Archeologie českých zemí 9. Archeologie neurbánních sídel elit. Kasteologie • •Dnes – historická disciplína zaměřená na studium feudálních sídel, využívající metodiky několika oborů: • archeologie, historie (genealogie, heraldika, sfragistika, diplomatika), dějiny umění, stavebně-historický vývoj • •Hrad – dříve: objekt navazující na starší hradiště (historie, chronologické zařazení, architektonická dispozice, vybavení)) • – dnes: nový prvek vrcholně středověké transformace (pojetí elit, ekologie – jídelníček, lovecké hrady, řádová sídla) • sídlo jako součást historické krajiny, viditelnost v krajině (GIS), provozní funkce (předhradí), • •„Česká kasteologická škola“ – 2. pol. 50. let: počátky (výzkum tvrzí); 60. léta: rozvoj • – 70. léta: komplexní pojetí studia • Durdík, T.: Česká kastelologie v evropských souvislostech, AR 50, 1998, 784-789. • •Karel Hynek Mácha (1810-1836) – Hrady spatřené (romantismus, skicy) •František Alexander Herber (1815-1849) – pražský kupec, zmapoval okolo 600 hradů •August Sedláček (1843-1926) – profesor v Táboře a Písku, 15 sv., zmapoval cca 3 tis. hradů • Hrady, zámky a tvrze království českého •Dobroslava Menclová – historička umění: České hrady, 2 sv. (1972) •Tomáš Durdík (1951-2014) – Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (1999) •Miroslav Plaček – Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001. •Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. – Hrady českého Slezska. Brno 2000. Kasteologické konference a periodika •Konference – 1962: první konference ve franc. Les Andelys (u hradu Gaillard) • sborník: Château Gaillard • – 1989: v maďarském Gyöngyös (u hradu Bene) • sborník: Castrum Bene • – 1991: ve finském Turku • sborník: Castella Maris Baltici • •Mezinárodní časopisy: Burgwart (1889), Burgen und Schlösser (1969) • Nachrichten des Schweizerischen Burgenvereins • Mitteilungen des Komission für Burgenforschung • Internationales Burgeninstitut Bultein • •Domácí periodika: 1989 – sborník Castellologica bohemica (ARUP) • 1976 – sborník Archaeologia historica • (z mezinárodních konferencí archeologie středověku) • Klub Augusta Sedláčka •1984 – Ustavující schůze v Technickém kabinetu • ZK ROH Škoda (Měšťanská beseda) po • přednášce PhDr. T. Durdíka “Současný stav • a potřeby výzkumu hradů v Čechách”. • •Činnost – ediční, přednášková, exkurze, účast na výzkumech, údržba sídel • •1984 až 1990 – vydávány Informační listy Klubu Augusta Sedláčka •1990 – vydává klubový zpravodaj Hláska •1995 – edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa • •Pobočky: Plzeň, Praha, Brno, Zlín, Hradec Králové, Humpolec • Nejstarší hrady v Evropě • •Fortifikace – před r. 1000: Alsasko: hraběcí rody si staví dvory v centrech nebo na okraji vesnic • • – 10. stol.: pohoří Vogézy a údolí Rýna: 600 hradů (1 hrad na 7až 15 km2) • stavba hradu: panovnický regál • nejstarší: Ribeaupierre, Frankenbourg, Ratburg , Hohen-bourg-Mont St. Odile, Erstein • • – 11. stol.: dřevohlinité fortifikace s kamennými plentami • (1000 Turquestein, 1089 Thanvillé – 1089) • • – konec 11. a 12. stol.: hrady staví nehraběcí rody (střední šlechta) • oslabení panovnické moci v době boje o investituru • • – 2. pol. 12. stol.: kamenné hrady – Francie: kolem r. 1100 vznikají stabilizovaná šlechtická sídla • Německo: kolem pol. 11. stol. s rozvojem ve 12. stol. • Čechy: domácí 2. třetina 13. stol. – hrad a vzápětí tvrz • Sídla typu motte: Francie – 11. stol. Německo – 12. stol. Dvorce • •11. a 12. stol.: •První zmínka – 1073: v legendě o sv. Václavu, kde se uvádí dvůr U Sekyřkostela na Moravě •Curria – v latinské terminologii, výměra je uváděna v poplužích (půda obdělaná za 1 den) •2 listiny: 1078: listina kláštera Hradisko u Olomouce – dvorec v Úsobrně s vesnicemi • 1141: listina Jindřicha Zdíka – dvorce v Jezbořicích a Kroměříži •Čechy: Chvojen u Benešova, Týnec nad Sázavou •Morava: Kralice nad Oslavou •Dispozice – obytné sídlo většinou s kostelem + hospodářská část •Funkce – správní středisko (nelze ztotožňovat s pozdějšími velkostatky) • •13. stol.: •písemné zprávy o nich hovoří častěji •zakládány na zboží šlechtickém, církevním a později i měšťanském • •Předhusitské období: •nejčetnější na pozemkových majetcích nižší šlechty, na Moravě: okolo 700 •Rozloha: většinou malé (2 – 4 popluží), šlechta na nich hospodařila ve vlastní režii s čeledí •jsou budovány v blízkosti tvrze (Mstěnice, Koválov) • • První hrady a struktura majetkové držby v Čechách •Konec 11. stol. – stabilizace vlastnictví, modernizace (výstavba) země (Vratislav Vaníček) • •Konec. 12. stol. – výstavba prvních hradů v režii cizích rodů (Přimda) • – v raném středověku existovalo menší pozemkové vlastnictví méně významných příslušníků původních • rodových klanů (familie), které nezískaly panovníkovu přízeň a úřad • – současná historiografie odmítá vlastnictví země centrální mocí (tzv. služebnou organizaci) • • – struktura českého státu: rodová samospráva (kontinuita vlastnictví) • vrstva svobodných (odvádění dávek) • panovnické velkostatky (obhospodařované ze dvorců) • hradská organizace (administrativní správa) • •Svobodná držba – před 13. stol.: pozemkové vlastnictví, podíl na formování společenských a právních norem • – částečně vycházela z původní klanové držby nezávislé na panovníkovi • – vzor: tzv. barbarské zákoníky: kodifikovaly lokální zvyková práva • doplněny o prvky římského práva • přizpůsobeny potřebám církve • • • • Terminologie • Panská sídla – skupina elitních (vrchnostenských) rezidencí: nejstarší dvorce a dvory • •1. Sídla v méně přístupným polohách na ostrožnách a návrších mimo sídliště: •Hrad – lat. castrum, arx, menší castellum, něm. die Burg (od 15. stol.: v českých písemných pramenech) • – opevněný útvar: hradba, věž, palác (kaple), hospodářské budovy • – funkce: primárně obranná (vojenská), druhotně sídelní, reprezentační • – sídlo vyšších vrstev: panovník, šlechta, církev • – od 16. stol.: zámek (Josef Macek: obytná a reprezentační funkce) • Horní Uhry: Kaštiel (z maď. Kastély, odvozeno z lat. castellum) • německé země: das Schloss, anglicky: the castle, francouzsky: château • •Hrádek – většinou jednodílné dřevohlinité opevněné sídlo bez vazby na sídelní areál (na návrší či ostrožně) • – mor. archeologie: starší vývojová fáze tvrze z 2.p.13. – poč. 14. stol. • – Rakouské a bavorské Podunají: Hausberg či Erdberg. • – Čechy, Slovensko: malý a skromně vybavený hrad • •2. Sídla v rovinných polohách s vazbou na hospodářské zázemí: • •Rezidenční dvůr (dvorec) – zeměpanské a šlechtické sídlo • •Tvrz – lat. munitio, propugnaculum, fortalitium, fossatum (návrší) • – nižší typ středověkého feudálního sídla příslušníka nižší šlechty • – jednoduše opevněné sídlo s vazbou na obytný areál (je ve vsi) • – něm.: die Veste, maď.: kurie (z lat. curia – dvůr) • •Motte – termín francouzského původu s vazbami k osídlení se blíží hrádkům • – sídlo na uměle navršeném nebo zvýšeném pahorku s dřevohlinitou zástavbou • – severní Francie: od 2. poloviny 10. stol. (oblast vzniku), útlum: 12. a 13. stol. • – Německo: Turmhügel (Wasserburge) • – Polsko: gródki stożkowate (13. stol., funkční až do 18. stol.) • – pol. 13. stol.: Josef Unger – vznik ve stejné době jako nejstarší vlna šlechtických hradů • – Čechy: mohutné objekty s dvojitými příkopy a valy: Ervěnice • – Morava: Koválov (Mstěnice charakter hrádku), Popice, Konůvky • • • Typologické tříděni tvrzí (podle P. Chotěbora) 1-4: typ s volně stojící obytnou stavbou 5–8: typ s obytnými stavbami při obvodu 9-11: typ s obvodovou zástavbou Koválov u Žabčic Poloha – na soutoku Jihlavy a Svratky – cca 2 km od Žabčic – ves a sídlo po obou stranách potoka na (200 X 350 m) Vznik – pol. 13. stol. Lokalita – „Kulatý kopec“ kopec tvaru komolého kuželu s jedním příkopem (motte) – zaniklá ves v trati „Koválov“ Vrchnostenský dvůr (Hof, curia) •Hospodářská funkce – v čele správce - šafář (colón), který a najímanou čeleď • – robota se uplatňuje jen okrajově, v pozdním středověku je čeleď najímána • – sloužil jako shromaždiště renty: hospodářské centrum panství • •Církevní dvory (grangie) – hospodářská centra klášterních majetků (cisterciácké grangie s kaplí) • – mohly být opevněny (fortifikovány) a stavby mohly mít obranou funkci • •Do 16. století – trend prodávat dvory sedlákům, poté začíná šlechta sama podnikat • – rozvoj v pobělohorské době (barokní dvory) • •Druhy vrchnostenských dvorů: • a) rezidenční (dvůr je sídlem majitele) • b) sídelně-hospodářský (připojen k tvrzi jako jeho součást) • c) podnikatelský (podnikání ve vlastní režii, může být dočasným sídlem) • Rezidenční dvory šlechty •Šlechtická sídla se správní a obrannou funkcí předchází kamenné hrady (před r. 1250) a mají vazbu na emporové kostely • (tzv. vlastnické kostely). • •Nejstarší – staví zeměpán • – od pol. 12. stol.: soukromé dvory šlechty a církve (častější na Moravě, než v Čechách) • – kostely s panskými tribunami (emporami) • •.1. Opevněné dvory či dvorce postavené uvnitř hradišť: • – sídla v zázemí správních hradů: služba panovníkovi (beneficium) • – bez výrazné fortifikace, palisáda • •2. Dvory mimo hradní okrsky v hradním zázemí: • – uvolnění z knížecí závislosti, privátní pozemková držba • Litoměřice: dvůr Hroznaty, zakladatele tepelského kláštera, u kostela P. Marie • Čimice: tvrz 6 km od Starého Města pražského, 2.p.13. stol. • •3. Venkovská sídla šlechty: menší sídla mimo centra • • Hrady •Dělení dle stavebníka či majitele: • • – královské (zeměpanské): staví panovník jako mocenské opory • Pražský hrad (rezidenční), Vyšehrad • Bezděz, Bítov, Buchlov, Děvičky, Edelštejn, Cheb, Křivoklát, Karlštejn, Landštejn, Loket, Zvíkov • • – biskupské: církevní účely: soukromá sídla biskupa a arcibiskupa • Kadaň, Mírov, Kroměříž, Blansek, Rožnov • • – šlechtické: staví šlechta k ochraně panství • rodová sídla nedosahovaly velkých rozměrů jako královské (výjimka: jihočeské Příběnice patřící Vítkovcům) • Blatná, Bouzov, Český Krumlov, Duchcov, Helfštýn, Jindřichův Hradec, Choustník, Kokořín, Kost, •…“Čím ale vlastně byly hrady v přemyslovské monarchii? Hrady byly nepochybně důležitými správními body, neměly však jakýsi univerzální charakter, který by v sobě sjednocoval správu veškerého obyvatelstva, církevní správu a nad vším by stál kastelán, jakožto úřednický zástupce panovníka, který by s aparátem dalších podřízených úředníků, výběrčích a biřiců různorodé vrstvy obyvatelstva neustále disciplinoval, ba dokonce vykořisťoval. I středověká společnost totiž stála na něčem, co by bylo možné označit jako společenskou smlouvu. Role hradů byla proto mnohem diverzifikovanější“... • •…“Hrady tedy sloužily jako opěrné body panovnické moci především v rovině politické a zároveň byl jejich prostřednictvím realizován vztah elitní vrstvy a knížete, když se totiž příslušníci této vrstvy stávali kastelány, tj. obdrželi beneficium, kníže si je zavazoval a oni mu poté samozřejmě vyjadřoval svoji věrnost. To je vlastně onen věrnostní poměr, poměr, který by bylo možné označit za feudální. Nicméně na moci se podíleli oba partneři, kníže i elita, více jako spoluhráči, někdy jako protihráči“… • Libor Jan • •„... smyslem hradů nebylo zdobit krajinu, nýbrž musely plnit řadu úloh (...) plnily funkci obytnou a obrannou a právě z nich – jako bezpečných center – mohli příslušníci šlechty spravovat pozemkový majetek a ovládat své lidi.“ • Miroslav Plaček – Martin Bóna • Podle účelu •Hrady obytné – obytná a reprezentativní funkce (komfort) včetně funkce ochranné • – sídla panovníka, církevních představitelů, šlechtických rodů (Český Krumlov). • •Hrady strážní – malé fortifikace na uzlových místech země nebo panství, u říčních brodů nebo při obchodních stezkách • – měly zajistit ochranu místa, delší obrana se nepředpokládala (malý komfort bydlení; Louzek). • •Hrady obranné (pevnostní) – k zastavení protivníka, pro dlouhá obléhání • – tzv. refugia (kolonizační hrady) – útočiště a ochrana kolonizačních osad • (kol. 1240: Morava – před Mongoly a Uhry. Od pol. 14. st. – opevněné kostely. • •Hrady městské – zeměpanské, šlechtické nebo církevní: Kadaň, Písek, Domažlice, Vyškov na Moravě. • •Hrady lovecké – spíše hrádky, zázemí pro kratochvíle spojené s lovem zvěře: Jinčov, Jivno aj. v křivoklátském hvozdu • • • Ovlivnění našeho hradního stavitelství •12. a poč. 13. stol. – raně středověké hrady s dřevo-zemní hradbou s kamennou plentou • •Přimda – kol. 1125: první hrad založený na českém území z německé strany (Kosmas – „jacísi Němci“) • • Pražský hrad – 1135: románská přestavba za knížete Soběslava II. • – zcela cizí opevnění a polooválnými věžicemi na exponované jižní straně • (pohled ze spodu od Karlova mostu) • – soudobý kronikář napsal, že stavba probíhala „po způsobu latinských měst“ • – obecně centrálně středomořské souvislosti • •Roudnice n. Labem – 2. pol. 12. stol.: biskupský hrad se systémem věžic vystupujících • před hradbu • •Přímé vlivy z východního Středomoří (křižácké výpravy) se během 12. stol. neprojevily. Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, diagram Popis byl vytvořen automaticky Nejstarší šlechtické hrady •13. stol. – opuštěno výlučné právo panovníka na zakládání hradů (ca. 40. léta 13. stol.). • – objekty typu hrad vznikají odděleně od zemědělského osídlení a od vlastnických kostelů. • •Bergfritové dispozice: Krašov, hrad na Lazurové hoře (Tachov), Valdek. •Bezvěžové hrady a složitější typy: Český Krumlov, Choustník • •Krašov (Plzeň-sever): založili před 1232 Hroznatovci • 1. fáze – horní hrad chránily věžice • 2. fáze – v dolním hradu postaven bergfrit (útočištná věž) • •Valdek (Příbram): palác v zadní části patří k nejstarší fázi • bergfrit je podle J. Anderleho mnohem mladší. • •Choustník (Tábor): založen po r. 1262 • •Vízmburg (u Trutnova, výzkumy A. Hejna): založen ve 2. pol. 13. stol. • zánik 1447 - jako tzv. zavřený hrad; bergfrit. • • Typologie hradů • •Donjonového typu •Přechodného typu •S obvodovou zástavbou •Kastelového typu – francouzský kastel • – italský kastel • – středoevropský kastel •Bergfritového typu •Bezvěžové hrady – s plášťovou zdí •Palácového typu (hlavní obranná stavba) •Dvoupalácové dispozice •Husitské hrady Typologie podle T. Durdíka •Hrad donjonového typu: Donjon = obytná věž, v Čechách nejčastěji čtverhranná • – v královském hradním stavitelství od samého počátku (Přimda) • – věž je vybavena otopným zařízením (např. krby) • – dispozici tvoří volně stojící obytná věž, ohrazená hradbou, do které může být • vevázán např. vstupní objekt • – donjon tvoří hlavní obytnou a hospodářskou stavbu (ostatní zástavba pomocná) • – přístupný (hospod. důvody) z přízemí (špatné pro obranu). • Lokality: Přimda, Rábí (13 x 19 m), Pajrek (16 x 16 m), Týřov (zadní část), Zvíkov • •Hrad begrfritového typu: Bergfrit = útočištná věž, v Čechách většinou okrouhlá • – přístupná z patra, v přízemí nejsou žádné otvory (funkce útočiště) • – nebyla určena k obývání a její prostory nejsou k tomuto účelu vybaveny • – základní dispozici tvoří věž, palác a hradba • – palác v nejchráněnějším místě, bergfrit stál volně na nádvoří, nebo byl vevázán do hradby • Lokality: Žebrák (přestavěn), Zvíkov (bergfrit s břitem). • Donjonový typ •Volně stojící či do hradby vevázaná čtverhranná obytná věž obtočená hradbou, do níž může být zakomponován další objekt (branská věž) • •Ostatní zástavba má pomocný charakter. • •Ve výjimečných případech může hrad tvořit pouze donjon bez ohrazení. • •Typická dispozice se podobá nejčastěji užívanému typu vesnických tvrzí. • •Pčimda, Rabí a Čejchanov • Přimda •1121 – podle kronikáře Kosmy postavili „nějací Němci“ • na české straně pohraničního lesa • – pravděpodobně Děpold II. z Vohburgu • – nejstarší kamenný hrad na českém území • •Hlavní stavba – čtverhranná obytná věž s malým • obdélníkovým přístavkem, volně stojícím • uprostřed ohrazení. •První patro – obytná místnost s krbem • – u průchodu do přístavku schodiště, které • vedlo v síle zdi do 2. patra. •V přístavku – románský prevet • (zřejmě nejstarší záchod v Čechách). • Související obrázek Výsledek obrázku pro Přimda dispozice Bergfritový typ •Základní typ šlechtických hradů 13. a 14. stol. kombinující tři prvky hradní dispozice: • – věž, hradba a palác. • •Okrouhlá věž – bergfrit v čele, v hradbě nebo volně na • nádvoří (poslední útočiště) • – přístupný z prvního patra. • •Palác – na nejchráněnějším místě (konec ostrožny) • – spojen s věží hradbou. • •Rrozvinutá ispozice – větší rozměry kvůli obraně • nebo komfortu • •Volfštejn, Krašov, Dobronice, Cimburk. Přechodný typ •Objekty mezi středověkým hradem a starším hradištěm, z něhož přejímají valové opevnění. • •Do valové hradby jsou na rozdíl od hradišť vkládány obytné stavby. • •Hlavačov u Rakovníka (nejjednodušší) • •Angerbach u Kožlan (bezvěžový) • •Týnec nad Sázavou. (nejsložitější) • •Tachov (na místě hradiska) Obvodová zástavba •Základní typ královských hradů 13. stol. •Později se z něj vyvinul středoevropský kastel. •Dispozice – většinou vícedílný s větším počtem budov • situovaných podél vnitřního opevnění • – od pol. 13. stol. se jejich součástí stávají • čtverhranné donjony, vyvinuté v paláce • (arkádové ochozy) • •Pasivní obrana (věž, ochoz) •Jindřichův Hradec • •Královské – Křivoklát a Zvíkov. •Šlechtické – Vítkovci: Příběnice • – Páni z Dubé: Stará Dubá. Francouzský kastel •Půdorys – pravidelný s okrouhlými flankovacími • věžemi, které tvoří aktivní systém obrany • •Flankovací věže – vystoupují z hradby a umožňují • odstřelování paty opevnění • – každá z věží byla samostatný • pevnostní článek • •Vnitřní zástavba – má obvodový charakter. • •1. pol. 13. stol. – Džbán •2. pol. 13. stol. – Nižbor, Úsov, Tábor •Konec 13. stol. – Konopiště • Francouzský kastel •Vznik: francouzské kapetovské království (vliv antického a arabského opevňovacího stavitelství) • vláda Filipa II. Augusta (1180–1223), zvláště 4/4 12. stol. • znaky: donjon a flankovací věžice (vystupuje z hradby a umožňuje boční střelbu na nepřátele) • •Datování: od druhé poloviny 12. stol. (konec 12. stol.) • J. Mesqui: konec 12. stol. (1170–1200) • •Dispozice: nebyly stavěny podle šablony, přizpůsobovaly se terénu • čtverhranný půdorys s obvodovou zástavbou a nárožními flankovacími věžemi. • brány ve středu dvou kurtin (hradební zeď) chránila dvojice věží • okrouhlý donjon – nejdříve na vnitřním nádvoří, později zakomponován do nárožní flankovací věže • •Rozšíření: 12. stol. – střední Francie, Alsasko, sicilské král. Fridricha II. • 2. pol. 13. stol. – Anglie, Holandsko, Švýcarsko, Španělsko • stř. a vých. Evropa – pouze u několika českých hradů Týřov: 1973 a 1976-84 – výzkum T. Durdíka Dolní hrad – 6 flankovacích věží o průměru: 5,8 – 7,3 m Středoevropský kastel •Stavebník – hlavně Přemysl Otakar II. (1253-1278) • – nové královské hrady ve městech • (na "zeleném drnu„) • •Půdorys – pravidelný čtyřúhelníkový s věží v rohu, • vloženou do hradby • – pokud nebyl k dispozici vhodný terén, hrad • byl vložen do městského půdorysu • (respektoval městské parcely) • • •Věže – v rozích, bez flankovací funkce • (ne jako u francouzského kastelu) • •Kadaň, Písek, Chrudim Italský kastel •Má stejnou dispozici jako kastel středoevropský, ale jeho věže dovolují flankovací (boční) střelbu. • •Dolní Kounice – jediný v Čechách • Bezvěžové hrady s plášťovou zdí •Obrana – spočívala na mohutné obvodové hradbě, • za níž byly skryty ostatní objekty hradu • •Půdorys – oválný nebo polygonální • • •Ochoz plášťové zdi – umožňoval plynulý pohyb obránců • – zvenčí nebyly vidět žádné lehce • zranitelné střechy. • •Věž – pouze jako branská (nad branskou) • •Lanšperk, Košumberk či Kumburk. Bezvěžové hrady palácového typu •Palác – tvořil hlavní obrannou a zároveň obytnou část • – výrazně převyšoval hradby • – připojeno: nádvoří se studnou • •Půdorys – obdélný, jehož delší osa byla většinou • rovnoběžná s přístupovou komunikací • • •Tetín, Nový Žeberk či Vlčtejn. Dvoupalácová dispozice •Stavebník – Karel IV. • •Dispozice – dva paláce na protilehlých stranách • pravidelného nádvoří, spojené hradbou • •Paláce – propojené pavlačemi nebo ochozem • – dosahují značné výšky a jsou hlavní stavbou • i z hlediska obrany • •Vyskytuje-li se věž, má funkci spíše komunikační či zajišťuje vnější opevnění. • •Vstupní brána se většinou nacházela v jedné ze spojovacích hradeb. • •Helfenburk u Bavorova, Dívčí Kámen. Husitské hrady •1. pol. 15. stol. – mají pasivní obranu (nevhodné místo) • •Moderní prvky: pouze ojediněle (vysunutá dělostřelecká bašta na • Kalichu, sypaná obezděná bašta na Sionu) • •Příčiny výstavby: • – původně budovány za poklidné vlády Karla IV. a Václava IV. s důrazem • na obytnou funkci a zvyšování komfortu • (Krakovec – přechod mezi hradem a zámkem) • • – budovány husitskými hejtmany jako součást širších strategických • záměrů, nebo jako soukromá sídla • •1. skupina: Kalich, Kunětická Hora (má kromě hejtmanova • sídla velkou opevněnou plochu: zimoviště polního vojska) • •2. skupina: Oltářík, Starý Berštejn, Sion – sídla hejtmanů připomínala • spíše velké tvrze předhusitského období •Dispozice: • • a) situovány na skalním suku • b) vstup 3 – 6 m do paty suku a je veden upravenou skalní spárou • c) vlastní hrad je na skalní plošině • d) převýšení je hlavním obranným prvkem • •Obytná či hospodářská zástavba – základy dřevěných nebo zděných staveb • zahloubeny do skalního podloží • •Relikty povrchové dřevěné zástavby – tzv. draže (drážky či žlábky) zahloubených části staveb, nebo • kapsy pro ukotvení trámů. • Skalní hrady (František Gabriel) Obsah obrázku text, Obal knihy, hrad, kniha Popis byl vytvořen automaticky