Metodologie archeologie středověku a novověku 13. Historická archeologie v českém Slezsku a specifika regionálního bádání. img001 SLEZSKO Silesia, Śłąsk, Schlesien Historicko-geografický útvar na střední a horní Odře nazvaný podle hory Słęża a říčky pramenící u jejího úpatí 2. p. 9. st.: kmen Holasiců 985/990 Boleslav Chrabrý 1038/39: Břetislav I. Poodří, Slezsko, Krakovsko 1054: Slezsko pod Polskem (quedlinburský mír) český jen Hradec 1182/1197: mor. markrabství Velkomoravská hradiska Slezské kastelánské hrady 10. – 12. stol. Hradská soustava: 23 hradů (0,5 – 3 ha) organizační, správní a soudní zajištění území: 1138: Polsko po smrti piastovského knížete Boleslava III. Křivoústého rozděleno na úděly (testament – nástupnictví): Slezsko – Vladislav Vyhnanec (senior) Mazovsko, Kujavsko – Boleslav IV. Kadeřavý Velkopolsko – Měšek III. Starý Malopolsko – Kazimír II. Spravedlivý Krosno (Krosno), Zaháň (Zagań), Bytom, Hlohov (Głogów), Sandovel (Sądowel), Milíč/Mileč (Milicz), Lehnice (Legnica), Boleslavec (Bolesławiec), Hradisko/Grodisko (Grodziec), Vleň (Wleń), Sviny (Świny), Střihom (Strzegom), Kramolín (Gramolin), Němčí (Niemcza), Varta (Bardo), Otmuchov (Otmuchów), Vratislav (Wrocław), Ryčín (Ryczyn), Opolí (Opole), Tošek (Toszek), Kozlí (Koźle), Ratiboř (Racibórz), Gradice golensicezke (Kylešovice?), Hradec nad Moravicí (Grodziec golęszycki), Tešín (Cieszyn). (S. Moździoch, 1991) České Slezsko (1742: po prohraných válkách Marie Terezie o Slezsko) •Horní Poodří (jižní část Horního Slezska): S: Opavská pahorkatina a pánev JZ: Hrubý a Nízký Jeseník JV: Moravskoslezské Beskydy (průchod: Moravská a Oderská brána) •Historická území: •Nisko (Javornicko, Jesenicko, Vidnavsko) •Opavsko (a Krnovsko) •Těšínsko •Ratibořsko (Bohumínsko) Hornoslezské lokality: Lubomia (1–7), Kamieniec (8), Międzyświeć (9), Chotěbuz-Podobora (10). – podle Kouřil 2007. Víno u Slezských Rudoltic (hradisko: 2. pol. 8. stol.) Tzv. avarské lité bronzové kování Železné ostruhy s háčky (1–11); Kouřil-Gryc 2018). Chotěbuz-Podobora – hradisko 1993, 2012: železná pouta Poloha: u brodu přes řeku Olši Starší fáze opevnění: 2. pol. 8. stol. – 9/10 stol. Mladší fáze: konec 10. stol. – pol. 11. stol. přesun na Zámeckou hoře v Cieszyně Textové pole: 1952–1953, 1955 a 1961 – výzkum Lumíra Jisla – prozkoumáno 43 mohyl Stěbořice kostrový mohylník, 2. pol. 9. stol. 1952–1953, 1955 a 1961 – výzkum Lumíra Jisla – prozkoumáno 43 mohyl Hradec nad Moravicí (hradisko) Hradec nad Moravicí – „Na hrobkách“ výbava velkomoravského bojovnického hrobu mladohradištní zápona 1956: výzkum L. Jisla Ostrožna osídlena od pol. 8. stol. do vzniku kamenného hradu ve 2/4 13. stol. 7 příkopů (5. mladohradištní na nádvoří Bílého zámku) Komárovské hradisko (Kylešovské) •Výzkumy: 1946-1947: Josef Poulík 1962: Boris Novotný (publikace) ČSZM XI, série B, 65–80 2015 –2016: Pavel Kouřil a Jana Gryc •Opevnění: hradba roštové konstrukce s hákovou vazbou (š. 18 m) vnější kamenná plenta (2m) •Datování: 2. pol. 10. stol. – 11. stol. (dendro: 940 – 960) •Nálezy: doklady vojensko-obchodnických elit (Varjagové?) • •1881: regulace Moravice a Opavy • • stříbrná figurka (Agnus Dei) • denár Boleslava I. (929 - 967) • Oito-Adelheidské feniky • bavorský denár Jindřicha II. (985- 995) • švábský denár Oty III. (983 -1002) • •Hradisko: dirham (Rukn ad-Dawl 946–974) • kousek stříbra • bimetalické závaží severského původu • Komárovský depot Osídlení •12. stol. – nepřekročilo starou sídelní oblast • úrodné spraše od Hlučína po Krnov (Opavská nížina) • •13. stol. – Vidnavsko, Osoblažsko a Těšínsko (za Měška I.) • – od Těšína podél Ostravice k Frýdku • – organizace v režii: a) zeměpána (Přemysl Otakar I.) • b) měst (Uničov, Opava) • c) církevních institucí – řády: johanité, němečtí rytíři • – olomoucké biskupství • – kláštery: velehradský, hradišťský aj. • d) cizích kolonistů (Bavorsko, Franky, Horní Falc, • Hesensko, Sasko) • •Obrana pohraničního území – 1241: nájezd Mongolů (postižena Opava) • – 1253: polsko-ruský vpád haličského knížete Daniela Romanoviče, • jeho syna Lva a Boleslava Stydlivého (Opava, Hlubčice - odraženi) • •Hrady – nejvýznamnější hradecký kastelán (1195: Semislav z Morkovic; 1224: Vítek; 1235: Mileta) • – první budovány před pol. 13. stol.: nejstarší Hradec a Cvilín • – vyšší šlechta pronikala na Opavsko před pol. 13. stol. (znojemský kastelán Boček, hrabě z Perneku, • Bavorové ze Strakonic, Rožmberkové a Benešovicové; Fulštejnové jako leníci olom. biskupů) • • Města – 1213: Bruntál a Uničov, 1222: Hlubčice, 1213 – 1224: Opava • •Hornická činnost – přemyslovští panovníci měli zájem na právním zajištění • – spojována s počátky městského zřízení • – těžbu technologicky zajišťovali osadníci z německy mluvících zemí • • Zlatohorsko (Zuckmantel, Cukmantl) •Počátky rýžování zlata sahají až do doby bronzové. • •Rozsáhlejší rýžovnické sejpy v okolí Zlatých Hor a podél Moravice, Zlaté, Černé a Bílé Opavy a Černého potoka. •Nejstarší rýžoviště – na řece Opavě mezi Vrbnem a Krnovem (od Andělské Hory po Krnov; cca 30 km) • •11. a 12. stol.: Spory o území mezi Českým a Polským státem • •1222 – moravský markrabě Vladislav Jindřich, přičlenil Zlatohorsko k Českému království • – proti: vratislavský biskup Laurentius žádal papeže Honoria III. o zásah proti českému králi a navrácení • území (do 15.století – v majetku vratislavských biskupů). • •1263 – založeno hornické sídliště •1306 – horní město • •1281 – zmínka o Zlatých Horách jako „suburbiu“ hradu Edelštejn •Doly ve Starohoří (Altenberg) – Velké pinky: několik šachet (hl. až 300 m) Osídlení •Opavsko: stará sídelní oblast mezi Hlučínem a Krnovem + Vidnavsko a Osoblažsko • 1155: „Gradice(m) Golensicezke“ v listině Hadriána IV. jako piastovská kastelánie • 1179 – 1183: Holasicko připojeno k českému státu • 1201: Holasická provincie (v Olomouckém údělu) • 1213 – 1220: Opavská provincie • 1269: uděleno lénem Mikuláši I. (synu Přemysla Otakata II.) • •Krnovsko: 1365: Jiří z Poděbrad, 1474: Matyáš Korvín, 1523–1623: Hohenzollerni • •Těšínsko: 1282: vzniklo vydělením z Opolska, 1291: piastovské léno Koruny české • •Nisko: 1199: opolský kníže Jaroslav daroval území vratislavské diecézi (biskupství v Dolním Slezsku) • 1350: biskup Přeclav z Pohořelé se stal leníkem českého krále • • • • • • • Holasovice: – 1812: Franz Sartori († 1832): první zmínka o nálezu základů kostela – 1905: stříbrný prsten na pozemku rolníka Roberta Schreiera – 1922: Viktor Karger (základy kostela, 7 hrobů) – 1952, 1954: Lumír Jisl: centrum piastovské kastelánie (1952: studie) 1155: bula Hadriána IV. (Gradice Golensiceske) – 1959: Vlasta Šikulová: kamenný kostel s dřevěným předchůdcem, 11 hrobů do 12. stol, dnes: 30.–40. l. 13. stol. – 2011, 2016: Jindř. Hlas, Barbora Marethová: mladohradištní pohřebiště, 14H Dlaždice Opava pravobřežní terasa řeky Opavy, 30 ha •do 80. let 12. stol. – Horní Poodří (Holasicko) piastovské, pak připojeno k Českému státu • •1195 – listina olomouckého knížete Vladimíra vydaná v Opavě: „in Oppaviam“ (falsum) •1201 – listina Přemysla Otakara I: desátek z provincie holasické („in provincia Golasszich“ – naposledy: 1240) •1204 – pozemky v vlastnictví řádu německých rytířů •1213 – osvobození johanitských statků v holasické provincii •1220 – jmenována: opavská provincie •1213 – 1220: předpokládaná lokace Opavy na místě staršího osídlení • •1224 – privilegium PO I. sepsané notářem Heřmanem v Hulíně (dochováno v opise: kopiář ze 17. stol.) • – měšťané mohli disponovat majetkem; mílové právo: zákaz obchodu s kořalkou, vínem a pivem (1 míle) • •1247 – privilegium markraběte PO II.: výroční trh (svátek P. Marie) a osvobození od cla (odškodné za mongolský vpád)) •1269 – PO II.: Opavsko vyčleněno z Olomoucka a uděleno Mikuláši I. („dominus Opavie“) •1318 – Jan Lucemburský: Opavsko udělil lénem Mikuláši II. Uničov •Lokační Jádro – hned po lokaci byla Opava opevněna; tržiště: Horní a Dolní náměstí, Dobytčí trh • – majetky řádu německých rytířů s pozdějším farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie • •1. pol. 13. stol. – zástavba kolem Hor. a Dol. náměstí: dřevohlinité domy se zahloubenými suterény: • •2. pol. 13. stol. – osídlení předměstí: Jaktařské, Hradecké, Ratibořské • • Pekařská ul. 13: 2002: základový trámový věnec – po pol. 13. stol. na dně nádobka (základová oběť) • keramika: a) starší: 1. pol. 13. stol., tuhová ker, římsové okraje • b) mladší: 2. pol. 13. stol. - 1. pol. 14. stol., okruží s ovalenými okraji • c) 15. stol. – kamenný dům • • U pošty – 2001/2: zachycena stěna zahloubeného suterénu, 2. p.13.st. • • •Horní náměstí – 2003: parcely jižní fronty: 2 objekty ze 13. stol. v superpozici: • a) starší: zbytek podlahy a stěn s trámovým věncem • b) mladší: jímka se zbytkem výdřevy • – 2010-2011: Radniční ulice: 1. hor.: po r. 1234: první dřevohlinitý dům (dendro) • 2. hor.: 3./3 pol. 13. stol. a 1. pol. 14. stol.: • 4 podsklepené dvoudílné domy s rámovou konstrukcí • hygienické a hospodářské zázemí, sladovnická pec • •Krnovská ul. – 2001: 2 zahloubené suterény se stupňovitými vchody se zbytky trámového věnce • zanikly za dánského vpádu na poč. 17. stol. • •Hradecká ul. – 1973: výzkum J. Král: zásobní jáma a suterén se stupňovitou šíjí, 2. p. 13. stol. • – 1971: V. Šikulová: hrnčířská pec z pol. 14. stol. • • A: Pekařská ul. B: U pošty C: Horní nám. D: Krnovská ul. E: Hradecká ul. Dřevohlinitá zástavba (lokační jádro města) 003 B 66 Jaktařské předměstí. (Krnovská ulice) Vjezd knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna do Opavy r. 1632, výřez dřevořezu. Krnovská 17 1.Opavský hrad 2.Krnovská ulice Základ pilíře dymníkového komínu. • Opava – Hrad • •2024: mincovní poklad •63 pražských a •9 míšeňských grošů •30 zlatých uherských dukátů • •1. fáze: 2/4 až polovina 13. stol.: • Hradec, Cvilín – v režii zeměpána (český král,moravský markrabě) • Fulštejn – v režii církve (olomoucký biskup a šlechtic) • •2. fáze: ¾ 13. stol.: • Edelštejn, Freudenštejn, Luginsland Landek – zeměpanské lokace • Medlice, Heraltice, Přerovec – šlechtici jako leníci krále nebo biskupa • •3. fáze: 3/3 13. – počátek 14. stol. • Weisenštejn, Rabštejn, Quingburg, Fulnek, Slezská Ostrava – zeměpanské • Leuchtenštejn, Koberštejn, Javorník – zeměpanské, vratislavský biskup • Štítina (Benešovicové), Frýdberk, Kaltenštejn, Rychleby (Wüstehubové) • • 4. fáze: 14. – 15. stol.: • Drakov, Fürstenwalde, Pustý zámek - zeměpanské • Zátor (p. z Lomnice), Vartnov (z Warty), Vikštejn (z Lublic) – šlechtické • Bruntál, Frýdek, Krnov, Opava – zeměpanské • • hradyob1 058 Cvilín Zadní cvilínský kopec pf_2660_09 půdorysný plán pf_2660_02 •pol. 13. stol.: sídlo opavských Přemyslovců (režie Benešoviců) •1377: dělení Opavska - Jan I. (kasteláni páni z Lobenštejna). •Konec 14. stol.: Jan II. půl hradu prodal opolskému vévodovi •1390: druhou půlku s Krnovskem odkoupil markrabě Jošt •1427: po smrti Jana II. přešlo Krnovsko na Mikuláše V. •1452: na Jana IV., kterého k rezignaci donutil Matyáš Korvín •1474: dobyt Korvínovými vojsky (hejtman Jan Bělík z Kornic) •1493-1524: léno Jana a Jiřího ze Šelenberka •1524-1622: Krnovsko koupil hohenzollernský kníže Jiří Braniborsko-Ansbašský (1621 dán do klatby) •1622: jako konfiskát získal Karel z Liechtenštejna Mincovní dílna •1935: krnovský stavitel G. A. Horny našel mincovní dílnu • ve východní části hradu, kde se za vévody Přemka • Opavského v letech (1420 – 1433) zhotovovaly • mince • •Půdorys – částečně obezděný objekt (4 x 2,75 m) • dno zahloubeno do skalnatého podloží • v maltové podlaze zasazeny 2 dřevěné špalky • stažené obručemi • •Zásyp – u jižní zdi množství zlomků strusek, tavících • tyglíků, mincovních střížků, mincí a železných • razících pouzder (ražba) 12_2.jpg 6 - 3 6 - 4 6 - 1a 6 - 2 67_254(b) Obrázky-refoš razteisg 50_3(7) Lotové závaží Razící pouzdro Tyglík Haléře Přemka Opavského M 708 Cvilín-meč2 Cvilín, 1943 (?), d. 58 cm Stěbořice, 1901, d. 102 cm Vartnov, 1942, d. 158 cm Zánikový horizont: 1478 Typ: Oakeshott XIIIa (14. – 15. stol.) Analogie: Cvilín, Landek, Hrádek ve Slezsku, Heřmanovice na Bruntálsku M 644 img262 2012: Opava – Křížkovského sady Cvilín M 645 Luk: 2002: Opava-Horní náměsti Fragment luku /kuše), 2.p. 13.-13/14. stol 1973: Brzeg (celý ve studni) Obložení sochy kuše Ořech kuše Hákovnice • •14. stol.: rozšíření palných zbraní v Čechách • (koncem století) • • 1469: první písemná zmínka o použití hákovnic na • českém území (dobývání tvrze Čákov) • •Palné zbraně s využitím střelného prachu jako první používali Číňané dynastie Sung po roce 1200. 27 hlaveň hákovnice, 15 IMG_1819 34 miniatuní nádobky (hračky), 15 33 pohár, 15 61_17 M 744 63_472 M 755 01-2 mnich 69-23 M 585 M 776 M 643 Rýmařov-Hrádek Rýmařov-Hrádek untitled Cvilín Hra ve vrhcáby Codex Manesse, 1305–1340 M 702 Cvilín 378-54-417 Maria Mater – kachle, nákončí rytířských opasků IMG_2176 IMG_2168 Cvilín Vartnov IMG_2170 Cvilín img195 Opava-Krnovská ul.