Archeologie středověkých a novověkých panských sídel a fortifikací 5. Tvrze, hrádky a objekty typu motte – vznik, stavební podoba a typologie. Terminologie • • Panské „sídlo“ – skupina elitních (vrchnostenských) rezidencí: nejstarší dvorce a dvory • – 1. pol. 13. stol. rozpad hradské soustavy: moc panovníka se přesunuje do vznikajících měst • – vzrůst politické a hospodářské moci šlechty • – 30. léta 13. stol.: počátky budování šlechtických opevněných sídel • •1. Sídla v méně přístupným polohách na ostrožnách a návrších mimo sídliště: • •Hrad – zeměpanské z 11. a 12. stol. jsou ve 13. stol. přestavovány na kamenné • Č: Pražský hrad, Mělník, Litoměřice aj. • M: Bítov, Vranov, Znojmo, Olomouc, Přerov, Břeclav, Hodonín, Hradec nad Moravicí, Mikulov? aj.) • – 1. pol. 13. stol: nejstarší na starém sídelním území (na okrajích statky nižší šlechty) • zeměpanské fundace (kastelánské) • správní centra provincií • – část přechází do soukromých rukou (Mikulov – Lichtenštejnové; olomoucké biskupství – Pustiměř) • – panovník a vyšší šlechta odchází z venkova: může si dovolit odtržení od agrární produkce • statky spravovány prostřednictvím správců • – nižší šlechta se o své dominium stará sama • •Hrádek – většinou jednodílné dřevohlinité sídlo stojící mimo nebo na samém okraji osídlení • – Plaček, M. Formy feudálního sídla moravského venkova, AH 291– • – Rakouské a bavorské Podunají: Hausberg či Erdberg. • – Čechy, Slovensko: malý a skromně vybavený hrad • v Encyklopedii českých tvrzí (1998) – mezi tvrze zařazeny i hrádky • – Morava: Popice (Josef Unger) • Hradisko u Svitávky – centrální mohutná zděná stavbu, za níž stál palác • Čepička u Předklášteří – věž obdélného půdorysu v chráněné poloze • • – Slezsko: Štandl a Lipina u Místku – komplex strážních hrádků s lehce opevněným sídliště • – centrální téměř čtvercové obytné objekty ze 13. stol. • • – půdorysná dispozice: jednodílné i dvojdílné (řídké, Nechvalín) • obytná jádra nevelkých rozměrů (Nechvalín, Senorady) • • – fortifikace: obklopeny okružním valem vymezujícím příkop •Fortifikace spojené s hornickou činností – tvrze i hrádky k ochraně revírů polymetalických rud • – deponování rudniny, případně drahého kovu • – skladování nářadí • – ochrana technologických zařízení • – obytná funkce • •Termesivy v brodském obvodu – tvrz Hadrburk : 0,6 km od sídliště v nivě Sázavy • čtyřboká kamenná věž s příkopem čtvercového půdorysu • 1382: první zmínka zánik za husitských válek • zanikla údajně za husitských válek • liniové propadliny (štoly?), hráz zaniklé nádrže stříbrohutnická struska • •Kamenná v šlapanovském obvodu – hrádek Bergersdorf: kruhový Ø, 21 m, příkop (š. 10 m, hl. 3 m) • • •Vrch Vysoká – vodní tvrziště Poustevnický rybníček: kaskáda zaniklých nádrží • uprostřed objekt 8 x 14 x 6 x 14 m s vodním příkopem Uničovský horní obvod • •Rýmařov – Bezručova ul. – hornická osada z 1. pol. 13. stol. • – 1747: na mapě označena jako „Starý Rýmařov“ • – levobřeží zlatonosného Podolského potoka • – polozemnice mezi těžebními rýhami: 4x4, 4,5x5 m • – mladší: šíjové vstupy • Hrádek – na protější straně potoka opevněná rezidence báňského úředníka, který dohlížel na vytavování zlata • (technická keramika, slitky) • •Frankštát (dnes Nový Malín) – hornické městečko, 13. stol. • •Hankštejnské doly – oblast Tvrdkova, Ršovska a Skalska (Hankšten) • – těžba: Stříbrné Hory, Horní město, Břevenec, Ruda • – zlatonosný křemen, stříbronosný galenit, olovnato-zinkové a Cu rudy • – ochrana: hrad Rešov (konvice s brakteáty z 80.l.13.) • •2. Sídla situovaná v rovinných polohách s vazbou na hospodářské zázemí: • •Spojení rezidence s hospodářstvím – rozvrstvení středověké rodové šlechty spojeno se sídly s vlastním hospodařením • – (přímý) vývoj od pozdně římské správy (villa rustica - statek) k feudálním panstvím • – část spravovala vrchnost, část propůjčila klientům za službu a peněžní rentu • •Dvory (dvorce) – česky dvór, něm. Hof (Wirtschatshof), lat curia, dvůr lenní (manský): curia omagialis • – církevní (cisterciácké): grangie s drobným opevněním (tzv. propugnaculum) • – meierhof (meyerhof): dvory novověkých velkostatků • • – hospodářsko-sídelní jednotka v podobě usedlosti tvořené komplexem stavebních • objektů sloužících k obývání a zemědělskému hospodaření (chlévy, stodoly, sýpky) • • – od 12. stol.: v písemných pramenech (uvedeny různé stavby) • a) evidence změny držitele (prodej či pronájem) • b) evidence majetku formou urbáře Libušín – Staré zámky: Lehce ohrazený areál dvora s centrální věžovou stavbou dřevěné konstrukce, doplněnou o obytný dům s pecí a několik hospodářských budov 1 – umělý pahorek s relikty věžové stavby 2 – terénní stupeň; 3 – zřejmě hlavní obytné stavení 4 – objekty indikující hosp. stavby 5 – relikt podezdívky 6 – objekty neznámé funkce 7 – val 8 – příkop 9 – lomy/sesuvy půdy 10 – recentní narušení Novák, D. – 2016: České „tvrze“: kritická analýza současného stavu poznání, Castellologica bohemica 16, 123–152. Vyobrazení dvora v Biblia Wenceslai Regis Ikonografické prameny 14. – 15. stol. – Biblia Wenceslai Regis • • – rozdělení: Chotěbor, P. – Smetánka, Z. 1985: Panské dvory na české středověké vesnici, AH 10, 47–65. • • 2 skupiny: a) tzv. rezidenční: a) sídlo vlastníka (14. stol.: tvrz v Trocnově) • b) připojené hospodářské objekty • • b) tzv. podnikatelské: tzv. režijní mimo sídlo vlastníka, ale na jeho • pozemkovém majetku • vlastní hospodaření – výběr renty • držitelé – světští feudálové, kláštery, biskupství, • měšťané • • – funkce: nelze spolehlivě doložit až od poloviny 16. stol. • rezidenční – je těžko zjistitelná, jestli vrchnost sídlila v tvrzi nebo dvoře • provoz domácnosti feudála: kuchyně, pekárny, konírny, sklepy aj. • • hospodářská – souvisela s výběrem naturálních dávek od poddaných • větší skladovací prostory • • – umístění: respektovalo původní středověké uspořádání obce • • – vztah sídla a dvora: a) přímé propojení s opevněním tvrze: Lažany na Černokostelecku • b) v těsné blízkosti tvrze bez přihrazení: Mstěnice u Hrotovic • c) dvorec jako opevněné předpolí sídla: Hlubany u Loun • • – prostorové vztahy: sídlo – dvůr – ves + další komponenty: mlýny, rybníky, plužiny apod. • výzkum nenarušených areálů zaniklých v 15. stol. v lesním prostředí • archeologicky zkoumány: Zalužany – Polla 1962; • Mstěnice – Nekuda 1985 • Hrnčíře – Meduna 2006) • • • Tuchoraz u Českého Brodu – 1474: tvrz nad potokem Šemberou – zachována průjezdní obytná(?) věž sloužící jako brána do hospod, části – v předpolí hospodářské zázemí: dvoupodlažní budova půdorysu L (záp. křídlo: sýpky) – stavebník: královský úředník Mikuláš z Landštejna – stavitel: mistr Květoň (přestavba) •Tvrz – lat. munitio: zvláštní typ venkovského sídla • 3 významy: 1) fortifikovaný stavební útvar nedosahující kvality hradu: • – 13. stol.: v intravilánu vsi s vazbou na hospodářský dvůr (F. Kašička) • bez h. dvora: strážní funkce u významných komunikací (M. Plaček) • 2) typ sídla spojovaný s nižší šlechtou: zemani, rytíři, manové, ministerálové aj. • 3) symbolické označení „pevnosti“ (obrana) • • A. Hejna: 1965: K situační a stavební formaci feudálního sídla v Evropě. PA 56, 513–583. • – domácí původ českých tvrzí ovlivněný karolinským prostředím (i pozdně-římským) • • P. Chotěbor: 1982: K situaci a stavební podobě vesnických feudálních sídel, AH 7, 357–365. • – využívaly vyvýšeniny, terasy nebo svažité polohy • – chráněny vodními příkopy: napájeny potoky, rybníky • • – 2 základní typy: 1. typ s volně stojící stavbou (věžovou nebo palácovou) • 2. typ s obvodovou zástavbou • • – dispozici vzniklou záměrně Typologické tříděni tvrzí (podle P. Chotěbora) 1-4: typ s volně stojící obytnou stavbou 5–8: typ s obytnými stavbami při obvodu 9-11: typ se striktní obvodovou zástavbou • tvrze s izolovanou stavbou (obytnou věží nebo palácem) • tvrze s obvodovou zástavbou • palácové tvrze - palác zapojen do obvodu tvrze • plášťové tvrze • tvrze s palácem a věží • – vztah k vesnici: 1. mimo vesnici • 2. v okrajové části vesnice • 3. ve vesnici s vazbou na náves nebo hlavní komunikace • 4. ve vesnici s vazbou na sakrální stavbu • • – umístění v terénu: 1. ve výrazné poloze: • – na ostrožně, okraj terasy, vrchol vyvýšeniny • – ve svahu na plošině u vrcholu • – na starším opevnění • 2. v nevýrazné poloze: • – v rovině, mírném svahu, v prohlubni • – umělé vodní opevnění • • – základní typ nezávisel na terénních podmínkách: • srovnání terénní situace půdorysně příbuzných staveb stejného typu • doložilo, že volně stojící věžové i palácové obytné stavby ve výrazné • i nevýrazné poloze M n i c h o v i c e , okr. Benešov Kruhové tvrziště ve výrazné poloze (nevysoká oblá ostrožna) posílené rybníkem. Tvrziště situováno v okrajové části vesnice. 2011-2014 – průzkum drobných vrchnostenských sídel v oblasti širšího Křivoklátska (okr. Beroun, Kladno, Rakovník, Rokycany) – zdokumentováno 20 sídel situovaných převážně v lesním prostředí – 2 skupiny: 1. fortiikovaná sídla s hospodářským zázemím ve formě neopevněného předpolí: Hradečno, Humniště (k.ú Drnek), Kozojedy a Rovný (k.ú. Drahoňův Újezd) 2. vícedílná sídla s hospodářským zázemím uvnitř opevněného areálu: tvrziště u Oráčova, Dub (k.ú. Svojetín, tvrz v Řisutech, Ostrov u Jedomělic Tvrziště Smrk (k.ú. Drahouš) a Hluboký (k.ú. Lhota u Rakovníka) – zanikly v průběhu 15. stol. Motte • •Panské sídlo zbudované na uměle navršeném nebo navýšeném pahorku • – termín francouzského původu – šlechtické sídlo s vazbami k okolí (blíží se hrádkům) • – pol. 13. stol.: Josef Unger – nejstarší vlna budování šlechtických hradů • – Čechy: mohutné objekty s dvojitými příkopy a valy: Ervěnice • – Morava: Koválov (Mstěnice charakter hrádku), Popice, Konůvky • •Severní Francie – vznik: od 2. poloviny 10. stol. (oblast vzniku) • – útlum: 12. a 13. stol. •Anglie, Porýní – od 11. stol. •Německo – Turmhügel (Wasserburge) •Sev. Evropa – doba největšího rozkvětu až v pozdním středověku •Slovensko – počátky už na konci 12. stol. (doloženo pouze nálezy v okolí) •Rakousko – 11. a 12. stol. (progresivní Podunají) • •Polsko – 13. stol.: gródki stożkowate (funkční až do 18. stol.) • – 1932: systematická dokumentace středověkých hradů v Malopolsku (G. Leńczyk) • – mezi válkami: ve Slezsku (J. Żurowski) • – 1964: Mapa grodzisk w Polsce, 2312 objektů • – Janina Kamińska: podala charakteristiku základních znaků hrádků typu motte • – Leszek Kajzer: ověřovací výzkumy • – Antoni Pawłowski: ve Slezsku lokalizoval 377 objektů (polovina z počátku 14. stol.) • Gorzyczki w Wodzisławiu Śląskim Koválov u Žabčic Poloha – na soutoku Jihlavy a Svratky – cca 2 km od Žabčic – po obou stranách potoka na ploše cca 200 X 350 m Vznik – pol. 13. stol. Lokalita – „Kulatý kopec“ kopec tvaru komolého kuželu s jedním patrným příkopem – zaniklá ves v trati „Koválov“ Zaniklá ves •Prameny – 1252 až 1268: Bohuše a Matouš z Koválova (Buhusche et Matusche de Cowal) • – 1269: uveden kostel • – 1354: první zmínka o vsi • – 14. a 15. stol.: při prodejích se uvádí 14 lánů (tj. lánových usedlostí) • – 1493: „... ves Koválov s lidmi platnými, s polí oranů i neoranú, s kostelním právem...„ • – 1508: pustá • •Výzkumy – poč. 70. let: opakované povrchové sběry (13. stol.) • 1. pol. 13. stol.: rádélková keramika obdobná rakouskému materiálu • ves starší než tvrz • vznik ve 20. nebo 30. letech • – od roku 1973: Josef Unger (Regionální muzeum v Mikulově) • – 1975 až 1975: zkoumán kostel, u něhož se pohřbívalo před jeho výstavbou • • Feudální sídlo •Poloha – okraji vesnice zbytky tvrze zvané „Kulatý kopec„ •Půdorys – kopec tvaru komolého kužele: průměr 15—20 m, v. 5 m • – uprostřed: jáma hluboká asi 0,5 m • – kolem: příkop a částečně dochovaný vnější val, na JV: předhradí • •Výzkumy – 1848: J. A. Eder: vrchnostenský úředník ze Židlochovic (výsledky stručně publikoval) • – 1893: M. Kříž_ notář ve Ždánicích • – 1931: H. Freising: archeolog • – 1973: J. Unger: řez SZ – JV: zjišťovací sonda š. 1,5 m přes dva příkopy: vnitřní hl. 3,5 m • – 1974: odkryv plošiny na temeni (sonda V/74) • 3 fáze osídlení – první: porušená pec, část objektu • – druhá: žlábek široký 0,8—1 m s kůlovými jamkami, 5 brakterátů P O II. • – třetí: zbytky dřevěných trámů a kůlů v mělkém lůžku • – 1976: ukončen plošný výzkum centrální části • – 1977: další výzkumy • •Vznik – 1. fáze: pol. 13. stol.: neopevněný či lehce opevněný dvorec spolu se vsí • 2. fáze: 1253: postaven kostel; zapálen během bitvy – šipky • 1260: moravské a slezské vojenské oddíly u Pohořelic táhnoucí na pomoc • Přemyslu Otakarovi II. ve válce proti uherskému králi Bélovi • 3. fáze: 1278: vyhořela za tažení Rudolfa Habsburského • 4. fáze: poč. 14. stol.: obnova dvora a trhové vsi („forum Kowalow“) • •Rozměry – průměr: 15 – 17 m, v. 5 – 7 m •Půdorys – nepravidelný ovál půdorys •Fortifikace – dvojitý příkop (průměr: 32 m. š. 7 – 8 m, hl. 3 – 3,5 m) •Obytná budova – rozměry: 6,5 x 5 m (krb) •Hospodářské objekty – pec na pečení chleba (zastřešená, stáj pro koně •Archeologický výzkum: J. Unger • •Unger, J. 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, Mikulov. Unger, J. 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno. • Půdorys kostela