PAMĚŤOVÉ INSTITUCE INSTALOVANÉ OBJEKTY OCHRANA & ZPŘÍSTUPNĚNÍ kulturního dědictví §Paměťové instituce (viz předmět Muzea, galerie a instalované objekty) §muzea §galerie §muzea v přírodě §knihovny, archivy, výzkumné ústavy §Instalované objekty §hrady §zámky §kláštery PAMĚŤOVÉ INSTITUCE PAMĚŤOVÉ INSTITUCE §zahrnují §muzea, galerie & samostatné stálé expozice §knihovny, archivy, výzkumné ústavy & univerzity §pečují o národní paměť §získávají, uchovávají, chrání, zkoumají & zpřístupňují doklady kulturního dědictví §vytváří nové zdroje informací o kulturních událostech na místní i národní úrovni §vystavují hmotné doklady minulosti za účelem studia, výchovy i potěšení §vzájemně spolupracují v oblasti digitalizace a využití informačních technologií pro ochranu & zpřístupnění kulturního dědictví §činnost je koordinována Ministerstvem kultury → •program Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů řeší → vytváření virtuálního badatelského prostředí §projekt Europeana – evropský portál kulturního dědictví – zpřístupňuje několik desítek milionů textů, obrazů, obrázků & fotografií, statisíce zvukových & filmových záznamů §Vyšehradský kodex – jeden z prvních digitalizovaných / přístupných českých textů • § § • MUZEA §„stálá nezisková instituce ve službách společnosti, která odborně zpracovává, sbírá, konzervuje, interpretuje a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví. Muzea jsou otevřená veřejnosti, přístupná a inkluzivní. Podporují a rozvíjejí rozmanitost a udržitelnost, fungují a komunikují eticky, profesionálně a za účasti různých komunit. Nabízejí rozličné podněty pro vzdělávání, potěšení, reflexi a sdílení vědomostí.“ (ICOM – International Council of Museums / Mezinárodní muzejní rada) •→ §nevýdělečná instituce, sbírá, uchovává, zpracovává & vystavuje kulturní dědictví s cílem rozvíjet společnost §zpřístupňuje sbírky ve formě dlouhodobé (stálé) muzejní expozice nebo časově omezené výstavy §dle působnosti – celostátní, národní, regionální (oblastní, okresní, místní) & městská §dle zaměření – všeobecná, vlastivědná & specializovaná v určitém oboru – společenskovědní, přírodovědná, historická, archeologická, technická, uměleckoprůmyslová §úzce zaměřená na jedinou sbírku / téma (muzeum motocyklů, muzeum kávy) MUZEA §první veřejně přístupná muzea v Českých zemích – církevní §1722 – Jezuitské muzeum v pražském Klementinu §sbírky po zrušení řádu převzaly Karlo-Ferdinandova univerzita (dnes UK) & Národním muzeum v Praze §1814 – Slezské zemské muzeum v Opavě (původně gymnazijní muzeum) §1817 – Moravské zemské muzeum v Brně (původně Františkovo muzeum) §1818 – Národní muzeum v Praze (původně České vlastenecké muzeum) §trend – zatraktivnění nabídky, změna způsobu prezentace sbírek → umocnění prožitku •→ přednášky, workshopy & doprovodné programy GALERIE §instituce shromažďující výtvarné umění (obrazy, sochy, fotografie, ilustrace, užité umění, nová média) §obrazárny §glyptotéky (sochařská díla, zejména antická) §lapidária (kamenné předměty – sochy, náhrobky, sarkofágy, pomníky, kašny, kříže, milníky, části staveb) §1673 – Obrazárna zámku Kroměříž, Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna §1796 – Národní galerie Praha, největší & nejvýznamnější umělecká sbírka výtvarného umění u nás §ze soukromé Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, představitelé vlastenecky zaměřené české šlechty (např. Kolovratové, Šternberkové, Nosticové) & vzdělanci z řad měšťanstva §stálé expozice & výstavy např. Schwarzenberský palác, Veletržní palác, Šternberský palác, Palác Kinských, klášter sv. Anežky České, Valdštejnská jízdárna, zámek Fryštát, zámek Žár nad Sázavou §1885 – Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, užité umění & fotografie §1951 – Muzeum umění Olomouc, tři části – Muzeum moderního umění, Arcidiecézní muzeum Olomouc, Arcidiecézní muzeum Kroměříž §1952 – Galerie výtvarného umění v Ostravě současné i klasické umění §1961 – Moravská galerie v Brně, výtvarná kultura komplexně, tj. malba, kresba, grafika, plastika, fotografie, současný design, móda §60. léta – Lidická galerie, sbírka moderního umění tvořená výhradně z darů umělců z celého světa MUZEA V PŘÍRODĚ §výstavní exponáty – objekty s původním komplexním vybavením (mlýn, sýpka, kovárna, pila…) §1891 – Zemská jubilejní výstava, Česká chalupa – idealizovaná stavba lidového obydlí §1895 – Národopisná výstava Českoslovanská, výstavní dědina – výběr lidových staveb §muzea vzniklá z původní historické vesnice §muzea nově zakládaná – stavby přenesených z blízkého nebo repliky vybraných objektů §11 skanzenů §Národní muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm §spravuje objekty lidové architektury & technického stavitelství v přirozené krajině, sbírku nemovitých & movitých dokladů lidové kultury, národopisu, řemesel & zemědělství §1925 – Valašské muzeum v přírodě 4 areály – Dřevěné městečko, Valašská dědina, Mlýnská dolina, Pustevny s Maměnkou & Libušínem (NKP) §Hanácké muzeum v přírodě v Příkazích §Muzeum v přírodě Vysočina v Hlinsku, na Veselém kopci, v několika osadách obce Vysočina §Muzeum v přírodě Zubrnice (České středohoří) • MUZEA V PŘÍRODĚ §Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem (záchranný skanzen) §Národopisné muzeum Slánska v Třebízi (středočeská vesnice, která z části funguje jako skanzen) §Muzeum středočeské vesnice v Kouřimi §Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici §Soubor lidových staveb východní Hané v Rymici u Holešova (mnohé objekty jsou obydleny) §Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci §Západočeský skanzen v Chanovicích, ohrožené lidové stavby jihozápadních Čech záchranný skanzen) § §řada muzeí lokálních specializujících se jen na jeden objekt §Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova (roubený statek pojizerského typu) §Kotulova dřevěnka v Havířově-Bludovicích (jedna z nejstarších roubených staveb na Těšínsku) §Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné (roubená stavba karpatské kultury) §Muzeum Velké Karlovice (valašská architektura objektu fojtství a bývalého kupeckého domu) §Vísecká rychta v Kravařích (největší roubené obytné stavení v Čechách) • PŘÍNOSY MUZEÍ A GALERIÍ CESTOVNÍMU RUCHU §prezentace atraktivních exponátů ukrytých v depozitářích → jedinečný & neopakovatelný zážitek §způsob prezentace – příběh, moderní technologie §téma & program výstav → zvýšení x propad návštěvnosti §prostředí – reprezentativní historické budovy, nové budovy, opuštěné průmyslové stavby §genius loci – místo, budova muzea & její okolí, událost §moderní vybavení odpovídající současným potřebám návštěvníků i muzejníků §doprovodné produkty – katalogy, reprodukce děl (pohlednice, plakáty), upomínkové předměty §personál instituce (od pokladny až po obslužný lektorský personál) §vystupování zaměstnanců v tzv. první linii (ovlivní pocity z návštěvy celého objektu) §práce s veřejností (ovlivňuje návštěvnost & veřejné mínění) §spolupráce s cestovními kancelářemi, agenturami & dalšími zprostředkovateli §řada objevných & přitažlivých výstav unikne pozornosti návštěvníků díky nenápadné propagaci §expozice v minulosti – reprezentační vizitky kvality sbírek §expozice v současnosti – vzdělávací funkce, tj. poznávání historie & ovlivnění hodnotové orientace lidí • INSTALOVANÉ OBJEKTY INSTALOVANÉ OBJEKTY §zpřístupnění významného objektu, tj. vystavení samotné architektury, včetně vnitřního zařízení §zahrnují §hrady §zámky §šlechtická sídla §klášterní komplexy §včetně jejich uměleckých sbírek & historického mobiliáře §zpřístupněné veřejnosti v rámci různých prohlídkových okruhů HRADY & ZÁMKY §sběratelská činnost majitelů prezentována úzkému okruhu lidí → reprezentace §16. století – soukromé fondy (zejména knižní) odkazovány k veřejnému využití §18. století – sběratelská činnost předmětem vědeckého zájmu → vznik muzeí & galerií zpřístupněných široké veřejnosti §1801 – hrad Frýdlant zpřístupněn (v klasické podobě) majiteli Clam-Gallasy §rodové sbírky, rodinné podobiznami, zbrojnice, památky na Albrechta z Valdštejna §historické oděvy frýdlantských zaměstnanců §cca 1850 – Karel Jaromír Erben uspořádal rodový archiv & zpracoval 1. text pro hradní průvodce §19. století – Karlštejn, Točník, Helfštýn, Křivoklát (s archeologickými nálezy ze Stradonic), Buchlov, Úsov (lesnické & lovecké sbírky Liechtensteinů + exponáty z cest po Africe & Americe) §19. / 20. století – stavebně upraveny & zpřístupněny Kokořín (Václav Špaček), Bouzov, Loket, Trúba §1918 – zákonem 61/1918 zrušeno šlechtictví, řády a titul §1919 – zákonem 215/1919 přijata první pozemková reforma §→ HRADY & ZÁMKY §změna majetkoprávních poměrů ALE zpřístupněny objekty soukromé, obecní & státní – Konopiště (majetek Habsbursko-Lotrinské dynastie), Křivoklát, Rožmberk, Jindřichův Hradec, Opočno, Pernštejn, Mnichovo Hradiště, Náchod, Hořovice, Hrubý Rohozec, Lešná, Lednicko-Valtický areál & všechna sídla jihočeských Schwarzenbergů – Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Třeboň & Ohrada §provádělo se v reprezentačních prostorách (aby majitelé nebyli omezováni nebo rušeni) §návštěvní řády – omezený vstup v době počasí „trvale chladného, deštivého a nepříznivého“ §turistická sezona – duben (březen) – říjen (září) §pozornost věnována výchovnému hledisku, např. zvýhodněné vstupy školních dětí & mládeže §některé objekty přístupné pro vědecká bádání §některé památky v péči spolků & družstev, např. Košumberk, Rabí, Kunětická hora §některé památky využity pro hospodářské účely – Švihov (sklady & sýpka), Kaceřov (sklady), Nové Hrady (kancelářské prostory), Chudenice (kancelářské prostory) §2. světová válka – některé objekty pro návštěvníky uzavřené, některé v provozu – Karlštejn, některé využity pro potřeby říše, z mnohých umělecké předměty & sbírky uloupeny (některé se nevrátily) HRADY & ZÁMKY §po 2. světové válce – konfiskační dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše → vlastnictví ČSR §dekret č. 12 (21. 6. 1945) o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa – 496 hradů & zámků včetně jejich vnitřního zařízení převedeno do majetku státu (konfiskace s okamžitou platností & bez náhrady) §konfiskovány byly i movité památky, včetně archivů, knihoven, sbírek všeho druhu & mobiliáře §zákon č. 137/1946 Sb. O národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku – vybráno prvních 47 objektů určených pro zpřístupnění veřejnosti pro své historické, umělecké & architektonické hodnoty §soubor reprezentoval chronologický přehled architektonického vývoje & jednotlivých slohů §středověk – Jindřichův Hradec, Frýdlant, Horšovský Týn, Švihov, Hrubý Rohozec, Nové Hrady (starý zámek), Pernštejn, Šternberk, Buchlov, Blatná §renesance – Litomyšl, Opočno, Náměšť nad Oslavou, Velké Losiny, Telč, Bučovice, Červená Lhota, Moravský Krumlov §baroko – Náchod, Libochovice, Mnichovo Hradiště, Klášterec nad Ohří, Bruntál, Jemniště, Krásný Dvůr, Hořovice, Veltrusy, Jaroměřice nad Rokytnou, Milotice, Buchlovice, Slavkov, Vizovice, Dačice, Dobříš, Kozel u Šťáhlav, Valtice, Lysiceu §empír až romantismus – Ratibořice, Velké Březno, Kynžvart, Rožmberk, Sychrov, Žleby, Hrádek u Nechanic, Lednice, Vízmberk, Bouzov HRADY & ZÁMKY §zákon 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy (týkal se např. Českého Šternberka, Častolovic, objektů z majetku Lobkoviců, majetků Kinských, Kolowratů ad.) §zákon 143/1947 Sb. – speciálně řešil převod rozsáhlých majetků hlubocké větve Schwarzenbergů (Hluboká, Český Krumlov, Třeboň, Ohrada) §zákon 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě – dokončil vyvlastňovací proces §1952 – převodem od České obce sokolské – Točník, Žebrák, Velhartice, Bezděz, Krakovec, Trosky, Lipnice nad Sázavou; další spolky – 1953 Rabí, 1954 Kunětická hora §1951 – registrováno 97 zpřístupněných státních hradů & zámků, 1952 – 110, 1953 – 131; řada dalších ve správě NV & až v další fázi některé přeřazeny §zákon 22/1958 Sb. o kulturních památkách → Státní ústav památkové péče (správa památkových objektů) §1990 – restituční zákony → vrácení památkových objektů & stovky tisíc předmětů mobiliáře §některé hrady & zámky zůstaly přístupné veřejnosti – Český Šternberk, Jemniště, Častolovice, Orlík, Blatná, Chlumec nad Cidlinou, Kost, Rychnov nad Kněžnou, Doudleby nad Orlicí, Boskovice §jiné byly uzavřené – Skalka, Nové Hrady u Vysokého Mýta (zároveň rozprodán mobiliář) §některé byly rozprodány HRADY & ZÁMKY §zákon 172/1991 Sb. o majetku obcí – vlastníky mnoha zpřístupněných hradů & zámků se staly obce §některé své majetky následně prodaly §jiné je udržují zpřístupněné – Valdštejn, Pecka, Humprecht, Svojanov, Slavkov, Loket – úroveň prezentace ovlivněna změnami zastupitelstev, lokálními zájmy, úrovní kulturního povědomí §noví vlastníci – kupují zámecké & hradní areály & zpřístupňují je – Chyše, Korozluky, Štáblovice §→ §nové hrady & zámky ve vlastnictví státním, soukromém i samospráv se pro návštěvníky průběžně otevírají i uzavírají § §hrady & zámky §představují mimořádnou hodnotu evropského i světového významu §představují jednu z nejvýznamnějších součástí našeho kulturního dědictví §měly by být uchovány ve své jedinečnosti a celistvosti §neměly by být vystaveny krátkodobým & subjektivistickým tendencím §neměly by být vystaveny tlakům na neadekvátní komercializaci & využívání • KLÁŠTERY §dlouhá křesťanská tradice Českých zemí → množství sakrálních staveb → nejvýznamnější – kláštery §nositel vzdělanosti & písemnictví §držitel velkého majetku §cca 976 – konvent benediktinek při kostele svatého Jiří na Pražském hradě §993 – benediktinský Břevnovský klášter v Praze (dochovaná románská krypta) §postupně příchod dalších mnišských řádů → zakládání městských i venkovských klášterů §venkovské budovány s opevněním & hospodářskými objekty, patřily jim okolní vesnice §městské budovány bez hospodářských objektů, často v chudinských čtvrtích na periferii §1115 – benediktinský klášter v Kladrubech §1142 – cisterciácký Sedlecký klášter §1143 – premonstrátský Strahovský klášter §cca 1144 – ženský premonstrátský klášter v Doksanech §1144 – cisterciácký klášter Plasy §1158 – 1169 – Johanitská komenda (řád maltézských rytířů) na Malé Straně §1190 – premonstrátský Loucký klášter KLÁŠTERY §15. století – husitské války → řada vypálena & pobořena §17. století – pobělohorské rekatolizace → opětovný rozkvět klášterní kultury §18. století – reformy Josefa II. (Sekularizační dekret 1782) → zrušení klášterů, zákaz některých řádů §20. století – úpadek klášterů v období komunistické vlády §1989 – obnova & rekonstrukce klášterních budov → některé vráceny církvi §plní původní funkci sídla řeholního řádu §místo pro pořádání kulturních akcí §hotely KLÁŠTERY •nejnavštěvovanější sakrální památky §Strahovský klášter – nejstarší premonstrátský, historická knihovna & obrazárna, 1143 §Katedrála nanebevzetí Panny Marie v Sedlci – konventní kostel Sedleckého kláštera (továrna na cigarety) §Chrám svaté Barbory v Kutné hoře – stavba započala 1388, práce zastaveny 1558, dokončen 1905 §Staronová synagoga (Altneuschul) – nejstarší dochovaná synagoga v Evropě, 2. polovina 13. století) §Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě – novogotická přestavba, vnitřní secesní výzdoba, zbytky gotického & románského zdiva, klenotnice, 1070 §Velehrad – významné poutní místo, nejstarší cisterciácké opatství na Moravě, 1228 §Anežský klášter – nejstarší klášter klarisek (Na Františku) – dvojklášter řádu klarisek & mužského řádu minoritů (menších bratří), Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla Otakara I., sestra Václava I., snad 1231 §Loretánská kaple – nejstarší klášter kapucínů, 1600, kaple 1631 §Rosa coeli v Dolních Kounicích u Brna – zřícenina kláštera premonstrátek, 1181 • DĚKUJI ZA POZORNOST