Archeologie středověké a novověké sakrální architektury 5. Řeholní život a jeho formy, řádové domy, klášterní školy a skriptoria. Řádové instituce •3 stol. – první zárodky vznikaly v Egyptě odkud se rozšířily do Evropy • – průkopníci mnišství: sv. Antonín (Veliký): 251 – 356 – poustevník v Egyptě • sv. Pachomius: 287 – 347 – zakladatel poustevnictví: eremitství • – zastával kolektivní mnišství: cenobitství • – vytvořil první společenství mnichů: klášter •Mnich (řec. monachos, jednotlivý, žijící osamoceně) • – člen náboženského společenství, žijící v klášteře a řídící se řádovými pravidly (slib chudoby a čistoty) • – Lawrence, Hugh: Dějiny středověkého mnišství. Praha 2001. • •Řády – sdružení duchovních osob (řeholníků) řídících se v společném životě zvl. pravidly, tzv. řeholemi • – řádový dům: klášter (lat. claustrum) – politické, hospodářské a kulturní centrum organizované na • principu filiace • – řádový život: bohoslužby (liturgie: řec. Leitúrgiá, veřejná služba): mše svatá – přijímání (eucharistie), • modlitby, manuální či duševní práce • – poslání: prosazování a upevňování křesťanství ve společnosti, vztah k Bohu a spása lidské duše • • •Řehole (lat. regula, pravidlo) – soubor předpisů závazných pro členy daného řádu (i uspořádání budov) • – 5 hlavních: sv. Basilia, sv. Benedikta s Nursie, sv. Augustina, • sv. Františka z Assisi, sv. Ignáce z Loyoly • •Augustinus Aurelius – sv. Augustin: křesťanský teolog a filosof • (354 – 430) – pocházel ze sev. Afriky (Thagasta) v rodině • řím. občana Patricia a křesťanky Moniky • – studoval v Kartágu, tam rétor (řečník) • – 396: biskup v Hippo • • – Confessiones (Vyznání): zpověď člověka upřednostňujícího Víru nad Rozumem • – De Trinitate (O Trojici): výklad učení o jediném Bohu ve třech osobách • – De civitate Dei (O Boží obci): ideál státu spatřuje v uspořádání společnosti • obce pozemské (Civitas terraena) a boží (Civitas Dei) Bazilika sv. Augustina nad ruinami města Hippo Regius (Annaba v Alžírsku), kde světec roku 430 zemřel. Svatý Augustin čte epištolu svatého Pavla. Freska z kostela sv. Augustina v San Gimignanu, 1464 (5?) •Zlatý věk zakládání klášterů – Francie: 1100 – 1250 • – Čechy: 1140 – 1300 konec 10. stol.: 3 kláštery • 1131: 8 klášterů • poč. 13. stol: 28 klášterů • konec 13. stol.: cca 100 mužských a 20 ženských • •Kláštery – řádové domy byly duchovní, politická, hospodářská, kulturní a strategická centra s vnitřní • a vnější organizací (princip filiace) • •Klášterní kolonizace – progresivní hospodářské metody: mlýny, pece (železářské, kovářské), těžba • – kultivace krajiny: klášteru bylo vykázáno místo s vesnicemi (ne pusté) • klášterní osady – a) navazovaly na starší osídlení • – b) „na zeleném drnu“ • Ostrov u Davle – Hradišťko Sekanka • – založení kláštera a vysvěcení staveb: zpočátku provizoria (sv. Jiří) • Terminologie •Generální kapitula – v čele řádu: zasedání všech opatů, usnesení měla platnost zákona (např. Citeaux, první 1116) • – opati ze vzdálených zemí jezdit jednou za 3 roky • •Konvent – lat. conventus, sbor mnichů (monachi), působil v každém klášteře •Mniši – skládali slib čistoty a chudoby (professus) •Preláti – klášterní hodnostáři: •opat – abbas – v čele kláštera, zodpovědný za dodržování pravidel •převor – prior, zástupce opata, stál v čel konventu •celerář – Cellarius (sklepník) •komorník – camerarius (měl na starosti oděvy) •pokladník – bursarius (měl na starosti ekonomiku kláštera) •novicmistr – vzdělání noviců •Konfessor – zpověďník •kantor – chrámový zpěv •fortnýř – portarius – kontroloval přístup do kláštera •konvrši – conversi, laičtí bratři, heslo sv.Benedikta: Ora et labora (modlitba a práce) • • •Zánik západořímské říše – do konce 4. stol. – v západní Evropě: městské pozdně antické školy • – 5. stol. – zhroucení školního systému: úpadek měst, hospodářství • rustikalizace (povenkovštění) elit (statky) • – přetrvává znalost latiny (čtení antických textů) • 529 – koncil ve Vaison vyzval biskupy v Provence ke zřizování škol • při katedrálách a diecézních kostelech v duchu učení sv. • Augustina (Augustinus Aurelius) • • – školy: klášterní, městské, univerzity • odborné školy práva a medicíny • Riché, P. – Verger, J.: Učitelé a žáci ve středověku. Praha: Vyšehrad 2011. • • – sedm svobodných umění: 2 stupně – trivium: gramatika, rétorika, logika • – quadrivium: geometrie, aritmetika, astronomie, hudba • •středověkých autorů. • •Mm •Mm •mm Vzdělání Církevní školy •Katedrální – v biskupských sídlech: výchova světských kněží •Farní – seznamovaly širší vrstvy se základy křesťanství •Klášterní – centra poskytující vzdělání: výuku zajišťovali členové řádu • – čtení, psaní, počítání, zpěv (chrámovým žaltář) • – střediska uchovávající filosofické, teologické a hospodářsko-technické dokumenty • – do 11. stol.: i pro světskou elitu • – od 11. stol: určeny pouze pro klérus • nahrazeny městskými školami s praktičtější výukou • •Vnitřní škola – výchova a vzdělání řádových mnichů a církevních hodnostářů •Vnější škola – aristokracie • •529 – Monte Cassino: první benediktinská škola založená římským patricijem Benediktem z Nursie • Skriptoria •Nejstarší písařské dílny – od 8. stol. v záp. Evropě • – od 10. stol.: benediktinské kláštery: Břevnov a Hradisko u Olomouce, Olomouc • •Doklady – materiál rukopisného charakteru: paleografický rozbor (tvůrci, opisy) • – kaligrafické a liturgické kodexy na zakázku: slavnostní příležitosti jako založení kláštera, korunovace) • • Olomouc: písařská dílna Jindřicha Zdíka (1126–1150) – 4 až 6 písařů, dochováno 11 rukopisů • tzv. Horologium Olomucense: podle dedikace (věnování) vznik spojen s dokončením nového • katedrálního chrámu s kapitulou u sv. Václava v Olomouci za • episkopátu Jindřicha Zdíka (1126–1150) • kapitulní knihovna: počátky spojeny s katedrálním kostele sv. Petra na Předhradí, kde • působili 4 kanovníci (kněží), zajišťující pravidelné liturgické úkony • nejstarší opis z 9. stol.: sborník Collationes patrum • – sestavený Janem Cassianem (cca 360–435) • – shrnuje základy nauky egyptských mnichů • poustevníků z raných dob křesťanství • Neznámý písař Pavel v Collationes patrum: – v ruce drží jakési ratiště (kopí, dlouhé rydlo?) – po zvětšení: procesní kříž Olomoucká písařská dílna: – liturgické pomůcky pro kněze při bohoslužbách – církevně-právní spisy pro organisaci diecése a biskupský soud – literatura nauková: výklady biblických textů •Hmotné doklady – 1320: minoritský klášter v Marosvásárhely • – 16. stol. opuštěn: obyvatelé města přestoupili k protestantismu • – odpad ze 14. až 16. stol.: keramika, zvířecí kosti a výrobky, bronzové předměty a slitky • – produkce rukopisů: kování knih, bronzové styly a bronzový zvonek pro zhasínání svíček, • pečetidla • – nálezy lokalizovaly: • scriptorium a knihovnu do sev. křídla kláštera • dílnu na výrobu kostěných růženců (prodej poutníkům), odpad • kovotepeckou dílnu: slitky bronzoviny, bronzové náprstky •