Archeologie středověkých a novověkých panských sídel a fortifikací 6. Kultura bydlení a vnitřní vybavení interiérů hradů, hrádků a tvrzí. •Hrady – sídla vyšší aristokracie situovaná na strategicky položených místech • – víceúčelové komplexy plnící několik základních funkcí: obraná, obytná, reprezentační • •Královské paláce – síně či sály: místa osobní a rodové reprezentace panovníka a shromáždění družiníků • • – předlohy: římské villy • • • • • císařské paláce – Domus Flavia v Římě (1. stol., Domicián) • – Konstantinova Bazilika v Trevíru (4. stol.) • • • • • – karolínské: Aula Regia nebo Aula Magna: audienční sál s exedrou pro panovníka • falce v Cáchách (Aachenu), Goslaru, Ingelheimu • • • • Falc v Cáchách s osmibokou kaplí Panny Marie (786) •Chebská falc – 9. stol.: hradiště na ostroně Ohře, pohřabiště (8. –12. stol.) se sakrální stavbou (1997) • – Konec 11. stol.: součást severní bavorské marky: hrabata z Vohburgu • – 1125: nový hrad v sz. části hradiště založený Dětpoldem III. z Vohburgu • kamenná hradba s věžemi na koncích, 12 m široký příkop • – 1146: Chebsko říšským územím: Konrád III. Štaufský dal příbuzným • – 1167: Friedrich Barbarossa – přestavba Vohburského hradu (opěrný bod proti Čechám) • – nové funkční využití: zasedání říšského sněmu • – 1179 – 89: falc – románský palác s císařským sálem v prvním patře: štaufská stavební huť (S strana) • – orientace: V – Z, d. 50 m, š. přes 12 m • V: sál se 3 pětidílnými sdruženými románským okny a jedním dvoudílným • Z: 2 komnaty s okénky, komíny krbů, vstupy do arkýřových prevetů, větrací okénka • J: jižní portál se vstupem z nádvoří • • – Černá věž: kvadratická, v. 18.5 m (J. strana), hlízové zdivo z basaltových kvádrů • – románská kaple: dvoupatrová – dole pro místní, nahoře císař (nejstarší nástup gotiky) • 1213: zasvěcena sv. Martinu, Eduardu a Uršule • Friedrich II. v ní vydal Zlatou bulu pro Přemysla I. • – 1322: za Lucemburků přestavěna na gotickou pevnost • – 1472: požár; k paláci přistavěn tzv. Gordonův dům a hrad zapojen do městského opevnění • • Falc v Chebu kaple Půdorys hradu se sálem ŠEBESTA, Pavel. Kaiserpfalz in Eger. Císařská falc v Chebu. In: Archäologische Begleitung der Sanierung Oberes Schloss in Kooperation mit der Kaiserpfalz Cheb. Archeologické sledování rekonstrukce Horního zámku ve spolupráci s císařskou falcí Cheb.. Greiz: Stadt Greiz, 2007, 52–62. •Knížecí paláce – 9. až 12. stol.: písemně: Tetín, Stará Boleslav: Ludmilské a svatováclavské legendy • archeologicky: Libice: 2. pol. 10. stol. – knížecí palác, kostel a pohřebiště • 10/11. stol. – obdélný palác na zděné podezdívce • sev. č.: větší místnost, již. č. dvě menší • Pražský hrad: horní patro (svatováclavské legendy) • Kosmas: „Pragensi palatio“ vznikl v mytických dobách knížete Neklana • 1039: „superioris aulae“ – horní síň (Břetislav z ní házel peníze lidu) • 1061: „knížecí palác” měl navštívit bílinský kastelán Mstiš • 1135: přestavba za Soběslava I.: • románský palác: relikty klenutého suterénu • kaple Všech svatých • velký sál se sdružený okny a tzv. Soběslavova komnata (krb) • • Vyšehrad: 1025: po vichřici zděná patrová stavba s komorou knížete (lýkové střevíce) • 2. pol. 11. stol.: přestavba za Vratislava II. • L. Varadzin: palác se sálem ve stylu rezidence římských králů v Goslaru • Knížecí paláce: 1 – Vyšehrad (1928–1930, revize 2011) ; 2 – Pražský hrad; 3 – Olomouc (Moucha – Nechvátal – Varadzin et al. 2015. 1.Vyšehrad: palác: 44,5 x 11,4 m před vých. průčelím: sloupová předsíň, u sev. zdi přístavek uvnitř: sloupy podpírající podlahu prvního patra s velkým sálem sev. paláce: menší nádvoří ohrazené kamennou zdí 2.Pražský hrad: Z: dva plochostropé sály nad sebou: cca 34 x 9 m osvětleny sdruženymi okny od jihu a od severu(?) V: kaple Všech svatých – 2 portály: dolní do přízemí horní na emporu 3.Olomouc Biskupský palác Jindřicha Zdíka velký sál se sdruženými okny a krbem: Z: 8 x 11 m V: 8 x 15,3 m 3. 4. Mělník: půdorys původního paláce není znám relikty s dvojicí trojosých sdružených oken Vyšehrad: pracovní rekonstrukce knížecího a královského okrsku „curia regis“ (kresba F. Kašička) 1–4 – palácové budovy; 5 – Libušina lázeň; 6 – románský most; 7 – kapitulní kostel sv. Petra a Pavla; 8 – bazilika sv. Vavřince; 1. etapa: 2 třetina 10. stol. a 1. pol. 11. stol. Mincovna Boleslava II. (972–999) a Jaromíra (1004–12, 33–34) rotunda sv. Jana Evangelisty, kostel sv. Klimenta (?) předrománská terrakoncha pod sv. Vavřincem 2, etapa: 2. pol. 11. stol. Vratislav II. (1061–1092) Baziliky – sv. Petra a Pavla (kol. 1070) a sv. Vavřince (po 1074) románský most mezi akropolí a kapitulou (kolegiátní kapitula podřízená papeži do Říma, přestavěn palác. 3. etapa: 2. pol. 14. stol. Karel IV. (1346–1378) přestavba kapitulního kostela, nové opevnění, renovace paláce, budova tzv. Starého purkrabství Rekonstrukce románské baziliky sv. Václava s přiléhajícím obydlím kapituly a biskupským palácem. Sdružená okna Fragment krbu •1. pol. 13. stol. – Přemysl Otakar I. a Václav I. Křivoklát a Loket • Zvíkov: na soutoku Otavy s Vltavou • 1234: zmiňován purkrabí Konrád • 2. pol. 13. stol.: záp. a sev. křídlo: raně gotický palác – 2 čtyřdílné prostory v 1. patře • klenutá komnata s krbem, roubená komora, • sál se dvěma poli křížové klenby a krbem • druhý menší plochostropý sál • vých. křídlo: velký sál – pětiboký nepravidelný tvar • – dvoulodní hala se 6ti poli křížové klenby • na dvou středových sloupech • již. křídlo: v patře kaple • Hlízová věž (Markomanka) • v. cca 20 m • Zvíkov: rekonstrukce zaniklého velkého sálu ve východním křídle. Zvíkov •2. pol. 13. stol – Přemysl Otakar II.: gotické přestavby sálů: klenby a portály s lomenými oblouky • okenní výklenky (špalety) s bočními sedátky • • hrady v jižních Čechách: mocenské opory panovníka • těžba zlata • obchodní cesty • výběr cla na Vltavě (Orlík) • • • Písek: 1258 – záp. křídlo: Velký sál s třemi poli křížových kleneb na • jehlancových konzolách • trojice oken a portál s jeptiškou • – sev. křídlo: zčásti dochován sál se čtyřmi klenebními poli • • • • Půdorys patra hradu, 13. stol. Písek Západní křídlo, Velký sál a vstupní portál. Kamenické značky: stejná huť jako Zvíkov a Myšenec Vstupní portál do severního křídla. Fasáda severního a jižního křídla s relikty architektonických článků. •Přestavby Přemysla Otakara II.: Křivoklát – horní hrad: pozdně románský (původně lovecký hrádek z 11. stol.) • kolem trojuhelného nádvoři patrový arkádový ochoz • královský sál: ve 2. patře záp. křídla: 28 x 8 m • – dolní hrad: purkrabský palác u záp. hradby • – opyš: manský dům: 3. palácová stavba se čtvercovou věží • za Václava IV. • zánik požárem (1421) •: 26,5 x 10 m (dole na opyši) • Velký sál Horní hrad • Křivoklát – manský dům: 26,5 x 10 m • místnosti pro many sloužící na hradě • přízemí: 3 místnosti, krajní 2 kachlová kamna (gryf) • 1. patro: 5 místností, kachlová kamna (Samson) • 2. patro: roubené • nádvoří: podél záp. strany • nálezy: keramika, zbraně, kování truhlic, 150 kg zuhelnatělého obilí • v truhlici kopa šípů, jezdecká výstroj, kování vozu aj. • dva sokolnické kotce s čelním pletivem • Hrady v křivoklátském hvozdu Bezděz, Houska nebo Myšenec – paláce nemají dostatečné rozměry pro zařazení mezi velké sály. Bezděz: hmotová rekonstrukce raně gotické fáze hradu 12, 13 Patrový palác s kaplí 14 Purkrabský palác 1515 Dva manské paláce •14. stol. – Lucemburkové: vyšší standarty bydlení, ploché stropy • • Jan: dům U Kamenného zvonu ve Starém městě Pražském – královská rezidence • Královský palác na Pražském hradě: na poč. 14. stol. zničen požárem • • Karel: 1333 až 40. léta: Pražský hrad – přestavba • – 1. patro: velký sál – 3 příčky, 30 x 15 m • 1348: Karlštejn: programově navazoval na císařské falce a hrady: Cáchy, Trevír • 3 úrovně: 1. hradní palác – 1. p.: velký sál 22 x 8,5 m krb, prevet • otevřený do půlkruhové věžice s • kaplí sv. Mikuláše • – suterén: konírny • – přízemí: 3 místnosti oddělené příčkami • • 2. Mariánská věž s kaplí Panny Marie (2. p.) • a sv. Kateřiny • 3. Věž s kaplí sv. Kříže (2. p.) • • Kašperk, Radyně, Karlshaus – měly velké sály • 1) 1348–1356 2) 1357–1361 3) 1361–1365 4) zdivo 14. stol. Dům u kamenného zvonu: vybudován jako palác pro královskou rodinu 2. pol. 13 – 1. pol. 14. stol. 1363 – první zmínka: měšťanský majetek, síňový typ Situační plán Karlštejna pro dobu Karla IV. A.příjezdní cesta B. první brána, (dnešní Voršilka) C. druhá brána s brankou do parkánu D. purkrabský dvůr E. parkán F. studniční věž G.hradba přepažující Hluboký důl H.hradba uzavírající Studený důl I.hlavní vstup do vnitřního hradu, J. branka do dolní bašty K. dolní bašta, (tzv. Krchůvek) L. branka z dolní bašty do v. části parkánu M. branka z dolní bašty do ohrady velké věže N. císařský palác O. kostel P. Marie P. Velká věž R. dům kanovníků. Kašperk Radyně Karlshaus •14/15. stol. – Václav IV.: Pražský hrad, Žebrák (2 sály: horní a dolní palác), Točník (horní a dolní palác) • Vlašský dvůr v Kutné hoře (dvoupatrový věžový palác s kaplí sv. Václava) • • • • • • • • • • • Točník, půdorys hradu v úrovni reprezentativního podlaží. 1) první etapa (lovecky hrádek) 2) zdivo druhe etapy 80. leta 14. stoleti až kolem roku 1400 3) třeti etapa hradu kratce po roce 1400 4) zdivo z prvni poloviny 16. stoleti 5) renesančni zdivo 6, 7) barokní a novodobé zdivo Žebrák, půdorys hradu s rekonstrukcí dolního paláce. 1) zdivo pozdního 13. století 2) základové zdivo pozdního 13. století 3) zdivo doby Václava IV. 4) pozdně gotické zdivo 5) gotické zdivo 6) novodobé zdivo •Šlechtické sály – nápodobovaly královské • – znakové (erbovní) galerie: 50. léta 14. stol.: Lauf u Norimberka – česká a moravská šlechta • 70. léta 14. stol.: městský hrad v rakouské Kremži • 1388: Jindřichůvv Hradec – páni z Hrad • • •Stropy – klenby: žebrové – pozdně gotické: Buchlov, rytířský sál, svorník s erbem Cimburků • kroužené – pozdně gotické: Benedikt Ried – tzv. vladislavská gotika • – 80. l. 15/20. l. 16. stol.: přestavba Pražského hradu • – 20. l. 16. stol.: palác v Blatné • • – povalové: ploché, z hrubě opracovaných kmenů stromů, vyplněné mazanicí • – záklopové: prkna (zaklápí) se příčně kladly na podélné trámy, z vrchní strany sláma a mazanice • renesance a baroko: malované: Nový Hrad (Ústi n. L.), Jindřichův Hradec, Hluboká • – štukové klenby: renesance/baroko – Branná (Kolštejn, 1614), Lipník nad Bečvou (1609), Rosice u Brna (1618) • •Podlahy – kamenná: dláždění chodeb a vedlejších prostor • – keramická: zdobené reliéfní dlaždice: Rokštejn, Melice, Šostýn, Starý Jičín, Bukov • nezdobené: různé formáty – Znojmo, Starkov • •Okna – dřevěné okenice: kování z Rokštejna • – špalety: boční svislé stěny oken • •Střechy – dřevěné krovy a krytina – dřevěná: šindele – nálezy speciálních hřebů (T) • – cihlová: prejzy – Rokštejn, Šternberk na Telecsku, Melice • Buchlov, rytířský sál s žebrovou křížovou klenbou, svorník (klenák) s erbem Cimburků Typy kleneb: •1 Křížová (základní) •2 Paprsčitá •3 Obkročná •4 Šestidílná •5 Osmidílná •6 Hvězdová •7 Síťová (Petr Parléř) •8 Kroužená Síťová Povalový strop Záklopový strop Švihov •Kaple – lat. capella, něm. Burgkirche: sakrální prostor s omezeným liturgickým provozem • – samostatné objekty nebo začleněné do palácové nebo obytné zástavby • – místo osobní a rodové reprezentace majitele hradu, prestižní objekt (vybavení, výzdoba) • – typy: soukromé (privátní) pro omezený okruh věřících • polosoukromé (pro hradní služebnictvo) • veřejné (přístupné obyvatelstvu) • – formy nadání: inkorporované ke kostelu – bohoslužby zajišťoval místní farář (nebo 2 vikáři) • fundátor zajistil provoz z výnosu majetku (lánu, mlýna aj.) • šlechtické hrady: Potštejn, Č. Krumlov, Rožmberk • s vlastním nadáním – soukromé mše sloužil kaplan (fundace vyžadovala svolení faráře) • zeměpanské: brněnský Špilberk a Pražský hrad • šlechtické: Lichtenštejnové v Mikulově a Pouzdřanech • • – F. Záruba: Hradní kaple v Čechách, Praha 2012 (dizertace na Dějinách umění FFUK) • monografie: 3 díly (2015, 2016) • • • • • •1. Zvláštního určení – Pražský hrad: kaple Všech svatých a Karlštejn: sv. Kříže • – v panovnických rezidencích: schránky pro relikvie a ostatky, korunovační klenoty • •2. Samostatné kaple – na nádvoří nebo u hradby: • – připojena k paláci: pohodlný přístup • •2. Kaple v paláci – otevřená vítězným obloukem do profánního prostoru • – zaklenuté i plochostropé • – umístění: v přízemí s přístupem z nádvoří i v patře • – adaptovány z profánních místností: Mělník, Poděbrady • – v měšťanských domech nebo na radnicích: tzv. Hauskapellen • •3. Kaple ve věžích a na baštách – rozšířeny hlavně v západní Evropě (Porýní) • bergfrity – Jenštejn, Mikulov, Horšovský Týn • donjon – Karlštejn, Roudnice • branské – Buchlov • – tzv. kaplové věže: jsou nižší a kaple zabírá více než ½ prostoru • v pohusitské době: Smečno, Rabí • •12. stol. – románské kaple: identifikovány v písemných pramenech nebo na základě nálezů kamenických článků • Znojemský hrad, Brumov, Lukov, Roudnice (oratoř) • tribunové kostely u šlechtického sídla: často vybaveny emporou naproti oltáře • považovány za předchůdce hradních kaplí • •12. – 1. pol. 13. stol. – stavebník: panovník nebo pražský biskup • – typy: palácové kaple, kaple v obvodové hradbě nebo ve věži (tzv. kaplová věž) • • • – jednolodní kaple s půlkruhovou apsidou: • u paláce: kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín, • v hradbě: Loket • ve věžové bráně: Landštejn • • – rotundy: Týnec nad Sázavou, Loket, Blatná a Roudnice (nejasné) • • • • Týnec nad Sázavou •2. pol. 13. stol.: královské – za Přemysla Otakara II. (architektonicky odvozeny Francie) • – vzor: palácová kaple v Klosterneuburgu (capella speciosa, 1222) • šlechtické – za Václava II. († 1305) • – nejstarší: 80. léta, Český Šternberk (palácová) • – jednolodní, obdélné s rovným uzávěrem: Zvíkov, Špilberk, Buchlov (Torturmkapelle, v branské věži) • – jednolodní s polygonálním závěrem: Písek, Houska, Bezděz, Nižbor, Osek • – oktogonální kaplová věž: Okoř (kol. 1300, v přízemí věže) • •14. stol. – na královských, šlechtických i biskupských hradech • – nové typy: kaple otevřené do profánního sálu: chór (kněžiště) ve věži: Karlštejn, Kost, Dražice • chór v podobě arkýře: Příbram, Egerberk, Maidštejn • – Jan Lucemburský: kaple na Hasištejně • – Karel IV.: Karlštejn (dvě kaple P. Marie a sv. Kateřiny), Hrádek u Purkarce, kaple Všech svatých na PH • – Václav IV.: arkýřová kaple ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, na Točníku, v Králově Dvoře • – šlechtické: Český Krumlov (Rožmberkové), Lipnice nad Sázavou (z Lipé) • – biskupské: Dražice (Jan IV. Z Dražic, jihofrancouzský import) • • Kost Vlašský dvůr v Kutné Hoře Hrádek v Kutné Hoře Lipnice na Sázavou : kaplová věž (sv. Vavřince) •15. stol. – 30. léta: palácová kaple v Poděbradech (náboženská výmalba ve východní část velkého sálu) • – arkýřová kaple na Cimburku u Koryčan • – husitské hrady: pouze Drábské světničky v Českém ráji (kaple vysekána v pískovci) • – další až v polovině století • – nově: kaple na baštách: Klenová, Švihov, Rabí, Švamberk • •Konec 15. a 16. stol. – panovník přestal být výsadním stavebníkem • – jediné královské založení: nová kaple na Křivoklátě, iniciovaná Vladislavem Jagellonským • zaklenuta síťovou klenbou svatovítského typu • – dominuje obdélná loď s odsazeným vítězným obloukem a užším chórem: • Švihov, Rábí, Orlík, Bor u Tachova, Kunětická Hora • – arkýřová kaple: Hrádek v Kutné Hoře • – kaple adaptované z profánních prostor: P. Marie v Jindřichově Hradci Křivoklát: pozdně gotická kaple v prvním patře, na úrovni královského paláce Jindřichův Hradec Rabí Kunětická Hora •Oratoř – lat. orare, modlit se • – modlitebna: soukromá místnost určená k modlitbě a rozjímání • – vedle obytných prostor, v síle zdi nebo v arkýři: Křivoklát, Karlštejn, Kašperk, • Vlašský dvůr v Kutné Hoře • – 3 typy: privátní (není zasvěcena), poloveřejné a veřejné (musí být zasvěcena) • – mohou fungovat jako tzv. druhé kaple: otevřené do profánního prostoru • někdy samostatný liturgický prostor • – tzv. oltářní výklenky a přenosné oltáře: nemohly nahradit kapli • skřínka v síle zdi (Okoř, Kost), uzavíratelné (ostění) • dům U kamenného zvonu v Praze, Rokštejn • •Empora – od 11. stol. v tzv. vlastnických kostelích: tribuna nesená klenbou, přístup pro vlastníka • někdy s vlastním oltářem • – běžné ve 12. až 14. stol. a pak v pohusitské době • – Francie: ve 12. a 13. stol.: sedille – slepé ardády po obvodu kaple • • •Roubené komory – dřevěné obložení stěn: srubová konstrukce • – 12. stol.: Korutany Štýrsko • – 13. stol.: v palácích Přemysla Otakara II.: Bezděz • Karla IV. a Václava IV.: Kašperk, Radyně, Točník • biskup Jan z Dražic: Dražice • – ploché stropy i valené klenby • – zateplení místností obývaných ženami • •Vytápění – krby • – kachlová kamna: Rokštejn – kachle malého formátu • Melice – olomoucký biskup Václav králík z Buřenic • Blansek, Nový Cimburk, Ježův hrad, Loucky, Starý Jičín, • Lukov, Brumov, Starkov • – Teplovzdušné topení: – Vranov nad Dyjí: • – Rokštejn: • Kachle z biskupského hrádku v Melicích •Dokumentují společenský význam a postavení olomouckého biskupa • Václava z Buřenic, zvaného Králík •Nález – 30. léta 20. stol.: vyškovský lékař J. Zháněl •Vznik – 1412 – 1416 •Ideový koncept – ztvárnění životních osudů a společenského vzestupu • vysokého církevního hodnostáře zemanského původu, • který se stal oblíbencem a důvěrníkem Václava IV.. •Ikonografie – řada symbolů, narážek a jinotajů: • orel: symbol bdělosti církve • králík ve spárech orla: narážka na biskupovu přezdívku • znak ol. biskupství: hodnost administrátora a biskupa • olomoucké diecéze (1412 – 1416) • svatopetrské klíče: symboly papežské moci • diplomatické aktivity a vztah k papežské • kurii • img160 Rekonstrukce kamen P. Michny Kachle z biskupského hradu v Melicích IMG_1386 IMG_1387 IMG_1388 IMG_1389 IMG_1383 IMG_1385 • •Zásobování vodou – studny, cisterny • – vodovod: doložen na Křivoklátu • •Hygiena – latríny: 1. venkovní: prevety na krakorcích • 2. vnitřní: odpadové šachty v síle zdi – Velkokapacitní latríny • • – lázně: Mikulov (doloženy písemně) • •Kuchyně – Opavský hrad: od 14/15. stol., samostatný objekt • •Předhradí – hospodářské provozy: kovárna, konírny, chlévy, psinec (Hukvaldy) • •Zbrojnice – většinou v branských věžích • • • • • Opavský hrad • •Vystavěn mezi lety 1383/85 – 1414 Přemkem I. Opavským jako sídlo opavských knížat • •2013 –2014: zjišťovací výzkum NPÚ v okolí Müllerova domu (P. Skalická z NPÚ) – parkánová a hlavní hradební zeď • •2015 – 2017: záchranný výzkum SZM v Müllerova domu, který sloužil jako hradní kuchyně, sýpka a byt správce • •2018: stavební rekonstrukce objektu • •2019/20: expozice středověku v suterénu • • Pozdně gotické kachle z opavského hradu 1.Opavský hrad 2.Krnovská ul. (dílna) Latríny •Venkovní (vnější) – prevety na krakorcích • – odpad (fekálie) padal volně na zem • •Vnitřní – odpadová šachta ve zdi • – rozšířeny v Británii a Irsku (tzv. ostrovní hrady) • – Víckov: v severní hradbě, Uhrovec • – tzv. velkokapacitní: ve věžích či přístavcích: • Rábí – donjon s přístavkem • pro více lidí v jedné místnosti (Raglan ve Walesu) • napojené šachty z různých podlažích • • Vyústění odpadové šachty na hradě Knaresborough v Anglii. Kutná Hora „Hrádek“ Rábí Latrínová věž na hradě Glanworth v Irsku. Vyústění odpadových šachet je dole nad zemí (vlevo). Foto Pavel Semple •Vybavení – vyšší zastoupení luxusnějších výrobků • •Keramika – picí soupravy, poháry a holby, kameninové zboží (importy) •Aquamanilia – nádoby na vodu typické pro hradní prostředí: Obrany, Šternberk, Auersperk, Starý Plumlov, Melice •Skleněné nádoby – různé typy číší •Bronzové nádoby – Ježův hrad, Tepenec •Hrací kameny a kostky – Cvilín, •Šachové figurky – Cvilín •Drobné plastiky – koníčci •