • 1. řemeslnicko-zemědělská – nízká úroveň řemeslné výroby a živností • – nízký rozvoj řemeslnické specializace a cechovní organizace (poddanská městečka) • 2. řemeslnická – pokrývaly poptávku po vlastních produktech z místního trhu • – specializace: dominují potravinářská a oděvní odvětví • – výroba pro vzdálenější trhy: oblastní, zemský, zahraniční (Jihlava – plátno) • – většina královských a vrchnostenských měst • 3. exportní – nejvyspělejší ekonomický typ, typickým rysem je rozvoj určitého odvětví, jehož výrobky získaly • mimořádné odbytové možnosti na vzdálenějších trzích (Brumov, Český brod, Jihlava) • 4. spotřební – výroba zaměřena na spotřebu v rámci místního trhu: specializace výroby a rozvoj obchodních živností • (Praha, hornická – Jáchymov, Kutná Hora) • 5. velkoobchodní – sídla cechovních korporací: Praha, Brno • 6. hornická – specializovaná na těžbu rud: Jihlava, Stříbro, Zlaté hory Vznik měst • •Dvě koncepce vzniku města: 1. kontinuitní – F. Hoffmann, J. Piekalski aj. • – vývojová návaznost VS měst s „městy“ staršího období (RS) • Piekalski: pro RS město pojem „časné město“ • 2. diskontinuitní – J. Kejř, J. Žemlička: město 13. stol. považují za úplně nový fenomén • •1. Přerodem ze starších sídlištních aglomerací: tzv. rostlá města • – přeměna starších raně středověkých hradských center • – tři typy prostorového vztahu: • a) superpozice (Žatec, Litoměřice, Chrudim, Hradec, Olomouc, Praha) • b) lokace v těsné blízkosti: v prostoru suburbia (Bílina) nebo v zázemí satelitních osad (Čáslav, Litoměřice) • c) translace (St. a Nová Plzeň; Č: 13. stol. 18 případů, různé příčiny, Morava – např. Litovel) • – přerod trhových míst v lokační města: rozvoj řemesel a dálkového obchodu (luxusní zboží) • •2. Novým vysazením: tzv. na zeleném drnu: • – lokace ve 13. stol. podléhaly výlučnému souhlasu panovníka • – klíčová úloha lokátora, problémy s majetkovými vztahy, nedostatkem kapitálu, osídlenců, nevhodná poloha • – nezdařené lokace – Čechy: zaniklé město v podhradí Bezdězu, Hradišťko – Sekanka, Tisová – Staré Mýto, • – Morava: Městisko na Drahanské vrchovině, Žďár n. S. – Staré město, Litovel • • Nejstarší města: •Přechod od předměstských forem neprobíhal vždy plynule a měl různé formy. • •Města vznikala v sousedství: a) centrálních hradů • b) klášterů (předkláštěří) • c) biskupských sídel • •Trhové vsi – lat. Forensis: do vzniku měst suplovaly pravidelnou trhovou činnost • – místa, kde se prodávaly zemědělské produkty • – vznik: od 12. stol. většinou při celnicích (obchodní činnost: Klatovy, Netolice, Hranice, Frýdek) • – některé se později vyvinuly v poddanská městečka a ve 14.-15. stol. v města. • •Prvotní město – u nás není vazba na pozdně antická města: domácí vývoj • – raně feudální předměstské aglomerace 11. a 12. stol., které přerostly ve vrcholně středověká města • – zárodečná města s různě vyvinutými funkcemi • – F. Hofmann je nazývá lokační města nebo protoměsta • •Sídelní aglomerace – osady s výrazně městskými rysy (tržiště, sídla kupců, čtvrti řemeslníků), které • neobdržely od panovníka právo k městské organizaci • Městský půdorys • •Přerod raně středověkých sídlištních forem v město vrcholného středověku byl složitý proces: • Čechy: Přemyslovské fundace 13. stol.: kolem 50 měst, z toho 38 tzv. svobodných královských měst • •Lokátoři – měli na starosti vybudování města: fundátorem (zakladatelem) byl vlastník pozemků • – předpoklady: museli mít zkušenosti a ekonomické zázemí • – přivedení obyvatel odjinud: většinou z venkova (např. lidé z Kunovic a Velehradu do Uherského Hradiště) • – někdy i dva lokátoři (1269: Brušperk) • – většinou zkušení rychtáři z blízkých vsí • •Jiří Kejř – „důležitým znakem lokace je spojení momentu prostorového s právním“ • •Základní urbanistická osnova – opevnění: hradba vymezovala hranice města („intra muros“ a „extra musos“) • – komunikační plochy: centrální náměstí s uliční sítí • – městské parcely: vyměřené plochy s domovní zástavbou • – veřejné stavby: městské stavby (radnice), kostely a hřbitovy, kláštery • • • •Opevnění: val a příkop: Most – 30. léta 13. stol., příkop: š. okolo 10 m, po pol. 13. stol hradby • palisáda: Kutná Hora – 1304 opevněna ploty, pak kamenná hradba • hradba: dřevohlinitá a později kamenná: 13. stol.: zeměpanská města • 14. a 15. stol.: poddanská města • parkán: mezihradební prostor s předsunutou parkánovou zdí využívaný hospodářsky • •Parcela (area, městiště) – základní prostorová jednotka majetkové držby v podobě dlouhých úzkých pásů (různě velké) • – vlastník: náležela zakladateli nebo vrchnosti • měšťanům byla pronajímána za symbolický nájem, tzv. areální činži • – držitel: mohl parcelou volně disponovat, ale v sídlech s nižším prvním statusem mohl být • omezen okruh dědiců (právo odúmrti) • – velikost: rohové bývaly širší: náhrada za opotřebení plotů a zdí projíždějícími povozy • 1213: Uničov – parcely malé i velké 1270: Brno – velké rohové parcely • – ohrazení: plotem vyplétanmý z proutí, kamenné zídky • – přední část: obytný dům, na který navazovala hospodářská a výrobní zóna (dílny,sklady) • – zadní část: kotce a chlévy s drobným zvířectvem • hygienicko-sanitární část: studna, cisterna, sklípky, odpadní jímky a hnojiště • • • • Nejstarší obytná zástavba • •Zemnice – zahloubené objekty pravidelného půdorysu se vstupní šíjí: lokační provizoria v počátcích • – dnes: interpretovány jako suterény dřevohlinitých staveb (sklepy, bez otopných zařízení) • • – do 1. pol. 13. stol.: převažovaly jednoprostorové dřevohliněné zástavby, od 2. pol.: víceprostorové • Hradec Králové: Velké a Malé náměstí: 13. – poč. 14. stol.: dřevěné domy • Sezimovo Ústí-Předměstí: 13. stol.: 5 polozemnic (hl. 40-50 cm) • Rýmařov: polozahloubené objekty (cca 50 – 60 cm), šíjový vstup • Most: dům č. 226 na jižní straně náměstí • 1. fáze: 30. l. 13. stol.: provizórium – zahloubená stavba s ohništěm • 2. fáze: před r. 1300: zděný dům ze dvou jader (jedno podsklepené) • 3. fáze: pol. 14. stol.: spojením vznikl trojprostorový průjezdný dům • Děčín-“Mariánská louka“: městské založení Přemysla Otakara II. • 1270 – 2. pol. 14. stol.: 7 ha, zděná hradba (š. 2 m), kostel P. Marie kolem hřbitov • 1 fáze: zemnice se zděnými stěnami 5-10 m od cesty, parcely s ploty • 13./14. stol.: dvouprostorová stavba (3,5 x 4 m) s zahloubenou částí • a kamennou podezdívkou (hl. 1 m) • 2. pol. 14. stol.: držitelé Děčína páni z Vartenberka • • • •Městské domy – V. Mencl: počátek podobný jako na vesnici: jedo-, dvou a trojprostorové • – od 13. stol: jizba – síň – komora (jiné uspořádání než na vesnici • – v čele parcely jako součást řadové uliční zástavby (štítová, okapová) • – vývoj od průjezdního k síňovému typu: • Praha-Staroměstská radnice: průjezd vpravo, komora vlevo (kol. r. 1280) • Praha-Týn: průjezd vlevo, komora vpravo • •Konstrukce – dřevěná: srubová nebo sloupová (do počátku 13. stol. hlavní typ městské zástavby) • – jednoprostorový dům: 15–25 m2 • – od 13. stol.: obytná místnost – jizba – většinou v 1. patře • – 13./14. stol: rozšířil se obytný prostor: vzniká souvislá zástavba s předsunutým loubím nebo podloubím • • – kamenná: domus lapidea: jedno-, dvou- či víceprostorové románské stavby, obdélný či kvadratický půdorys • – Praha: 1/3 13. stol. kolem Staroměstského nám. (cca 70) Brno: před pol. 13. stol. • Jihlava: první domy s loubím kol. pol. 13. stol. Uherské Hradiště 2. pol. 13. stol. Olomouc: až 14. stol. • – domovní znamení: identifikac domů (1392: Václav IV. povolil štítařům malovat na domy štíty a znaky) • Obsah obrázku text, kresba tužkou Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Románské domy ve dvorech S hospodářskými staveními • •Typologie – Pavel Vařeka: nejstarší zahloubené stavby (jejich půdorysy) rozdělil na typy, subtypy, varianty: • A: Jednodílná s pravoúhlým půdorysem bez vysunutého vstupu • B: Jednodílná zahloubená s pravoúhlým půd. a s vysunutým vstupem • C: Vícedílná s pravoúhlým půdorysem a s vysunutým vstupem • D: Kruhová či téměř kruhová s vysunutým vstupem • Hradišťsko u Davle – Sekanka: původní název městečka podle přístupové cesty, vysekané do skály – městečko (oppidum) plnilo funkci hospodářského střediska Ostrovského kláštera – charakter tržiště (villa nebo forum, locus forenses) – zástavba městského typu: nadzemní domy se suterény – nedokončené městské založení •První zmínka – Václav hájek z Libočan: mělo jít o hrad Mstibín, založený r. 874 bájným Mstibojem – • bájným synem Neklanova mladšího bratra Hostivíta •1900 – popis S. Klímy: 30 děr vysekaných ve skále pokládal za pozůstatky jam po srubech • „Pískovna“: kostrové hroby a kameny z valu byly odváženy na stavby domů v Hradišťku. •1909 – J. L Píč zmiňuje opevnění: podobné mladším typům slovanských ostrožných hradišť •1925 – J. Böhm: 1927: krátká zpráva o kostrových hrobech; předpokládal, že jde o hradiště • z “počátku historických dob“ •50. léta – zpráva pracovníků SAV: I. Hnízdová a J. Kudrnáč popisovali velké množství objektů • (hlavně jam) zničených v době těsně předcházející výzkumu • 1950: J. Kudrnáč identifikoval zničené kostry • 1953–1965: Miroslav Richter: záchranný výzkum SAÚ • 1958: systematický výzkum • 70. léta – M. Richter: původní interpretace: klášterní dvorec • později: opevněná osada řemeslníků a obchodní Richter, M., Hradišťko u Davle: městečko ostrovského kláštera, Praha, 1982. •Hradišťsko – 13. stol.: tržní kolonizační osada na ostrohu u soutoku Vltavy a Sázavy • – těžko přístupná poloha byla předsunutou ochranu kláštera (útočiště) • – cca 50–60 m nad původní hladinou Vltavy (dnes zvednuta přehradou ve Vraném nad Vltavou) • – strategické umístění: chránila klášter proti přepadení (lokalita „Pískovna) • – název: nejdříve pro cestu, později pro celou ostrožnu • – 20 objektů: obydlí kovářů, slévačů bronzu, soustružníků, řezačů kostí, ševců, bečvářů a kolářů, • – prospekce a rýžování zlata v povodí Sázavy: nález mincovních vážek • •Datování – založení: pol. 13. stol.: podle nálezů řemeslné a zemědělské výroby, typu hradby, zástavby a • keramiky (i pozdněhradištní tradice i červeně malovaná) • – existence osady: 2. a 3. čtvrtina 13. stol. • – zánik: 1278: ničena během braniborského vpádu a nebyla obnovena • •Funkce osady – poloha, rozložení parcel, typy staveb a nálezy ukazují na řemeslnou výrobu a obchod • – nešlo o poloagrární sídliště: nebyly zde zemědělské parcely, ani usedlosti • – tím se odlišuje od ostatních osad 13. stol.: proto se ve 14. stol. neobnovila • – v blízkosti žily přechodně skupiny cizích horníků, kolonistů a řemeslníků: • doklady: nálezy železných předmětů a keramiky (domácí vývoj) • • • • Josef LAŠTOVIČKA, Přemysl ŠTYCH, Tomáš PALATÝ: Využití geoinformačních technologií a dat DPZ k tvorbě historického modelu území: 3d rekonstrukce ostrovského kláštera v gotické a románské podobě. • • Opevnění – jižní strana: příkop (tzv. Rechtsgraben) a val, věžovitá stavba • – později kamenná hradba • •Náměstí – lichoběžníkovité: 140 x 75 x 100 x 100–80 m • – obytné stavby na parcelách s délkou cca 10 m u ulice • – parcely: cca 10 x 30 m • •Obytné objekty – dříve: jednopodlažní zemnice (hl. 1,5 - 2 m) • – dnes: suterény dvoupodlažních nadzemních domů situovaných kolem náměstí • – konstrukce: silné fošny omazané mazanicí (hlínou smíšenou se slámou) • •Objekt I – konstrukce na rohových a středových trámech obdélníkového průřezu • – půdorys: 5 x 2,4 m: stěny z dřevěných fošen a kůlů, pozůstatek dřevěného krovu • – zbytky dřevěných nádob, zlomky kamenné nádoby a železný držák na louče • – přestavován: minimálně nadvakrát • – podlaha: destrukční vrstva s kousky mazanice, střepů, keramiky a kamenů. • • •Keramika – pozdněhradištní tradice (12/13. stol.) • – 2. pol. 13. stol.: kolonizační keramika ze světlé hlíny s malovaným červeným dekorem • – výjimečně i polévaná (glazovaná) keramika • – typy : hrnky, hrnce, hrnky s uchem, hrnky s uchem a výlevkou, lahve, konvice, džbány, • džbány s hubičkou, misky, pokličky, drobné nádobky atd. • •Řemeslnické nástroje – kovářská kladiva, želízka, moždíře, odlévací formy, tyglíky aj. • – špičáky, sekery, kladiva, motyky (kratce), srp • – kovové lžičky, železné ocílky, šídla, železná kování vědra •Stavební součásti – železná kování dveří •Militaria a jezdecká výstroj – ostruhy, podkovy, koňská udidla •Osobní předměty – železné ocílky • – ozdoby: prsteny, šperky, kovové součásti obuvi, oděvu a opasků •Doklady obchodu – bronzové skládací vážky •Předměty z kosti a parohu – hřebeny, kostěné přezky, kovové součásti obuvi, oděvu a opasků • • Opava •Poloha – pravobřežní mírně svažitá terasa řeky Opavy, 30 ha •Lokační Jádro – Horní náměstí: majetky řádu německých rytířů s pozdějším farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie • •1213 – 1220: předpokládaná lokace Opavy na místě staršího osídlení • •1224 – listina krále Přemysla Otakara I. sepsaná notářem Heřmanem v Hulíně (dochována v opise: kopiář ze 17. stol.) • – Opava se stala městem s právním zřízením: právo měšťanů disponovat majetkem a nemovitostmi • – mílové právo: zákaz obchodu s kořalkou, vínem a pivem • •30. léta 13. stol. – hned po lokaci byla Opava opevněna • – tržiště: Horní a Dolní náměstí, Dobytčí trh • •1247 – privilegium markraběte P. O II. s právem výročního trhu (svátek P. Marie) a osvobození od cla jako odškodné za škody • způsobené v r. 1241 při obléhání Mongoly • •1269 – PO II.: Opavsko vyčleněno z Olomoucka a uděleno Mikuláši I. („dominus Opavie“) •1318 – Jan Lucemburský udělil Opavsko lénem Mikuláši II. • •1. pol. 13. stol. – zástavba kolem Horního a Dolního nám. •2. pol. 13. stol. – osídlení předměstí: Jaktařské, Hradecké, Ratibořské •Zástavba – dřevohlinité domy se zahloubenými suterény: • •Hradecká ul. – 1973: J. Král: zásobní jáma a suterén se stupňovitou šíjí, 2. p. 13. stol. 1971: V. Šikulová: hrnčířská pec z pol. 14. stol. • •Pekařská ul.: 2002: 2. pol. 13. stol.: základový trámový věnec (na dně nádobka – základová oběť) 15. stol. – kamenný dům • keramika: a) starší: 1. pol. 13. stol. – tuhová, římsové okraje • b) mladší: 2. pol. 13. stol. až 1. pol. 14. stol. – okruží s ovalenými okraji • •U pošty – 2001/2: 2. pol. 13. stol.: zachycena stěna zahloubeného suterénu • •Horní náměstí – 2003: parcely jižní fronty: 2 obj. v superpozici: 13. stol. a) starší: zbytek podlahy a stěn s trámovým věncem • b) mladší: jímka se zbytkem výdřevy • – 2010–2011: Radniční ulice: 1. horizont: po r. 1234: první dřevohlinitý dům (dendro) • 2. horizont: 3/3 13. až 1. pol. 14. stol.: 4 podsklepené dvoudílné domy • vydřevená jímka, zahloubená stavba kůlové konstrukce (do 14.), sladovnická pec • •Krnovská ul. – 2001: 2 zahloubené suterény se stupňovitými vchody a zbytky trámového věnce • 1 roh částečně dochovaného suterénu s požárovou vrstvou ze 17. stol. • • • • • • • 2001: 2 zahloubené suterény se stupňovitými vchody se zbytky trámového věnce; požárová vrstva ze 17. stol. Opava Uničov •1974 – výzkum J. P. Michny v klášterním kostele Povýšení sv. Kříže • – 1330: usazení mendikantské řehole klarisek, pak minoritů • •2009 – Masarykovo nám. • •2010 – Olomoucká ulice: • 1. pol. 13. stol.: pozůstatky 4 zahloubených staveb: 5 x 5 m • víceprostorový podsklepený dům sloupové konstrukce s rampoviou šíjí • 2. pol. 13. stol: na místě kovolitecké dílny: pravoúhlý objekt s trámovým věncem s nadzemní roubenou nebo • drážkovou konstrukcí • 13. – 14. stol.: dvě destrukce dřevohlinitých staveb, řadová zástavba v čele parcel • •1290 – nová lokace: „Nova civitas“ • – dotvoření uliční struktury a půdorysu: uliční čáry • •14. a 15. stol. – první kamenné domy kolem náměstí Šumperk •2008 – ul. Na hradbách: v sev. části města • – zahloubený objekt cca 4,2 x 4,5 m • – hl.: 150 – 170 cm • – sv. část: ohniště • – zbytky dřevěné podlahy z prken š. cca 15–20 cm • – obvodový trám Ø cca 20 × 20 cm (základ rámové konstrukce) • – keramika: 2. pol. 13. až poč. 14. stol. • – analogie: Loštice-Komenského ul. • Rýmařov-Bezručova ul. • – lotové závaží • •1278: první zmínka • („na zeleném drnu“) Typ IIIa Brno •8. – 10/11. stol.: centrum Brněnska – hradisko Staré Zámky u Líšně •10/11. – 12. stol.: po připojení Moravy za Břetislava • – předlokační osídlení se přesunuje na Staré Brno: • – levobřeží Svratky: a) jižně Mendlova nám. přemyslovský hrad • (1055 –1146: potomci Břetislava I.) • b) sev. předhradí: kostel. P. Marie: • 3 fáze: rotunda (11. stol.) • jednolodní kostel (11.-12. stol.) • (1209: Lev z Klobouk) • – pravobřežní Svratky: osada, pece, kostel sv. Václava (1314) • mladohradištní pohřebiště (cca 50 H) • •12./13 stol. – osídlení sev. Zelného trhu v prostoru Vnitřního Brna: kostel sv. Petra • •Archeologicky zachyceny 4 skupiny staveb: lochy • ražené sklepy • kopané sklípky • sklepy (suterény dřevohliněných staveb) • •Gotický dům – š. 3 až 10 m, d. až 25 m (včetně dvorku a hospodářských budov) • – přízemí: síň (mázhaus): vpředu (obchod, dílna, výčep), většinou klenutý s průjezdem do dvora • – patro: jizba (světnice): s okny na ulici, přístupná schodištěm, černá kuchyně (vaření), komora (spaní) • – 3 základní typy: a) průjezdní (komorový) – starší s vjezdem do dvora • b) síňový s loubím – mladší se síní (mázhauzem) v přední polovině domu • c) uzavřený – zástavbou kolem volného dvora • Síňový (mázhauzový) dům s loubím: 1 – Spojovací chodba 2 – Mázhaus (síň) 3 – Zadní komora 4 – Schodiště do sklepa 5 – Schodiště do patra 6 – Dvůr 7 – Podloubí Gotická městská zástavba Obsah obrázku budova, stavební materiál, cihla, dům Popis byl vytvořen automaticky Tradiční dřevohlinitý dům Kemenate/Steinwerk – komnata vytápěná krbem Místnosti: terminologie 14. stol. – síň (seyen, palacium) – jizba (stuba) – komora (camera) – stínec (brakteola) – komnata (caminata) – světnice (estuárium) – ložnice (lectinium) – záchod (preveta) – pivnice/sklep (cellarium) – kuchyně (kuchenie, coqina) • Zadní trakty parcel – hospodářská a výrobní činnost: ve dvoře: chlévy, stáje, kolny (případně zahrádky) • – sklípky pro uchování potravin (lednice), žlaby pro odvod vody, vodovodní potrubí, studny, cisterny • – hygienicko-sanitární zařízení: jímky – odpad, hnojiště – záchody • •Hnojiště – zahloubená soujámí s mršinami uhynulých domácích zvířat a fekáliemi, průsak do spodní vody (izolace) • Brno, Dominiknská ulice – 14. stol.; Uherské Hradiště – Otakarova ul. pozdní 15. stol. • – latríny: nálezy prkének (Plzeň, Brno, Olomouc) • – „fekální období“ jímky: přechod ze suťového zasypu k více organickým vrstvám • •Studny – kruhové nebo kvadratické jámy sloužící k získávání podzemní vody: roubení a zařízení k čerpání vody (uvnitř) • 1. bez úpravy stěn: v rostlém terénu • 2. s úpravou stěn: dřevo, kámen, cihly • •Cisterny – zahloubené jámy menší hloubky k jímání dešťové vody: nedosahovaly spodní vody • – kolem schodkovité rýhy nebo žlábky k jímání a svádění vody • – stěny svažité k rovnému nebo miskovitému dnu: hl. 3 m, š. 2 m • – stupňovité dno: odkalování • • • •Jímky – šachtovitě zahloubené objekty určené k uložení domovního odpadu • – hloubka 3 až 10 (i více metrů) • – obsah: keramika, kuchyňský odpad, kůže, dřevo, sklo, palivo z topenišť • – především ve městech: Brno po r. 1200, téměř 200 jímek) • – umístění na parcele: vepředu: Brno, uliční průčelí – Plzeň, uvnitř domu: Jihlava • uprostřed: Ostrava • vzadu: Plzeň, Tábor • – 2 typy: 1. bez vnitřní konstrukce: 13. – 14.: zahloubeny do podloží: kruhové, oválné, čtyřúhelné, Ø 1–2 m • Praha, Brno – do 15. (výjimečně 17.) stol. • – vliv sprašového podloží • 2. s vnitřní konstrukcí: 2. pol. 13. stol. – dřevěné roubení s rohovými stojkami • – vložené sudy (Opava), proutěné košatiny (Brno) • 13. – 14/15. stol. – kamenná vyzdívka • 15/16. stol. – cihlové • 16/17. stol. – kombinované: pískovec s cihlou v Kroměříži •