Archeologie středověké a novověké sakrální architektury 7. Kostely a kláštery, plakety, votivní předměty a doklady liturgické činnosti. Sakrální architektura •Stavební podoba klášterů (claustrum) se vyvíjela postupně. •Dispozice – základní schéma rozmístění jednotlivých objektů má podobu benediktínských klášterů, které od • okolního světa oddělovala zeď. • •Kolonizační stavební provizória: • • Dřevěná zástavba – předpokládá se u každého kamenného kláštera • – jde o torza rozsáhlých budov nesoucích mladohradištní znaky (dřevěné nosné kůly nebo • zahloubené objekty s kůlovou konstrukcí) • •Břevnov – kamenné stavby kostela s konventem měly pravděpodobně dřevěné předchůdce, které se však • dodnes nepodařilo nalézt • – k nejstarším kamenným stavbám náleží východní krypta baziliky včetně východního chóru a části • bočních lodí. • Sakrální architektura •Ostrov – dřevěné stavby budované domácí technikou sloužily 200 let • – zbytky dřevěného kostela pod pozdější románskou bazilikou, severně dřevěné příbytky, které respektovaly • pozdější románský a gotický rajský dvůr • – zánik dřevěných staveb po požáru v r. 1137, pak klášter kamenný, který zachoval stavební schéma dřevěného • předchůdce (princip stabilitatis loci) • – jako první byla budována bazilika (až do konce 1/3 13. stol.) • – severně baziliky s hroby konventu vznikla nová klauzura • •Sázava – 100 až 200 let dřevěný a v 11. stol. nahrazen kamennými objekty • – původní kostel byl dřevěný (v místě chóru), kolem dřevěné budovy • – jižně východní křídlo klauzury, které sestávalo z velké dřevěné budovy (6 x 12 m) • – kamenný chrám, který nahradil dřevěný, byl vysvěcen v roce 1095 a stavebně byl dokončen r. 1161 • – v sev. zahradě: laické sídliště (služebníci); v již. zahradě: pohřebiště • • • • Půdorysné schéma kláštera •Benediktíni – vypracovali model kláštera jako promyšleného stavebního celku s dispozicí budov určených pro potřeby řeholních společenství – stavební kánon (st. Gallen - kamenná projekce duchovního programu – 9. stol). Ustálené stavební schéma převzaly cisterciácké kláštery i další řády. • •Od 12. stol. – s prosazením gotického slohu se uplatnil nový přístup, který nerozlišoval mezi budovami • významnými a méně důležitými: hospodářskými dvory (grangie). • •Práce byla chápána jako jiná forma modlitby a o dvůr se pečovalo stejně jako o svatostánek. • •Benediktínské kláštery – strohé bez vnějších ozdob, bez obrazů (zakázala generální kapitula, jen P. Marie) • – měla do nich přístup veřejnost – o poutích. • •Cisterciácké kláštery – byly pro veřejnost uzavřené. • • Půdorysné schéma kláštera •Klášter – budovy konventu (dům opata, dům pro hosty, špitál, dvůr) • – s pravidelným rajským dvorem, obklopeným ambitem (křížová chodba - spojení částí konventu) • – rozdělení na část: • a) mnišskou – východní křídlo konventu: • kapitulní síň – místnost pro shromáždění a práci • dormitář – ložnice v patře • reflektář – kuchyň, jižní křídlo • klefaktorium – ohřívárna, jediná v klášteře • b) konvršskou – západní křídlo: dormitář v patře • •Kostel – ústřední jádro, k němuž z jižní strany přiléhaly budovy kláštera • – půdorys latinského kříže s chórem, odděleny letnerem • – východní: chórová, mnišská • – západní: konvršská • • • • • • Půdorysné schéma cisterciáckého kláštera: http://kralovskedilo.ktf.cuni.cz/assets/data/b323e2756439bf3f51787361f49c18ca2b89afb2f9f5abfad18d88 1617135e39-small.jpg •1 - Klášterní kostel, •2 - Západní průčelí kostela •3 - Předsíň kostela •4 - Severní portál do trojlodí •5 - Vchod z křížové chodby do • kostela •6 - Schodiště z kostela do dormitoria •7 – Sakristie •8 - Kapitulní síň •9 - Schodiště do dormitáře mnichů? •10 - Hovorna-parlatorium •11 – Průchod •12 - Ohřívárna-kalefaktorium •13 – Refektář •14 – Kuchyně •15 - Refektář konvršů •16 - Dormitář konvršů Velehrad Půdorysné schéma kláštera: • •Trojlodní bazilika – na západě •Scriptorium a knihovna – severně transeptu •Clausura – vytápěná místnost na jižní straně s pravoúhlým rajským dvorem •Ambit – chodba kolem dvora •Kapitulní síň – jako součást klausury se objevuje až v 11. stol. •Vytápěná místnost – klefaktorium s hypokaustem (topením) •Dormitář – v prvním patře •Východní křídlo – lázně a latriny •jižní křídlo – reflektář s chodbou ke kuchyni •jižně od kuchyně – budovy pivovaru a pekárny •západní křídlo – cellarium, místnost pro návštěvy •severní strana kostela – ubytovna mnichů, příbytek pro hosty, palác opata •hřbitov slouží jako ovocná zahrada, příbytek zahradníka •jižně od kláštera hospodářské objekty – sýpka, budovy řemeslníků, stáje aj • • • • Církevní objekty •Kostely – jejich vznik je spjat se vznikem církevní organizace • – centra farních okruhů a měly funkci liturgickou (bohoslužebnou) • – archeologicky je rozpoznatelná jejich křestní funkce (ve středověku ponořením do křtitelnice • (nádrž – piscina sacra: bazilika sv. Jiří) • – doloženo v písemných pramenech pro kostel v Úněticích z 12. st. • – měly většinou obdélný půdorys: jedno i vícelodní • – na západní straně stála jedna či více věží • – na východě presbytář s oltářem (půlobloukový nebo podkovovitý) • – opěrné pilíře: čtvercové, obdélné • – empory: určují vlastnické kostely (bazilika v Živhošti) • vyvýšená tribuna, na níž šlechtic a jeho rodina sledoval bohoslužby • – gotické: lomené oblouky, opěrné pilíře - lichoběžníkové • – hřbitovy: od 12/ 13. stol. pohřbívání v půdě vysvěcené knězem •Patrocínia: nejstarší předrománské kostely na hradištích: zasvěcení sv. Klimentu • románské kostely před pol. 12. stol.: sv. Gothard a mladší sv. Havel • románské kostely 12.-1.pol. 13. stol.: sv. Jakub a Martin (kolonizace) • • •Hřbitovy – ohrazeny zdí, sloužily k pochovávání zemřelých • – poskytují doklady pronikání křesťanství i pohanských přežitků obolus mrtvých (charónova mince) • – proti zbytkům pohanství vydal Břetislav I. (1035-55) tzv. Břetislavovy dekrety • •Osária – kostnice, Sedlec u Kutné Hory, Hallstatt u Salzburgu • – sběrné pohřebiště pro více rodin či sídlišť • – celkový počet kostí podle počtu určité kosti (pravý femur, pravý radius) • – Koválov u Žabčic – pod presbytářem krypta druhotně použitá jako kostnice (asi 300 jedinců) • Pohořelice – Klášterka, Strachotín, Mušov, Brno – Petrov • •Karnery – spácielně budované pohřební kaple s apsidou přiložené ke kostelu • – většinou dvoupodlažní: dole osárium, nad ním kaple pro máry • (Mstěnice, Staré Město, Podivín, Petronell, Mödling) • – někdy jde jen o prosté jámy 2 x 2 m vyplněné lidskými kostmi • – vznikají již před polovinou 13. stol. • • • • •