Metodologie archeologie středověku a novověku 3. Archeologické prameny a jejich charakteristika, interdisciplinarita historické archeologie. Historické prameny •Prameny – 1. nepsané: hmotné (archeologizované pozůstatky) • a) archeologické památky – všechny pozůstatky lidské existence • b) archeologické prameny – předměty informující o lidské minulosti • c) archeologické nálezy – věci dokládající život člověka a jeho činnost v minulosti • • 2. psané: historické (obsahem nehmotné) • a) písemné (psané, tištěné) • b) obrazové (ikonografické) • c) jazykové (lingvistické) • • 3. kartografické – historické mapy, plány • • 4. jazykové – lingvistické • Interdisciplinarita •50. léta – rozvoj tzv. historické archeologie: využívání poznatků humanitních věd • historie, kulturní antropologie, etnografie • • •60. až 70. léta – využívání poznatků přírodních věd: antropologie (fyzická) • •80. až 90. léta – enviromentální výzkum, petrografie • •Od 90. let – metody nedestruktivního průzkumu: letecké snímkování, GIS • geofyzikální: geoelektické • geotermické • geochemické • seismické Vztah archeologie a historie •Archeologie – je samostatný obor, který využívá postupy a poznatky dalších vědních oborů, • což rozšiřuje jeho vypovídací schopnosti • – mezioborový přístup • •Jiří Macháček: …„Zároveň integrovala postupy a poznatky z mnoha dalších vědních oborů, které přímo revolučním způsobem rozšířily její gnozeologický potenciál v oblastech, jako je absolutní datování (např. dendrochronologie), historická krajina (např. geografické informační systémy) či urbanismus sídlišť (např. geofyzikální prospekce)…Jinými slovy, archeologie je dnes mnohem lépe připravena na řešení složitých otázek souvisejících s vývojem lidské kultury a může konkurovat vlastními interpretačními modely i v oblastech, kde dosud dominovala historiografie se svými písemnými prameny.“ (ČČH 106, 2008 598–626). • •Jan Klápště: „Archeologii středověku od bádání o středověkých starožitnostech odlišuje schopnost kvalifikovaně získávat primární data a schopnost formulovat a řešit projekty, které se mohou stát součástí obecně chápané medievistiky a uplatnit je i v širším společenském diskurzu.“ • Archeologické prameny • •Laická definice – archeologické prameny jsou vše, co se nachází pod zemí • – zavádějící, protože vynechává artefakty, které pod zemí nikdy nebyly • •Odborná definice – všechna fakta vnějšího světa, které nesou nějakou informaci o minulém lidském světě • – jde o prameny hmotné (artefakty), z nichž jsou vyděleny prameny historické (psané). • •Třídění: • • •1. nemovité – archeologické objekty, které mohou být vymezeny funkčně či chronologicky • terénní útvary určité funkce: opevnění, sídliště, pohřebiště aj.) • •2. movité – záměrně vyrobené artefakty nebo jejich součásti • předměty (artefakty): výrobky z hlíny, kovů, organických materiálů aj. • • Nemovité archeologické nálezy •Definuje důvodová zpráva k zákonu č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči jako: • •zbytky opevněných i neopevněných sídlišť, které se zachovaly na povrchu nebo pod povrchem země, jako např. hradiště, tvrziště, kultovní místa, valy, příkopy, brány, jakož i pozůstatky chat, ohnišť, studní, zásobních i odpadových jam, výrobních a hospodářských objektů, cest, polí (plužin), komunikací apod. • •hroby a pohřebiště (žárové nebo kostrové), uchované na povrchu země (mohyly) nebo pod zemí (hroby) apod. • •pozůstatky získávání a zpracování surovin, např. stará horní díla jako doly, lomy, sejpy, haldy apod. (tj. zbytky materiálů po rýžování zlata) • •jeskyně jako sídliště člověka • •staré kresby a nápisy provedené na skalách nebo kamenech Nemovité archeologické památky zricenina-hradu-hukvaldy doubravcice-hradiste Hukvaldy, pravěké hradisko a středověký hrad Doubravčice, raněstředověké hradiště 195125 030 Výzkum Zlaté uličky na Pražském hradě v r. 2010. Druhy nemovitých památek • •Památkový zákon č. 20/1987 Sb. rozlišuje: •Kulturní památky (celkem 43625 tis.) •Národní kulturní památky (celkem 319) •Památková rezervace (celkem 612) •Památková zóny (celkem 452 – ochranná pásma) •Nový: Památka místního významu (ještě nevstoupil v platnost) • Archeologický nález • Památka s mezinárodním statusem • Historická kulturní krajina • •Ústřední seznam kulturních památek ČR •Památkový katalog: on-line •Mapy archeologicky chráněných ploch na území Pražské pam. rezervace •Státní archeologický seznam •Archeologická mapa ČR (evidence arch. výzkumů a nálezů ARÚ) • • •Kulturní památky – movité či nemovité objekty nebo jejich soubory, které jsou významným dokladem historického vývoje, • životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti • – prohlašování provádí MK ČR na základě vyjádření krajského nebo obecního úřadu, eviduje: Ústřední seznam kult. pam ČR • – v případě archeologického nálezu na základě návrhu Akademie věd ČR (archeologického ústavu) • •Národní kulturní památka – nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa • – o vyhlášení rozhoduje vláda ČR, která stanoví podmínky památkové péče •Nově: Je celek s mimořádným soustředěním vzájemně prostorově provázaných kulturních památek nebo kombinovaných děl • člověka a přírody, spjaté se zásadním historickým, archeologickým, typologickým, uměleckým, architektonickým, urbanistickým, vědeckým, • společenským nebo technickým významem. Památkovou rezervací může být i území, které má výhradně charakter archeologického dědictví. • •Památková rezervace – území, na němž se vyskytují nemovité kulturní památky nebo archeologické nálezy, které vláda prohlašuje jako celek • – podmínky památkové péče se vztahují jak na kulturní památky, tak na ostatní nemovitosti v městských (MPR) nebo • vesnických (VPR) památkových rezervacích • •Památková zóna – území s menším podílem kulturních památek nebo může jít o historické prostředí nebo část krajinného celku s vyšším • podílem výrazných kulturních hodnot. Památkovou zónu vyhlašuje ministerstvo kultury, které určuje podmínky ochrany. • Nově: je území jako celek tvořené vzájemně prostorově spojitou skupinou městských nebo venkovských staveb nebo • kombinovanými díly člověka a přírody, představující dostatečně charakteristické a sourodé oblasti s historickým, archeologickým, • uměleckým, architektonickým, urbanistickým, krajinným, typologickým, vědeckým, společenským nebo technickým významem. • •Památka místního významu – je hmotný výsledek lidské činnosti, jehož hodnota je významná pro oblast, • v níž se nachází • •Archeologický nález – je hmotný pozůstatek života a činnosti člověka, který je starší 70 let, neslouží již svému • účelu a uchoval se mimo prostředí současného života v zemi, na jejím povrchu, pod • vodou nebo v hmotě historické stavby • •Památka s mezinárodním statusem – je taková součást památkového fondu, která požívá ochrany nebo evidence • podle mezinárodní úmluvy, kterou je ČR v oblasti kulturního dědictví vázána • •Historická kulturní krajina – je území jako celek představující kombinované dílo přírody a člověka, • vzniklé a utvářené cílevědomou lidskou činností za účelem kulturní, • estetické nebo hospodářské kultivace prostředí, dokládající vývoj • společnosti a lidských sídel v průběhu staletí, případně krajinný celek • historicky související s kulturním vědomím společnosti a její historií. ampule P1092 nákončí M 550 figurka M643 Movité archeologické památky Menasova ampule z hradu Rychleby Šachová figurka z hradu Cvilín Nákončí opasku z Vartnova Movité archeologické nálezy •Definuje důvodová zpráva k zákonu č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. jako: • •nástroje, zbraně, ozdoby a předměty denní potřeby z různých hmot organických a neorganických, jako z hlíny, • kamene, kovu, kostí, parohu, skla, jantaru, dřeva, kůže apod. nebo jejich zbytky uchované jednotlivě nebo • v souborech (např. hromadné nálezy) • •nádoby z hlíny, kovu, skla a jejich zlomky • •cihly, kachle, dlaždice, mazanice a jiné části stavebních děl • •mince a jiné formy platidel (hřivny, mušle apod.) • •plastiky, kultovní předměty, náhrobní kameny apod. • •kostrové pozůstatky člověka, kosti zvířat související s činností člověka (lov, chov), člověkem nahromaděné nebo upravené Archeologické transformace • • 1) Formační zánikové procesy (kvalitativní): • • – archeologizace: přeměna artefaktu v archeologický pramen • – vyřazení ze živé kultury vlivem poškození, opotřebení nebo zničení • • • 2) Postdepoziční změny (kvantitativní): • • – fragmentace (redukce) • – změna polohy (vliv bioprocesů, klimatu aj.) • – rozpad materiálu: fyzikální, chemické a biologické činitele • Formační zánikové procesy •Michael Brian Schiffer – definoval jako proces přechodu ze živé kultury do mrtvé kultury (archeologizace) • •C-transformace (culture transformations) – změny způsobené činností lidí • – zacházení s předměty (např. s odpadem) • •N-transformace (nature transformations) – změny způsobené přírodními procesy: eroze, sedimentace, klima • • Schiffer, M. B.: • – 1976: Behavioral Archaeology. New York. • – 1983: Toward the identification of formation processes. American Antiquity 48, • 675-706. • – 1987: Formation Processes of the archaeological Record. Albuquerque. • • • • •Neústupný, E.: • – 2007: Metoda archeologie. Plzeň. • – 2010: Teorie archeologie. Plzeň. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Postdepoziční změny •Predepoziční transformace: změny účelu a funkce předmětů • – sekundární využití nádob: obaly na potraviny, ukládání předmětů (schránky na mince, cennosti), obaly obětin • •Zániková transformace: vyloučení ze živého světa ztrátou účelu • – životnost nádob: poškození, vyřazení, vyhození, opuštění vlivem událostí (požár, válka), znepřístupnění • (obětina), zapomenutí (depot) • – kulturní (terciální) zbytek: střepy: používané jako přesleny, zpevnění cest, tyglíky, klenby pecí • •Postdepoziční transformace: působení na „mrtvé“ předměty • a) antropogenní vliv: čištění jímek, redepozice (planýrky, navážky) • b) přírodní vliv: geoturbace – eroze svahových sedimentů • – akumulace povodňových (alluviálních) sedimentů • – bioturbace, faunaturbace, floraturbace, pedoturbace • •Sensu stricto (v usším slova smyslu): hrubá exkavace (výkopy), smíchání nálezů •Kvartérní transformace: výběr nebo redukce archeologických pramenů Teorie odpadových areálů • •4 kategorie: • • Primární odpad: zůstává „in situ“ (na místě) neodklizené zlomky keramiky v prostoru užívání • • Sekundární odpad: keramika odklizená na dvůr, veřejná prostranství, do jímek • •Terciární odpad (odpad vyššího řádu): redepozie ze sekundárního uložení, čištění jímek, planýrky • •Odpad de facto: hrnčířské vsázky, požárové nebo povodňové destrukce, intencionální (záměrné uložení), • např. depoty (hromadné nálezy) Třídění movitých pramenů •1. Artefaktové: • • – jednoduché (nádoba, radlice) • – kombinované (sekera s násadou, šíp s ratištěm) • – složené (komplex - pohřebiště, komponenty - hroby, nálezový celek - výbava) formální vlastnosti: tvar, barva, velikost • prostorové vlastnosti: přírodní prostředí • •2. Ekofaktové – zahrnují přírodní vlastnosti artefaktů (chemické složení, obsah uhlíku) • a) organického (biologického) původu – lidské pozůstatky • – fauna (zvířectva) • – flóra (vegetace: kulturní plodiny, plevely) • b) anorganického původu – bronz, železo (souvisí s technologiemi) • •3. Přírodní (enviromentální) – geologické vrstvy (horniny, půda) • – vodní toky • – reliéf krajiny • – podnebí (klima) Archeologické prameny: •Poloha – pod zemí • – nad zemí (zásypy kleneb) • – ve vodě • •Manipulovatelnost – nemovité („nepřenosné“) • – movité („přenosné“) • •Způsobu uchovávání – v terénu (in situ) • – mimo terén (in fondo) • •Materiál – neorganické materiály (hlína, kámen, sklo aj.) • – organické materiály (dřevo, kůže, jantar, kosti aj.) • •Předpokládaný účel – movité: nástroje, zbraně, ozdoby, kultovní předměty, platidla (movité) • – nemovité: sídliště, pohřebiště, fortifikace, výrobní a těžební areály (nemovité) • •Účel lidské aktivity – artefaktové prameny (předměty vyrobené člověkem) • – ekofaktové prameny (lidské, zvířecí skelety, bronz, železo, kulturní plodiny) • – přírodní prameny (paleobotanické, zoologické, antropologické aj.) Archeologická památková péče • •Z hlediska archeologie jako vědního oboru je ochrana archeologických pramenů nezbytným procesem k zachování pramenné základny archeologie, která se zabývá záchranou archeologických pramenů a informací jako problémem vědeckým (Sommer 1997, 7). • •Soubor speciálních zásad a legitimních postupů směřujících k ochraně památek obecně. • •Zahrnuje příslušnou část památkové péče, která se zabývá záchranou archeologických pramenů a informací, jež představují pramennou základnu archeologie jako vědního oboru. • Mezinárodní právní předpisy k ochraně archeologických památek 1. Mezinárodní úmluvy: • • Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO • 1972: ve Stockholmu, v platnost vstoupila v roce 1975 • • Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (tzv. Maltská konvence) • 1992: v La Valetě, v platnost vstoupila v r. 1995 (u nás 2000) • • Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (tzv. Granadská konvence: • 1985: v Granadě, vstoupila v platnost v r. 1987 (u nás 2000) • - 2. Mezinárodní charty ICOMOS: • • Aténská charta (Atény 1931) • Benátská charta (Benátky 1964) • Florentská charta (Florencie 1982) • Washingtonská charta (Washington 1987) • Charta ICOMOS o Ochraně a zabezpečení archeologického dědictví (Lausane 1990) • Charta o ochraně a zabezpečení archeologického dědictví pod vodou (Sofia 1996) • • • •Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, tzv. Maltská konvence • • přijata 16. ledna 1992 v La Vallettě; za ČR podepsána ve Štrasburku 17. prosince 1998 • v platnost vstoupila 23. září 2000 (je nadřazena památkovému zákonu č. 20/1987 Sb.) • •Cíl: Ochrana a zachování archeologického kulturního dědictví pro budoucí generace za účelem jeho • vědeckého studia, které přispívá k poznání historie lidstva a jeho vztahu k přirozenému prostředí • •Zajištění - právní ochrany movitých i nemovitých archeologických památek • - odborné provádění výzkumů s využitím nedestruktivních metod průzkumu (konzervace) • - fyzické ochrany archeologického dědictví (rezervace, uložení) • - úhrady nákladů výzkumu a konzervace nálezů • - šíření vědeckých informací o výsledcích výzkumů (publikace aj.) • - zabránění nezákonnému obchodu s archeologickým dědictvím • - kontrolu naplňování Úmluvy Výborem expertů • •Článek 1: Archeologické dědictví definuje jako veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli stopy po lidstvu z minulých období, jejichž uchování a studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí, o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva a které jsou situované na jakémkoli místě v jurisdikci smluvních stran. Zahrnuty do něj jsou stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou. • • • • • • • • • •Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, tzv. Granadská konvence • • přijata 3. října 1985 v Granadě; 24. června 1998 za ČR podepsána ve Štrasburku • v platnost vstoupila 1. srpna 2000 (v ČR) • •Cíl: ochrana architektonického dědictví, staveb a jejich pozůstatků pro budoucí generace jako • součást kulturní identity • •Zajištění - vedení soupisů chráněných památek, architekt. souborů a míst • - přijetí zákonných opatření na ochranu architektonického dědictví • - zákaz přemísťování památek mimo nezbytné případy • - předcházení zničení chráněných statků • - podpora vědeckého výzkumu z hlediska omezení škodlivých účinků prostředí • - podpora soukromých aktivit v rámci údržby, konzervace a restaurování • - poskytování informací veřejnosti k oživení zájmu o ochranu • - uplatňování principů Úmluvy Výborem expertů 2.Národní legislativa (právní předpisy daného státu) • •a) Zákonné akty: • •Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (tzv. památkový zákon, archeologie: § 21 – 24) •Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (tzv. stavební zákon, • nepředvídaný nález § 176 ) •Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy (tzv. zákon o sbírkách) • • b) Podzákonné akty: • •Dohoda o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů • Oprávněné organizace – mohou provádět záchrannou archeologickou činnost na základě: • 1) Oprávnění k provádění archeologických výzkumů (vydává MK ČR) • 2) Dohody o provádění archeologických výzkumů (uzavřená s AV ČR skrze AÚ AV ČR) • (na základě § 21, odst. 2 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči) • • Archeologický fond definuje jako archeologické nálezy a příslušnou dokumentaci označenou za primární, tzn. dokumenty související s přípravou výzkumu, terénní poznámky, popisy kontextů, kresebnou i fotografickou dokumentaci nálezových situací a nálezů, fotogrammetrii, plány, mapy, databázové soubory, hlášení, laboratorní analýzy atd. a to v analogové i digitální podobě. Výsledným shrnutím primární dokumentace je nálezová zpráva. PERRIN, K.–BROWN, D. H.–LANGE, G.–BIBBY, D.–CARLSSON, A.– DEGRAEVE, A.–KUNA, M.–LARSSON, Y.–PÁLSDÓTTIR, S. U.– STOLL-TUCKER, B.–DUNNING, C.– ROGALLA VON BIEBERSTEIN, A: Standardy a příručka k dobré praxi péče o archeologické fondy v Evropě. Europae Archaelogia Consilium (EAC) se sídlem v belgickém Namuru- Starší právní předpisy: Nařízení vlády Protektorátu Čechy a Morava č. 274/1941 Sbírky, o archeologických památkách – opravňoval k výzkumům jen SAÚ (Státní archeologický ústav), který mohl povolit výzkumy muzeím, pokud měly odborníky Zákon č. 22/1958 Sbírky, o kulturních památkách – v 3. části byly ustanovení o výzkumech (§ 15-17) – veškeré movité nálezy byly státním majetkem a ukládaly se v muzeích Plzeň 2014 Organizace oprávněné k provádění archeologického výzkumu •1. skupina – Organizace veřejného sektoru zřizované: • a) Akademií věd – Archeologické ústavy Praze a Brně, v.v.i. • b) Ministerstvem kultury – Národní památkové ústavy (Státní památková péče) – příspěvkové organizace • – Muzea (NM, MZM, SZM) – příspěvkové organizace • c) Ministerstvem školství – Ústav pro archeologii FF UK v Praze, AÚ FF JU v ČB, KA ZU v Plzni, • KA FF UHK, ÚAM MU v Brně, OA FPF SLU v Opavě, Sekce • archeologie katedry historie FF UP v Olomouci • •2. skupina – Organizace veřejného sektoru zřizované: • a) kraji – Ústavy archeologické památkové péče: ÚAPPSZČ, ÚAPPSČ, ÚAPPB (Brno), AC Olomouc • – Muzea: VM v Olomouci, Muzeum v Bruntále • b) obcemi – příspěvkové organizace obce nebo organizační složky obce • Muzeum hl. města Prahy, Městské muzeum v Čelákovicích, Ostravské muzeum •3. skupina – Organizace soukromého sektoru: • a) neziskové organizace se statutem obecně prospěšných společností – Archaia Praha, Brno,aj. • b) neziskové organizace se statutem spolků – dříve občanská sdružení (o.s.): Syrakus, o. s. • • • •Zákon 20/1987: § 23a - Vlastnictví movitých archeologických nálezů: uložení • •(1) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce. • •(2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejde-li o nálezy příspěvkové organizace nebo organizační složky obce, které jsou jejím vlastnictvím, nebo jde-li o nálezy získané státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky. • •(3) Movité archeologické nálezy ve vlastnictvím kraje se ukládají v krajském muzeu; nálezy ve vlastnictví obce v obecním muzeu (případně zřízeném jinou obcí nebo krajem). S movitými archeologickými nálezy ve vlastnictví ČR jsou příslušné hospodařit státní organizace nebo organizační složky státu, které při provádění archeologických výzkumů nález učinily; tyto movité archeologické nálezy se ukládají zpravidla v muzeích zřízených MK nebo v jiných státních organizacích nebo organizačních složkách státu, pokud jsou v nich trvale uchovávány sbírky muzejní povahy. • •(4) Kraj a obec jsou povinny převést movitý archeologický nález do vlastnictví České republiky za cenu stanovenou v posudku znalcem, pokud je o to MK ě požádá ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byl movitý archeologický nález učiněn. MK je povinno uhradit kraji nebo obci nutné náklady vzniklé v souvislosti s movitým archeologickým nálezem, s výjimkou odměny a náhrady poskytnutých nálezci. 4. Znalce určí a náklady spojené s vyhotovením posudku nese MK. • •§ 23 - Archeologický nález: • •(1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí. • •(2) Archeologický nález, který nebyl učiněn při provádění výzkumů, musí být oznámen AÚ nebo nejbližšímu muzeu přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž obvodu k nálezu došlo. Oznámení je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací nejpozději druhého dne nebo potom, kdy se o něm dověděl. • •(3) Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny do prohlídky ARÚ nejméně po dobu pěti pracovních dnů, než se učiní opatření nezbytná pro okamžitou záchranu. • •(4) Právo na odměnu do výše 10% ceny drahého kovu nebo kulturně historické hodnoty určené na základě odborného posudku (poskytne krajský úřad). Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů. • • Nálezné •Podmínky stanoví § 23a památkového zákona: • – nález nesmí být učiněn při provádění řádného arch. výzkumu • – nález musí být řádně oznámen • – nález musí být odborně vyzvednut a zdokumentován • – nálezné nelze vyplatit za nález získaný nelegální činností (např. při užití detektoru kovů) • •Nálezné vyplácí Krajský úřad na základě: • – odborného posudku, který buď stanoví hodnotu vzácného kovu, či u • předmětů, které nejsou z drahých kovů či jiných cenných materiálů, stanoví kulturně historickou hodnotu • – u předmětů z drahých kovů má povinnost vyplatit nálezci nálezné ve výši ceny kovu a u ostatních • předmětů až do výše 10% kulturně historické hodnoty. Nálezné •2009: Lešnice u Dubé (okr. Č. Lípa) • nález terinovité amfory z pozdní doby bronzové (R HB3) • • •Kulturně historická hodnota byla stanovena posudkem Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v. v. i. na 7500 Kč, tj. nálezné 750 Kč, což se krajskému úřadu zdálo nepřiměřeně nízké. • •Nad rámec zákona bylo rozhodnuto o nálezném ve výši 3000 Kč, což mělo být vyjádřením ocenění za odevzdání vzácného nálezu. • •Nález je uložen ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Nálezné •2015: Chýšť na Pardubicku • nález 400 kusů denárů Boleslava II. • 2. pol. z 10. stol. (+ 300 dalších) • •Na základě znaleckého posudku z Národního muzea • v Praze byla hodnota stanovena na 23,5 mil. Kč. • •Protože by odměna odvozená z ceny drahého kovu • činila 11 tis. Kč., což by bylo demotivující, konečná • cena byla stanovena a 2 mil. Kč. • •Depot byl uložen v keramické nádobě, k jejímuž • narušení došlo před pěti lety, když zemědělci koupili • nové stroje. Roztroušené mince zajistili archeologové • (celkem téměř jednou tolik). • • Odevzdání náhodného nálezu: • • • – náhodné nálezy: jsou majetkem kraje a ukládají se v krajském muzeu • • – nálezné: vypočítává se z ceny stanovené posudkem (odborný posudek viz Důvodová zpráva k zák. č. 20/1987) • • – neodevzdání: Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. kvalifikuje jako: – § 205: krádež • – § 207: neoprávněné užívání cizí věci • – § 209: podvod • – § 219: zatajení věci • – § 220: porušení povinnosti při správě cizího majetku • – § 228: poškození cizí věci • – § 229: zneužívání vlastnictví • Vymezení z hlediska způsobu nalezení • • a) během archeologického výzkumu: • – stavebník je povinen ohlásit stavební záměr na území s archeologickými nálezy AÚ AV ČR, který • provede výzkum (nebo oprávněná organizace • – postup na základě vyhodnocení stavební dokumentace a terénních poznatků • – neohlásí-li stavebník svůj záměr, může stavební úřad zastavit stavbu nebo může být zahájeno • správní řízení a tento čin může být kvalifikován jako přestupek s pokutou až do výše 0,5 mil.Kč, • případně může být na stavebníka podáno trestní oznámení pro podezření z poškozování cizí věci • (§ 257 trestního řádu ČR) či krádeže (§ 247 trestního řádu ČR). • • b) v rámci vědecké odborné činnosti: • – jde o ojedinělé nálezy (povrchové sběry) získané při terénní prospekci a regulérní výzkumy vyvolané • odborným zájmem (badatelské). • • c) náhodné či ojedinělé nálezy: • • • – podle § 23, odstavec 2, 3 zákona č. 20/1987 Sb. musí nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací • nález ohlásit Archeologickému ústavu, nejbližšímu muzeu nebo oprávněné organizaci • – místo nálezu musí být po dobu pěti dnů ponecháno beze změny až do příchodu archeologa, který • zajistí nález před poškozením, zničením nebo odcizením • – jde-li o cenný nález, pak má nálezce právo na odměnu (§23 odst. 4), kterou poskytuje krajský úřad • na základě písemné žádosti ve lhůtě do jednoho roku od nálezu (§ 19 prováděcí vyhlášky 66/1988 k • zákonu č. 20/1987 Sb.) • – u cenného materiálu (jantar, drahé kovy) se hodnota určí na základě odborného posudku AÚ AV ČR • nebo Národního muzea • – neoznámení (porušení oznamovací povinnosti) je sankcionováno pokutou do výše 4 mil. Kč. a lhůta • běží ode dne, kdy se krajský úřad o porušení povinnosti dověděl; pokuta je splatná do třiceti dnů od • nabytí právní moci rozhodnutí a příjmem je kraj. • Sankce •Zákon 20/1987, o státní památkové péči ukládá: • – stavebníkovi: oznámit záměr stavět na území s archeologickými nálezy • ARÚ a umožnit jemu, nebo opr. organizaci provést záchranný výzkum • – oprávněné organizaci: povinnost oznámit ARÚ zahájení výzkumů a podat mu o jejich • výsledcích zprávu. • •Právnické a fyzické osoby: neohlášení AÚ: pokuta do 4 mil. (uloží KÚ) • – zahájení výzkumu oprávněnou organizací (§ 21 odst. 4) • – oznámení stavebních prací stavebníkem (§ 22 odst. 2) • – provádění arch. výzkumu bez povolení (§ 35 odst. 2 a § 39, odst. 2) • – hlášení nálezu mimo arch. výzkum (§ 23 odst. 2): i muzeu nebo obci • •Fyzické osoby: pokuta do 2 mil. (uloží OÚ s rozšířenou působností) • – neoprávněné výkopy na území s arch. nálezy Muzeum •Definice podle zákona 122/2000 Sb o ochraně sbírek muzejní povahy (§ 2, odst. 3): • • Muzeum je instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovným způsobem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. Galerií je muzeum specializované na sbírky výtvarného umění. • • Sbírka muzejní povahy je sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy; tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností. • • Sbírkovým předmětem je zpravidla jedna věc movitá nebo nemovitá, s výjimkou případů souborů věcí, mezi nimiž je vzájemný vztah, které se zpracovávají v hromadné evidenci. • Způsoby nabývání sbírek a)úplatné nabytí – koupě: spíše výjimečné, např. koupě, pozůstalosti aj. • •b) bezúplatné – vlastním výzkumem • – dědictvím • – darem • – převodem od právnických osob • – záměrným vytvářením dokladů (modely, repliky) • c)převodem – převedení z jiné instituce • • •Evidence muzejních sbírek – odborná činnost, během níž se z archeologických nálezů • stávají muzejní sbírkové předměty • Evidence sbírek Zlomek tzv. hunského kotle z 1. poloviny 5. stol., nalezený roku 1907 při úpatí kopce „Hradisko“ u obce Razová mezi Horním Benešovem a Bruntálem. Souvisí s hunskou expanzí do Horního Poodří v době stěhování národů. ucho 1907 – Razová „Hradisko“ 2009 – Lichnov 2013 – Milotice nad Opavou • Obsah evidenčního záznamu: • •§ 9, odst. 1, písmena d zákona 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy (tzv. zákon o sbírkách) • • a) Název předmětu – jde-li o více věcí movitých, tj. o soubor, pak se tyto údaje vztahují na celý soubor • b) Území nálezu – katastrální území obce, lokalita může být vymezena tratí, parcelním číslem, číslem popisným aj. • – kartografické (mapový list) nebo geodetické (souřadnice) • c) Způsob a okolnosti nabytí – datum získání • – informace o nabytí (sběr, výzkum – odkaz na doklad) • – zvláštní okolnosti, které nález provázely • d) Stav předmětu – může být uveden v popisu (poškození, fragmentace) • e) Evidenční číslo – přírůstkové: zařazení do chronologické evidence • – inventární: přírůstkové číslo se ponechává • – označení evidenčním číslem (odstranitelné , nesmí znehodnotit předmět) • f) Označení archiválií – archiválie nemohou být sbírkovými předměty, ale v případě archeologických předmětů mohou • tvořit doprovodnou dokumentaci (např. pozůstalost) Obrázek karty depo (4) depo (2) Depozitář 010 Společenské využití sbírek •Sbírkový fond v muzeích (celkem 65 mil. sbírkových předmětů, z toho přes 12 mil. archeologických) slouží k účelům: •1. Badatelským (studijním a vědeckým): a) v muzeích – zpracování sbírek, grantové projekty aj. • b) jiných institucí – vysoké školy (zpracování studentských prací) • – archeologické ústavy (vědecké práce) • – ostatní archeologické instituce (ÚAPP, NPÚ) •2. Vzdělávacím (didaktickým): přednášky, doprovodné muzejní programy (odborné i populárně naučné) • muzejní spolky (archeologické kroužky) •3. Presentačním: a) výstavním – výstavy, expozice • – elektronické prezentace sbírek (internet, e-Sbírky) • – presentace v terénu (archeoskanzeny a naučné stezky) • b) publikačním – periodické publikace (muzejní časopisy) • – neperiodické publikace (brožury, letáky aj.) • – populárně naučené (katalogy sbírek) • – odborné (odborné časopisy, monografie, nálezové zprávy) •