Archeologie středověké a novověké sakrální architektury 6. Řády s mnišským a vojenským způsobem života, hospodářské dvory. Církevní instituce: •Vznikaly v Egyptě již od 3. století, kdy se formovaly duchovní základy, odkud se rozšířily do Evropy. • •Průkopníci raného mnišství: • • sv. Antonín: 251 – 356 • sv. Pachomius: 287 – 347 – zakladatel poustevnictví – eremitství • – vytvořil první společenství mnichů - klášter • – zastával kolektivní mnišství – cenobitství • •Každý klášter měl vlastní pravidla: regula – řehole • •Zlatý věk zakládání klášterů – Francie: 1100 - 1250 • – Čechy: 1140 - 1300 • • Terminologie •Generální kapitula – v čele řádu, zasedání všech opatů, její usnesení měla platnost zákona (např. Citeaux, první 1116) • – opati ze vzdálených zemí jezdit jednou za 3 roky • •Konvent – lat. conventus, sbor mnichů (monachi), působil v každém klášteře •Mniši - skládali slib čistoty a chudoby (professus) •Preláti – klášterní hodnostáři: •opat – abbas – v čele kláštera, zodpovědný za dodržování pravidel •převor – prior, zástupce opata, stál v čel konventu •celerář – cellarius •komorník – camerarius •pokladník – bursarius – měl na starosti ekonomiku kláštera •novicmistr – vzdělání noviců •konfessor – zpověď •kantor – chrámový zpěv •fortnýř – portarius – kontroloval přístup do kláštera •konvrši – conversi, laičtí bratři, heslo sv.Benedikta: Ora et labora (modlitba a práce) • • Řádové duchovenstvo •Klášterní organizace – specifický konglomerát církevních společenstev, které se vyvíjely souběžně se • světskou církevní sférou a představovala tzv. vlastní založení • – fundace raně středověkého období (do pol. 13. stol.) se vyznačovaly hlavně • hospodářskou aktivitou. • •Zakladatel – panovník a šlechta • •Kolonizační řády – benediktíni • – cisterciáci • – premonstráti • •Do r. 1100: 7 benediktínských klášterů •1110 – 1205: 27 klášterů • Řády s mnišským způsobem života •sv. Benedikt z Nursie (480 – 547) • •zakladatel benediktinského řádu, který položil jednotnou formu mnišského způsobu života •v klášteře na hoře Monte Casino sepsal pravidla každodenního života • •klášter byl podle sv. Benedikta Boží dům, kde přebývá zmrtvýchvstalý Kristus oslavovaný kněžími formou: • a) modlitby (základ spirituality) • b) práce (prostředek askeze) • c) studia (lektio divina: vzdělanost) • d) meditace a duchovní sebezdokonalení • •6. – 11. stol.: univerzální forma mnišství v Evropě. •Od konce 1. tis. se objevují snahy po reformě: výročí 1000 let smrti Ježíše Krista došlo k velkému • Benediktínské řády •992-993: Břevnov – první benediktínský klášter v Čechách • – založil sv. Vojtěch, který řeholní sliby složil v řecko-latinském konventu sv. Bonifáce a Alexia • na římském Aventinu. • •klášter sv. Jiří na Pražském hradě – bazilika (925), klášter (976) vzniká po 20ti letech •Ostrov u Davle (999), Sázava (1132) •Opatovice nad Labem, Kladruby (1115) •Postoloprty (mezi lety 1119-21),Vilémov (1131), Podlažice (1160) • •Mateřský klášter – na naše benediktínství měl vliv hlavně klášter v bavorském Niederalteichu. •kolem 1. pol. 10. stol. – přichází reformní vlivy z okruhu kláštera v Gorze u Mét • gorzská reforma – procísařský charakter, prosazována Otou III. v rámci politiky „renovatio imperii“ klášterem Altach) • – přes Trevír – Řezno – Niederaltreich se dostala do Břevnova a Ostrova. • Clunyjské hnutí •Reformační hnutí usilující o emancipaci církevní moci vůči světské. •Cluny – Burgundsko, klášter založil r. 910 vévoda Vilém Akvitánský • – tvůrcem reformy byl druhý opat Odo (927-42) • – založeno na tvrdé askezi a zdůraznění liturgické složky klášter. života • – od 10. do 12. stol. přistoupilo ke Cluny asi 2000 klášterů • – na rozpor mezi hlásanou askezí a přepychem clunyjských klášterů poukazovali noví reformátoři, • kteří později vytvořili cisterciácký řád. • •Biskupské kapituly – vznikají při katedrálních kostelech v Praze a Olomouci, kde se hlásají základy společného života: •Vita communis – 755: Zásady sestavil biskup v Metách jako obecný vzor pro vita canonica katedrálního kléru • – základy klášterního žití a správy společného majetku • •Jindřich Zdík – olomoucký biskup a zastánce clunyjské refomy • – navštívil Jeruzalém ( 1123, 1137/8) • – do našich zemí uvedl premonstráty a cisterciáky • – u sv. Václava založil novou kapitulu a biskupský palác Premonstrátský a kartuziánský řád • sv. Norbert z Xanten – založil r. 1120 první klášter v Premonstré • – řídili se řeholí sv. Augustina z poč. 5. stol. • – jejich posláním byl život činný ve společnosti (kázání pro veřejnost) • •Klášter na Strahově – Mons Sion •Litomyšl – Mons Oliveti •premonstráty byli nahrazeni benediktíni v: •Želivi (1149) a Hradisku u Olomouce (1150) •Premonstrátk: v Dolních Kounicích – Rosa coeli (1183) •premonstráti: Louka u Znojma •Na poč. 13. stol.: založil mužský klášter v Zábrdovicích Lev z Klobouk a ženský vznikl v Nové Říši • • sv. Bruno – na konci 11. stol. zakládá kartuziánský řád • – přísná pravidla řehol. života (mlčení) • Cisterciáci (šedí mniši) •Robert z Molesme (1028-1111) • – pocházel ze šlechtické rodiny v Champagne • – přívrženec clunyjského hnutí • – 1075: založil nové opaství v Molesme • – 1098: založil nový klášterní dům v Citeaux – claustrun novum, pro který se pak se ujal název • Cistericium (neosídlená krajina 20 km jižně Dijonu) • •sv. Bernard z Clairvaux (1090/1-1153) • – představitel reformního cisterckého hnutí a tvůrce křesťanské mystiky • – bojoval proti nádheře – asketismus • – zdůrazňoval hlubokou zbožnost • Cisterciáci (šedí mniši) •Organizace cisterciáckého řádu: • • Citeaux – stál v čele organizační struktury • – z něj pocházel generální opat řádu • •La ferté, Pontigny, Clairvaux, Morimond – 4 protoopatství: nejstarší: základna pro nové kláštery – filiace • •Nový klášter – filiace (rozrod, odštípení původního mateřského domu • •Mateřský dům – poskytl „dceři“ základ konventu (12 mnichů–ideová kontinuita) • – mateřskému klášteru zůstalo trvale nadřízené postavení • – pater abbas (opat mateřského domu) prováděl každý rok vizitace – protokoly • •České země: premonstrátská fundační vlna: končí kolem r. 1200 • cisterciácká fundátorská vlna: končí až ve 14. stol. • • Cisterciáci (šedí mniši) • Zakládání klášterů cisterciáckého řádu bylo reformou benediktínského řádu. • • 1142 – Jindřich Zdík do kláštera v Sedlci u Kutné Hory uvedl cisterciáky: první cisterciácké opatství v Čechách • – mateřský klášter: filiace bavorských Valdsas: Citeaux (1098) – Morimond (1115), Kamp (1123), • Volkemrode (1131), Valdsasy (1133) • Sedlecké filiace: • Zbraslav (1292), Skalice (1347), Pohled (1267-75), Staré Brno (1320), Plasy (1144) – založil Vladislav II. na Plzeňsku • • Plaská filiace: • Hradiště nad Jizerou (1145), Svaté Pole (1150, Sezemice (1267), Velehrad (1204), Oslavany (1225), Tišnov (1233), • Vizovice (1261), • Zlatá Koruna (1281), Pomuk (1144-45) - filiace franského opatství v Ebrachu • (vnučka Morimondu), Osek – nejmladší, vznikl na konci 12. stol. • Mendikantské řády •Augustiniáni – za Jana Lucemburského založeny: kanonie řeholních kanovníků sv. Augustina (suploval farní správu) •Kartuziáni – 1342: založili kartuzii před branami Prahy (u sv. Tomáše) • – 1388: přesídlili z Tržku u Litomyšle do Dolan u Olomouce • – období „nové zbožnosti – devotio moderna“ Šěpán z Dolan – reformátorské snahy • •Karel IV.: Nové Město pražské: benediktíni z Postoloprt, premonstrátky z Doksan, klarisky z Panenského Týnce • •Nově vznikly kláštery: karmelitánů, slovanských a ambroziánských benediktínů, augustiniánek • • •Mimo Prahu založeny: klášter celestínů v Ojvíně, karmelitánů v Tachově • •1344 – povýšeno pražské acibiskupství • – nově vzniklo biskupství v Litomyšli • • Řády s rytířským způsobem života • johanité – 12. stol.: nejstarší rytířský řád v čechách • – 1169: u sv. P. Marie pod řetězem na Malé Straně • – na Moravě usazeni v Ivanovicích na Hané, Hor. Kounicích, Přibicích, Mutěnicích • templáři – 1118: založen ve Svaté zemi francouzskými rytíři • – působil i v Evropě (boj proti pohanům, špitální a charitativní funkce) • – 1230: v Čechách – komendy v Jamolicích a Čejkovicích a hrad Templštejn • – 1312: řád je zrušen papežem Klimentem • •strážci Božího hrobu – 1188: přišli do Čech • •němečtí rytíři – 1201 a 1204: získávají majetky v Opavě a Praze • – domy: komenda ve Slavkově (město a 4 vesnice v okolí) • •Do počátku 13. stol.: nepřesáhl počet klášterů počtu: 30 • • •