Metodologie archeologie středověku a novověku 11. Historická montanistika – příklady. Jihlavsko •1233 – Jihlava poprvé jmenována a v pramenech spolu s dalšími osadami • – poč. 13. stol.: kultivace horního poříčí Jihlavy • •Exploatace stříbra – proběhla nedlouho po založení města, což dokládají dendrochronologická data: • •1238/1239 z Horního Kosova – nálezy opracovaných dřev (jedle) • – pravděpodobně pozůstatků prádla • • 1206 z Kostelce – hrocené kůly a jedlové fošny v sedimentárním profilu • •První hornické obyvatelstvo se mohlo opřít o základní sídelní síť a její zemědělskou produkci. Staré hory u Jihlavy •Lokalita I. – Starohorský couk • 2002 - výzkum silničního • obchvatu kolem města, • který kopíroval průběh • starohorského rudního • pásma se stopami těžby, • zpracování rud a osídlení. • •Lokalita II. – sídliště Na Dolech II. • 2001-2: výzkum • •Lokalita III. – vlastní plocha výzkumu • 2005 - těžební jámy, • - dřevěné stavby Suterén domu dřevohliněné konstrukce. Vstupní šíje je narušena š Suterén domu dřevohliněné konstrukce. Staré hory u Jihlavy zaniklá hornická aglomerace • •14. stol. – v pramenech lokalita vystupuje pod • názvem Antiquus mons • – z tohoto pojmenování vychází německá • forma Ultenperk, Uldenberg či Ultenperg • •1315 – poprvé se lokalita uvádí v souvislosti • s povolením těžby v zaplavených dolech. • •1517, 1541 a 1577 – uváděny důlní práce • •1540 – zpráva o opuštěné tavírně. Staré Hory. Lokality 1 - 3. Jihlava – Jiráskova ulice •2004-2006: výzkum • Součást hornické a hutnické osady (aglomerace) ze 13. stol. •Areál úpravny rud vedle těžních šachet: pozůstatky dřevěných kádí na praní rud, několik kanálků, které jsou součástí úpravnických soustav. •Základy nadzemních dřevěných staveb. •Soubor kladívek a hornických želízek. Pohled na plochu výzkumu se zátiším panelových domů Staré hory u Jihlavy •1,5 km SZ od historického jádra Jihlavy. •Koncentrace šachet hlavně v jižní části lokality, po stranách doprovázeny průzkumnými šachtami. •Výrobní objekty – severně: 10 reliktů zahloubených suterénů dřevohliněných domů s rampovitou šíjí, • stupňovitě upravenou • – 3 nadzemní sloupové konstrukce obdélného půdorysu: hl.: 1,0–1,3m • – minimální užitná plocha necelých 10 m2, max. 8m2. • Datování – třetí čtvrtina 13. stol., počátky po r. 1240. •Průzkumné a slepé šachty – zčásti se nacházely v interiérech staveb. •Těžní šachty – sledují průběh starohorského rudného pásma, haldy hlušiny • – zkoumány do hl. 3m, obtíže s datací. •Zařízení na úpravu rudy – obdélné vydřevené jámy s plochým dnem, žlaby někdy s kůlovými jamkam •Nálezy – hornické želízko, 3 olověná závaží, přezky, kování; mince Přemysla Otakara II. z let 1253–1270 Výběr suterénů nadzemních staveb dřevohliněné konstrukce ze Star Soubor mlecích kamenů rudních mlýnů. Keramická nodoba se značkou na dně. Mince, závaží a surové stříbro. Pelhřimovsko • •Čertovův hrádek u Rohozné – šachetní pásma a štoly na úpatí • •Vyskytné nebo Branišov – dobývky • •Cvilínek (k. ú. Černov a Chrástov) u Hor. Cerekve – huť a sídliště • •1267: dendro z prádla řadí počátky provozu do doby ca 25 let po zahájení hornictví na sousedním Jihlavsku. • •Čejkov – deponie hutnických strusek, natavené zlomky kamenných vyzdívek pecí a keramika z 13.–14. století • •2013: montánní areál v lese Štětinka na k. ú. Vyskytná - těžní jámy s obvaly Cvilínek u Černova – ZAV 2009–2010 – plošně zkoumaný montánní areál – s rozlišení pracovní infrastruktury Cvilínek: celkový pohled na lokalitu od JZ. Foto Archiv ARCHAIA Cvilínek u Černova •Údolí horního toku Kameničky, 0,5 km od obce Černov (639 m. n. m.) •2009 – výzkum při stavbě retenčních nádrží •Primární úprava rud – třídění natěženého materiálu, drcení a mletí rudy • (mlecí kameny – primárně: žernovy, sekundárně: roztloukání) •Praní rudy – soustava koryt či žlabů, přivádějících vodu do obdélných dřevěných nádrží a nádržek. •Metalurgické pracoviště – pyrotechnická zařízení: • a) 4 pece (d. 2 m, š. 1 m) na břehu Kameničky, nedaleko prádla • pece v těsné blízkosti prádla – mohly být tzv. štádla (z něm. Der Stadel), • kde se pražením zpracovával rudní koncentrát • b) ohniště či jámové pícky popřípadně výhně • c) úkapky olova: doklad tzv. zolovňování - v tyglících se roztavilo olovo, a • předpražené rudy stříbra, aby se zbavily nežádoucích látek. Vzniklá • slitina se dále oddělovala (tzv. sháněním) na surové stříbro. • d) olověná závažíčka – na hornických lokalitách (přítomnost prubíře) Ortogonální letecký snímek lokality Cvilínek Cvilínek u Černova •Opevnění a obytný areál – příkopem vymezený sídlištní areál s pozůstatky zahloubených dřevěných staveb • •Nálezy: 2. pol. 13. stol.; dendro: 1265 a 1266 • •Doklad neagrární činnosti spojené s dobýváním rud olova a stříbra. • •Analogie: Geißmättle v jižním Schwarzwaldu, • Bleiberg v poloze Am Treppenhauer v saském Krušnohoří, • Johannesser Kurhaus u města Claustal-Zellerfeld v Harzu. • Jihlava – Staré Hory • Havírna“ u Štěpánova nad Svratkou (13. stol,) • "Na prádle" v Kašperských Horách • důlní areál se sídlištěm v trati „Stříbrník“ u Pláničky (Klatovsko) Havlíčkobrodsko •Rudy – polymetalické, vysoce olovnaté a chudé na stříbro • – rudné žíly ve směru SSZ-JJV zhruba v ose Počátky – Česká Bělá • •Datování – vrchol těžby: ¾ 13. stol. zánik: 1. pol. 14. stol. • •Brod – městský znak: nejstarší vyobrazení hornických nástrojů (mlátek, želízko, motyka, klín) se zkříženými • ostrvemi Lichtenburků • – 1278: „brodské privilegium“ - listina, kterou bratři z Lichtenburka potvrdili městská a horní práva • (včetně provozování hornictví) • •Hornická sídliště: • Mittelberg – jádro na katastru dnešní obce Suchá • Termesivy – neznámé sídliště na katastru vesnice • Herliwinberg (k. ú. Stříbrné Hory) • Buchberg (k. ú. Utín) • Malý Bartoušov („Partuzchdorf Minari“, k. ú. Bartoušov) • Česká Bělá. • • Kutná Hora • •13. stol. – těžilo se ve vrátkových šachticích; 40 % evropské produkce •14. – 15. stol. – dosažení větších hloubek (hl. 75, 100 i 180 m) • – budovány žentourové šachty navzájem spojené chodbami • •Prohlubování dolů – v nejdůležitějších pásmech vedlo ke slučování dolových polí a budování centrálních těžních • šachet, vybavených velkými žentoury (tzv. trejvy) poháněnými koňskou silou, případně • vodními koly. • •Štoly uvnitř města – štola sv. Jiří (Oselské pásmo pod jezuitskou kolejí) • – v údolí Bylanky (pod nemocnicí) • – v údolí Vrchlice (štola sv. Antonína Paduánského aj.) • – u železniční tratě (Malín: dědičná štola Čtrnácti pomocníků) • •Turkaňské pásmo – šachty dvou základních typů: • a) průzkumné šachty – kruhové o průměru přibližně 2 m • b) těžební – obdélného profilu s torzy výdřevy a stopami obnovování • • •15. stol. – stagnace dolování kvůli nákladům ve větších hloubkách (vytěžení) • – zatopení dolů během husitských válek • – opuštěné doly uvnitř města nebyly obnoveny, práce se přesunuly do jižního Oselského a Staročeského • pásma • •16. stol. – v polovině století opuštěny doly Oselského pásma • – koncem století skončila těžba (tzv. vyhluchnutí žil, spodní voda) • – od 2. pol.: na Staročeském, Turkaňském a Roveňském pásmu stavěny vodotěžné stroje poháněné vodním • kolem. • •přelom 16. a 17. stol. – úpadek všech dolů kvůli přílivu stříbra z amerických, krušnohorských a německých ložisek • •Vydobytou rudu vykupovali rudokupci a zpracovávali ji v hutích: • – v centru města (Karlov a u Grunty) • – na severním svahu Kaňku • – v údolí Vrchlice (jižní okraj Kutné Hory • – v údolí Bylanky. • • • Jáchymov •1518 – zahájení těžby stříbrných rud •1519 – ražba stříbrných tolarů • •Podmínky – vhodné pro hornictví: strmé svahy vystupující až do 1000 m n. m. • – dostatek vody jako pohonné energie a nedotčené lesní zásoby. • •Intenzita důlních prací – dokládá 600-800 povolení na otvírku a těžbu v • nových dolech udělených báňským úřadem ročně. • •1520 – hornické sídliště s cca 5.000 obyvateli povýšeno na svobodné horní (báňské) město a nadáno řadou výsad •1530 – 17.000 obyvatel, z nichž většina se zabývala hornickou činností. • •pol. 40. let 16. stol. – počet objevených stříbrorudných žil se zvýšil na 73 • – devět dalších bylo dobýváno v blízkém abertamském revíru. http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/obr_historie/jachmincovna.jpg Královská mincovna v Jáchymově, po roce 1547 sídlo královských horních úřadů Rýmařovsko •J. Novák a V. Štěpán (1983) – 12. stol.: počátky středověké důlní činnosti ve východní části hankštejnských • dolů (tzv. kamenohorských či ve Sněžných horách) mezi Žďárským • Potokem, Starou a Novou Vsí (nevylučují starší hornickou činnost) • •Účel – dobývání ložisek stříbra v odlehlé a vysoké poloze nad 800 m n. m. • – potřeba kovu k ražbě denárů olomouckých údělných knížat • •Moravské mincování – ukončila až roku 1300 reforma (veškerá ražba královské mince v KH) • – rozsah prací na Soukenné: do roku 1500 se vydobylo 15 až 20 tun ryzího stříbra • •Pás železných rud – protíná Rýmařovsko od severovýchodu k jihozápadu • – severněji další ložiska rud barevných a drahých kovů • •Nejstarší doklad – železné rudy vrbenského pruhu na linii Úsov – Ruda - Hankštejn (Skály) – Rýmařov • Malá Morávka - Vrbno p. Pradědem • – archeologické nálezy: Dolní Sukolom, Želechovice, Náklo, Brníčko, Rozvadovice • (kde sídlili tzv. rudníci (horníci) a železníci (hutníci) • •Rýmařovské rudné doly – tvoří jediný celek a jejich dělení na: • rudské (podle Rudy) a hankštejnské (podle Skály) • – vychází z územní příslušnosti k sovineckému či rabštejnskému (janovickému) panství • •2. pol. 13. stol. – zprávy o zlatých a stříbrných žilách na Rýmařovsku daly impulz hornické kolonizaci z oblasti • saských dolů • • • • •Rýmařov – zal. němečtí kolonisté založili v letech 1269–78 • – hospodářské centrum rabštejnského panství • – bohatlo ze zpracování kovů (tavbu zlata na kruhových destičkách, miskách a střepech nádob, • prokázal nález dílny umístěné pod ochranou zdí městského hradu z přelomu 13.–14. stol.) • •Hankštejn – 1537: povýšil král Ferdinand I. na svobodné horní město • – 1535: představitelem horní obce byl hormistr podřízený přímo nejvyššímu královskému mincmistrovi • – 1580: povýšil Rudolf II. Hankštejn (Skály) s městečkem na císařské svobodné Horní Město • (centrum místních dolů) • •Havířské osady – 1528: Dobřečov a 1542: Najfunk (Stříbrné Hory) • – těžilo se podél Huntavy, Rešova, Pittenwaldu i na horním toku Stráleckého potoka. • •Na Rudsku – po r. 1533: Jan Pňovský ze Sovince nechal kovy (bezvýsledně) • 1597: doly zakoupilo město Uničov od Jana Kobylky z Kobylí •Za deset let činnosti (1542–52) odevzdal zástavní pán rabštejnského zboží Marek Weiczinger královskou urburu (desetinu z výtěžku Ag), ve výši 496 kg stříbra (sám získal téměř 4960 kg) • •O nový vzestup se zasloužili hornouherští nástupci Ederové ze Štiavnice, kteří své doly propůjčovali kovkopům. • 1561 – obnovili Ederové u kamenohorských dolů Starou Ves • 1563 – založili Edrovice • •Osady panství – tvořily zázemí hutí i dolů • – dodávaly potraviny i řemeslné výrobky • – vesničané si přivydělávali pálením dřevěného uhlí, dopravou • či prací v lese (uhlíři a dřevaři byli na dolech a hutích závislí) • – osídlen Žďárský Potok (1601-9) a Nová Ves (1613) • – po r. 1560 úpadek stříbrných dolů • •Poslednímu z Ederů Vavřinci císař Rudolf II. zástavu nepotvrdil, a proto se zaměřil na rudské doly zadluženého sovineckého panství, které koupil od Jana z Boskovic r. 1575. • •1583 – královské rabštejnské zboží dědičně získal Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, president dvorské • komory císaře Rudolfa II. • – zaměstnal přední evropské odborníky: železář: Izák Pfändler z Losbergu • montanista: Hans Steinberger • – zmodernizovali vrácené panské doly, přísun moderních technických prostředků i zařízení • •Drobnější potřeby – mlátky, klíny aj., si opatřovali havíři sami • – dopravu rudy zajišťovalo panství na své náklady • – zastaralé hutě nahradily produktivnější korutanské pece, první zařízení toho druhu u nás • – nová technika byla vzorem a šířila se po celé Moravě • •Hofmannské železárny – představovaly velký skok ve vývoji celého českého hutnictví • – koncem 16. a počátku 17. stol. byly svrchní části nalezišť z větší části vydobyty a bylo • nutno těžit ve větších hloubkách • – vrchnost začala budovat velká výkonná zařízení pro zaražení hlubších šachet, • odčerpávání vody a k dopravě rudy na povrch (viz zařízení ve Staré Vsi). Janovice – „zámek“ •1996 – hloubení rýh k uložení telefonních • kabelů bylo v zahradě za nejstarší částí paláce • zjištěno rumiště se zlomky renesančních kachlů • z konce 16. a 17. stol. • • 1582 – získal janovické panství Ferdinand • Hoffmann z Grünbüchu a Střekova (1540-1576), • přítel Rudolfa II. a horlivý luterán, • 1586 – započal s přestavbou původní • žerotínské tvrze z první třetiny 15. století. zamek_janovice_01 hofm 10709 Snímek 032 Báňská města – správa a organizace •Výsady převzaté z Kutné Hory: • – hornické technologie (budování štol) • – 1327: kovy kromě měst mohla těžit i šlechta • – organizace mincovny: řízena komorním grófem: nezávislý úředník podléhající panovníkovi, který dohlížel • na těžbu, výkup drahých kovů a ražbu mince • •1405: Decretum minus – pokus panovníka o sjednocení právní soustavy v nejvýznamnějších královských městech: • – sjednocení měr a vah • – úprava prodeje sukna a látek (jen v celých balících) • – města musela vést účetnictví • – zákaz vývozu kovů do zahraničí (horníky) • – prodej nezmincovaného kovu jen královským úředníkům • – dovážené kovy se vyplácely v hodnotě země původu •1514: dekret Vladislava II. (3. článek) – rozdělení měst na: • • Svobodná města: Uhry (8), Slovensko (5) : Bratislava, Trnava, Prešov, Košice, Bardějov • – dále se dělily z hlediska soudního a administrativního • • Královská města – několik stupňů: • a) nejvyšší – svobodné královské město (libera regiaeque civitas) • b) nižší stupně – neměly samostatné postavení • – podléhaly županovi (zástupci panovníka) • • Poddanská města – v soukromé držbě šlechty • • Personálská města – vesměs zadunajská města (ze Slovenska jen Levoča) • – pod pravomocí personála: Banská Śtiavnica, Kremnica, B, Bystrica, Zolen, Pukanec, • Ľubietová, B. Belá, Nová Baňa, Brezno • • Tavernikální města – 5 svob. královských měst (taverníci – lidé, kteří se starali o zásobování dvora a vybírání dávek Báňská města na Slovensku •Odlišnosti: • • – ekonomická základna: rozvoj díky těžbě rud • – složitější sídlištní poměry: osady rozptýlené v horách • – specifická skladba obyvatelstva • – specifické výsady: právo hledat a těžit drahé kovy osvobození od cel, mýt, daní, vojenských povinností • • – 1327: panovník se úplně zřekl královského regálu na těžbu ve prospěch měst a šlechty • • – města mohla pronajímat báňské pozemky soukromým podnikatelům • – horníci mohli používat všechny vodní toky (spory se šlechtou – ryby) • – horníci mohli využívat lesy (uhlí – uhlířské osady, odlesňování kopců) • – náhradu majiteli pozemku platila báňská komora • Báňská města na Slovensku •Stuktura obyvatelstva: • •Těžaři – nejvýznamnější postavení ve správě dolů • – podnikatelé, kteří disponovali finančními prostředky • – často zastávali funkce ve státní správě • – méně movití pracovali ve vlastních dolech • – měli v rukou obchod: dovoz potravin a výrobků pro horníky byl osvobozen od cel • speciální potravinové žetony, které vypláceli namísto mzdy (obchod) • – drželi právo výčepu (později jen pro ty, kteří vlastnili dům na náměstí) • – v B. Štiavnici museli povinně investovat určitou sumu peněz do dolů • 1496: královna Beatrix, vdova po Matyáši Korvínovi: 1 x za týden minimálně dva zlaté uherské • florény; potvrdil Vladislav II.) • •Horníci hutníci, dřevorubci, uhlíři – osobně svobodní, ale chudí • Banská Bystrica •Spiš – kolonizace ve 12.–13. stol.: Banská Bystrica (Neusohl) • – export drahých a barevných kovů (zejména mědi) do Itálie. • •1255 – první písemná zmínka: listina vymezuje báňské aktivity: • – poprvé zmíněna urbura: 1/8 Ag a 1/10 Au • – vymezení báňského obvodu k vyhledávání drahých kovů • – Nova villa Bystricia: dokládá existenci starší báňské lokality • • 1256 – další výsadní listina: donace - rychtář Ondřej dostal Liptovské Kľačany • • 1263 – další donace za zásluhy Ondřeje při budování dolů • •2. pol. 13. stol. – město urbanisticky i správně vyvinuté • – první prospektoři: Němci (ze Zvolena) • •Doly a ložiska: Špania Dolina, St. Hory, Richtárová, Piesky – Sandberg: • 1263: v těchto lokalitách se připomínají „bane“ – „montana“ • Kremnica •16. stol.: v pramenech jmenována jako: Civitas prima montana. • •Stará Kremnica – starší osada s románskou rotundou Sv. Michala nacházející se • několik km od současného města. • •1328 – uznána báňským městem po vydání privilegií Karla I.: • – vymezení města (dvoumílový obvod, v němž mohli měšťané libovolně vyhledávat zlaté ložiska a těžit dřevo) • – právo volby rychtáře, přísežných, úplná soudní jurisdikce • – měšťany mohl soudit jen rychtář nebo král • – udělené výsady byly stejné jako v Kutné Hoře • •Cílená lokace – prostřednictvím odborníků z Kutné Hory, kteří přišli na pozvání uherského krále • (dohoda s Janem Lucemburským) • •1331 – vyvinuté městské sídliště: ražba mincí •