Archeologie českých zemí 8. Archeologie kolonizační vesnice. Výsledek obrázku pro středověká vesnice Výzkumy vesnic •Čechy – 1881: První výzkum: Mořina u Běštína (o. Beroun): Břetislav Jelínek ji považoval za slovanský mohylník • – metodika: strategie tzv. mozaiky – menší sondážní výzkumy, průzkumy, geodeticko-topografické, geofyzikální • – 60. léta: Z. Smetánka: Kladensko: Svídna, Kolínsko: Kozojedy; F. Roubík – evidence zaniklých sídlišť • – 70. léta: Černokostelecko a Motecko: J. Klápště, P. Vařeka, Chrudimsko: J. Frolík, Železnohorsko: F. Musil • – 80. léta: Písecko: J. Frölich, Táborsko: R. Krajíc, Českobudějovicko: L. Čapek • – 90. léta: Plzeňsko, Rokycansko, Zbirožsko: P. Vařeka (ZČU), nedestruktivní metody výzkumu osídlení • 2005: projekt plzeňské katedry archeologie – vyhodnocení poznatků • 2006: Výzkum středověkého a novověkého osídlení v lesním prostředí: P. Vařeka a kol. • •Morava – metodika: systematické plošné terénní odkryvy celých zaniklých vesnic • – 50 – 60. léta: Drahanská vrchovina: Bystřec u Jedovnic (1975) – E. Černý, V. Nekuda, L. Belcredi • – 60. – 70. léta: Slavkovsko (Konůvky) – D. Šaurová, Z. Měchurová (nálezy), Vyškovsko: Vilémov – D. Šaurová • Jindřichohradecko (Pfaffenschlag), Třebíčsko (Mstěnice u Hrotovic) – V. a R. Nekudovi • Uherskohradišťsko: Záblacany u Polešovic – výzkum: R. Snášil , P. Kováčik (nálezy-diplomka) • – 80. – 90. léta: Břeclavsko (Bulhary, Topolany, Koválov): J. Unger, P. Michna, Z. Měřínský • – 2006: Publikace výzkumu zaniklé vsi Bystřec – L. Belcredi. • • • • Usedlosti – většinou jednořadové – hákové s dvoustrannou zástavbou Jizby – s pecí i ohništěm Komory – patrové, celokamenné Vpravo: usedlosti lánové Vlevo: 4 usedlosti lánové 4 dvojdílné domy, mlýn Pfaffenschlag u Slavonic Vznik – 11. až pol. 12. stol. – 2. pol. 12. – poč 13. stol. (sídelní hiát) – 1260 až 1278: vrcholně středověká ves – lokátor: Němec (100 – 120 obyvatel) Zánik – 1423/1432 vypálena za husitských válek Výzkum – 1960 až 1971: Vladimír Nekuda Dispozice – dvouřadová ves po obou březích Pfaffenschlag u Slavonic (Farářova vesnice) Výzkumy: 1975 – 1981 E. Černý, V. Nekuda 1982 – 2004 L. Belcredi Pfaffenschlag: 3D rekonstrukce usedlosti č. I (autor V. Dvořák). Mstěnice u Hrotovic •Osídlení – plynulé osídlení s posuny: 9. stol. až 13. stol. posuny • – 13. stol.: restrukturalizace dřevohlinité zástavby •Zánik – 1468: tažení Matyše Korvína na Třebíč •Výzkum – od r. 1960 V. Nekuda († 2009), 1987: R. Nekuda • Domy – 14./15. stol.: většinou trojdílné, 5 dvojdílné (jizba a síň) •Tvrz – chráněna vodním příkopem •Dvůr – trojdílný dům, dvě stáje, kolny a kovárna • 1 – středověká ves; 2 – hrádek předcházající tvrzi (13. stol.); 3, 4 – dočasné fortifikace; A – čočkovitá náves; B – pozůstatky tvrze (14 – 15. stol.); C – panský dvůr; D – základy sušárny obilí a stodoly; E – pozůstatky vodního mlýna; F – vodní příkop. •NEKUDA, V. : Pfaffenschlag zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno 1975. •NEKUDA, V.: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění, Brno 1985. •NEKUDA, V. – NEKUDA, R.: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno 1997. Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves. Raně středověké sídliště. Brno 2002. •BELCREDi, L.: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno 2006. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Bystřec u Jedovnic •Osídlení – 1. pol. 13. stol., první zmínka: 1349 (Merlinschlag) • kolonizace: z Dolního Rakouska •Zánik – 1401: za markraběcích bojů mezi Joštem a Prokopem •Rozloha – 600 x 200 m •Výzkum – od 1975: E. Černý, V. Nekuda, L. Belcredi •Dispozice – dvouřadová lesní lánová ves podél Rakovnického údolí •Usedlosti – 19 (kol. r. 1400), hákové půdorysy •Domy – trojdílné, dvojdílné • C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\035.png Usedlost X: největší na lokalitě, jizba se dvěma pecemi, studna. C:\Users\Monika\Desktop\Bystřec skeny\113.png Kolonizace •„Co se nazývá obyčejně velikou kolonisací německou a se jeví ve zpětném průmětném pohledu jako jednotný, velkolepý, soustavně promyšlený podnik, jest ve skutečnosti nepřehledná spleť drobných dějů, vznikající z kolika přímo různých podnětů a příčin, probíhá pak většinou pod hladinou veřejného dění, málokdy patrně, i nelze jí namnoze postihnouti, až v posledních výsledcích, ba někde se i jich pouze dohadovati a domýšleti. … Jinozemci tito věru nepřicházeli do zemí slovanských s ideální myšlenkou, aby sem přinášeli světlo, poznání, ušlechtilý mrav, nýbrž jen a jen za vlastním prospěchem. … Příchod pak těchto nových živlů způsobil pronikavé změny v složení Českého státu: hospodářské, třídní, politické a též národnostní, jakkoli vědomě nezamýšlené.“ • •Šimák J. V.: Pronikání Němců do Čech kolonizací ve 13. a 14. století. Praha 1938, s. 3. • •„Středověké inovace (asymetrická orba, pluh, chomout, trojhonný systém, vodní mlýny) se účinně uplatňovaly v tzv. „technologickém balíčku“. Toto pozorování samo o sobě podporuje názor o postupném šíření rozličně modifikovaných souborů inovací a o jejich přejímání v různých částech Evropy. Mnohé z jednotlivých položek ovšem nepřicházely jako úplné novinky, neboť různou měrou nahrazovaly technologie osvojené už předchozími generacemi.“ • •Klápště Jan: Proměna českých zemí ve středověku. Praha, 2005, s. 292. • • • •10. – 12. stol.: vnitřní (tzv. domácí) – osídlování vyšších poloh kolonisty ze starého sídelního území • 12/13. stol: rozšiřování sídelní oikumeny, růst obyvatelstva, změny v uspořádání sídelní sítě • •13. – 14. stol.: vnější (tzv. německá) – řízené osídlování neobsazených poloh kolonisty z německy mluvících zemí • (Rakousko, Porýní) • 14/15. stol: krizové jevy – regres: války, epidemie, neúroda, úbytek obyvatel • •Proměny – souvisely se stěhováním obyvatelstva („Der Treck nach Osten“ jako výsledek tradiční „německé kolonizace“) • – modernizační trendy: transformace krajiny a sídelních aktivit: „vyklučování míst pustých a štěpenie dědin a rolí“ • kulturní: minnesängři, skriptoria, vzdělání • ekonomické: progresivní změny v organizaci zemědělské výroby a řemesel • sociální a náboženské: rozdělení společnosti v nových sídelních strukturách, církevní organizace (farní systém) • •Strukturální inovace – prosazení progresivních ekonomických, sociálních a kulturních hodnot • – série modernizačních jevů: longue dureé (dlouhé trvání) • – počátky: centrální oblasti Evropy v 11. – 12. stol. • – vrchol: vláda Václava I. (1230 – 1253) • • Vrcholně středověká kolonizace • •Domácí obyvatelstvo – v osídlovacím procesu hrálo zásadní roli: aktivní recepce nových metod a poznatků • – úspěch lokací nezávisel na počtu nově příchozích, ale na vyspělosti, znalostech a schopnostech • •Osídlování – nešlo o masové pronikání cizinců, ale o rychlé přejímání právních norem, způsobu hospodaření, vyspělejších technologií, • životního stylu a nového hodnotového systému • – cizí kolonisté ve stř. a vých. E mohli užívat říšské právní zvyklosti: 1213 – německé právo na statcích johanitů • – přejímání právních norem domácím obyvatelstvem: Severonemecké: Magdeburské právo – Saské zrcadlo (12. stol.) • Jihoněmecké: Norimberské právo – Švábské zrcadlo (13. stol.) • •Demografický transfer – nejsou doklady masivního přesídlování: během století přesun nejvýše 200 000 obyvatel (Balt – Uhry) • •Populační nárůst – 13. stol.: oproti předchozímu staletí se počet obyvatel v českých zemích se více než zdvojnásobil: 2,5 – 3 mil. • •Sociální diverzifikace – v rámci sociálních prostředí: vesnice: svobodní sedláci, bezzemci • města: městský patriciát (bohatí řemeslníci, obchodníci), měšťanstvo, chudina • panská sídla: šlechta vyšší (aristokracie), nižší (zemanstvo, vladykové) • církev: církevní a řádová hierarchie (fary, děkanáty, biskupasví, arcibiskupství) • • • • • •Organizátor – zeměpán: panovník, moravský markrabě • – církev: kláštery, olomoucké biskupství aj. • – šlechta: od 12. století pozemkový vlastník • – bohatí měšťané: od 13. stol. v rámci rozvoje měst • •Příčiny kolonizace – přelidnění starého sídelního areálu • – potřeba nové půdy pro zemědělství • – zlepšení klimatu a podmínek v méně příznivých oblastech • – změny v organizaci agrární výroby • •Rozšiřování sídelních areálů – postup do podhorských a vyšších poloh: • a) vnitrozemské pahorkatiny a vrchoviny • b) pohraniční hornaté oblasti • •Odlesňování – a) získání sídelního prostoru • b) stavební a topný materiál (dřevo) • c) volné plochy pro obdělávání zemědělských plodin • d) hornictví a zpracování kovů využitelných v ekonomice (mincovnictví, aj.) • Lokátor - šoltýs lat. Locare – umístit, dát místo; Schultheiss – vymahač závazku) •2. pol. 13. stol. – mezičlánek mezi vrchností a kolonisty, který převzal půdu od vlastníka • – podnikatel, jehož úkolem bylo založení vesnice nebo města: většinou z vyšších vrstev • – vymýtil les: botanické rekonstrukce lesních porostů (dubohabřiny, lipové doubravy) • – rozdělil půdu na sídelní část (parcely) a plužinu (pole, pastviny, louky) • – přivedl osadníky a uzavřel s nimi smlouvu • – rozparcelování půdy: zahrnovalo ocenění pozemku kvůli budoucí výši poplatků • •Odměna – půda, svobodná držba hospody nebo mlýna • – dědičná funkce (fojt, rychtář - zástupce vrchnosti na vesnici) • – osvobození od dávek (úplné nebo částečné: Lhota – lhůta) • •Svobody plynoucí z německého práva – dědičné užívání půdy (emfyteuze) • – odvádění pevně sjednaných plateb • – možnost stěhování (po výkupu) • • • • •Emfyteuze (něm. purkrecht) – tzv. zákupné právo dědičné držby za peněžní úplatu (pecunia porrectoria) na základě • dohody mezi majitelem pozemku a nájemcem • • a) holandské právo: kolonisté ze Saska • b) franské právo: kolonisté z Rakouska a Bavorska • • – vlastník: získal za pronájem pozemků pevný příjem • – nájemce: mohl na půdě dlouhodobě hospodařit • – cíl: motivace nájemce k obdělávání půdy • převedení naturálních dávek na peněžní rentu • •Základní nových vesnic – olomoucký biskup Bruno z Schauenburka (1245- 1281) na majetcích diecéze založil • okolo 120 vsí na německém právu • • – bruntálští fojtové prováděli kolonizaci ve vlastní režii: • 1267: fojt Bertold pověřil Jindřicha z Waldova, aby vyklučil les Lichtenwerde • (Světlá Hora – mezi Bruntálem a Nisou) • • • • •Drahanská vrchovina: • • – holštejnské panství (Bystřec) • – 50./60. léta 13. stol.: L. Belcredi: vysazeno 22 vesnic • • – ve dvou vlnách: • a) první: domácí obyvatelé • b) druhá: z Dolních Rakous • • – majitel panství Bohuš z Ceblovic se zúčastnil • tažení Přemysla Otakara II. a za odměnu získal • rakouské město Láva (odtud přicházeli kolonisté) • • Hranice územních jednotek Holštejnského panství E. Černý – z písemných zpráv identifikoval vesnice: Wilhlemslog = Milenowice ( Vilémovice) (Jedovnice) Ulraichslog = Budkovany Merhlinslag = Bystrzicz (Bystřec) Hertvigslog = Hussy (Housko) Některé názvy vsí byly odvozeny z původních jmen lokátorů převzatých od přírodních, místních či jiných podmínek. (Budkovany, Ostrov) J. Doležel – 14 – 17 osad se 350–425 obyvateli – „mýtní“ jména: „schlag“ (něm. rubat) – založeny vesnice: Bukovinka, Hartmanice, Bohušín, Rozstání, Vaňkouš, Bohdalůvka, Jedovnice aj. Vrcholně středověká vesnice • •13. stol. – rozptýlená raně středověká sídelní struktura je nahrazována pravidelnější zástavbou • – vesnice úmyslně zakládány: zajištění potřeb vládnoucích složek (zásobení potravinami aj.) • – síť kompaktních stabilizovaných vesnic: • • a) plánovité uspořádání • b) pevně vymezené parcely a komunikační plochy v intravilánu • c) nové uspořádání zemědělské plochy v extravilánu (lánová plužina: pole, pastviny, louky) • • – pole uzpůsobena regulovaným systémům obdělávání (zákupná poddanská držba) • – vesnice a plužina s pravidelným geometrickým uspořádáním • – rozšiřování obytné zástavby: trojprostorový dům (jizba – síň – komora) • •Počet usedlostí – 13 až 14. stol.: 10 – 15 usedlostí • – 15. stol: 20 – 25 • – menší tzv. sedliště: 2 až 3 usedlosti • • • • Podoba vesnice • •Náves – ústřední komunikační prostor v intravilánu středověké vesnice • – společenské, kultovní a hospodářské funkce. • •Plot – vymezoval hranice intravilánu; ohrazení zdí nebo příkopem • •Zástavba – usedlosti s obytnými domy a hospodářskými objekty • •Tvrz (residenční dvůr) – na okraji nebo blízko od vsi, někdy na návsi • •Poplužní dvůr – (lat. praedium něm. maierhof) • – panský dvůr s dominikální (panskou) půdou • – název od staré měrné jednotky popluží (20 – 60 ha) • •Kostel – většinou uprostřed vesnice, kolem hřbitov obehnaný zdí • •Plužina – souhrn všech obhospodařovaných orných ploch v extravilánu. • • Půdorysná dispozice •Lokační urbanismus – půdorysná struktura (typ) vesnických sídel: geometricky uspořádaný půdorys • – rozměření na lány souviselo s oceněním pozemku a budoucí výší poplatků • •Přírodní osnova – nejstarší typ sídliště bez plánu: rozptýlené usedlosti (Kostelec n. Č. lesy) • – 13. –až 15. stol.: lesní půdy ve vyšších polohách – řadová lesní lánová ves podél vodního toku • •Normovaná osnova – výstavba podle plánu: geografický nebo společenský požadavek (Svídna: návesní dispozice) • – koncentrované (jádrové) uspořádání: navazuje na starší osídlení: okrouhlice či návesovky • •Lánová vesnice – uspořádání podle lánů: • – 1. typ: pozemky na několika místech: většinou bez přímé návaznosti na usedlost • – 2. typ: pozemková držba je koncentrovaná a v přímé vazbě na usedlost • – 10./11. stol.: severní Francie • – 1200: jz. Německo • – pol. 13. stol.: české země • Svídna u Kladna dispozice návesního typu: 245 x 170 m, 4,1 ha • Výzkum – 1969 až 1973: Z. Smetánka • • Vznik – poč. 13. až 15./16. stol. • Zánik – opouštěna pozvolna: • • Usedlosti – 14 • Domy – obdélné dispozice – úhlové (L) • Parcely – pravidelně vyměřeny – vnitřní zástavba ohrazena zdí – v čele: dům s dvorem – za ním: zahrada – za humny: polnosti Obsah obrázku text, účtenka Popis byl vytvořen automaticky Typy vrcholně středověkých osad •Dělení – podle uspořádání usedlostí v rámci osady: podle vztahu k hlavní cestě nebo vodoteči (potoku) • •Lesní lánové vsi – zakládány v období pozdně středověké kolonizace • – ve vyšších nadmořských výškách v lesních územích • – nejčastěji dvouřadé, i jednořadé (dlouhé, krátké) , d. 2 až 3 km • •Silniční vsi – řadové: dvě řady domů po obou stranách silnice, domy vedle sebe, štítem k cestě • – návesovky: vřetenovité rozšíření ve středu vsi, kde obvykle stojí kostel nebo rybník • – ulicovky: malé vsi s hlavní silnicí a k ní kolmými cestami, domy hustě vedle sebe • •Návesní vsi – zakládány před r. 1300 • – tvar návsi: a) trojúhelníkový nebo obdélníkový: cesty vstupují v rozích • b) okrouhlice: jedna přístupová cesta • – domy jsou širší, blízko u sebe • • Vnitřní uspořádání usedlosti •Dispozice dvora – kolem: obytný dům. chlévy, sýpky, stodoly, kolny a přístavky • – půdorys ovlivněn terénními podmínkami • – rozloha dvora se různila: půllánové usedlosti: 300 m² • jednolánové: 450 – 500 m² •Jedodílné domy – až do 15. stol.: Bystřec •Dvoudílné domy – Pfaffenschlag (5) a Mstěnice (5) • – dvůr v Rovném u Rokycan (jizba – komora) • •Trojdílné domy – Z. Smetánka: •1. jednotraktové – hospodářské budovy navazovaly na dům • – obytná i hospodářské část pod jednou střechou: v horských oblastech severní Moravy • •2. dvoutraktové (paralelní či párové) – obydlí a hospodářské budovy na protilehlých stranách dvora • •3) dům úhlové dispozice: půdorys písmene L (tzv. hákový typ, ve staré sídelní krajině) • Obytný dům •Trojdílný: od 13. stol.: jizba – síň – komora • obvyklé rozměry: d. 15 m, š. 6 m • •Orientace – štítová: štítem do návsi • – okapová: podélně do návsi (méně častá) • •Síň – vstupní prostor uprostřed domu, většinou menší než jizba • – později s otopným zařízením (pecí, černá kuchyň) •Jizba – obytné jádro domu s otopným zařízením (cca 30 m2) • – dřevěná konstrukce s vnější izolační omazávkou (mazanice) •Komora – skladovací prostor: z kamene (od přelomu13/14. stol.) • – částečně zahloubená (spížní úložný charakter) • – podsklepení (se šíjovými vstupy a schody) • – patrové (suché, sýpky k ukládání zrna) • – v létě se v nich mohlo spát Rekonstrukce trojdílného pozdně středověkého domu: vpředu (vlevo) dřevěná roubená světnice, za ní vstup do síně, a vzadu (vpravo) chlévy. (Z. Špičák) •Vytápění – pece: v rohu jizby • – odvod kouře: otvory ve stropě • – dýmná jizba: kouř odcházel ke stropu v. 3 – 4 m • – polodýmná jizba: dýmník nad pecí odváděl kouř na půdu a skrze větrací otvor ve střeše ven • – světnice: 15/16. stol.: světlá místnost bez kouře (komín): nepřímé vytápění kachlovými kamny • Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér, kámen, zašpiněné, cement Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, interiér Popis byl vytvořen automaticky galerie_ofendarst_74 Systém zemědělské výroby •Žárové zemědělství – slovanské osídlení: nejstarší způsob obhospodařování půdy • – oheň snadno uvolňoval půdu k obdělávání a další zemědělské činnosti • – pozitivní vliv na půdní živiny: výnosy klesají po 20-30 letech na 60-80 % • – úprava půdní kyselosti, likvidace škůdců • •Přílohové zemědělství – v raném středověku: část zemědělské půdy ponechána ladem • •Trojpolní zemědělství – 2 přístupy: a) starší: individuální střídání ozim – jař – úhor jedním hospodářem • b) mladší: regulované trojpolí, hospodářství trojhonné • každý hospodář měl svůj díl v každé z třetině polností • •Plužina – zemědělské zázemí vesnice: obdělávaná i neobdělávaná zemědělská půda • •Spotřeba obilí: člověk/rok: 250 kg zrna • výnos úrody: 900 kg/ha (300 kg osiva) + úhor = 3,75 ha polí • 1 grunt: cca 16 ha (s úhorem); 6 až 10 t/rok • rodina (6 dospělých + 3 děti): 2 t/rok • Plužina •Plužina – souhrn veškerých agrárních (lat. ager – pole) ploch v extravilánu (vně) vesnice = všechny hospodářsky • využitelné části krajiny • – polnosti, louky, pastviny lesy (které byly rozparcelovány) • – základní jednotka: lán (lat. laneus): neměl pevnou míru, vyměřen provazcem (cca 23 ha) • – odděleny mezními pásy: valy z kamenů nebo hlíny, zídkami • – svazek parcel: soubor vedle sebe ležících parcel stejné velikosti, tvaru a směru • – tvar ovlivňovalo: přírodní prostředí (svažitost terénu, bonita) a druh orebního nářadí • •Mezní pásy – hranice jednotlivých polí (lánů) • – odvodňování, zavlažování, snížení eroze, ochrana před větrem • – zdroj dřeva, proutí, léčivých bylin, krmiva pro domácí zvířata (tráva, kopřivy) • •Terasová pole – ve svažitém terénu horských a podhorských oblastí • – stupňovitě uspořádané pásy sledují vrstevnici: d. až 2 km • – zvýšení retenční schopnosti polních systémů, snadnější obdělávání • • Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Debrné Valštejn 2018–2022: Identifikace a ochrana dochovaných pozůstatků historických plužin – projekt z programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) – mapování okužin v ČR: kvůli ochraně historických polních systémů – rekonstrukce vývoje vegetace na základě pylové analýz – vybráno 5 plužinových systémů v různých typech krajiny: Valštejn u Albrechtic. Oblík v Českém středohoří, Rokštejn u Panské Lhoty Debrné u Trutnova, Malonín Dělení plužin (podle Ervína Černého) • 1. typ: bez vazby na usedlost – traťová: na různých místech • plánovité rozdělení mezi usedlíky • 2. typ: s vazbou na usedlost – záhumenicová („za humny“) • • 1 – úseková: nepravidelné pásové úseky (tratě), rozptýlené osídlení • 2 – scelených úseků: rovnoběžné pásy oddělených cestami • 3 – dělených úseků: pásové u silnicovek a návesovek, dědičné dělení • 4 – délková: rovnoběžné pásy nenavazují na usedlosti • 5 – traťová pravá: rovnoběžné parcely, d. – 1,5 až 2 km, š. 2 až 20 m • 6 – traťová nepravá: velikosti parcel (šířky) v různých tratích různé • 7 – záhumenicová pásová: lesní lánové vsi, d. až 3 km x 100 m • 8 – záhumenicová radiální: u návesních typů, Drahanská vrch., Tišnovsko • 9 – záhumenicová klínová: kratší lánové vsi, d. 1– 1,5 km, š. 50–100 m • 10 – kompaktní • 11 – nesoudržná (rozštěpená) • 12 – nesoudržná (rozptýlená) • • Zanikání vesnic •Těžba dřeva – masivní odlesňování: eroze a znehodnocení orné půdy • •Tepelné výkyvy – 1430 až1464: prudké ochlazení • neúroda a demografický regres • •Války a vojenská tažení – konec 14. stol.: markraběcí boje (Jošt – Prokop: synové Jana Jindřicha) • 2 fáze: 1393–1396 a 1399–1405 • • – 1. třetina 15. stol.: husitské války • • – 2. pol. 15. stol.: uherské války (Matyáš Korvín) • • – 1. pol. 17. stol.: třicetiletá válka, 1/3 úbytek obyvatel (švédská vojska) • • • •Rekonstrukce agrární krajiny: prameny: • • 1. písemné – zemské desky, urbáře, testamenty, lánové rejstříky • – soupisy: tzv. rustikální katastr: vyměření poddanské půdy • tzv. terezinánský katastr: vyměření panské půdy • tzv. josefský katastr: vyměření majetků podle skutečného rozsahu • tzv. tereziansko-josefsky katastr: tereziánská část se týkala šlechty • josefská poddaných (větší daně) • – mapové katastry: vojenská mapování, stabilní katastr • • 2. ikonografické – vyobrazení se zemědělskou tematikou • • 3. archeologické – terénní výzkumy zaniklých vesnic • – nedestruktivní výzkumy: sběry, letecká fotografie, dálkový průzkum země (LIDAR), GIS • • 4. stavebně-historické – identifikace stavebních reliktů v novodobé zástavbě • • 5. enviromentální – a) paleobotanika: změny ekosystému: kdy se lesní biotop mění v polní • biotopy: zahrady, pole, louky, pastviny, lesy • paleoosteologie: pěstování domácích zvířat, lov • • – b) krajinné relikty: terénní prospekce, doklady zemědělské činnosti • • • • •Subsistenční model a rekonstrukce katastru: • • – počet usedlostí • – celková plocha zkoumaného území • – rozsah orné půdy • – dosah plužiny (akční rádius: 1 hod. chůze: 2 – 4 km podle naročnosti terénu) • – počet parcel a osedlých (v urbářích) • – odhad počtu obyvatel • – průměrný výnos a spotřeba osiva (spotřeba rodiny: cca 2 tuny obilovin/rok) • – rozsah živočišné výroby • – průměrna spotřeba obilovin na konzumaci • – velikost lesů, pastvin, luk • – nadprodukce základních potravin • – kooperace s městem (menší městečko uživily 2 vesnice o 20ti usedlostech) • – příčiny zanikání (experimentální výsevy: za prvních 5 let pokles až o 60 %) • • • • • • • • • • •Problematika: • •1. Postup odlesňování či zalesňování • •2. Určení potencionálu krajiny: surovinové zdroje (druh, množství) • •3. Určení spotřeby: hlíny (keramika), dřeva, kovů, dehtu aj. • • dřevo: vytápění domu: 23 m3/rok • les o cca 25 ha = 10.000 m3 paliva • seno: 1 ha luk = 2,7 až 4,4 t • 33 ha luk = 147 t pro 29 kusů dobytka • pastva: 1 až 1,5 ha na kus dobytka (i 3) • • 4. nadprodukce základních potravin atd.