KULTURNÍ TURISMUS A JEHO SPECIFICKÉ FORMY PRIMÁRNÍ NABÍDKA §primární potenciál destinace / lokalizační předpoklady – ovlivňují charakter & rozsah produktu §přírodní potenciál / předpoklady §krajina, její reliéf, pozoruhodnosti, útvary (pohoří, roviny, skalní města, sopky, jeskyně, propasti) §vodstvo (vodní plochy & toky – moře, oceány, jezera, vodopády, přehrady) §flóra & fauna §klima §kulturně-historický potenciál / předpoklady §kulturně historické památky & soubory (architektonické, technické, památníky, pomníky) §kulturní zařízení (muzea, galerie, divadla, kluby, hvězdárny, planetária) §kulturní, společenské, církevní & sportovní akce & události §plní doplňkovou funkci k atraktivitám přírodního charakteru • SEKUNDÁRNÍ NABÍDKA §sekundární potenciál destinace / realizační předpoklady (nutný pro rozvoj primárního potenciálu) §všechny druhy zařízení & jejich služby §ubytovací zařízení §stravovací zařízení §dopravní infrastruktura (včetně dopravy umožňující sportovně-rekreační vyžití – běžkařské trati, turistické trasy (cca 40.000 km), naučné stezky (cca 350), tematické stezky, cyklotrasy, lanovky) §sportovně rekreační zařízení §turistická infrastruktura – CK, TIC, společensko-zábavní centra, veletržní areály, kongresová centra §sociální a technická infrastruktura KULTURNÍ TURISMUS §Cultural Heritage Tourism §zaměřený na kulturní dědictví & tradice §znamená cestování za zážitky & aktivitami §uspokojuje duchovní potřeby lidí – vzdělávání, poznávání, poučení, zábava, rozptýlení •→ §ovlivňuje společenskou & kulturní úroveň lidí §široký rozsah tematických aktivit §poznávání historie, kultury, kulturního dědictví, památek, artefaktů, zvyků, tradic, způsobu života, náboženství §návštěva kulturně historických objektů, kulturních institucí, společenských & zábavních center… §prolíná se s dalšími typy, často od nich obtížně oddělitelný (pobytový, kongresový, rekreační, lázeňský) §každá cesta může být určitou formou kulturního turismu §má mnoho různých specifických forem . • KULTURNÍ TURISMUS §vnímán jako samostatná kategorie od konce 70. let 20. století §příčiny rozvoje §proměna ekonomiky z industriální v informační §vzestup střední třídy §rostoucí vzdělanost §obliba alternativních životních postojů §poptávka po autentickém prožitku → §růst nabídky kulturních institucí •→ §z okrajového motivu typického pro vzdělanější & bohatší vrstvy → rozšířený fenomén §prvky kulturního turismu má i vlastivědná turistika & školní výlety §poznávání přírodních, archeologických, etnografických, historických & uměleckých památek na území vlastního regionu / státu → §rozvoj zájmu návštěvníků o regionální historii, zprostředkování všestranného poznání domova KULTURNÍ DESTINACE §stát, region, město, obec s významnou nabídkou kultury & zařízení nabízející kulturní produkty §historická městská centra, historické & památkové objekty §lidová architektura & skanzeny §kulturní instituce §technické památky §historická bojiště, vojenské hřbitovy & památníky bitev §významné parky & zahrady (často s dekorativními stavbami – altánky, fontány, sochy) §botanické zahrady & arboreta §zoologické zahrady §archeologické lokality §kulturní festivaly, folklorní slavnosti, náboženské & tradiční poutě, řemesla & řemeslné dílny §živá kultura – prezentace činností různých sdružení, spolků, souborů i jednotlivců §stavění májky, koledování, pletení pomlázek, zdobení vajíček… §Jabkancová pouť – obnovená tradice u příležitosti svátku sv. Kateřiny v České Třebové §Pašijové hry v Hořicích na Šumavě – obnovená tradice (1989); první uvedení zaznamenáno 1816, 1893 otevřeno divadlo & 40.000 diváků; tradice přerušena 1948, v 60. letech zbořeno divadlo • • CÍLE KULTURNÍHO TURISMU §zachování kulturních zdrojů §správná interpretace kulturního dědictví §autentické zkušenosti návštěvníků § §multiplikace pozitivních dopadů §eliminace negativních dopadů • POZITIVNÍ DOPADY KULTURNÍHO TURISMU §finanční zdroje pro ochranu, rekonstrukci & rozvoj kulturního & historického dědictví §udržování & obnova tradičních řemesel & tradic §posilování pocitu hrdosti, sounáležitosti & vlastní identity komunity / regionu §podpora porozumění & dialogu mezi kulturami §rozšiřování kulturních horizontů cílové komunity §vzdělávání mladé generace §zvýšení kvality života obyvatel §zachování jedinečného charakteru sídla §vznik nových služeb & aktivit NEGATIVNÍ DOPADY KULTURNÍHO TURISMU §poškozování & opotřebování památek & kulturních zdrojů §komercializace lokální kultury & tradic §ztráta autenticity & historické pravdivosti §ztráta kulturní identity dané komunity §ovlivňování & narušování životního stylu místních občanů §vzrůstající polarizace mezi těmi, kdo z mají / nemají prospěch §selektivita & nerovnováha v přístupu ke kulturnímu dědictví mezi jednotlivými destinacemi •→ §dopady na integritu místa / památky stále naléhavější problém → regulace množství turistů §potenciál kultury, kulturních dějin & kulturního dědictví pro rozvoj kulturního turismu •X §limity jejich využití v zájmu jejich ochrany proti devastaci • TURISMUS x PAMÁTKOVÁ PÉČE §využití kulturního dědictví limitováno závažnými problémy §ztráta & nevratná poškození kulturně-historického dědictví zejména v posledních 70 letech §pokračující nedostatečná údržba & zajištění tohoto dědictví §ohrožení ekonomicky motivovanými tlaky (náhrada novostavbami, modernizace, rekonstrukce) §→ §rozvoj kulturního turismu ovlivněn vztahy mezi dvěma hlavními sektory – turismem & památkovou péčí §jádro sporů – úhel pohledu na kulturní památky → důležitý je konsensus • SPECIFICKÉ FORMY TURISMU §různorodé destinace (místa, památky, instituce, festivaly, akce), motivy, potřeby & přání → specializované typy turismu §akcent na poznání historie §sakrální / církevní §kastelologický §urbánní §rurální §industriální §montánní §militární §temný §gastronomický §akcent na poznání kultury §hudební §literární §filmový • DĚKUJI ZA POZORNOST