DĚLNICKÁ KUCHAŘKA sepsaná ANUŠÍ KEJŘOVOU učitelkou dělnických kursů, majitelkou zem. polit, správou konces. kuchařské školy a emer. učitelkou varenia hospodářství na školách v Hradci Králové //. OPRAVENĚ A DOPLNĚNÉ VYDÁNÍ V Praze 1923 Úitfednl dilnické knihkupectví, nakladatelství, antikvari4t (Antonín Svěcený) Praha II., Hybernská ul. {, 7. W5 /1 01 ilc L|g 012 11 6 Několik upřímných slov. Za dnešní nepoměrné drahoty potravin hledí skorém každá rodina připravit si pokrmy chutné a vydatné co nejlevněji. Zejména dělník, který musí často těžce pra-covati, má býti vydatně živen, aby měl dostatečné síly a chuti k práci; tělo špatně živené podléhá snadněji různým nemocem, nemajíc dostatečné síly jim vzdorovati. Mnohé hospodyně myslí si, že větší dávkou másla, vajec atd. připraví pokrmy výživnější, zapomínají však při tom, že nesprávným poměrem a nedokonalou prací při úpravě různých pokrmů stávají se tyto těžko stravitelnými. Jen správným použitím potravin těchto docílíme jídla sytá, chutná, ale i mnohem levnější. Vezměme si za příklad pouze třeba jen úpravu obyčejného knedlíku; dáme-li do něho více vajec a těsto řádně nepropracujeme, tu místo křehkého, kyprého a výživného knedlíku obdržíme knedlík tvrdý, těžko stravitelný a při tom nechutný; tak jest to i s buchtou, koláčem, vdol-kem, lívancem atd. iiiiiiiiiiimiii 11111111 mimi .....111111111 3I 41 sl bI ľ! 8 ZE , 9E , 52 frE , EE 312 lllllll llIMlillllflj 1I0 li 06 6 Spíše podle dobrého předpisu zhotovíme dort, cukroví, nežli jednoduchý, dobrý moučný pr.1" krm. Snažím se proto ve svých předpisech hospodyňce vše řádně vysvětliti a o správném P°" ■ užití potravin ji svědomitě poučiti. Mnohá hospodyňka si myslí, že bramborová jídla jsou ta nejlevnější, zapomíná však na t°; že brambory samy jsou velice málo výživné (říká se správně, že po bramborách bývá hlad), a že se musí doplniti moukou, krupici a dosti je omastiti (na příklad škubánek, bramborovou kaši atd.), a tím opět ničeho neušetří. _ Střídám proto ve svých jídelníčkách jídla moučná, masitá, bramborová, zeleninová, luštěninová atd., abych docílila stravy nejen výživné, ale i chutné. Střídání takové podporuje nejen chut k ií 1 1 1 1 i 1 1 i lliiillll lllllllll IIIIIIIIIIIIIIIIIH iniiini |llll|llll|llllillíl □ | 1111ii 11 li 2l 3\ ' 4l 3 bI ' 7l ' sl vařímc-Ii kosti, vodou z kostí. Polévku zahustíme 2—3 lžícemi bledé jíšky. Pak polévk\ osolíme, muškátovým oříškem okořeníme, přidáme zelenou sekauou petrželku. K ní podáváme na nudličky kráicnou osmaženou housku. Polévka husi s játrovými knedlíčky. Drůbky z husy, křídla, hlavu, krk, žaludek a srdce dají se do 2,Alitrového hrnku do studené vody vařiti, zasolí se lžící hrubé soli (jemná je vydatnější), přidá se udušená zelenina na kousku loje nebo jiné mastnotě, kousek petržele, pórek, celer, mrkev, kapusta, cibule (asi lžíci rozkrájeného každého druhu), nechá se zvolna 2% hodiny vařiti. Přecezená polévka se dá stranou. Na drůbkách se nechá trochu polévky (na druhý deň); na zeleninu nalijeme vody zby* lé z knedlíků a uschováme na druhý den bud na polévku nebo omáčky. Knedlíčky játrové. Na talíř dáme lžíci husího nebo vepřového sádla, 1 vejce, 'A menších husích jater, nebo kousek hovězích, které isme Špičatým nožem rozetřely, štipku majoránky, štipku pepře, malý stroužek česneku se solí utřeného, 2 lžíce mléka, 2 housky strouhané, soli dle potřeby; vše zaděláme v tužší těsto, které pořádně rozmícháme. Je-li třeba, přidáme ještě strouhané housky. Ruce máčíme ve studené vodě a z hmoty dě- 27 OIE 612 , 812 12. 912 , SE , t« , GE . 2E l|2 QE láme knedlících • , y a varime 10 minut. III. týden. Polévka kapustová. Jednu menši hlávku kapusty vypereme a dáme do zasolené vody vařiti; zvlášť v hrnečku vaříme kousek cibule, mrkve, petržele, celeru a l na kostičky rozkrájený brambor. Uvařenou měkkou kapustu vyndáme, nasekáme na drobno a nalijeme na rozsekanou kapustu vodu ze zeleniny i z kapusty, ve které se vařila, a přidáme 2—3 lžíce jíšky ze sádla neb másla, též hezkou štipku pepře, 2 lžíce drobné usekaného uzeného masa, štipku majoránky a necháme " dobře povařiti. Kapustová polévka na juvý způsob. Do 21itrového hrnku dáme vody, přidáme mens! kapustu na nudličky rozkrájena hrne, pndame 4 brambor- -jene, necháme vše ■> hrnku dáme vody, přidáme 1 .„onsi kapustu na nudličky rozkrájenou, osolíme, přidáme 4 brambory na kostičky rozkrájené, necháme vše vařiti do měkká; pak přidáme 1 až 2 oloupané vuřty, na kostičky rozkrájené. Chceme-li míti polévku hustší, přidáme lžíci jíšky nebo neplnou lžíci mouky v trošce vody rozkverlanou. Necháme vše povařiti, zahustili-28 Polévka kapaná. Do 21itrovčho hrnku dáme do vařící vody 'A až % kg hovězího masa, kousek jater, něco kostí, kousek petržele, mrkve, celeru, brukve, cibule, osolíme a necháme vařiti. Uvařenou polévku, když je maso měkké, přecedíme a zavaříme do ní kapání. Kapání. Vejce a lžíce mléka s moukou se rozkverlá na řídké těstíčko; když jest polévka vařící, lijeme do ní těstíčko a vidličkou v polévce mícháme. Chceme-li míti větší kapání, nekverláme polévkou. Anebo: % vejce, 1 lžičku mléka a I mouky aby to bylo řidší těstíčko. Polévka králičí s flíčky. Do hrnku do vody dáme stáhnutou, očí a zubů zbavenou rozsekanou hlavu králičí, plíce, játra a srdce; osolíme, přidáme kousek mrkve, petržele, celeru, brukve, kapusty, cibule (vše na nudličky krájené, několik plátků hříbků sušených), necháme vařiti asi hodinu. Pak maso z hlavy obereme, na nudličky nakrájíme, taktéž i plíce, játra atd.; polévku na to procedíme, sádlovou nebo lojovou jíškou zahustíme a necháme povařiti. Do povařené polévky hodíme vaječné flíčky a necháme ještě vařiti. Okořeníme zelenou petrželkou a štipkou muškátového oříšku. 29 l"ľ,"'"ílľ"i,,3l",,i,,jj|",,i»|j('' pf 6e 21 ZP 9|2 , se 6 se ie OE PoIévIca krupiC0V;i. Do čisté víici polévky hovězí zavaříme (.počítá se pro 1 osobu po lžíci) krupici a necháme vařiti asi 10 minut; máme-li trochu vejce, roz-kverláme je do polévky; jsou-li játra u masa, rozkrájíme je na nudličky aneb dáme vařiti kousek květáku (karíiohi) do teplé vody zvlášt do hrnku, ten pak k polévce přidáme, okořeníme květem anebo muškátovým oříškem a zelenou petrželkou. Polévka housková. Tři housky dáme do hrnečku do studené vody vařiti. Úplně rozvaříme, prolisujeme, dáme tolik vody, co je třeba polévky a necháme povařit, ťak rozkverláme do koflíku mléka žloutek a polévku tím zlepšíme. Též přidáme do ní lžičku polévkového koření. Pak ji však nesmíme ne-cnan vanu poněvadž by se nám srazila. Okořeňme muškátovým oříškem*) a osolíme. P°lévka -^-Zel1' ZaleiS Vařící vodu ml?Ce roz *) Muškátoví 6 a nechámp Ve které s< fvM musí V ? >'äek Je - ^ P°Vařiti; při- IL vel*i ien maŕLt Polévky, 30 liplía koření dáme do ní na kostky nakrájené uvařené dve brambory; podle chuti osolíme; pro zlepšení můžeme přidati několik lžic kyselé smetany. Polévka zelná na jiný způsob. Pro 4 osoby dáme vařiti 1 litr vody, 4 vrchovaté lžíce nevypraného, usekaného kyselého zelú 3 lžíce trhaných krupek ve vlažné vodě vypraných, 2 lžíce vepřových, mastných škvarků, lžičku soli, a vaříme vše A —% hodiny, až máme krupky měkké; dáme na rendlík lžíci sádla, do ní lA malé cibule drobně krájené, necháme zapěnit, přidáme tolik jemné mouky, abychom měly přiměřeně hustou jíšku a mícháme na plotně do žlutá. Pak tuto jíšku, prochladlou, do polévky přidáme a necháme pova-řiti. Je-li polévka příliš hustá, přidáme trochu vody a podle chuti prisolíme. Chceme-li polévku upotřebiti jako večeři, přidáme do ní 6 uvařených oloupaných, na půlky rozkrájených bramborů a necháme několik varů vše povařiti. Je to sytá, zdravá polévka. Polévka květáková. Odměříme si předem vodu na polévku, za-smažíme ji světlou jíškou (asi 2 lžícemi) ze sádla nebo másla, osolíme a necháme dobře povařiti; přidáme do ní na malé růžičky rozebraný květák. Tento jsme vařily zvláště v hrnečku ve va- 31 říci vodě s kouskem másla. Polévku okořeníme malinko muškátovým oříškem, trochou sekané zelené petrželky a nežli ji neseme na stůl, zalijeme polévku malým koílíčkem mléka. Polévka z kůzleěí hlavy. Očištěnou stáhnutou hlavu kůzlečí, očí zbavenou, řádně vypereme, zuby odřízneme, hlavu rozsekneme uprostřed, svážeme nití, aby nám mozek vytéci nemohl, dáme do vařící vody, pridáme kousek celeru, brukve, petržele, mrkve, kapusty a kousek květáku, polévku osolíme, necháme vařiti do měkká asi hodinu. Pak polévku procedíme, 2—3 lžícemi bledé máslové nebo sádlové jíšky zahustíme a necháme povařiti; maso s kůzleěí hlavy obereme, taktéž i vybraný mozeček rozkrájíme, k polévce přidáme, okořeníme muškátovým oříškem, zelenou petrželkou a podáme k tomu na stůl osmaženou žemličkvi.1 *V. týden. Hnědá polévka s krupičným svítkem. ičľkíľkopst^red-enéh° návod»uvaHme p°- levku L kosti a usmažené zeleniny. Do hotové polévky přidáváme pak následující 32 k r upičn ý svítek. Spaříme dvě lžíce krupice lžící vřícího sádla. Do tuhého, ze dvou bílků a špetky soli ušlehaného sněhu, zamícháme onu spařenou krupici (ovšem již vychladlou), lžíci mouky a přidáme k tomu ještě jeden žloutek a potřebnou sůl. Vše zlehka vařečkou dobře promícháme. Rozpustíme půl lžíce omastku na omeletní pánvi, připravenou směs na to nalijeme a pečeme v dobře prohřáté troubě do zlatová. ' Upečený vychladlý svítek nakrájíme ve větší Čtverečky. Hotovou polévku z kostí dáme do mísy, nakrájený svítek dáme do ní na chvíli napařit a neseme tuto, zelenou usekanou petrželkou okořeněnou, na stůl. Hnědá polévka z kostí s pažitkovým svítkem. Táž polévka z kostí a usmažené zeleniny jako shora udáno, pouze připravíme do ní tento pažitkový svítek: Ušleháme ze dvou bílků a špetky soli tuhý sníh. Do hotového sněhu zamícháme kverlačkou zvolna jeden žloutek, špetku žluti A. Kejřové, dvě lžíce mouky a jednu lžíci drobně sekané, čerstvé zelené pažitky. Dobře promíchané a dosti osolené vlijeme na omeletní pánev, na které jsme trochu omastku rozpustily a jí strouhanou houskou vysypaly. 33 mu ol iiinimi i 'iiiiiiiiii a 1111 ■".' -.. 111111 3l A\ iiiiiiiiii 5\ mimn bI 1111111 ?\ .....iii il \ m Hlllllll \\\\\\\\\\ m 9e lllllllllfíllllll I f lilám PE Hllllfll cp as Hlllllll1 a L15 110 íl OE B mnu lim Pečeme v dobře vyhřáté troubě do růžová a pak vychladlý krájíme na větší kostičky. Podáváme ho k polévce zvlášť na talířku. Polévka z kosti s krupičnými noky. Polévku z kostí a usmažené zeleniny upravenou dáme do hrnce a jakmile začne vřiťi, zavaříme do ní tyto krupičné noky. Rozšleháme na míse jedno celé vejce a p"' dáme k tomu dvě lžíce vlahé vody s několika kapkami dobrého polévkového koření smíchané-Mezitím utřeme na misce kousek sádla nebo másla ve velikosti lískového oříšku s trochou sob'-přidáme k tomu ušlehané vejce a za stálého míchání přidáme ještě 3 lžíce krupice a 2 lžíce mouky. Z připraveného těstíčka vykrojíme na zkoušku lžičkou jeden nok a dáme ho vařiti; neroz-vaří-li se, jest těsto dobré, jinak přidáme jeSt© trochu mouky. ew VfíCÍ P0lévky havarujeme pak lžičkou- íSS) ve víicí polévce'menši noky ( SSSř^ *s 5~7 minut povařiti. taSSKL"? P°lévku pak, nez ,JeíoultrtTv d0 misy> o^řeníme sekáno* zelenou petrželkou a neseme na stůl. 34 | y i i|iin|ini|iiii|iiii|iiM|iiii|iiM|iiii 812 Ĺ 9|S , SE , Wg 71 EE 81 212 91 h2 i íi j i 111111111 012 , 6 Zapražená polévka s mozečkovými knedlíčky. Do uvařené polévky z kostí a zeleniny dáme dvě lžíce světlé máslové jíšky, dobře rozkver-láme, necháme několik varů přejiti a pak do ní zavaříme tyto mozečkové knedííčky: Menší kozlečí mozeček spaříme, zbavíme ho všech blan a krevních žilek; pak ho dobře na malé kousky rozsekáme. Třeme na misce jednu lžící másla nebo umělého tuku s jedním vejcem a trochou solí; do dobře utřeného, špetkou pepře zaprášeného, přidáváme po lžících onen rozsekaný mozeček, třeme dobře a mezi třením přidáváme po lžících umletou nebo strouhanou housku. Pak vše ještě rukou zpracujeme v tužší těstíčko, okořeníme špetkou strouhaného muškátového oříšku. Jestli jest těstíčko příliš řídké, pak přidáme trochu sypké mouky a ještě jednou dobře vypracujeme. Uděláme z toho na zkoušku jeden knedlíček a zavaříme ho do vřící polévky; nerozvaří-li se, tedy činíme z těsta rukou, smočenou ve studené vodě, menší kulaté knedlíčky ve velikosti lískového ořechu a dáme je do vařící polévky zava-řiti; podle velikosti vaříme je as 5—7 minut. Polévku nalijeme pak do mísy, podle potřeby přidáme trochu dobrého polévkového koření a okořeníme ji, než ji neseme na stůl, lžičkou na drobno nasekané zelené pažitky neb petrželky. 35 do Polévka z kostí s houbovými noky. Do hotové polévky z kosti s usmaženou hnědá zeleninou připravíme si tyto houbové noky. Dáme na síto 2 lžíce suchých hříbků,dobí® j^ho děnou vodou propláchneme, dáme je do n hrnečku se víící vodou uvařiti; uvarene Pavetló díme, polévku z nich přilijeme do oné prtf>r polévky z kostí, a houby na drobno nožem káme. vteos^ Dáme na misku kousek másla ve ve vlašského ořechu, přidáme k tomu šPe|* . ^ a špetku pepře, půl vajíčka, ony usekané ho vše dohromady dobře utřeme; mezi třenun ť . dáváme dvě lžíce strouhané housky a jednu krupice. Když je vše utřeno, zpracujeme to ruko^ino ne příhš husté téstíčko; zkusíme z připraven ^ těstíčka udělati jeden nok a zavaříme h° zkoušku do oné polévky. Rozvaří-li se, T>ak v dáme jednu lžíci sypké mouky. Do vřicí polévky zavařujeme pak noky jsme lžičkou, smočenou ve vřicí polévce, '« stíčka vykrajovaly a vaříme je podle velilo as 7 minut. Uvařenou polévku zlepšíme podle potřeby lévkovým kořením a okořeníme drobně sekant zelenou petrželkou nebo pažitkou. Zelná polévka ukrajinská. jež tě- káčkem nebo n0zem"02Stvím vody, osolíme a řene menu., Vezmeme lžíci omastku, saum lého tuku a dáme na pánev rozpáliti; mezitím si usekáme iednu menší cibulku na drobno, vhodíme ji do rozpáleného tuku a necháme zapěniti; pak přidáme dvě lžíce mouky a za stálého míchání připravíme si z toho zlatovou jíšku. Tuto smícháme s trochou studené vody, dobře rozmícháme, aby se neutvořily z toho knedlíčky, a zavaříme pak do onoho uvařeného zelí v polévce. V menším hrnečku uvaříme si na měkko dva nebo tři na malé kostečky nakrájené brambory a měkké do polévky zamícháme; přidáme k ní dvě lžíce na drobno rozsekaného tučnějšího uzeného masa, dobře vše promícháme a neseme polévku, špetkou pepře okořeněnou, na stůl. Hovězí polévka se slaninovými knedlíčky. Hovězí polévku s osmaženou zeleninou hnědou procedíme, dáme do hrnce a zavaříme do ní tyto slaninové knedlíčky: Usekáme si as dvě lžíce tučnějšího uzeného masa nebo slaniny na drobné kostečky. Nakrá- 37 |||||||||||!i!iiiiii|iii!|iiiijiiii|!!ii|iiii|iiii|iii d 1 il 1 2l ' 3l 4l 5l QE 612 , 812 . ZE 9|2 , SE , jíme jednu žemhčku opět na menši KOb ^eflýjn dáme s onou rozsekanou slaninou neDo masem na lžičku sádla zasmažiti. Niezix ^ láme si z jednoho celého vejce, ze ctyr ^dš* lžic mléka a dvéma lžícemi sypké m°u^' 0nu kapání, do kterého dobře zapracujem t0 osmaženou housku s uzeným masem; ůl ^gkV patřičně osolíme. Jestli.je to snad na kne příliš řídké, přidáme ještě trochu mouky- {U-Zkusíme jeden knedlíček zavaíiti; r0Ä zn0-je-li se, tedy přidáme ještě trochu mouky a vu tésto dobře propracujeme. , me^1 Z těsta takto připraveného tvoříme évCe knedlíčky — noky a vaříme je ve vftci P° as 10 minut až čtvrt hodiny. . „vanovl Polévku dáme na mísu, okořeníme ji. sf^ petrželkou nebo pažitkou a neseme na stul. Různé pokyny hospodyňce. O mouce. Kupujeme-Ii mouku, tedy zkusme, zda není "orka; dobrá jest chuti nasládlé. Na kned/íky bereme vždy mouku krupičnou 0, sypkou, nebof jen z takovéto mouky obdržíme Kfiedlík bílý, kyprý, chutný a vydatný. Na buchty, koláče a jiné moučníky béřeinc nasi českou mouku nulku; můžeme též použiti ftiouky čísJo 1, není to však žádnou šetrností, lebof těsto z mouky hrubší jest těžší, nenabude a Pečivo z ní není právě to nejlepší. P Na jíšky tére se mouka černější, třeba 1. oiiďirie však opatrný, aby nebyla hořká, nebof uskou z ní upravenou zkazily bychom připravo-Va"e pokrmy. Na lívance je nejlepší mouka ječná, nebof z ní •isou lívance nejchutnější a nejvýživnější! jve vdolkům používáme bud pšeničné jed-icKy nebo ještě Jépe, pěkného prvního žitného Pražku. Pr» Přípravě perníku můžeme užiti mouky 41 černější, a to bud pšeničné jedničky aneb i mou- iPrílľ-11^ Před "Potřebením má se vždy přes «-mne síto mouční přesíti, neboť tím odstraníme hmv/ľlrS> hrudky delSím ležením povstalé, sein- .Uka Prosát™ vyvetrá, zkypří a pak se s ni mnohem lépe pracuje. chámeH í0ÍfU u kamen ohnváme aneb spě-mícháním íame ji na mísu na Plotnu a pro" těsto z ní hui i U naP°máháme zahřátí mouky; z mouky nezahrá é06 * ^ "eŽU ^ O tucích. věnování J nemaiící dosti volného času ku na PríkladSs'5ľe í0mácnosti, kupují rády tuky, že tím ušetří ■2' ' iiž vyškvařenč, a myslí si, v§ak mylný nähle"! tak 1 PalÍVU5 ÍeSt *' Lůj od řezníka ■•'» zbytky loje «tT 312 vyskvařený obsahuje často ných PnpáleS°Vého nebo kozíh0' zbytky ji~ iiž zaPáchajícíhn °™astků' někdy 1 zbytky loie škvařen, čímž Uáic zpravidla silněji vy-1 chutí. Upravím ,nabyvá nepříjemných vůní omáčky atd tu r 2 tak°vého loje jíšku do zíme. " 11 pravidla pokrm takový zka- Nejoblíbenějšim t i sádlo. Oboje však x ovšem iest másl° a drahé, takže sknr l6Stě 1 dnes Jest nepoměrné se nákupu jich každá hospodyně vyhýbá Doporučuji proto vřele uiívati stolních, dobrých margarinů jak k úpravě masa, tak i moučníků atd. Já sama, ač jsem mívala velkou antipatii proti Margarinům, užívám již dva roky s nejlepším úspěchem ve své škole kuchařské stolního margarinu Sana i Axa, a mohu říci, že jsem jimi velice spokojena. Připravujeme z nich ty nejjemnější moučníky, které v některých případech jsou lepší než ze samého másla! Margarin tento se nekazí tak rychle jako máslo a při tom jest o polovinu lacinější. Sádlo kupujme vždy syrové; nakrájíme je na menší kostky a opatrně, za stálého jím míchání, škvaříme je tak dlouho, až škvarečky začnou zioutnouti. Pak je ihned odstavíme, procedíme a škvarky dobře vylisujeme. Dostaneme tak sádlo pěkně bílé, velice chutne. Zbylé škvarečky dáme znovu na rendlík a necháme je znovu na plotně ještě pěkně zrůzo-veti; chutnají nám horké na chlebíčku anebo jich Užijeme k náplni bramborových knedlíků, k úprave chutných škvarečkových placiček atd. (Viz m°» knihu »Úsporná kuchařka., páté vydaní.) Uiceme-H sádlo vyškvafiti tak, aby nám dlon-nou ůobu vydrželo, pak musíme je ^y'skv^' van více, než jak vpředu udáno, neboť sádlo °V nam mohlo zplesnivěti. . „ ■Buďme však při tom velice opatrné, aby se *?m P/i škvaření sádlo nepřipálilo; bylo by za-^outle a nepříjemné chu(i! 43 Skvaříme-li si doma lůj, pak kupme si pekný písní lůj, nakrájíme ho na kostky a škvaříme tak dlouho za občasného jím míchání, až škvarky lůj úplně vypustily, avšak opatrně, abychom ho nepřipálily. Když máme lůj vyškvařený, tu můžeme do něho přidati as osminu svařeného, vlahého mléka a dobře ho s ním promíchati; obdržíme tak lůj velice jemné chuti. Stolní margariny i druhé omastky chovejme vždy v suché, dobře větrané a chladnější spíži, nebot se tak rychle nekazí a jakosti své neztrácejí. Nemáme-li podobné zásobárny, pak kupujme vždy jen tolik, co v několika dnech spotřebujeme. I. týden. Příkrmy. Omáčka rajská s knedlíkem. Dáme % malé rozkrájené cibulky se lžící sádla zapčniti, 3 kostky cukru, bobkový list, štipku dvmiánu, 4 nová koření, 8 pepřů, hřebíček a kousek skořice; na rozpěněnou cibulku dáme pak 5 rajských jablíček (na "A litrový hrnek omáčky). Jablíčka necháme dusiti, až jsou jako povidla, Pak nalijeme na ně polévky a polovinu voay, 1 až 2 lžíce jíšky na sádle nebo loji, nechar"e zavařiti, prolisujcme, přidáme podle chuti ocw (as 1 až 2 lžíce), osolíme a vůbec podle cmm "Pravíme. Místo jíšky můžeme omáčku zalwsm 4—5 lžícemi smetany, do které přidáme 1 lžíci mouky a necháme povařiti. Jest velice dobra. Obyčejné knedlíky. Půl kg sypké mouky dáme na mísu, osolíme 'zicí soli, přidáme kotlík mléka, rozředěného trochou vlažné vody, do kterého rozkverláme bud celé vejce neb jen žloutek; zaděláme vše v řid-i těsto, které vařečkou dobře vypracujeme, 45 □I ! -J ' 2\ 3 4 si a 7l a a 10 il E , EE . 5E US OE B □E 6E , 8E , Z 2 9E SE , ť| aby se na vařečku nechytalo, a tvořilo vetší puchýře. Pak do těsta as půl hodiny odpočatého vmícháme 4 žemličky na kostky nakrájené a těsto znovu vypracujeme. Necháme je znovu as půl hodiny odpočinouti, nebot tun se stane mnohem kypřejší. Odpočinuté těsto rozkrájíme na pomoučeném vále na kousky asi jako pěst velké, ze kterých vyválíme podlouhlé bochánky — knedlíky. Zaváříme je do vařící zasolené vody a vaříme je podle velikosti 20—25 minut. Když jsme knedlíky zavařily, tedy je po nějaké chvíli vařečkou ode dna hrnce, ve kterém je vaříme, opatrně nadzvedneme, aby se nám ke dnu nepřivařily. Vyndáme jeden z nich, v půli ho nožem přeřízneme; nelepí-H se ve středu k prstu, pak jsou dosti vařené. Uvařené rychle rozkrájíme (jinak se po chvíli srazí a jsou pak tvrdé) a dáme je do pařáku. Zbudou-li nám nějaké knedlíky od oběda, tedy připravíme je třeba k večeři s vajíčkem. Jest to chutný a při tom sytý příkrm. Čočka s párkem. Přebranou čočku vypereme ve studené vodě, zasolíme a dáme vařiti do hrnku. Na % kg čočky dáme na kastrol nebo do hrnce vody tolik, aby byla čočka potopena, a malou pokličku, která pevně přiléhá, dáme na čočku dovnitř hrnku. Aby se nevařila ob zrno, občas s ní zatřepáme, aby spodní přišla též nahoru, trochu teplé vody 46 • t čočka měkká, tedy časem iffOH^SfolUě, když změkne, ji odcedíme.*) Cocka sui Čočka na kyselo. Vlítli... Uděláme ze sádla řídkou jíšku; dáme do půllitrového hrnku 2—3 lžíce octa, sůl, 2 kostky cukru a 2 lžíce jíšky dobře povařiti. Když dáváme oběd na stůl, dáme do té omáčky odce-zenou, měkkou čočku var přejiti. Kdyby se tam dala čočka dříve, tedy by ztvrdla. Omáčka musí býti sladkokyselá. Anebo dáme čočku na mísu, omastíme smaženou cibulkou se sádlem a omáčku kyselou k ní s hovězím masem podáváme. Jindy dáváme též k čočce karbanátky, párky i klobásy. Bramborové knedlíky s povidly. Uvaříme X kg brambor (nebo 6 velkých) ve slupkách, pak je oloupáme, dáme na vál, rychle je na něm válečkem rozmačkáme, přidáme 16 lžic mouky, 8 lžic krupice, osolíme a jedním vajíčkem zaděláme v těsto. Je-li těsto husté, přidáme trochu mléka, je-li řídké, přidáme trochu mouky. Těsto dobře propracujeme, pak vytlučeme válečkem, nařežeme větší kousky a nadíváme je tuhými povidly. Zaváříme je do vařící *) Na čočku neb hrách nalijeme vždy vařící vody; luštěniny jsou chutnější a nerozvarí se tak snadno. Chceme-li však čočku a hrách na polévku rozvařiti, dáme vařiti do studené vody. 47 6e , se , 42 9E , se . *e , ep 812 l|2 OE B Bramborové knedlíky. Rozstrouháme na masovém mlecím strojku 1 kg vařených teplých bramborů, nebo ie válečkem rozmačkáme, posypeme je 20 dkg syP-ké mouky, lžící soli a doprostřed dáme 7 dkg krupice, kterou naběračkou horké vody neb horkého mléka spaříme. Pak přidáme 1 vejce, vše dohromady spojíme v tužší těsto (vajíčko může se vynechati). Rádně těsto vypracujeme, pak z toho krájíme kousky, doprostřed dáme kousek tuhých povidel, pak knedlíky ve velikosti pěsti vyválíme v mouce a vaříme-ie ye slané vařící vodě 15—20 minut. Uvařené drátěnou naběračkou vyndáme, polijeme rozpá' leným sádlem a sypeme do zlatová osmaženou strouhanou houskou. Bramborové knedlíky na jiný způsob. Jeden kg od předešlého dne zbylých bramboru na vale rozstrouháme, přidáme k nim 20 az 25 dkg mouky, ve které jsme rozdrolily 4 dké sadla neb stolního margarinu, lžíci (rovnou) sob a dobre to vse spolu promícháme; zaděláme to půlkou neb celým vejcem a 2-4 lžícemi mléka v těsto, které dobře vypracujeme a válečkem vytlučeme, až jest hladké a se nelepí. Z těsta upravíme jeden knedlík as jako pěst velký a vaříme ho na zkoušku ve vřící vodě 10—15 minut. Pak ho rozřízneme v půli a zkusíme, zda se do něho prst neboří; v tom případě je těsto dobré i knedlík správně uvařen. Je-li snad příliš měkký, tu do těsta přidáme mouky a znovu je dobře vypracujeme. Pak knedlíky plníme nepřipravenými povidly a vaříme je ve vřící, zasolené vodě. Uvařené dáme na mísu, mastíme je vřelým sádlem a sypeme buď do zlatová osmaženou houskou (strouhanou) aneb i tlučeným, slazeným mákem. Knedlíky můžeme plniti i rozsekanými posole-nymi skvarečkami; pak mastíme je sádlem s cibulkou do zlatová osmaženou. V době čerstvých švestek můžeme knedlíky Plniti vždy jednou švestkou, pak je ovšem tvoříme přiměřeně menší, aby pouze švestka byla tence testem obalena a vaříme je pak jen asi ° "ľ1""*- Mastíme je rozpáleným sádlem a sy-ľwľ, * stJ,ouha"ým syrečkem nebo slazeným tlučeným makem. um a BE ml,imnmjin!j||ll)lllllllll|lHI|IUI|l.mnnr 1 a\ 1 4 Bl 71 Hl 3! 41 912 51 SIS W5 110 ll 2E US OP i 6 Vuřty na paprice., dvě Vuřty se nakrájejí na koláčky nebo na podélné Půlky a dají se na zapěněnou c o dusití (na 4 vurty as H cibule lžid ádl^ dáme štipku papriky, necháme do zluta usn 49 zalijeme trochou polévky ^^'^.^rS vuřty tam dáme dusití na nckohk mnut. «. kverláme špetku mouky v trochu vode neň selé smetaně a omáčku tím zahustíme. Rouc se oklepou od cibule, vyndají do jiné nadoDKi omáčku na ně přecedíme. Je-li malo husta,_ P» se ještě trochu mouky. Knedlíky osmažené ^ na páře ohřáté k tomu dáme a obdržíme dobré a levné jídlo. Taktéž sc mohou vuíty J»* řízky obaliti a smažiti. Párky neb vuřty na paprice na \íný způsob. Na rendlík dáme lžíci stolního margarinu ^ lžíci drobně nakrájené cibulky zapěniti ^s^cl,n0 as na 4—6 párků nebo vuřtů); do zpénénel -přidáme půl kávové lžičky dobré, sladké, růžo papriky a necháme to chvíli zaškvířiti. Pa^v?í§i dáme k tomu tolik mouky, aby z toho byla řvy jíška, kterou necháme ještě zasmáhnouti, naC nalijeme na ni trochu studené vody a dobře promícháme, aby se nám neutvořily knedHčW' žmolky. Pak teprve zalijeme to slabší vla,n, polévkou z kostí nebo trochou vlahé vody, dQ\ šené několika kapkami polévkového koření a »j£ cháme to chvíli povařiti, zahoustnouti. Do vlT čího dáme pak bud párky nebo na plátky nakf'1' jene vuřty, které v tom necháme as 5—10 povařiti. . Takto upravené párky a vuřty zůstanou Pělcíl° šťavnaté. 50 jllllllllllll l|llll|llll|lllllllll|IHI|lll iiiiiiiiimiiiliii ÍÍÍ11TÍTI 1 " 1 1 [ 1 1 1 1 ! 1 ll 21 3l 4l 5l Bl 1 71 bI 91 01 11 2 . ť|2 j Ej2 j 2p 1 1 Bramborová kaše. r Oškrábeme 1 kg syrových brambor, rozkrájíme je na čtvrtky, a dáme je do vařící slané vody vařiti. Když jsou na měkko uvařené, pak je scedíme, rozšťucháme a do hodně rozmíchaných přilejeme horkého mléka; podle potřeby Prisolíme. Rozkrájíme na nudličky cibulku, dáme ji na sádlo nebo máslo zapěniti; lžicí naděláme do kaše na míse důlky a cibulkou polejeme. Vodu scezenou z bramborů uchovejme pro polévky. Zelí. Rozkrájíme zelí, spaříme je vařící vodou. Na kastrol dáme na malou hlávku % rozkrájené cibulky na lžíci sádla zapěniti. Odcezené zelí tam damc, osolíme, okmínujeme (tak štipkou), osladíme 2 kostkami cukru, okyselíme 2 lžícemi octa a dusíme to hodinu; dle potřeby přilejeme vody, Pak zapražíme lžičkou mouky a necháme zaVa-nti. Podle chuti pak buď okyselíme neb osolíme. Nové brambory. Brambory se oškrábou (pro 4 osoby asi 1 kg) a uyaří se ve slané vodě, do níž se přidá trochu Kmínu a kousek zelené petržele. Dáváme-li je nin0 příkrm "a stůl, mastíme je máslem a sy-1 le strouhaným tvarůžkem (osoleným). Brambory na kyselo. Vyprané brambory oloupáme, na půlky r°z" krájíme, osolíme a dáme vařiti. .Přidáme 2 lzice 51 13 OE B octa, H cibule do žlutá na sádle usmažené a dve lžíce růžové jíšky (když nám počínají brambory měknouti). Zvlášf v hrnečku vařily jsme 12 pepřů, 5 nových koření, 1 bobkový list a Špetku dymiánu. Když se nám koření hodně povaří, do bramborů procedíme, podle chuti prisolíme neb přikyselíme. Zbude-li nám kousek hovězího masa, na kostičky k tomu rozkrájíme. Jest to dobrá, sytá večeře. Bramborové placky. 5 větších studených, vařených bramborů roz> strouháme, přidáme % kg sypké mouky, lžičku soli, 2 lžíce sádla a jedním vejcem dohromady spojíme. Je-li hmota příliš řídká, přidáme tolik mouky, abychom měly těsto vláčné. Rádně válečkem vytloukáme. Pak kousky bramborové nmoty na pomoučeném vále rozválíme a na P°; mastěnem plechu nebo plotně (jako na lívance) prudce pečeme po obou stranách. Pekou-U sc nS* J-T tvrdé- Placky můžeme Podávat> flSÄW sádlem a Posolené anebo dáme tíx?dé plack* teplé osolené vepřové ZÍZl\ í,1 S^iako omelety a hodně teplé se Bramborové koblihy. Totéž těsto, ale rozválíme ho silně ve V# prstu a nakrájíme skleničkou nebo tvořítkem »a □I ' li ' 2l □E 615 . SE 52 • |IIIIIIIII|IIII|IH U III 1111)11 3 A '5! 1 61 TnTrpTTVpr 7l ZE 912 , SE . W. 81 9l EE , 2E LE OP ^rfTTÍTI ilo 1 koblihy malé koláčky. Tyto wchgj» Si prudčeji do žlutá opéci. Pak ie sioz ^ yodoUj mísy, polijeme vařícím uileKcii ^ (napa. ihned scedíme a necháme Pfl«* _vrubem, rozliti). Pak je polijeme rozpustený nii m perníkem Páleným máslem, sypeme strourw y sádlcnl nebo tlučeným mákem, aneb je v' koU; též je a sypeme strouhanou smaženou 1 kQUi jak je • můžeme jen politi povidlovou 01» již v knize této popsána. Szegedínský guláš se zelím a bramborem- ^ Vepřové maso s kozičkou,z nohy ^a%ndlík bůčku, na větší kousky rozkrajun^^ drobne dáme 1 lžíci sádla, do toho pak /> neCfcáme za-rozsekanč, na špičku nože PaPnKy' 0iíme a nežloutnout, pak tam maso dáme, . ^. oDčas cháme dusiti do měkká asi 15-f3 .*.GÍ mouky, vodou podlijeme. Měkké zahustit^ 0máčku kterou jsme v trošce vody rozkve:n ^„ kysa. necháme zahoustnouti, přidáme ?°varu přejiti-né zelí, a vše necháme několik bory. K tomu podáváme vařené, loupané o Prejt z krve (náhradou kroupových Jettte s bramborem na cibulce a zelU- ^ Dáme vařiti Ví kg velkých krup, ^"vaříme dříve vypraly ve vlažné vodě. M vérnaso. *) Na prejt béře se vždy velmi t^^gíSé sádla-nejlépe „lalok" (podkrčí),aneb 1 kousek syř 53 1 '* s í ve studené vodě do měkká UsUoáUuí). v hrnku vafíme K kg vepřového masa y_ Ja. Polévku muzeme prílev ati v n.a patll\, Měkké maso jemrtě usekáme a stefflK do měkká vařenými, smícháme. Pridame vou krev a trochu té mastné polévky, s>"£• > c majoránku a trochu utřeného česneku. NaJu áI iiiwj"'--------- — - uším to na pekáč a prudce v troubě pečeme, krev zčervená (20—30 min,). Podáváme sd» borem a zelím. Buchty neb koláče s tvarohem, mákem 3 povidly. Dáme na mísu '/> kg jemné mouky, * _ cukru, lžičku soli, citrónovou kůru, trošinku n škátového oříšku. Mouku dáme na kamna oWí ' zejména, je-li to v zimě. Dvě dkg kvasnic se r ředí ve vlažném mléce s kostkou cukru, y chou mouky, uděláme řídký kvásek a "eC ,ti) na vlahém místě na kamnech vzejiti (vykyn°u. Vykynutý rozkverláme, do mouky nalijeme; » nek od kvasnic _ do něhož % vajíčka tozkV« lame - vypláchneme mlékem do mouky, P" me tež i rozstrouhaný vařený brambor, tři W rozpuštěného vlažného sádla vepřového «eDlí husího. iKTuSt°^Smí býU « husté, ani řídké;j£ treba, pndamc mléka nebo mouky a řádné gsj vařečkou vypracujeme, až se nám na něm tvo puchýře. Posypeme moukou a necháme zv°» kynouti na kamnech. Za pul hodiny máme tes* 1 54 čeme n- vytálmutiiu dosti. rsa y oUtu oZÍe-d0 "l l£í které acháme ^ymažemeydky bochníčky, ktetc ^egM a pro^ me Z nÍChÍkem "eb °^Sv^l-- P<*e" děným vaitfkem m naa plníme mze prudce11, no buchet a Nádivky d0 , ,tí Mák k van" leme v <™'»LS =»" "JS Se«'feÓ>-M!a 11 21 612 812 3> 4 212 ue 0,5 1 9P 512 , f ' E12 1 vanilky nebo květu, smísíme a máme tak tvaroh výtečné chuti. Povidla. Jsou-li tuhá, rozředíme je teplou vodou, pf dáme citrónovou kůru, tlučený hřebiček, rumu nebo jiného likéru a cukru podle chuti. J ablka. Rozstroubaná jablíčka dáme na kousek m'tf^Q (.3 velká jablka a lžíce másla), přidáme 2 izic cukru a necháme dusiti do měkká. Do vycnia " lých povidel přidáme citrónové kůry (přidáme-trochu bílého vína, jsou dušená jablka Jemnel*1' a tlučené vanilky.*) Šimlova nádivka. Roztlučený nespařený mák smícháme s tvarohem, aby to bylo vláčnější; je-li tvaroh sucn>< nebo syreček, přidáme kyselé smetany neb mléka a cukru podle potřeby. Nádivku tu na kolac namažeme a bustou kyselou smetanou ještě P0' kropíme. Nádivka z b r u s i n e k. Jest to rychlá a dobrá nádivka. Vezmeme \í}c\ brusinek i se Slávou. Je-li třeba, vezmeme vic« *) Jablka mohou být nadaná ínprtrwralá) Rozstrou; liaií se i ^fÍÉí^^^^S0^ tfjg tlučeny cukr. sto, byly sladké, tSu cttonové f& a štipku škorice a hřebičku, a vychladlé husté n» těsto namažeme. výtečnou nad, k Sypán Wa nebo marga- - • čerstvého masla' ^ aSÍ Vezmeme «M£ etf**Ä ** %o rinu, lžíci vanul^ mandli. rfoo 10 sladkých jÄ^^i čujeme. Je-U . koláče su mandly ^ mouky. De am6 iaV'laCe ^avrChu non zavriem^ «T é KoV ^ nav dívku; iest t0 L airi0u, Kl ; sypati nádivkou máslem pokropí ciba^ dáme lU Dámenasádno^k^^ neme, nakrájí^ dusit »^áme rozpěněnou dfPrft&B* «^1*» <*°r dáme 2 vajíčka, 1 fis0líme. a podle potreW ľ špetkou pepře- dáme do hrnku J-jJJ p0kl^U oPétP<*U vodou, uvnitř píikloP^e 57 ob zrno nevaril, 'll 56 fcfcfc? v»te 2»,, a «°o|Ses=»le, podle ti?'';"5' «««• 0b£a! ,r ha,«ätanä.° S bran,b°rový,ni v íí8Ího Sdb Přid^e 5fe rýži na dva ;ieb S^S í-S /.pcháme onľPrového (a*i za S Př%aly r "lž "Vchom P°d D<*K&-»vaFp„,>ťvrt b*y- Je-li r^„om #8 míchnK, k°u v ľ,''10 sádlo zdárné' SE ryzi "a dva (a*i za S Pľi,(ívalv r "lž tchorí D°d mk^~ v/še udáno, až máme rendlík plný; necháme roube prudčeji rozpéci, zalijeme koflíkem J<-Ka, do něhož jsme 1 vejce rozkverlaly. a pak ecnáme v troubě do růžová dopéci (asi H hod.). Chlupaté knedlíky bramborové kynuté. , Rozsírouliáine 4 syrové brambory, polijeme na Sl»cu (aby zbělely) studenou vodou, v utěrce vy-mačkáme, dáme na mísu, přidáme dvě vařené 'sfrouhané brambory, 6—8 lžic sypké mouky a lrochu soli. Do malého hrnečku dáme 5 lžic "ué-ka, i kostku cukru, 2 dkg kvasnic a necháme "a teplém místě vykynouti. Pak tím rozkver-'a"ym zaděláme tužší těsto, řádně vypracujeme a necháme asi hodinu na kamnech kynouti. Na-0eračkii máčíme ve studené vodě, tvoříme jí fnedJíky jako pěst velké a vaříme 15-20 minut ^vařící, solené vodě. Uvařené knedlíky proběháme, aby se nám nesrazily. Chlupaté knedlíky bez kvasnic. . ^ozstrouháme 4 syrové brambory, dame na J''0 a Prolijeme studenou vodou, v utěrce bram-d°rý hodně vymačkáme, dáme na misku, W-s^'.llc k nim 2 strouhané vařené brambory, HM*? m ' a rozděláme to koflíkem mléka nebo pod-a asI'm- Zejména podmáslím nám tes o zběU co flabl'de. Přidáme tolik mouky, abychom do-Wľ ř»žší tgsto. Vaříme jako předešle. Uva-e Podáme maštěné a se zelím. 59 a 8E Ulili Bl 7, z'2 9'5 se , '"''"T'rPPPBi " ?! ' 8í Sl^ff--T LI5 05 6 r- I Vepřoví vrabci. (Odrezky tučného Jí kg vepřového masa.) Koupíme kousky masa od sádla odřezané a nňme na rendlík, osolíme, okmmujeme, podlijme trochou vody a necháme v troubě do měkká upéci; měkké pak dáme ke knedlíkům se zelím. Trochu sádla sleieme, aneb tyto do hrnku vložíme a sádlem zalijeme. Vydrží dlouho a ic to pochoutka na chléb. Szegedinský guláš se zelím a bramborem. Uvaříme % kg brambor, pak je oloupáme, roz-strouháme, přidáme 16 lžic mouky, 8 lžic krupice, osolíme a jedním vajíčkem zaděláme na těsto. Je-li těsto tuhé, přidáme trochu mléka, je-li řídké, přidáme mouky. Těsto dobře propracujeme a válečkem hodně vytlučeme. Pak tvoříme hnízdečka, vyplníme je škvarečky a knedlíky zakulatíme; zaváříme je do vařící zasolené vody a necháme je vařiti 15—20 minut, omastíme sádlem a posypeme smaženou houskou nebo cibulkou. Sekané maso. Zbylo-li nám od předešlého dne hovězí maso, pridáme k němu kousek vepřového tučného, a obe rozemelcmc nebo na prkénku drobně rozsekáme. Do rozemletého přidáme močenou housky vejce, špetku pepře, smaženou cibulku a dle potreby strouhané housky. Vše zpracujeme a 60 Sní 2Í°^Io£ ŠÍŠku' ťuř0 užitné na vy- Zelí naložené. Naložené zelí vypereme a dáme do kastrolu žov vody* přidáme fousek sádla, do řfl-Va usmažené cibulky, moukou zaprášíme, /"e do zelí, necháme zavařiti a podle chuti ftízek s mrkví a s bramborem. tvlrfCJ> řl'zek zoav'me bílých blan (byly by r(ič), osolíme, naklepeme, obalíme v mouce, ejci a strouhané housce a smažíme na sádle margarinu. Když se řízky dopékaií, propí-Jia^e j-e vidíičJf0Uj aby z nícii pára vyšla; zů-aiou měkké. Je-li sádlo hodně rozpálené, což ' svř !"e' v,ožíme-li do něho drobeček, jak bude nechá teprve ijak íam řízek dame- 0mastek P314 jf ctl^e chvíh stati, opatrně sleieme a opět v Síi1ažení upotřebíme. Pečeme 5—10 minut no«<5ni omastku. Mrkev dušená. ~-5°ikrájíme asi 6 větších mrkví na silnější mina cjj^ naložené není dobře práH — neb tu zelí Přf,is kysel'"0110 ztraíí' leč tenkráte' ie'11 jřž S 3 dličky, dáme do litrového kastrolku do vařící vody dusití (lžíci sádla neb másla na 3 mrkve), zasolíme a přidáme 4 kostky cukru. Když jest měkká, rozkverláme v trošce studené vody lžíci mouky a tím ji zahustíme. Mrkev musí býti sladká. Kedlubny upravíme rovněž tak jako mrkev, jenže nepřidáme cukru (případně nepatrný kousek), 3 kousky nového koření a štipku pepře a květu. ■ nomazaný PÍe<* Pak opatrně ^^potfemé a dWjflg vložíme, na povrchupadlém v ség.™^ trouby (dobře prohrate asi posy pečením potíráme závinjsaůl* peme vanilkovým cukrem. Jablkový závin. Nasypeme na vál Y\ kg jemné mouky; do koílíku dáme vlažné vody, asi lžíci másla (rozpuštěného), štipku soli, tím mouku zaděláme, hodně vypracujeme a 15—20 minut hněteme; těsto musí býti řidší, vláčné. Přiklopíme teplým hrnkem nebo kastrolem a necháme asi hodinu odpočinouti. Poprášíme ubrus moukou, těsto tence vyválíme a vytáhneme. Pozor, aby se nepotrhalo. 2 housky nebo 2 rohlíky strouhané ' dáme s kouskem másla ve velikosti lískového ořechu do trouby usmažiti do zlatová. Vychladlé nasypeme na závin. Oloupáme a rozkrájíme 10 jablek na tenké lístky, jež klademe na housku tak, až jest všechno těsto pokryto, posypeme tlučeným cukrem se skořicí smíchaným, k čemuž rozkrájíme 10 sladkých mandlí, 3 hořké utlučeme, přidáme lžíci očištěných hrozinek, něco strouhané citrónové kůry a závin máslem nebo rozehřátým sádlem pokropíme. 62 \\\\\\\\\ m , «P . ,S,.,i,äiiliÄikw 6£ , HP .S„\„5 II. týden. Povidlové kynuté knedlíky. Na mísu „ dáme půl kg sypké mouky a 1'^ soli; do koílíku vlahého mléka dáme kostku c kru, lžíci mouky, 2 dkg kvasnic a necháme to 1 kamnech zkynouti. Zkynuté nalijeme do mouKv přidáme k tomu trochu vlahého mléka, v které isme rozkverlaly 1 vejce i půl kávové -žluti A. Kejřové do těsta a zaděláme to v W», těsto, které vařečkou dobře vypracujeme a P1 kryté na kamnech necháme as půl hodiny K»a nouťi. Z vykynutého těsta krájíme kousky plníme hustšími povidly nebo oloupanými kral nými jablky, třešněmi, višněmi, švestkami* " růvkami, ostružinami anebo kousky pomoranc. • který zbavíme peciček (jinak byly by no^nv Hotové knedlíky, necháme na vále asi á bodm^ kynouti a házíme je pak do trochu zasolen vřící vody vařiti asi na 10 minut, podle t0li°» jak jsou veliké. Jeden knedlík na zkoušku rO»' trhneme dvěmi vidličkami a tak nejlépe se P1'6' svědčíme, jsou-li uvařeny (neboří-li se prst něho). Nesmíme jich dáti mnoho najednou variti a musíme dbáti, aby měly vždy dosti vody; uvařené dáme do pařáku a rychle jednotlivé jetůničkou propícháme, aby se nesrazily. Mastíme; j sádlem a sypeme tlučeným mákem s cuKrem. aneb máslem a sypeme je syrečkem. Bramborový salát. Uvařené teplé brambory rozkrájíme na kostky; na 8 bramborů počítáme 1 cibulku jemne sekanou, špetku pepře a soli, smícháme a uw říme z toho kopeček, který dobrým octem trochu polejeme. Je dobrý ke studeným "ar"""J pečením a pod. Též můžeme přidati T0?se*d kyselé okurky, kapary a na tvrdo uvarene, kostičky usekané vajíčko. Houby (lišky nebo klouzky) na kyselo. Očištěné lišky neb klouzky rozkrájíme na polovinu. Na rendlík dáme lžíci sádla, lzici {< sekané cibulky, štipku kmínu, necnam.e cnvíli Přidáme tam houby, osolíme a nectian dusití. Pak je podlijeme polévkou, zahust ime flíčkem kyselé smetany, do které jsme uKl™m ky rozkverlaly,'a necháme povariti. — ^ podáváme brambory. Vdolky s mákem. Na mísu dáme % kg mouky a do ní 2 uvařené strouhané brambory, lžičku sou a - 55 64 \\\W 6E ■ 8P vp CE m & . 9P.„l„, Lluu uiilnuľ \\\\\\\\\vv\\\v\\wu\u\v 2e ^ S květu. Do hrnečku vlahého mléka dáme kostku cukru, 2 dkg kvasnic, lžíci mouky, uděláme kvásek, který rozkverláme, do mouky nalijeme, přidáme ještě trochu vlahého mléka, 4 lžíce rozpuštěného másla neb sádla, zaděláme vše v pH" měřeně husté těsto, které hodně vařečkou vytloukáme, až se nám tvoři puchýře a těsto se vařečky nechytá. Na kamnech na vlahém místě necháme kynouti %—l hodinu. Z kynutého vyválíme placku silnou ve výši prstu, tvořítkem nebo skleničkou vykrajujeme koláčky, které plníme následující nádivkou: Maková nádivka s řepou. Na rendlík dáme vařiti vypranou bu0" dávne uvařenou rozstrouháme na rendlík, Prl lžíci másla a necháme vše zahoustnoutt. ' přidáme 3 hrsti tlučeného máku, špetku sko ' a hřebíčku, cukru podle libosti. Do vykrajen> koláčů dáme kousek nádivky, druhou P e vinou těsta přikryjeme, hrany k sobě pí"la ut a necháme na vále přikryté as % hod. ky Pak vdolky dáme na pomazaný plech, vrchu je taktéž pomažeme omastkem a D^fLpi v troubě do růžová. Upečené potřeme mleK c (změknou) a posypeme cukrem. Vdolky múze ^ též smažiti na sádle, aneb opatrně péci plotně po obou stranách. Když pečeme Vj* ky na plotně, zkoušíme je na hranách; se nám do nich prst neboří, jsou dosti Upece ^ ale přes to je ještě necháme na kraji plotny rámu dopéci. 66 Jelítko z husí krve. Dáme vařiti V* kg vepřového tučného masa do měkká. Měkké usekáme na male kousKy. Přidáme rozkverlanou husí krev, 1 strou;?an° housku v mléce namočenou, okořeníme štípnou pepře, majoránky, nového koření, zázvoru, osolíme podle potřeby, přidáme lžičku do ?»atova na sádle usmažené cibulky a vše promicnarne. Staženou kůži z husího krku na jedné strane mu svážeme, hmotou naplníme, opět niti zavaz!F a dáme vařiti do vařící zasolené vody 1 ň0,a1""-Může se podávati na stůl teplé, aneb drurry jw na sádle usmažili jako jaterničky »e™ JJEJfc K tomu se podává bramborová kase a ' Taktéž můžeme husí krev upotřebit! na prejt z krup místo vepřové krve. jak ]C v e sc již mezi recepty udáno. Polévka' ve Které ielítko vařilo, upotřebí se s přidáním trocliu vařených krup k obědu. Nudle s houbami. Hrst sušených hříbků vypereme a dáme o studeného mléka 1 hodinu močiti. Mezitímup« víme si toto těsto: na vál dáme cm jemné mouky, 2 vejce a lžíci «*^™^£a. hromady spojíme v tužsi těsto, a rádnéJL J čujeme. Necháme chvíli pod rendlíkem.odpoci nouti a rozválíme je na 3 silnější piacKy. 67 r cháme p0 obou stnná.i ZZTm n^ZSf-[' P0t0m "ozkráií-ň*Z \ ,!",m,t- Pak nudí"! Je v zasolené vaří- Solíme J?"'1 ni,dl"mi s°m' SVÍli SmSit. Pak Povrch nudifPaný' w«<£é« ľ7"18*"* sádlem, * troií rii.mfl2eme Ä, °,trouby Péci- Na koflíken, mil'61? Dolfti 2aDí?USlíy slani"v nebo d0 kteľéh?^ (tím- co í v IT "udle Polijeme V létě J d0]3éc> (va L ajíčko' a ne' menáče Síyž máme čp Iľ ° ztuhnoutí). Udh a Jableu ^lem n3? sko"covým e rendlík piný. Na d ' il 'a 31 lili 111 ,■ j; 11 p. i, 41 51 6. 9E . SE , ťg 7l Cg Dl 'V í°tronh-Pak ,dámC kousky niás!a a necháme žerno „n Pr- JI Péci do růžova- Tak*éž t0 mu" zeme "Praviti z hrušek. Vepřové kůže s turínem. svrív'f d° Varící zasolené vody vařiti kůže od nalfr--' ° Sadla do mékka. Oloupáme turín, vaříc? i-"3 nudličkv a Pak nalijeme na něj 5 Den-°P03 1 z kůží vepřových, přidáme cháme' s n0Va koření> 1 kostku cukru a ne-stmJP do měkká vařiti. Pak turín zahu- nn L T bledé jíšky ze sadIa a rněkké kůže chám * rozkráJené k tomu přidáme; ne-na smi VS-6 Povařit>- zahoustnoutJ. Než to dáme br-imí! pndame několik uvařenýcli. oloupaných • mooru do omáčky a necháme brambory V "', chvíli ohřátí. DřoíS ľePFových kůží můžeme uvařit! ve-yrove nožičky. Bramborové knedlíky ze zbylých škubánků. DřidLVálJdáme 12~14 lžic zbylých škubánků, mličkľ6 nich 1 vejce- 2 lžíce mléka a 1 že" zadsu na kousky rozkrájenou, trochu prisolíme, troch,, V tésto> a je-15 PřílíS řídké, přidáme knedlíkmoi,ky- Necháme chvíli stati, pak děláme vodě l«f V6 velikosti Pěsti a vaříme v zasolené ženo,, .m,nut- Uvařené mastíme sádlem a sma-k nim c!buIkou. Taktéž i dušené kysané zeli n,In výborně chutná. 69 L|2 02 , 6 Tóč. (Šumavské jídlo.) % kg oloupaných syrových bramborů se rOZ-strouhá, dá na síto, přikryje poklicí a nechá vy kapat. Koflíkem horkého mléka sc brambor* spaří na sítě, dají na mísu, přidá se lžička sou. 4 lžíce škvarků drobně sekaných, špetka pepic, majoránky a zázvoru, malý stroužek česneku, utřeného se solí, a na dně hrnku usazený bramborový škrob, 1 strouhaná žemlička, vše se promíchá, a je-li to husté, přidá se trochu toho slitého mléka. Na pekáč dáme kousek sádla husího neb vepřového rozpáliti, a prudce početne do růžová asi 'A hodiny. Pak se to stočí a pod'-1 se k tomu vařené kyselé zelí. Salát ze slanečků. Slanečka mléčného zbavíme kostí a dáme do w?Lm0AM. "a hodmu> t>ak sej na kousky nakrájíme. Mha dáme na talíř, přidáme na tvrdo mÄ'Ä*** a utíeme vše dohromady, na-hoľsľlá r " 2? ik °Cta' aby byla oraá£ka Zr mettv n Tľleme p"dat* několik lžic kysele ničíLíf í "b0k0U misu dame vrstvu vařC' ľene robnř ľTých bra'nborů, které posY; rľzsekanýmf . v**?' taktóž 1 kapary drobl tak střídáme ^ «*» brambory, salát polijeme «Ä? Vse pracoval ""Pravenou omá?^-- 70 me na a Pak a z frva- řeného na čtvrtky rozkrájeného vajíčka uděláme a salátu hvězdu, kterou kyselými okurkami, na piatky rozkrájenými, ještě proložíme. Salát ten je chutný, když je nějakou hodinu anve upraven, neboř se rozleží. Bramborový guláš. Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na tenké koláčky. Na sádlo dáme zapěniti 1 cibulku, brambory na cibulce udusíme, přidáme soli a trochu papriky. Jsou-li skoro měkké, roz-kvcrláme v kyselé smetaně lžičku mouky, vlijeme na brambory a vše necháme chvíli povařit! QuJáš hustý vlijeme do mísy. Můžeme k tomu přidati párek. Bramborový guláš na jiný způsob. Brambory loupané nakrájíme na silnější plátky a osolíme je. Mezi tím dáme na rendlík 4 lžíce rozhřátého husího sádla, 1 velkou drobné krájenou cibulku a na špičku nože papriky. (Nejlépe koupiti pro domácnost dvojí druh papriky, jednu, jež pálí a druhou, jež barví.) Cibulku necháme s paprikou zažloutnout (ne zhnědnout!). Zalijeme Pak trochou teplé vody a brambory Prraryjé dusíme asi Vt hodiny. Pak dvěmi lžícemi zlute sádlové jíšky zahustíme, necháme povařiti, za-housfiiouti. 71 i...zl2 , 9P , se PIE I , SE ip OP Slepice na paprice s knedlíkem. Uvařená měkká půlka slepice se na kousky rozkrájí. (Druhou půlku necháme se smetanou na večeři.) Vezmeme lžíci sádla, 1 cibuli rozsekáme a dáme na sádlo zapěniti; přidáme na štipku nože papriky, dáme na to onu slepici dusití; zä K hodiny podlejeme jednou naběračkou polévky. Rozkverláme v koílíku vody lžíci mouky a tím onu omáčku zahustíme. Maso vyndáme na mísu, omáčku na ně procedíme a podle potřeby prisolíme. K tomu dáme knedlíky nebo noky. Kure syrové upravuje se též tak, Jenže je necháme jen půl hodiny dusití. Slepice se smetanovou omáčkou a s ohřátým (zbylým) knedlíkem. krSvwáír 'ak ismc dříve uvedly, přidáme SL C ,s™etaW nebo kyselého mléka, vc povafiti! Ci m°uky rozkverlaly * nechaly Pl'čky na kyselo. -„ ...i Kyselo. Vepřový nebo telecí kořínek (plíčky, ^cC atd.) čistě omyjeme a dáme ho do většího htnď vaíiti; hrnec musí býti větší, nebot kořínek vařením hodně nabude. Přidáme k němu všechnu nakrájenou zeleninu, patřičně ho osolíme a uvaríme do měkká; uvařený a vychladlý nakrájím^ na nudličky. Na rendlík dáme na lžíci sádla neb margarinu jednu na drobno usekanou cibule 72 •' do ružová osmažili, přidáme k ní na nudličky nakrájený kořínek a necháme ho pod poklicí dusití za občasného podlití polévkou z kořínku, abv se nám nepřipálil. Zvláště v menším hrne-^ku uvaříme si 1 bobkový list 5 nových koření, J0 pepřů, 1 hřebíček a štipku dymiánu. Když se koření dosti povařilo, procedíme je ke kořínku, přidáme k němu dvě lžíce octa a tolik Polévky z kořínku, aby byl zatopen. Necháme to chvíli povařiti; zahustíme koflíkem kyse-Jeho mléka se lžicí mouky aneb 2 lžícemi růžové nšky a necháme omáčku zahoustnouti. Ochutnáme, podle přání snad trochu ještě prisolíme a okyselíme; dáme kořínek na mísu a obložíme buď knedlíkem neb vařenými loupanými brambory. _ Zbylou pdévku z kořínku upotřebíme treba na druhý den k obědu. Hříbky s makaróny. * kg makarónů rozlámeme, vaňme ve slané v»dě do měkká asi 15 minut, prolijeme je na síto nuděnou vodou a na kousky rozkrájíme. D^e "a rendlík na sádlo dusití 6-8 lžic rozkrájeny 'říbků, pfídáme Súl, -štipku kmínu ^joape^ želku, pepř; udušené hříbky pak makaróny a dáme do sádlem vymazaného houskou vysypaného rendlíku, zalijeme kofl*em mléka, do kterého jsme 1 vejce rozkverlaly, a necháme prudce péci asi hodiny. Vdolečky s hruškami. Na mísu-dáme * kg sypké mouky na kamna u»řáti, přidáme lžičku soli, trochu citrónové 73 21 812 71 912 , SE , t7|2 ee Ol ne 012 V strouhané kůry nebo květu a nalijeme do mouky asi 2 dkg zkynutých kvasnic, (které isme v Koflíku vlahého mléka se 3 kostkami cukru necnaiy na kamnech zkynouti.) Ještě pridáme 1 žloutjK (v době drahých vajec žloutek vynecháme a pridáme do mléka půl kávové lžičky žlutí do těsta A. Kejřové, která nahradí nám onen žloutek) do koílíku vlahého mléka a vše zaděláme v řidší těsto a hodně vypracujeme, necháme u tepla kynouti, nebo na kamnech na hrnci (ale aby se nespařilo). Za Ví hodiny jest zkynuté, rozváli se na pomoučeném vále na prst tlustě a tvořitkem na kobližky se vykrajují vdolečky, nechají se lÁ hodiny kynouti a dávají sc do rozpáleného sádla nebo margarinu smažiti. Také se pekou na plotně, nebo na plechu (pomazaném) v troubě. Vdolečky mažeme povidly z hrušek neb švestek. tn^feilé hrušky vypereme a dáme je vařiti na ww 5e na drobno rozsekáme a jimi vdo- itcKy pomažeme. Máme-li měkký tvaroh, že se stro^ati, dáme jej na talií do trouby Ä'Äff svatky, vy; rozstrouhámo necVwme vystydnout!. Studený ™Z„ľľľlamc' WOemo na dolečky a kropíme kyselou smetanou. Guláš s rýži. Vezmeme pro 4 ^„u •/ ' neb opony (maso to nahL kg ™asa z "oUy palec od svíčkové řhovlí * !e,sta™até) aneb e Vliovezi) a rozkrájíme na kou- sky. Na prkénku je nasolíme a hodně opepříme; menší cibule se rozkrájí a dá na lžíci sádla neb 'oje zčervenat. Maso se na ni dá pod poklici Qnsiti, občas zamíchá a podleie se buď polévkou neb vodou. Za 2—2% hodiny bývá guláš měkký. Necháme jej poněkud vysmalmouti a vezmeme 'žíci mouky a maso jí zasypeme, necháme j s inoiikoii zasmahnouti, ale ne připálili (asi ^ jfftut), pak se podleie podle potřeby omáčky. Maso drátěnou naběračkou vyndáme na mlsu, omáčka se nechá zavařiti a nate se procedí. • yuláS se nese s dušenou rýží na stůl. Chlebový jablkový nákyp, zbytky chleba necháme na ^nechvsuW Pí* Je v hmoždíři jemně utlučeme. Vymažeme rendlík máslem, posypeme houskou a dáme ^tvu chleba, pom**^SyS Ä "ochu citrónové kůry a jrSe_«rs*gľe vrstvu «* smetanou pokropíme Pak\ di™"™k6 J Plátky nakrájených *f2f *£, „pět ^ořícovýni cukrem l^^1^*^ sme-fh'éb, pocukrujemc, pohrne kjsc.o £nou jak jsmc ,ž dříve uvedly ad.,-.. ^ kastrol plný. Dáme do J™ na mísu a 20-30 minut. NákVP ,,vyklT™ m" Se hodně fukrem posypeme. Kákyv ten g *e Ji kvseIou smetanou kropití, pnaK je-nedobrý. 75 75 74 sloupneme, na vále Je válečkem "gj^ 1 přidáme 26 lžic mouky, osolíme a 1 ™^eme, děláme v tužší těsto. Toto dobre vyjJKWj^ vyvalujeme delší tyčinky asi jak palec z těchto krájíme kousky a rukou je v poůOD slejšky vyválíme. Klademe je řídce fla Piecn necháme v troubě na všech stranách opéci.wp ěené házíme do vařící vody a necháme nékom varů přejiti. Rychle je z vody vyndáme, na mise polejeme bud rozhřátým medem, nebo se masu sádlem a sype mákem s cukrem • smíchaným. Na slejšky upravíme mák takto: Mák umeleme-vařícím mlékem spaříme a na pánvi jemne utřeme. Přidáme rozhřátý med neb syrob, aby byla řídká omáčka, trochu skořice a hřebíčku. Slejšky uvařené scedíme a tím polejeme. Bramborové koblihy se syrobem. Totéž těsto bramborové na vále tvořítkem na koblihy vykrojíme, dáme po obou stranách do trouby opéci, pak spaříme ve vodě a na míse polejeme syrobem neb medem. Uptav&ky sýr ze starých syrečků. Koupíme šest až osm starých, měkkých sv-An,írrena míSU' lžidie mačkáme a asi ľv tľdv kZ" 55? 1S0U syre£ky dobře utřeny, tedy k mm pridáme lžičku sladké růžové ne-pahvc papriky, ptt kávové m£k k^5d-nu prostředně velkou, na drobnou rozsekanou 76 Clku]i a dobře vše spolu znovu, utřeme, aby to °ylo dokonale promícháno. Chceme-li mííi sýr tento jemnější chuti, tedy mezi třením přidáme k němu as 10 na drobrio usekaných kaparu, Mdnu, s kouskem másla utřenou (kostiček zbavenou) surdclku a menší kousek dobré znoiein-ské na drobno rozsekané kyselé okurečky. Vse rádně utřené urovnáme na misku v úhledný konček a poprášíme ho jemně sladkou paprikou. ^r tento nejlépe se tře dobrou, silnou, poci-"ovanou železnou lžící - jiná se ráda pn trem zlomí. Škubánky s mákem. , Rozkrájíme oloupané brambory do 2*Jl*°-Veřo hrnku, tak asi na 4 prsty vysoko aby *** hrnec plný. Brambory■ d^.ftJS&J ?y vařiti a osolíme. Jsou-Ji je5tí JJJ0^ (!e však syrové), odlejeme trochu ™dy ™ íg Jo polévky na druhý de^ te]lrek bílé mouky navrdi oru df_ a?e vařečkou tak zvané y«2L?ÍW g>- aby voda ze spodu doMU. nahoru JJ. g se dobře spařila; "g****™ škubánky rádJtvrt h0diny °* /nám spojí a vařečky ScwT"^6' Sd"hÄ"e«S'husté, Při-3SS?% ,KdybSí / jak ion škubánky řídké, 4ľ Se n°ChU ,VOdr £ velmi nedobré. Lžíci w se na zuby a Jsou vykrajujeme Sufc V "^V*^™ pomastíme. ÄLtí -b pracharandon ^nsenými, tlučenými hruškami). 77 > * »Skočdotrouby.« Asi 6 bramborů oloupaných, syrových, roz-strouháme, přidáme 3 lžíce mléka, sůl, pepř, štipku majoránky a tolik mouky, aby z toho bylo řídké těsto. Dáme na pánev rozpáliti kousek sádla, trochu těsta tam nalejeme a prudce v troubě pečeme po obou stranách. Jíme je teplé s kysaným, uvařeným zelím, nebo bez něho. »Skočdotrouby« na jiný způsob. Totéž těsto, jenom že přidáme 3—4 lžíce h o r-kého mléka a pracujeme jak výše uvedeno. Roštenky na česneku. Potřebné množství roštěnek poprášíme jemně tlučeným pepřem; blánovité, tvrdé okraje několikráte prořízneme, aby se roštenky při úpravě nezkroutily a pak je dobře paličkou vyklepeme. Kolik roštěnek — tolik vezmeme stroužků česneku a utřeme je s trochou soli; do utřeného česneku přidáme lžičku margarinu a dobře znovu utřeme. Pak naklepané (nesolené) roštenky potřeme tímto česnekovým tukem po obou stranách a v mouce je obalíme. Na omeletní pánvi rozpálíme- dvě lžíce margarinu a když vře, tu v něm roštenky rychle po obou stranách do zlatová osmažíme. Zbylou štávu na pánvi nalijeme do rendlíku, srovnáme naň opečené roštenky, posypeme je trochou strouhané cibule, zalijeme naběračkou slabší polévky a za občasného pod- 78 lévání slabší polévkou neb vlahou vodou, smíšenou s několika kapkami dobrého polévkového koření, dusíme je pod poklicí dle jakosti masa Půl až celou hodinu do měkká. Udušené měkké roštenky vyndáme na horkou mísu; na rendlíku . zbylou omáčku zahustíme dvěma lžícemi strouhaného domácího chleba a necháme chvíli po-vařiti — zhoustnouti. Roštenky na míse obložíme vařenými loupanými neb osmaženými bramborami a na kastrolu zbylou omáčkou je zalijeme. »Krauifleky.« Totéž, jenom že těsto lžicí vykrajujeme a na Plotně pečeme do růžová po obou stranách. Husa pečená: Husa se zelím a knedlíkem. Husu očištěnou, vykuchanou a vypranou dáme na pekáč břichem dolů. Posolíme uvnitř i zevně, pokmíntijeme, podlejeme velkou naběračkou vody a dáme do dobře vVhřáté trouby péci; po jedné hodině ji obrazme, hodně propícháme, aby z ní tuk vyprý-stěl; mezi pečením se musí podlévati dle po-třeby, aby nevysmáhla. (Chceme-li míti pěkné, chruplavé kůrčičky, vyndáme husu na nízký pekáč, málo podlejeme, necháme (as 20 minut) při Prudkém ohni dopéci.) pak husu přendáme na 'nízký pekáč, připeče-nou šťávu na hranách pekáče odškrabeme do omáčky a necháme povařiti. (Kdyby nám zbyla z husy šfáva, uschováme ji na druhý den do 79 I 5 3 íalešné polévky.) Tučné husy pečeme 2Ví » ' hodiny.*) Husí prsa špikovaná se smetanovou omáčkou a s ohřátým knedlíkem. Prsa husy stáhneme, kůži dáme bud k ost^sí huse, neb vařiti do polévky a několikrát ^ prsa prošpikujeme. Na pekáč dáme koušeK sího sádla, kousek cibulky i se slupkou, ^ sek nakrájeného celeru, mrkve, petržele, vých koření, 10 pepřů, 1 bobkový list. ku dymiánu, zarůžovět, pak zalejeme n tmě vodou, prsa tam obráceně vložíme a ^ cháme dusiti pod pokličkou za občasného t> , lití vodou do měkká, což trvá 2 % hodiny- $ kou zalijeme koílikem kyselé smetany, do H jsme lžíci mouky rozkverlaly, omáčku ne ^ ^ me povařiti. zhoustnouti, procedíme, dle c Přidáme pak citrónové štávy nebo trochu 0 Podáváme k tomu ohřátý knedlík. s9 Pro malou domácnost jest vykrmená velká. Můžeme ji proto v zimě na delší "l s upečenou uschovati takto: Upečenou husu díly nakrájíme a zalijeme husím sádlem ^ aby byla celá pokrytá a vzduch neměl P stupu. *) Je-li h,|Sa 80 III, týden. Zadělávaná husa š rýží a květákem. Drůbky z husy, uvařená křídla, krk, hlava, srdce a žaludek (tuhý vnitřek vykrájíme) nakrájíme na kousky a dáme je s trochou poleykv "a plotnu. Uděláme řidší jíšku bleděžlutou (asi 2 lžíce sádla a tolik mouky, aby byla jíška řW-ka). zalejeme polévkou, ve které se drubkJ Vařily, přidáme trochu petrželky, a sty* - • Štinl, n<íbo sušené uvařené hříbky neb květák, . Vn-U KVěfll r>o),„___Xl.£t~„AUn „Síří,,, Moor, s orná^i/^11 nebo muškátového oříšku. Maso stůj si " nec,1áme povařiti. Podáváme ji na dušenou rýží nebo s cezenými nudlemi vaře nvm květákem. 1 s uzeným kolínkem neb bramborem. velkou neb dvě menší kapusty Jednu zbavím TCltuJu neD cl ve menši stíme, ve Vrcllnícll» tvrdých listů, dobře je očičky rozřel né voc'ě vypereme a na nudli-spaříme ■erne; rozřezanou dáme na síto a cibuli nalf1 *"a n^m vřic' voa°u- Jednu menší Krajíme na drobno a dáme ji s kous- 81 miiini iiimiii niiiiiii iiiiiiiii m 12 3 4 mp □IE 6E , 8E LIZ 9E , SI5 , MS , EG , ČE 9l ' tf' li H5 OE 6 kem na nudličky nakrájené slaniny zapěnlt e, zpěněné přidáme spařenou kapustu, P p0, řeně ji osolíme a za občasného podléván ^ lévkou (z vařeného uzeného masa) a °-ii pod poklicí do měkká. Změklou zahus lžíci jíšky, neb jen trochou mouky ve vode i bře rozkverlané, necháme ji chvíli P°v?rl0pe-zahoustnouti. Hotovou kapustu přiměřené J| přímé, dáme k ní asi.čtvrt kg uvařeného íú^ty šího masa a necháme maso v ní ještě na c J na plotně stati. Kapustu dáme na mísu a o111 ,rll1i me ji vařenými loupanými, neb šťouchá1" brambory. uame uo ní 3 lžíce octa vinného a t^s0*! jemně rozsekaného kopru. Je-li malo . o(U,n\ přidáme octa, aneb, ie-li příliš kyselá, Pl1 ř^.v6Í^ do ní malý kousek cukru. Pak hodně t° $f láme a neseme na stůl. Chceme-li miti ^veí jemnější, tedy nežli ji neseme na stůl, r0 láme v ní 1 žloutek. Koprová omáčka na jiný způsob. 0 Dáme do litrového hrnku slabší polévkV 82 Jemně usekaného, naloženého kopru. Uděláme z 1 lžíce másla bledou, řídkou jíšku a dáme do polévky vařit. Je-li kopr čerstvý, nedáme jej hned do omáčky, až naposledy, aby nevyčichl. Nyní vezmeme H litru kyselé smetany, v níž rozkverlá-»ne lžíci mouky a zavaříme vše do omáčky; ie-li dosti hustá, .neseme ji na stůl. Je-li řídká, rozkverláme v malé trosce vody trochu mouky a tím ještě omáčku zhustíme. Též můžeme do omáčky hotové rozkloktati žloutek — je jemnější. Do omáčky z čerstvého kopru přidáme naposledy octa, ale dobře míchati, aby se omáčka nesrazila (asi lžíci octa). Rychlá koprová omáčka. Tři čtvrti litru mléka dáme do kamenného lri>kn (v hliníkových hrncích nevarme kyse-'ýck omáček, neb rády zčernají a nejsou tak chutné), přivedeme ho do varu, pak nalijeme do »6'io l/o litru vlahého mléka, v kterém jsme roz-kverlaly dvě vrchovatější lžíce mouky a za Stálého dalšího kverlání necháme omáčku na Dl«tně zahoustnouti. Osolíme ji lžici soh a necháme na kraji plotny, aby se nám dalším ya-reni nepřipálila. Jednu až dvě lžíce čerstvého, rozsekaného kopru dáme do hrnečku, nalijeme I,ilň as tři neb čtyři lžíce dobrého octa, necháme ho v něm zahřátí, načež za stáleho dalšího kverlání nalijeme ho do omáčky; nenechme J1 však již dále vařiti, neb se ráda srazí a se-rídne. Chceme-li míti omáčku zvláště jemné 83 iiiimiiimiiiii|i|lllmT 1 7! 1 a 9E , SI2 1 V\E 9! ' ll0 1 1 m nu 1111 hni 1111 iilllliliiiliiiiui chuti a , -v ver'aí,)e 2/0ijre/f ia»ne v rrocÍJ„ VePŕ0VíÍ „ V °'"áČCe h° se aVf0(*« &e í>4í pifkou ' °, a« a írocuw "Ä O**3 ^ Jí ^ 1 lžíci Sá- ° ]f tom Pd/f se na ně *, mu varen,. or. ^oi^fižeS^y drtí ^ Voc,o»- frSIe vyndáme y; Var,me 5 ""'""^ Rýpemei i ,ne "a Pekíř Pro,CJe,"c stl^nou p£* dál !0ř,sřfo« a dám ' po'nasťÍ!"e sád/em, V°" °máč/ctI iS" a Podáváme k nim po- - běláme °n,áČíía POvid,ová- Povfe VodouVŽm?HSád,a svěř/ou iís"ffU' roz-rrochT' ír°cln, !„í ame 2 ,žice rozředěných Dovif-Jk^néhn r™'citr°"ové šfávy a kůry, 2 i^tl> kdy? I l}reblčí pŤiú:hl,e k tomu ..'c> Iv,- 4« br * r'dícé ľUste> Přidáme ' trochi, wollky. 6'e se /p 9P SE Uvař ^VeSÍÍÍ°Vé feíied«'ky bramborové, í,e st"dené" Jamboru se slupkami; oion-,,f' Veice >?r0sřro»náme, přidáme 20 lžic mou- *?rac«W1 * Soli> 3 mce mléka- Všc řad,,ě ,??hu mouk "Sí těst0- Je-,í potŤeba' pŤidáme k ky> naplnil' Z íčsřa krájíme malé Čtve-. y'a dóme "meJe švestkami, zakulatíme vftnedJ/-ariřf- Kch °°,vařící zasolené vody 7—10 minut lílltn ^rnlř jedlík rozkrojíme a nelepí sc -e na m/s, i ~~ isou dosrí- Kned/í/cy dává-Paíeoým 7 «ráfénou naběračkou, masífme roz-S cnkrefr. em a sypeme r/učenj^m mákem n Míchaným. 85 6, CE Dl '////li/l, ^ OE Švestkové knedlíky bez vajec. Na vál dáme Ví kg jemné mouKy, spa zasoleného borkého mléka mouku na jg^' __„ mrtPAánie ve vlacne těsto, i> i-nc® Ťíme a vše zaděláme ve vláčné těsto. vále vypracujeme v hladké těsto. Svesws ^ut tímto těstem obalujeme a vaříme 8—w vý§e v zasolené vodě. Knedlíky mastíme, . udáno. Králík na paprice se smetanovou olttí& 0 a knedlíkem. , . Dáme lžíci cibule na dvě lžíce na KSjjpjítf zkrájené slaniny do žlutá rozškvařiti s pr <^epé na špičku nože papriky. Na to dáme K ' králičí maso, zasolíme, pod poklicí dusnu občasného podlévání polévkou asi *lL^errt Když jest již maso měkké, zalijeme jej kol ^,c\ kyselé smetany, do níž jsme rozkverian. 0 mouky, a tím omáčku zahustíme; pote > vyndáme a omáčku procedíme. K tomu mc knedlík. Králík cibulář. Celý zadek většího králíka čistě staženého, sC lych blan na hřbetu zbaveného (výsky hlavně u starších králíků), dáme na síto a sP* me ho vncí vodou; pak ho poprášíme soli a P* táhneme hustěji slaninou. Na větší rendlík agV na vrchovatou lžíci sádla neb umělého tuku2f* mh dve na proužky rozkrájené cibulky. Pr»ťíí V tý zadek dáme hřbetem dolů do zpěněné cio" ti n dusWe 110 tcndUta ^'stranách t*^ ^ ^ opomeneme ua ^ osw ^ ^ uSt-štávu nožem do ^gWj p0va^.^eh ovšem četná, ^ ^ cb^ Hnc ^ » n0Ut\ ním obložené^ W Mu, Omáčka okur^ ko^ ^ ^ dáme koreur- * ^ ^0uW' j6-h list, štipku *J j|ci p>^otíeW lané ^se:LlSti^esLsíče^ C omáčku ^%rne W ,teVu. ^ příliš kysela ge sa^ ^u osoiíme. ví ^' 81 Zby\é tnaso As stra štipj byle sek v t tep SŽ> vo„řov., ozenw-fozstroulm "m* - ann-" * ,,e más,em a - *&Wn.k?v> uZ^hfo^lky zmíním isa; štuc ^ >*t*e d0 í^e v zalejeme 2? rí«* ?así!>- vřS* osičku S?J v>?e^P fro^4 ^ Pro,,/- jez v ové Pefron jo—J5 .V. na rny.- np/ně roz-vše řádné ofce vařiti asi "cenou skončí s cukrem. * h t Tvaroh s máslem- ffi krstS,?" f^^onháme, přidáme l-2 ľ, ka' tím ŕvn ľasIa' podře Potřeby teplého fi??U a hodní"°Í rozíe^e, lžičku usekaného ČMíř v n!!!! r v * osolíme, pak urovnáme Sou ne/ľí 6 kopečM a Posypeme sekanou fiíebern. 0pretn»" fr nSmu podáváme máslo V „e(í Hradečtí »Votroch. Ifecn kone ľPravuJe se často v naš/c/i domácno-°rej77 ~* vepřové pečené se ze/íni a brani-Sr bfíltnba áe-]i "íím od oběda kousek zelí lijící rifm' f[' upravíme si třeba k večeři ná-. t>vě n-ctlutny a výživný příkrm takto: C*mborf Qtyři 'žíce zbylého zelí a as 4—6 lžic d J Penř Se dr0Dnš useká, trochu posolí, špet-r°6ng °koření a přidá se k tomu as 3 lžíce l^ttiu llSekaného tučnějšího uzeného masa, ^Sy a J*b i třebas kousek zbylé pečené neb , ?ífte ř„' Na ve/icou pánev, neb 2-3 men& Vfe, f K°usek omastku rozpáliťr, když omastok rutine saz"ne tam 3-4 vejce, nepatrně je «-5'H 6 « necháme na pánvi na p/oínj v md-hflrosřře^nnouíi; když se tak stalo, dámejo-%Ocf se^ninu. necháme ii «s^S C' "ože přehodíme jednu P^ vajecat S9 9/5 og IIU ^ "i omelety přes sekaninu a necháme v troubě asi čtvrt hodinky zapéci. nakra-Dáme na horkou mísu, °b}°zV*L k toim1 jenou kyselou okurkou aneb podav au bud strouhaný křen neb trochu norci Jest to chutné a výživné. Husí krev s kloianými bramborami a se škvarky. e ci- cáme na kastrolek půl drobně ro»e ydeiath buiky na kousek sádla husího do žlutá ^Q^, Krev řozkverláme, nalijeme na cibulKuV0flik& me. Pridáme lžíci strouhané housky do mléka, špetku kmínu, krev tím zalijeme a * me dělati, až je husté a černé barvy — pfi-krvavé. Kdyby byla velmi hustá a ^vava, sC dáme trochu polévky, aby seřídla a rflpm« dodělali. Husí játra dušená s ohřátými bramborám*- ^ Jakmile játra z husv vyndáme, natnoSi"1.,^ do mléka, aby nabyla a zbělela. Do rend» Ä?* ^ ^ zapliti drobně rozsej ' "bulku, přidáme SnlW^á íátm a necháme \ nodlL? T?1 pod Pokličkou dusití. je xdhleme, obrátíme, a když jsou měkká, taK 1 * štipkou mouky ^fg-cedW K Ů&me na ™ís« a Stavu na ne P' cedíme. K nim podáváme brambory. Kůzle na paprice s knedlíkem. drobně sekanou cibulku (asi lžíci), na §P^V 99 ' necháme nože PaÄv£ neb0.-^M^teS. <*>^ nepatrň P^ du5íme Bj4 ^ ^ nám podhieme *<^°!-. 0?Souky gffStffto Szle nepito. **rf«íä.lí4ľ smetany, ^SW^Ä *°*fä dám* zahustíme, a necl jeste P eánne ^° ^yndime, ^ečikoř^^ fc^j** "*™e .UltP Píclmeme-^ íenÝ- * dm. UČ OP 6 ^Zf1^ ho&* dáme z červe- 8p '/////// 45 miiiliiiíl JV. týden. Uvař; Hrachové karbanátky. Á kg přebraného hrachu do měkká i Rozstřih™ Prot,ačíme, slupek zbavíme. k°řen k UTne teden menší celer, petrželový Dlnou ' p?USeK pórku a ňbulky; na kastrol dáme hati0u sádla neb jiného tuku a rozstrou- a 2g... 2e^eninu dáme na něj dusití; mícháme s ní šálila. Je^e sochou polévky, aby se nám nepři-k f0 ' ^dyž jest udušená, měkká, tu přidáim ''Čitv dotlačeného hrachu. Smočíme dvě žem-• UfMeř V ^'éce a na strojku masovém je dobře stro f1?6; nemáme-Ji strojku, tedy je suché roz-PaJc me a Paíí mléícern zkropíme. Spojíme Qřids 0 žem'I'č/fU s on/m hrachem a zeleninou, néh • 6 1 ceíé vejce' 3 ,žíce drobně naseíca-řen-° ^'ěnějš/ho uzeného masa neb salámu,-oko-jor- e špetkou pepře, tluč. nového koření, ma-v r*nky a jecjn/m v soli utřeným stroužkem Vi Šneku, dobře vše spolu promícháme a v těsto •Ví5raclfjeme. 93 k^olZlYmm 'elé le„VOdě dvoříme dPfafe karbanit- n K us»'ažény r"Ž0Va Umě,em t«*u po dule- >Ouík0l4. °\ou kaši, mašíěnou SS^^ľ^ bran, ' a,I,y- ^Sáf6 0,lutstku na . W Pr'Pravím^ce aby se „e-JDvs dvi«k0v lk mm tuto kráienou 5U> dám^^me dSí? na masovém ^ p?LClb«Iku t ,na něj led 2lce sad'a neb mky> PepřřVpauané WS?®' Pak k to-D0*yerne a ? ^k zaSyn"ky'' dusíme Je n>e pár v.J^nemel'P?třič ™*ka. Změklé za-hmiři omaeL^tv fjo 5 ,™ yky a necná. ,i°ry' utvořím?11»™ osn,ažené šfouchané bráPíl íoaVen01' omáňiT ,edu jidl větší iamku a P«-Se,ne na iTůi " 'edvinek d0 ní na,I'J'eme a Ďäííie Povidlový koláč. (dro,'me-8nd(fVaI 30 dkg mouky, do které rbz-fixu' Přidánf Sád,a nen másla, aneb i nniě/éJií) neb ~J,uvé f*«aau — úsporná kuchařka ořjx, P°nior-), sť^~ trocmi strouhané citrónové Jím ' dobr é kťlry nebo ' "Mlátového s e Půl v . e vše spolu promícháme a spo- n 1 'žicej, m' Ižicí rumu neb Jiné,)0 iikéru a ne ře ie n mléka ve v,řlčné tósřa do i Píech, °praci'ieme, vyválíme na pomaSíě-bi t řerýcl "a stéblo silně, potřeme povidly, n« yá«u » í?me Přidaly trochu tlučené skořice, m/í^eni i , ku rui»". PosVP^e strouhaným rfíl2enie ; 2kropíme vlahým omastkem, aneb posypati strouhaným tv eíemn .f°Pitt je kyselou smetanou. 6 VanihV raj'íme pak v tenčí řezy, které sy-'KoVým CIlIfrem A Kejřové. enřoVe Tenc "eb ''ovězí závitky po myslivečku. oř, kr?Vé ?ce iené řízky z kýíy hovězí neb vi-iw^nijie n d te"ce rozklepáme a zasolíme. Na-'eílé f]e'a menší kostičky dvě lžíce slaniny tučnějšího uzeného masa. iedno na 95 31 4l 5l 6 1 7Í '"gf 8E z|s 9(g gis Kg lilií' 8! G|5 , SE 91 ■ "HU 1 MS OE b tvrdo uvařené vejce, jednu menší kyselou okurku a několik kaparů. Naklepané řízky potřeme rozstrouhanou cibulkou a pokládáme je vždy špetkou nasekané slaniny, vejci, okurkami a kapary; pak na povrchu trochu opepříme-řízky svineme v závitky a nití je kolem dobře svážeme, by se při další úpravě nerozvinuly-Na rozpáleném sádle na omeletní pánvi osmažíme je prudce do zlatová, dáme je do kastrolu. Přelijeme je tím vřícím zbylým omastkem, P1'1' ?ľn, Špetku tymiánu, 1 bobkový lis*' ŽkE n I l k0fenÍ> 4 Celé PePfe' ZalÍÍeme Í dusil i k0U, tak' aby byIy ™lo zatopeny • nusirne je na plotně pod poklicí do měkká, tedV 35 tn ctvrti až celou hodinu za- Změklé vyjmeme opatrně ven, zbavíme |e a dame na mísu; zbylou omáčku v kastrolu z* liusUme koflíkem kyselé smetany, v níž is°!, rozkverlaly lžíci mouky a necháme omáčku P:,r varu přejiti. Omáčku procedíme na závitky na míse 3 obložíme je nakrájeným knedlíkem neb dušeno11 Morková žemlovka Rozkrájíme čtyři žemličky neb mastné ro ™ iÄ koláčky; dáme * na misku> skr0Pi třeme 2 rivm a 2atížíme * Poklickou" Na mS 1-T, f ? morku z k°stí, 3 dkg másla uf' cuín, LTV' P3k přidame 5 dkg tlučeny nnvľk, ľ ľ Slr0uhané Pomorančové neb cfi nove kury, 1 Suček vanilkového cukru A. Kejřo^ lžíci rumu neb jiného likéru a třeme dále " dvou bíij,1"y' Palí k tomu zlehka zamícháme ze ?eb nialvS! t,"hý Sníh a Ižíci ^chých borůvek 1 vysv llľ02inek. Do vymazaného a monety vtst ého kasírolu neb pekáčku dáme ^■ne to • sniočené krájené žemličky, po-0|)'Uuje asi dvěma lžícemi té utřené hmoty a Peče„ ' tak dlouho, až vše vypoťrebujemc. ž n,., ,«e v dobře prohřáté troubě as 20 minut VwMopíme na mísu --■"í neb Q1E 612 8|2 31 43 4! 9E T SE lili 1111 6 W5 , EE iijiiinmipl 5E 3o C h04Äe P/°hřáíé troubě as *o obijeme * a° nizova. Vyklopíme na mísu sfcořf í'ly'n p, /llíkovým cukrem A. Kejřové, neb Jci. ^"krerri tlučeným, smíchaným se ^ehŮ' kiloxm Dušené vemeno. rríárne d"U' °^«n&o, blán zbaveného ve ^eAřenr 2as°lene* vřící vody vařJti do měk-**Sřtl dámľyndäl"e a pokrájíme v tenčí řízky. , Dr# Ha%; «a kastrol na lžíci omítku zapěn . ří4? síde i,"3 drob»° rozsekanou, kos Ja ,év£' Wi£,kl1' Přidáme tam ony nakrájené N**vSme k nim naběračkou teP°-- dusíme as po ^h°Ä - *oT7iu lžíci světlo - lžíci zvP1ni tuu Prejiu, "'""jí,. 0iU'lt"v ceÍene vybereme na mlsu. rtí-j^lme a podáváme k mm br^ Uvaíené oloupané bram*** ^ A LKozí neb skopovó maso n» ^ , p AS til čtvrtě neb kg * U2 012 1 6 očistíme, zbavíme blanek, loje a na* ^ menší kostky. Nasekáme na drobno jeu cibuli a dáme ji na lžíci margarinu do 01 ^ žiti-, nyní přidáme k tomu nakrájen , feně osolené skopové a dusíme as bl0éc»B pod poklicí. Mezitím dáme do menši no ^ vaíiti jednu lžíci dobrého octa, dyc jed©S polévky, tři celé pepře, čtyři nová koř » &s % bobkový list a špetku tymiánu. Povarw jjfltóH dvacet minut procedíme k tomu masu.v 0, dále ještě jednu lžíci nakrájené mrkve, J pO nakrájeného celere a petržele a dusíme ^v^', poklicí, za občasného podlití trochou maso do měkká. Změklé zahustíme jeo1 vaí jíšky do zlatová upravené, necháme P pak přidáme ještě dvě lžíce dobrého bíle ?11o-as čtyři kapky citrónové štávy a ne°k^d#l. vu několik varů přejiti. Měkké maso vyhaní'111.' na horkou mísu, obložíme je bud šfoucn 0 bramborami neb dušenou rýží a tu na 1 zbylou omáčku k němu procedíme. Hovězí pečené ä la vepřová. ^ Vezmeme as % kg hovězího z nízké r° $'\ opláchneme ho studenou vodou a troci schlé poprášíme solí a dobře okmínujeme- $u Dáme ho na nízký rendlík, přelijeme n £tv> vřící vody a necháme pod poklicí as P° hodiny dusiti. v,*até troubě na ie£ľ stran. «*«*^ na Od vepřové jest jen pro el^i Přendáme ho i se Slávou na pekáč, Pr ;1; ho dvěma lžícemi vřícího sádla a pečeme * léno podlévání slávou do měkká. 1 al nim ita ľ Q2 , 2p M2 11111(11 ^ 012 b nu ii^u lu opepi""-' * vrraienou » - tého, osolíme, trocnu Q zkral ott, jednu menší ff^JoS^m^l\^^ drobně sekané slanině os n1íchaine^ vše ky zaprášené. Dobře.^^g kůry a P me trochou strouhané og^ & znoVU dob jedním celým vejcem spoi g 2e pracujeme. , v0dČ a t rQZ. Smočíme ruce V stmi paK a. směsi Placaté karbema^ bdorUZOvaO páleném sádle po obou str ^ žime. . n.mažené braT",° cvičku Podáváme k «m°Ädušen° kaši a můžeme k nim Pr^ neb špenát. Knedlíky. , TVar0U dLe namočili do Čtyři tvrdé íe«g^ ^ -r^xvié dobře vymac* 99 ' 1 žlutí AtVKe?řové1Ž;|!lu soIi' 1 celé vejce, špetku J*me vše dohraj, ? mouky neb krupice, spo-_ *est0- Tvořícpracujeme v tužší neice- které „a 'í0 knedlíky ve velikosti ľnnve. však dän;ae Jfe v mouce vyválíme- neroľnCÍ »«8oľené ^ knedlíček na zkolIŠk" íoIVaHl iest [Ti ,V?dy uvařiti; když se me tPotř<% moukv í1"0, iinak «IIie jeŠ^ ekoUnPo M iS^V^PWvené knedlíky vařícím dřf J!Ch Povrch,, , ené natrhneme vidli-skořico 'UŽOva ro7D,,Poijeme je na míse vWr Pá,e^V^ cukrem13^ máslem a simv^ .Sad'em - lez "i rod- ákem- Ä vetvené veineno uv, «' lo n kt^í rozk4wem do měkká. Uva; vírŠ****"0* no? "a ^cho na tenči sárfi ' ane bn... ,lc*ou ie moukou s na Plocho uratiou nože trochu na* posolíme, poprášíme je moukou,^ ve vajíčku vidličkou rozšlehaném a. strouhané housce obalíme. Rozpálíme sádla, másla neb umělého tuku a I- t0ov' řízky v něm po obou stranách °° osmažíme. t \clovíl' Na míse obložíme je dušenou mrkvi, ^Q^. ívými bramborami a podáváme k mm ^foPv citronu, bychom Šíavou téhož řízky mohly, jsou pak chutnější. 100 smočí pak v-dvě lžíce , a připraven" - Mranách do růžová Sekaná pečené z vemene. As Já kg uvařeného ve slané vodě vemene umeleme na strojku masovém na drobno; má-mc-Ji nějaké zbytky od masa, tedy je současně s„n.íni .též "meleme. Dáme na lžíci sádla za. pěnití jednu menší na drobno rozsekanou cibulku, přidáme k ní jednu, kostí zbavenou sardelku, necháme znovu zapěniti a pak k tomu ještě přidáme dvě lžíce suchých uvařených hříbků, na drobno rozsekaných, zaprášíme maloučko moukou a necháme chvilku podusiti. Vyklopíme to na misku, přidáme k tomu tři lžíce tistrouhané žemličky, vínem neb citrónovou šťavou zkro-pené, trochu tlučeného pepře, špetku majoránky, přidáme k tomu ono uvařené umleté vemeno, 1 celé vejce, podle chuti osolíme a dobře promícháme. Je-li to příliš tuhé, přidáme k tomu naběračku polévky od vemene a znovu dobře promícháme. Vymažeme pekáček omastkem. vysypeme strouhanou houskou, hmotu na něm dobře stejnoměrně rozestřeme a dáme do trouby as po 20 minut zapéci. Na míse obložíme uvařenou bramborovou kaší s cibulkou, v omastku osmaženou. Třená bublanina. Dáme na misku 10 dkg másla neb stolního margarinu a třeme do pěny. Přidáme 12 dkg tlučeného cukru, tři žloutky, jeden po druhém, 4 lžíce mléka za stálého tření. Do utřeného zlehka zamícháme ze tří bílků tuhý sníh a 15 dkg 101 41 915 5, 81 9! 115 lfo i ' i y,?e,^ouky' a sice tím způsobem, že d£j vždy lžic, sněhlli lžíc. moukyi jemnS zamícháJ a tak pokračujeme, až spotřebujeme sníh a o» měřenou mouku. mmíinraVen0U hmotu nalijeme na pon^t moukou zaprášený koláčový plech, na prst as ai^Č(lrstvými ušněmi; pečeme v^S dost? uíľ*- KdyŽ se nám v n Prst neb0nc,i e vSko^emeS;er-k-jíme v řezy a syP*> ™ cukrem A. Kejřové. Višňové řezy. h ia^eSvpřeaduPř,ÍPrar tatáž; däme f. n. g"! ne*áme as 1 Veden0' Wházime ho višne*1 krvieme ho Lí*mut v tro"bě zapéci; PfL; d0 kt^ho i ' ľ'16"1' ze dvou bílků U§1|«0 cukru, Sľriínfnie, ^Šlehaly dvě lžíce th'f^c. Na tóvSíS*0 S trod1011 «ucené sk

i. t- zv krlfm^isi g uzeného masa, nejlépe ^kov.cky, ve VaHd vodě do mgkka 108 svaříme 'A litru sladkého mléka pozorně, abychom ho nepřipálily. V koflíčku vlahého mléka rozkverláme vrchovatou lžíci bílé pěkné mouky a vřící ono mléko na plotně jím zalijeme, za stalého kverlání, aby se nám v něm neutvořily chuchvalce. Odstavíme je na kraj plotny a nežli omáčku neseme na stůl, osolíme špetkou soli, Přidáme, máme-li, lžičku jemně rozsekaných sladkých mandlí a lžíci ustrouhaného sladkého křenu; dle přání omáčku přisladíme kouskem cukru a chceme-li ji míti ještě jemnější, vhodíme do ní kousek másla ve velikosti lískového oříšku a necháme ho v ní rozpustiti. Uvařené uzené maso nakrájíme na plátky, dáme na mísu a obložíme na plátky nakrájenými knedlíky. ,x ,, Omáčku podáváme k němu v omáčníku. Salám po francouzsku. Oloupeme % kg pražského salámu a zkrájíme ho v kostkv jako při guláši. Od oběda zbylé knedlíky rozkrájíme v kostky téže velikosti. Na kastrol dáme na lžíci másla jednu drobně rozsekanou cibulku zažloutnouti, pak ji zaprášíme dvěma lžícemi mouky na řidší jíšku a necháme ji do zlatová osmažiti. Pak přidáme k ní jednu, kostiček zbavenou, s kouskem másla utřenou sařdelku, lžíci dobrého octa, špetku květu, několik kapek citrónové šťávy a necháme to pod poklicí tak dlouho povařiti, až se cibulka úplně rozvaří. Přidáme pak k tomu tolik polévky, ve kteréž jsme za poledne vařily maso uzené, 109 ie ok , b až obdržíme žádané množství omáčky. Dáme do ní na kostky nakrájený salám i knedlíky a necháme to několik varů přejiti. Vyklopíme to na mísu, pěkně na ni urovnáme a neseme na stůl. Dort Tusárův. Na vál dáme 20 dkg mouky, do které rozdro-RrUrfr «dH.s ^dla neb másla, přidáme k tomu « Ukg tlučeného cukru, trochu strouhané citroen ~T°rančové kmy, jednu lžíci tlu-ížičkn JrC 1(?ľych iader neb mandlí, jednu vSpolek1VOVe^ PráŠku A- Kejřové, dobře vše žloutkem Pf0,řhámé a Pak zaděláme jedním likéru ľ?t - - rumu neb iiného dobrého Dobře vľ"11 Cemi mléka ve vláčné těsto, vroubkovnnr uC?.V-ané dáme do dortové neb Potřeme rvhíaC0Vé ÍOrmy ve vyši malIku' ještě touto zavařeninou a pokryjeme kakaovou hmotou: Tři bílky u^ph^ Pak zvolna !SSní?e v tuh* sníh, do kterého kořeněného t^t -me 10 dk£ tlučeného cukru, řové, Přidáme k t vanilkového cukru A. Kej-ehových jader t^uľ dvS lžíce» tlučených oře-lžiíku kakaové str0llhaných mandlí a jednu m°aky. Zlehka -PráŠku a p5t dkg sypké zavařeninou wVSe varcčkou promícháme, na potren°n syrovou hmotu natřeme, 110 krém" urovnáme a na povrchu tlučeným čudo . Posypeme. Pečeme volněji 20 až 30 minut pečruzova- Upečený krájíme za tepla v díly. tn /'"ír11 dort ve formě dortové, pak musí ta- M-ý'clti otevřití. Dn ?cme konečně dort ten dáti i na samotný omastěný koláčový plech a dle talíře v kulatý Qort urovnati. Játrový rychlý guláš. . A'A Půl kilogramu telecích neb vepřových jater zbavíme vrchních blan a bílých žilek, na-crajíme je na kostky a lehce je pepřem po-PráSíme. Do rendlíku dáme jednu vrchovatou Jfíci sádla neb stolního margarinu, přidáme k tomu jednu prostředně velkou, drobně usekanou cibuli, kávovou lžičku sladké dobré pa-Priky a necháme to chtíli zažloutnouti. Nakrájíme si kousek slaniny, as jako prst velký, na drobné nudličky a necháme ji na té cibulce trochu zaškvířiti. Pak vhodíme tam ta nakrájená Játra, přikryjeme je poklicí a za občasného jimi míchání dusíme as 10—15 minut do měkká (až zbělí a jsou měkká); pak zaprášíme je vrchovatou lžicí sypké mouky a za stálého dalšího míchání necháme je chvíli zasmáhnouti, pozor však, aby se nám nepřipálila. Nato zalijeme je potřebným množstvím vlahé vody, zlepšené trochu polévkovým kořením a necháme je chvíli povařiti, zahoustnouti. Pak teprve guláš patřičně osolíme; solíme-li dříve, tedy nám játra ztvrdnou a jsou nechutná! 111 Podáváme k nim buď dušenou rýži, osmaŽi ne brambory neb knedlík; tímže způsobeni ij| země si připravit! rychle vepřové neb ^^Ínk* nutno však přidati k cibule Různé pečivo a cukrovinky. 41 51 bt' L15 mu ■ 11 015 6 Prášková bábovka na krtiny. Na míse třeme 10 dkg másla, 15 dkg cukru asi deset minut. Pak přidáme 4 žloutky, jeden po druhém, a dále pilně třeme k jedné straně několik minut, aby to hezky zhoustlo. Přidáme štipku citrónové neb pomorančové kůry, trochu tlučené vanilky, kg sypké mouky, koflík studeného mléka a ze 4 bílků tuhý sníh, naposledy 1 prášek do pečiva A. Kejřové, který jsme se Ižicí mouky dříve smíchaly, pak k ostatnímu těstu zamícháme. Těsto se dá do vymazané formy, moukou neb houskou vysypané a ihned se dá do trouby mírněji péci V* hodiny. Když se ■ prst neboří do těsta, je dosti. Bábovka se opatrně vyklopí a posype vanilkovým cukrem. Bábovka na svátky, svatby a krtiny. Do hrnku (vysokého kameňáku s úzkým dnem) dáme 6 celých vajec, 15 dkg tlučeného cukni, trochu citrónové kůry a šleháme asi 3 minuty. Hrnek pak, v němž šleháme, postavíme do kastrolu na plotnu, ve kterém máme 115 E \\\\ 6|5 , 8E 3 45 lllll III! 4 915 Ulili ' 6, G|3 , SE t ota °e' teplou vodu a šleháme potud, dokud Jj* a f' Šustne. Zhoustnuté sundáme ■• Ätof^ háme do vychladnutí. Do vychladlého^ d 0b me zlehka 15 dkg sypké mouky, *ow ducP ně krájené citronády, 6 sladkých, w^jteíj krájených mandlí a 6 dkg vlahého, to * vr ho másla. Hmotu pak nalejeme do nw bál)0y** mazané, moukou vysypané formy * ^odi^ pečeme v troubě za mírného žáru ' ijpecc' Když se nám v ni prst neboří, je dost -^jfoVe-nou pocukrujeme vanilkovým cukrem A- Vánočka. 4 iŽ'cC Na mísu dáme 1 kg jemné moukV' prosátého cukru, trochu citrónové ^'•^tfH* muškátového oříšku, 2 hořké r0ff*L m°u' mandle a lžičku soli. Je-li to v zimě, dam ku na kamna ohřátí. Do koflíku vlaheU0 $ci dáme 2 kostky cukru a 3 dkg droždí, n0v»' mouky a necháme to na vlažném miste/ ukV' ti. Pak to rozkverláme, nalejeme do te teíéh° koflík vypláchneme vlažným mlékem, do/,0vi»o11 rozkverláme 1 neb 2 žloutky, 1 lžičku '^p' žluti do pečiva A. Kejřové, do mouky ^sl* me a ještě 10 dkg rozpuštěného, vlaheb° neb sádla. Vše v těsto tužší vypracujeme. Jeji pnhs tuhé, přidáme vlahého mléka »eDoanýc" řídké, mouky. Přidáme několik lotiP' ^o-krájených mandlí a trochu očištěnVcU zinek. Těsto řádně vytlučeme, ^ řecky nechytá, moukou poprášíme a n 1 až 2 hodiny kynouti na vlahém hr se nech valní6 liste- ne Pak těsto vyndáme na pomoučený vál, uděláme z těsta 10 stejných bochníčků, jež necháme zkynouti přikryté na vále asi 20 minut Zkynuté pak rozválíme v dlouhé šišky. Nejprve upleteme ze 4 dílů spodek vánočky, který uprostřed smáčkneme trochu a na to vložíme podélný ple-tenec ze 3 dílů, opět rukou prostředek trochu smáčkneme, dáme pletenec ze 2 dílů a nahoru jeden rozválený, který na koncích ku spodu přimáčkneme. Rozkverláme vajíčko, všude řádně pomažeme a posypeme sekanými mandlemi, necháme zkynouti 1 hodinu. Pečeme v dobře prohřáté troubě 1—1 'A hodiny. Píchneme-li do ní dřívkem a těsto se na ně nelipne, jest dosti. Dáti vánočky do málo teplé trouby nesmíme, nebof by se rozběhla, do prudké také ne. Mazanec. Totéž těsto, jako při vánočce zde uvedené, ale utvoříme bochánek, který dáme na mastný plech, vykynutý vajíčkem potřeme a sekanými mandlemi posypeme. Pečeme v dobře prohřáté troubě 1—l'A hodiny. Nejlépe vyzkoušíme, je-li dost upečený, když těsto upečené špejlí propíchneme; nelípne-li se těsto, je dosti upečený. Perník k strouhání. Smícháme na vále půl kilogramu chlebové mouky s obsahem 1 sáčku perníkového prášku s kořením A. Kejřové. Zvláště v hrnci smísíme čtvrt litru teplého mléka s čtvrt litrem dobrého domácího syrobu a jedním vejcem, dobře vše spolu rozkverláme 117 3I m 9|S , se B W5 7 EE 'sl se 1 9l US de b Ľ0Í?^^ v Iu,stší tesŕ0' iesŕ ml Plecí, ľ "a,iJ'e"ie Dafr Ä016 ie volná ľ^Zaný 0mastk4 A„ ..... ľ. ; me. z oře- Ä016 ie vote ?mazany omasŕkeri vodou rn ^nini fotrem" i as tři čŕv^i ''odír,J' " r02reděnym;enie ^ dvakráte syroberŕ) ,-Toféž těst. 0V0C'lý C,,Iéb- dáme np. esto> o neon v., • Cukri< í L^Váfií í ke kterémuž P?! "ých suchx>äyri hrsti ieS dvě Ižíce čteném nf ieme í?ch křížal al?ně rozsekaných ovoC-S31**, Lwtác<* neh ' ,dobře Promích* háa "ecCesŕkry'nitdéích'poházíme y de"- Je, řnt0 OVocnľ- "dano-ČeÍná^k Pr0dStÍ- S?* ie 4c2 a P* tolik v!*' íä^ nghi v Si? meíy těsto fld# no? rn°»ky ****** deľn C Vy0^«ieme, a* s JSft «aVž Lľ feme T"", Posvpeme troci^ 23Ce masS dost?e "a v teple ky' Ste 2;s("o ou vÄ«^é, vhjeme ho dj mIňuí S^tfného, a nectí** :' -': ■ i * í f. i. umihmu a í 1 ä íl 1 31 "'i! □E 6|£ , 8p 45 4i 915 e! 71 □5 i L'e QB , 6 pečeme volněji do zlatová. Dobře vypečenou nakrájíme v díly, z nichž některé upotřebíme na místě obyčejných žemlí do knedlíku a část uchováme v suchém místě, aby dobře vyschla, ke strouhání. Z podobné buchty můžeme dělati i tak zvané žemlovky. Cukroví, Suchar anýzový. Na kamennou, mísu dáme 2 celá vejce, 12 dkg tlučeného cukru, 1 lžičku anýzu a třeme vše na jednu stranu % hodiny. Pak přisypeme 12 dkg sypké mouky a ve íormě sucharové neb v rendlíku máslem vymazaného, moukou vysypaného volněši v troubě pečeme 20—30 minut. Za tepla suchar ihned rozkrájíme. Suchar zázvorový. Totéž těsto jako předešlé, jenom že přidáme neplnou lžičku zázvoru. Mandlové houbičky. lA kg jemně strouhaných, oloupaných mandlí spojíme s 'A kg jemného práškového cukru a necelým bílkem utvoříme těsto. Toto nesmí však býti tvrdé, jen tuhé. Kousek toho dáme do hmoždíře a jemně na kasičku utlučeme, tak pokra- 119 čujeme, až máme vše zpracováno. R°zdSlínltíjý. dva díly, jeden o trochu větší a ten zůstane a Do druhého dáme 1 tabulku změklé čokoia"* g z toho tvoříme hlavičku hříbku (klobouce^ , z bíle hmoty tvoříme nožky hříbečku- e. dohromady spojíme a prsty trochu Muzeme též ještě hlavičku polévati čokoládo* polevou. Unecké koláčky. . tro2ubv0lky-0dflíme a dáme do hrnečku J dáme Ä" Pak ie přcs sítko protlačíme a P S tfS? m°Uky' v které rozdrolíme l5g» ľ í ' trochu citrónové kůry a «£J vše Ä Je ,zaděláme v těsto. Zprac*cj tvoříme „í31"6 chvíli ye studenu stati, P<6 koláčky pLn°"1aZatléni těstu skleničkou Vo» krupfcra n?' Žl0utkem' posypenie, žlutá 10-15 rninut Cme volně v troubě do Ustrouh' °řÍškovč rohlíčky. zených oř5kV1^kg louPaných, na pánVÍ^U mouky. vte* «a vál, přidáme 20 g margarinu, £ J°ZíroIíme 20 dkg másla n fy Spojím; f**}* 7 dkg cukru, vše dohro*' e r°Wíčky. PeLľM°moučcném vále tvoříme W k°vém cukru Se.Volaě a upečené ve "ou lepší. obalaJeme. čím jsou starší, t» Na vál ta Zázvorky. Cle Veice, trochu citrónové k*ry 120 čelí-Č1 stroilhaného zázvoru, na špičku nože tlu-"euo amonia (cukrářského droždí), zadě-'"e v h,ké těsto a asi M hodiny hodně rukama ypiacujeme. Těsto rozválí se na pomoučeném vvif 3 ..IOrmičkou se různé zázvorkové tvary , ajují, nechají přes noc na pomazaném ple-111 státí a druhý den se pomalu pekou asi ^—20 min. Zázvorky čerstvé jsou vždy tvrdé; isou chutnější, jsou-li několik dnů již upečené. Medové koláče. ze dvou bílků ušlehá se tuhý sníh, do něhož Zamíchá se 20 dkg cukru a dobře se v něm za-šlehá. Zatím vaří se 12 dkg medu neb syrobn, který se vařící zlehka za stálého dalšího šlehání do sněhu nalije; přidá se 20 dkg na hrubo usekaných vlašských ořechů, trochu vanilky a nechá se chvíli odpočinout. Pak rozetře se na tri oplatky, přiklopí se opět oplatky a zatíží se Prkénkem. Pak se nechá ztuhnout a kraji se na malé koláčky. Medové řezy nebo koláčky. Na vál dáme 28 dkg žitné mouky, 1 balíček perníkového prášku A. Kejřové, dobře to promícháme a přidáme 28 dkg tlučeného cukru; do koflíčku dáme 2 lžíce medu rozpuštěného, přidáme 2 lžíce mléka, 1—2 vejce potom do mouky nalijeme. Přidáme špetku tlučené skořice a hřebíčku a vše dohromady na vále v tužší těsto, jako na nudle zpracujeme. Rozváleti můžeme hned, anebo nechrne odpo-činouti do druhého dne. Těsto rozdělíme ve 121 J '5 ' 6 nimi 7 SE , frE , EE Bl ee 1 E 1|0 □E 1 c dva díly a vyválíme v úzký plát ve výši stébla. Jeden díl dáme na máslem namazaný plech a potřeme následující nádivkou: na talíř dáme 2 lžíce povidel (jsou-li příliš kyselá přidáme 1—2 lžíce cukru), 1 lžíci rumu, trochu citrónové a po-morančové kůry, jsou-li příliš hustá 1—2 lžíce teplé vody a několik drobně krájených fíků. Vše řádně spojíme a na těsto na plechu natřeme a druhým rozváleným dílem pokryjeme. Na povrchu potřeme opět těsto rozpuštěným medem s vodou smíchaným a pečeme v prohřáté troubě ne pnlis prudce 15-20 minut. Tesírľi- Prf neboří' ie to dosti upečené, to cůwr,UZ'emeikráÍeti ihned za tepla v řezy. To-velioTV* Drve po "kolika dnech změklé, Puštěným ZTJ néí° k°lečka' potřeme r0Z' střed mandli T "Cb° Vejcem' dáme dopr°' 53£Ä5g^ a pečeme jako píi Třeme • ^omH,y. k tomu přidáme 4 \\ dks másla do pěnv; pak strouhané kůrv -\ tlučeného cukru, trochu dále as % hodin 5?vé' dva ž,0"tky a třeme dáme kostku S' koflíku vlahého mléka Zkynuté přidám ^č 2 dkK kvasnic zkynouti. 35 dkg ohřáté nWr, • lltrenému máslu, atd., s nahého mléka a ľ fvtmouky a pak je*te trochu lžící dobrého rumu, až docí- 122^ líme vláčné těsto, které dobře vypracujeme, až se na něm puchýře dělají. Přikryté na míse necháme na vlahých kamnech as % hodiny ky-"outi. Zkynuté těsto vyklopíme na ohřátý, moukou posypaný vál a rozválíme ho na malík silně; vyřežeme větším tvořítkem na koblihy 2 těsta koblihové koláčky, do jich středu dáme lžičku tuhé marmelády, přikryjeme druhým koláčkem, okraje k sobě prsty stiskneme a pak wm„ menším tvořítkem hotové ko-' ^*&m prkénku přídím vvkynuly. Zkynu Páleném másle neb sádle, nejanvo . Klici na jedné straně do růžová, načež kobnuy vidličkou obrátíme a smažíme je již odkryté na druhé strané taktéž do růžová. Osmažené dáme z omastku odsáknouti a sypeme je za tepla vanilkovým cukrem A. Kejřové. Šišky. ijky od koblih a zbytky těsta od těchže propracujeme, přidáme k nim očištěných wtlučeme; pak nakrájíme z něho 1 v šišky. Necháme Okrajky od koum. ~ . dobře propracujeme, přidáme k mm tiuioi*, hrozinek á vytlučeme; pak nakrájíme z něho menší kousky, které vyválíme v šišky. Necháme je znovu zkynouti a pak smažíme je jako koblihy. Boží milosti. Rozdrobíme na vále v 30 dkg mouky 4 dkg misia, přidáme k tomu 2 lžíce tlučeného cukru, 1 lžičku pečiv, prášku A. Kejřové »Úsporná ku- 123 sla rj op unniiiutn^Hf" 1! 6I2 8(2 3 42 4j 9P mínili!" 5! 012 32 , U2 llO 012 6 chařka«, špetku soli a trochu citrónové kůry. Zaděláme to pak 1 žloutkem, 6 lžícemi mléka a lžicírumu; těsto řádně vypracujeme, as tak tuhé, jako na nudle, a necháme pod mísou as čtvrt hodiny odpočinouti. Pak je vyválíme na stéblo síly, rozkrájíme je ozdobným rádýlkem na čtverečky a prudce je na rozpáleném sádle neb i umělém tuku po obou stranách do růžová osmažíme. Hotové posypeme vanilkovým neb skořicovým cukrem. Tvarohové věnečky. dríSf "Yál 10 dkg mouky, netkli soli a roz-Sl l£" 5rtdkí másla> Pak P"da'lie lžičku Kerí .BVSporm'1 kl»chařka« A. Kejřové, Ř vfi do°bíd(kg tvarohu= ^Pojíme vše spolu Cbez I Ä^?m,,c^,■ pak ie vyválíme, na' ložímľa nl ľ-1"6, °pét oválíme, znovu pře-nouti. YyvSame pak as Půl hodiny odpoči-na stéblo S ?ak těst0 na PomouSeném vále me * něhc. ŽltóWItt!m^koblihovým Vykraií' ^vPíchneme ski ľ ľ' e opět ve středu iich věnečky. Pečeme ■ llkerovou'. tak docílíme žova a sypeme ľJV rozPálené troubě do rů-me vanilkovým cukrem A> Kerrové. Dnrt* . Toi»áškův dort. u°tt tento hodí ata, se Pro oběd sváteční, krtiny Na míse třeme E , EE , 2E LE OE O li 2 Káva. 1. Káva černá. 2. Káva bílá. 3. Kávové náhražky. 4. Čaj. 5- Punš. 6. Lipový čaj s malinovou šťavou. 7. Kakao a vaječný koňak. černá káva. t ľv íŕľí Černou' která má býti velmi silná-žení' í° ka' P°Čítá se na 1 osobu lot kávy pr*' ívchip caVf'/mletá' vhodí se do vřící vod* rychle s Plotny odtáhne a nechá se as 5 rrur* stah, aby Se z kávy aroma vylouži,o; pak Pa' i«vľ T ,Tllckych koflíčkách, neskazená-ohS aut0 UDravená hodí se pro hosty P° °Pede; aneb nemocným při různých nemocen Bílá káva. Nejlépe jest, máme-li k vaření kávy hž ÍJ—aneb hrnek' v kterém Pak nic TAJ ňádohľnT; vezme-|i se totjž k úpravě l£g čS v V které vaf™e i jiná jídla - třeba Wg ruznéTľ3 - tu káva ráda přijímá do ^ S'ľtľ' Na jedn" osobu - pro hostí'< méfaTu lotu kávy' Pfi tfech osobách S1 noíL n ?brál ani zdravá, Působit zhoubné j klvnv °dnAěřeaou na hrnečky vodu dárt* « kávovaru D0 studené vody nasypeme f% 3S 3 zrnka soli a malý kousek .Hradecké* 134 lllllll IIIIIIIH 3 4 1111111111111 iiiT|iiíí|iiii| ii .....i bI 1 i\ 1 bI gl OE 612 , 812 . äi 912 92 . t7|2 . CI2 lllll 1lQ U2 012 korky (cikorky této můžeme dáti méně nežli jiné, neb jest velice vydatná a silně barví). Přikryjeme kávovar a necháme do varu přijití; pak botovou kávu ihned odstavíme a do čistě vymytého kávostroje, přes suchý, čistý, kalikový pytlík procedíme. Má-li býti bílá káva silná a dobrá,, tu ovšem potřeba k ní dobré pražené kávy a smetany; nejlépe pražíme-Ii si kávu samy doma, nebof má výtečné aroma a máme ji vždy čerstvou po ruce. Jiný způsob vaření kávy jest ten, že kávu dáme do pytlíku neb kávostroje; v kávovaru uvaříme si vodu s kávovou náhražkou (cikor-kou) a tuto pak vřící — ovšem velice zvolna — přes kávu v pytlíku neb kávostroji přeléváme, aby se nám káva dobře vypařila; rychlým přelitím t. ZV. logru přes kávu, obdržíme pak ovšem bryndu, i kdybychom daly kávy sebe více. Někdo zavařuje kávu do vody s cikorií (logru) kdy tato vře, odtáhne ji pak rychle s plotny a zalije ji několika kapkami studené vody, aby se v ní kal rychle ke dnu srazil. Pak se pytlíkem procedí; pytlíky pro cezení kávy určené musíme občas v mýdle a sodě vyvařiti a pak v několika vodách vyvařiti, vyprati, nebof běda kávě, je-li pytlík špatně vypraný a mokrý, tu pak káva jest cítítí po mydlinkách, sodě a všemožném, jen ne kávou. — Kávostroj i kávovar musí se také občasně v sodě a mydlinkách vymyti, neb je-li delší dobu používán, škodí to na jakosti kávy. V obyčejných rodinách, kde se šetří, béře se pro 5—6 osob lot kávy; arciže ta 135 silnejší, zprvu slitá, podá se rodičům a OSlatllí káva, již slabší, podává se pak dítkám. Kávové náhražky. Za dnešní doby mnoho rodin zříká se z rázných ohledů kávy zrnkové, aneb alespoň z části hledí její požívání obmeziti; obé jest možno, upo-třebí-Ii se dobrých, vyzkoušených kávových náhražek. Zkoušela jsem jich mnoho a přišla jsem k tomu poznání, že nejlepší z nich jsou výrobky Kavoprůmyslu v Hradci Králové, vyrocené z čisté čckanky, bez přísady řepy a jiných ^heCfn"ýcJ? ,hmot: P r aga, v dřevených malých bedničkách, Hradecká zrnitá a *avona. Praga jest velmi jadrné chuti a nejvíce barví, Hradecká zrnitá o něco mírnější-Kavona pak nejmírnější. siPw°í-k^přípravě kávy z druhů těchto jest 2 ,Na 4 htm čerstvé studené vody, pr° 1 l/i?k»' VCume se asi 10 S. tedy slabě navršena izicka náhražky; voda přivede se do van", 5*255 f nádoba odstaví a odvar se nechá as ^minuty ustátí. Podle chuti může se podávati káva Cerna neb bílá' jak0 hořka neb os,a Čaj. Caj dobré jakosti dáme do konvičky k.u^řící tomu určené, přelijeme ho několika lečemi v> vody, rychle odcedíme a pak teprve nalilp . naň potřebné množství vody. Dobře PrlK7^ necháme na teplém místě asi 5—8 minut su a| obdržíme čaj krásné žlutavé barvy. Pak ho Procedíme a dáme na stul. Na jednu osobu PO-čítame a béřeme větší štipku čaje. Vyvařený caj může se usušiti a dáti ještě jednou vyvařiti; v tom případe, že tak činíme ze šetrnosti, bereme při úpravě čaje dvojnásobné množství čaje vyvařeného, ke kterémuž pak přidáme menší cast čaje čerstvého. Čaj takto upravený nelze ovšem podávati hostu, nýbrž pro domácí spotrebu. .K čaji podává se vařená smetana, mléko, citron, neb i rum, co má kdo rád. Odvaru z vyvařeného čaje užívá se k obarení žlutých látek, krajek, záclon neb hedvábí; k účelu tomu dáme již vyvařený čaj do hrnce, zalijeme ho patřičným množstvím vody, nectia-me ho dokonale vyvařiti a v přecezené tekutině °arvíme pak určené látky, atd. Obdržíme t. zv. "Dráp* barvu. Kakao. -í se pro dítky k sní-V mnohých rodinách vart * q k témuz daní na místě kávy- vody. Z méka "Potřebiti buď mléka neD i j množství mléka Vaříme kakao takto: mezit-m rozkver- » cukrem přivede se de, var ^ kaVOvých láme v trošce studené voay ^ mlcko er- tme v trošce studené voay s a když mléko lžiček kakaa, kolik osob j dokonale ho vře, tu do něho kakao ťmQ. Vafí „ • mléce rozkverlame a i opgt žadane vody, tu ro^é ^ & pak Uo do 137 V kakao z množství kakaa ve s 1.36 |llll|llll|IH!|IIH| | J lili 612 III I 812 42 9P -i1 SK B M2 llilillillllill 1 81 9 ib i' 212 t 'll il" Z OK 6 III! iniliiiiliiii vřící vody nalijeme a dobře rozkverlárne. Kakao Podáva se slazené. Kakao jest oblíbený dětský, chutný nápoj. Punš. Puriš obyčejný. n„nľ Vřící vody Pndárrie několik lžic dobré Punsoviny a dle libosti snad přisladíme. Punš vaječný. punše a^ífS °M°by p°eítáme 8 lžic dobrého V§e dámo í°Utky neb 3 ŽI°utky a 1 celé vejce. roípáSnonn. ,VyS°kého Jmenného hrnku na Pozvoľnľí^tnU^a Za Stá,éh0 kverlání nalijeme ne a nolvhtr V"CÍ vodv: Jakmile punš zhoust-rychle 5n -SC ZVedati' jest dosti. Nalévá se k S^SSPdt* a podává se Vaječný koňak. věho diniT? mléka dame vařiti 30 dks kuso-který ro?T.n, "lkaného cukru a 1 lusk vanilky, se řádně n ' aby se dobře vyvařil; když dující: P0Varil°. zakverláme do toho násle- kverlániP ldařeného, studeného mléka roz-nafiíemr í zl?utků;4za stálého dalšího kverlání až všľ ,i vřícího mléka a kverláme dále, všafc n» ° ne a Poněkud zbělá; vařiti se to Sak nesrf". srazilo by se. 138 0 |iiM|iiii|ii^iiii|iiN|iiii|iin|ii | j \ J | J | Jo | J OE , B II 612 8E m 9E , SE , W. , EE . 5E , l- Odstavíme s plotny, postavíme do rendlíku se studenou vodou a kverláme dále tak dlouho — co vychladnuli. Do úplně studeného přidáme za za stálého dalšího kverlání 4—5 kalíšků dobrého Koňaku a pak V8 litru (as 10 lžic) čistého lihu; cnceme-Ii míti koňak o něco silnější, můžeme Pndaťi o nějakou lžíci lihu více. Pak koňak "ustým sítkem do lahví přecedíme a v chladné místnosti k další potřebě uchováme. Vaječný koňak takto upravený jest neobyčejné Posilující nápoj; hodí se na daleké cesty k osvěžení, při mdlobách, atd. V zimě dá se v chladné místnosti dlouhý čas nchovati, v létě však velikým teplem se rád kazí a proto není radno v době této si větší zásobu téhož připravovati. Lipový čaj s malinovou šfavou. Vezmeme špetku dobře usušeného lipového květu, nalijeme naň V* litru vřící vody a necháme několik minut pod pokličkou spařiti, až Jest tekutina zlatové barvy. Pak ji procedíme a osladíme dle potřeby lžící medu neb malinové šťávy. Lipový čaj nevařme nikdy tak, jako čaj obyčejný, neboť delším vyluhováním nabude °stré příchuti a vyvolává podráždění (škrábání) v krku. 13? O praní. «• vhtoÄí0dÍnä a hospodyně prací jinde, na zbVvá jí zD"^' .nfb Posluhou, atd. zaměstnána, vyprání prádla'p - VClm' mál° času na řádn«é vypráno wy-ti radI°' má-li býti řádně a čistě J«t mnoín V3G, -delSÍ doby-které svoií «.,dych' nezkušených hospodyní, mostí pfl nrľnl x °Stí' nezkušeností a nevědo- Potom žádn/m SP-nU na prádle zaPaří' kter011 mohou; při f™ zPusobem z prádla vyprari ne-většina pak c i-Se obvčejně hodně »udřou« a dřinu; e aiva na praní, jako na velikou Pod' ■' 50°y Prán? S? V následující stati dva způ- Il0sPodyňk-l™,a doufám, že návody těmito Způsoby t"tPOsIoužím- kde "ěila \SZ10 vyzkoušela jsem na školách, těchto návodň ,y vařiti a hospodařili; podle Pradlo Poměrně P/,y, děti 13—14!etč a vypraly '"e rychle a čistě. A<; „ ^ Praní Prádla. rts na 60_7n i, - PiInáČkova mtHi pradIa vezmeme 10 dkg ktery v troíolTa, Y prá5kl1 »Radost pradlen*, Ce norke vody rozpustíme a do při- 140 nam "C studené vodv v neckách nalijeme; pak omočíme veškeré špinavé bílé prádlo do necek necháme je v té vodě nějakou hodinu odmočiti, Jl"^.„uchráníme si pak mydlinky od rychlého nečištění. doív3 Í0 pnidío na valše rychle překulíme, pak oore vymáchané, vyždímané, po obou stranách dobře pomydlíme, a je-li snad prádlo více spmavé, tu nejlépe mýdlo na něm žíněným kartáčkem na prádlo rozetřeme. Složené do necek polijeme následovně upravenými vlahými mydlinkami: v Na vpředu uvedený počet prádla rozvaříme etvrtku dobrého jádrového Pilnáčkova mýdla s_ ovečkou (můžeme použiti třeba jen půl čtvrtky téhož a kousek mýdla mazlavého) a asi 20—25 "kg v horké vodě rozpuštěného Pilnáčkova rer-Pentinového mýdla v prášku, který nám nahradí °strou sodu a špínu lépe rozpouští. Takto upravenými vlahými mydlinkami (nikdy však horkými, neboř těmito zapaříme na prádle ŠPínu) prádlo polijeme a necháme je v nich do druhého dne odležeti. Barevné prádlo namočily jsme přes noc do Čisté vody; nepouští-Ii, můžeme přidati k němu taktéž trochu uvedeného mýdla v prášku. Druhého dne bílé prádlo na valše po obou ^ranách odeperemc, při čemž dle potřeby použijeme při praní žíněného, tvrdšího kartáčku tnikdy neužívejme rýžáku, kterým se tkanivo Prádla trhá); pásky u košil, manžety, límce, kraie náprsenek a obruby veškerého prádla Hl nutno v rukách při praní dobře vymnouti, jinace zůstávají rády špinavé, šmouhovaté. Při odepírce nikdy nespěchejme, neb se spina z prádla špatně dolů dostane a pak se zaván. Odeprané prádlo házíme ihned do studené, čisté vody; nenechejme je vyždímané na suchu, neb nečistota na něm zaschne a prádlo se pat špatně máchal Barevné prádlo, klade-li se vyždímané na sebe, rádo pustí. Když jsme odepraly bílé prádlo, vyždímáme z té studené vody prádlo barevné, řádné je v mydlinkách, po bílém prádle zbylých, vypereme a pak do studené vody házíme. t Chceme-li v době letní prádlo bíliti a nenH1 toto příliš špinavé, můžeme je z odepírky vymáchané na trávník rozprostříti a řádným, častým kropením čistou vodou bíliti; prádlo vsas nesmí zůstati na suchu, neb sežloutne a tkanivo jeho při tom trpí. Mezi bílením musíme prádlo obraceti, aby ^ Po, obou stranách řádně vybílilo; nejlépe jest Prádlo vždy po jedné straně po několik hodin bihti. Můžeme-li nechati prádlo přes noc na bělidle-pak. jest to tím lépe, neb noční rosa jest prádlu jen ku prospěchu. Velmi chybné jest nechati prádlo na bělidle velmi špinavé, špatně odeprané, myslit si mnohá nezkušená hospodyňka, že slunéčko bude Konati divy a samo jí špínu z prádla vypere- Bílíme-li takové špinavé prádlo na slunéčku, tu se v něm špína ještě více zapaří a těžko se ■ Pak z něho vypere. Kdo umí práti dobře, čistě a věší-li častěji Prádlo venku na slunci, ten nemusí často prádlo bíliti, stačí pak pouze jednou neb dvakráte za léto prádlo bíliti. Vybílené prádlo sebereme a co možno v čisté, nejlépe v čisté vodě na řece, dobře vymáchame; nebylo-k' prádlo na bělidle travou a hlínou znečištěno, stačí pak již prádlo modřením dokončiti. Stalo-li se a prádlo na bělidle poněkud se znečistilo, nutno ho řádně vyvařiti. Při vy várce počínáme si takto: °o většího hrnce neb kotle se studenou vodou na Prádlo nalijeme 15 dkg v horké vodě roz-Puštěné sody, přidáme k tomu čtvrtku na tencí plátky okrájeného jádrového Pilnackova mýdla a vymáchané prádlo; dobře jest, když ještě pásky, límce, manžety, naprsenky a špinavější místa na prádle pomydlíme^ a pak teprve přivedeme vše do varu a vaříme tak dlouho, až voda na prádle jest žlutá. Vyvařené prádlo opět řádně vypereme, pak vyprané — zejména v zimě — spaříme vřící vodou, necháme je v ní chvíli odležeti, čímž veškeré zbylé mýdlo a sodu z prádla odstraníme, čímž prádlo na stálosti velice získá, tedy se ušetří a nežloutne. Prádlo konečně v horké vodě vymáchame, nalijeme naň studenou čistou vodu a necháme' v ní přes noc vymočiti. Když vypraly jsme z vyvářky bílé prádlo, 143 142 6P,8P - * * 71 EE 81 2E L E OP 11 6 né nSí0^ mydlinek přidáme světlé barev-ie Jrdd.10. odePrané (které nepouští) a necháme halenkv ,+ faP,ařÍtÍ; modrč zástěrky, kalhoty, chHrtn&.i, ' terč rády Pouští, vezmeme do Sto zjasní ČÍSÍé V°dě vymacháme' čimŽ roVéV fv,něné kalhoty, neb kašmíre studen- ' i- átky aíd- myďem pomydlené, cháme ve h v i -C řádně vVPereme a pak vymá-kolik lžic "r"lle/odě> do které přidaly jsme 11S-"eždímané 22- « barva iich zjasní); potom místo mvrii \prani těchto látek použiti «a mýdlo ]cLrf ° ,yčejného Pilnáčkovo draslove ' ktere r^hleji špínu rozpouští. Jiný způsob praní. ,ině»č' "I 80 kusů hS, ?dy dřlme rozpustit! (na 6« 6b0 Pilnačkov l3): 15 dkS -sody práškov/ ^e ii do 2;a mýdlového prášku, nal ' dame k ní \ ÍJEayf.ne studené vody, P?> Chame a nam^í C2Stého ^avku, dobře prorni-re Pouští barvľ Vu°m Prádlo, vyjímajíc, lete; Druhého dni -nľChame je do rána odmočib-mácháme, vvS'Pr- U'íme prádío "a valše, vy-,na Prádlo do íľľľ P° koí,e neb většího hrnce ké v«dě ro7nníľíe"e vody dáme 20 dkg v hor-u5«né sody, dvě lžíce čpavku neb 144 terpentinú (obě tyto součástky rozpouštějí lehce mastnotu) a přivedeme prádlo do varu. Když se prádlo počne vařiti, sundáme je s plotny, řádně je odepereme, vymácháme, opět pomydlímc a Přidavše k němu opět as 10—15 dkg sody, necháme je znovu vyvařiti, a sice tak dlouho, až na něm voda sežloutne. Pak je po obou stranách dobře vypereme a horkou vodou spaříme, mácháme je atd., jak již v předešlém návodě o Praní jest uvedeno. Když prádlo vyvarujeme, nesmíme míti je v kotli neb hrnci napěchované, nebo by se nám řádně nevyvařilo a mohlo by se nebo by se nam raune «----- nám připálili; při.vyvarován, gggjgg'g míchati, aby se z něho spina stejnomern Párovala. lfovala. Mnohé pradleny mají ten zvyk, ze házejí na Prádlo, v hrnci neb kotli k vyvářce připravené, kusy sody neb mýdla, aniž by nechaly oboje dříve řádné rozpustili, což je nesprávné, neboť na těch místech, kde soda neb mýdlo zůstaly ležeti nežli se rozpustily, vyleží sc žluté skvrny a tkanivo prádla se jimi ruší. Pak se ovšem diví, jak se jim na prádle objevují žluté skvrny, které tam dříve nebyly! V létě při praní prádlo vždy málo ždímejme, neb dostatek vody v něm jest jen témuž při bílení na prospěch. V zimě naproti tOrnu hutnó prádlo co nejvíce vyždímali, aby rychleji schlo — dlouhým schnutím v zimě prádlo žloutne a tkanivo téhož velice trpí. S prádlem nikdy nespěchejme! bělostné Prádlo, byť i starší, každý muž na se s radostí oblékne — jest chloubou řádné hospodyně! Id 145 I III lllljllll lllllllll lllllllll lllllllll I 0 12 3 4 5 lili! lllllllll lllllllll llll|llll|llll|lli| lllllllll B 71 8 91 10 1 OIE 6E . BE 0E Modření prádla. VeyPnľé Pra;d'° modříme takto: dli 2? V trochu modřidla, šmolky na dlaněmi ľ"%na" írochu vbdy4 mnutím mezi 0PaSmľ!CÍlaľe modřid,° d°bře rozpustili; dření 5? ° tak d,ouh0' až má™ vodu, k n,o-v ní ,ľ-H,raVCnou' dosti modrou a pak teprve prádle f modnme- Máme-Ii po modření na modřidla n i pak jcst t0 vinotl špatného ždímaly.' 3s,lle m°dřené prádlo špatně vy na»ffdÓ0motí"f-,épe vždy ngJaky koUsek prád|/a mc prádlo druhé ÍCPrve po íéto zkoušce modří- N Škrobené prádlo. k vařenřlnxíř^^y béř«ne Pšeničný škrob teckV lžící n- a"le na jedmi zástěru, blůzu, ša; vět5fCIl kulvľn,cného škrobl1 nebo mouky (PV M,,oi'é hosnnrľ Vezmemc ovšem dvakráte ^ clla> Pak m,J n?koIika dnech zvodnatí a aalfj dníamůŽe« JCJ Vy,íti: v z,'me vydrží někof praní ÔQuŽítj P° Případě při druhém, nejbližŠ"" Studenou vSÍ5ný koupený, neb mouka poleje sc říci vody K0*'/6 kíerč se roíkverlá a do v«-"ecI'á na £ J ?a 50-60 kusů pnldIa) na V V hrnku) SS d° nádoby feist se ho nech 6,enc ,lustV a přidá se trochu ro*' ředěného mořidla. Nejprve béřeme prádlo řídkých látek, batistů, mušelínu, neboť tyto řídké látky potřebují více škrobu, aby byly tuhé; po nich béřeme látky hustých tkaniv (ruské plátno, .kanafasy atd.). Jestliže je škrob již zřídlý, jest nutno opět trochu hustého přidali (stranou jsme sj Jej již pro ten případ nechaly). Ve zbylém řídkém škrobu můžeme všechno ostatní prádlo nepatrně ztužiti, neboť prádlo ztuženč se tak rychle neušpiní. Prádlo škrobené rychle se na vzduchu nebo na slunci suší, takové jest tužší, než zvolna usušené na půdě. Dobře usušené Prádlo pokropíme, pevně zabalíme, potlučeme, aby vlhkost všude vnikla, zabalíme je do suché 'átky a necháme v chladu do rána odležeti. Odleželé horkou žehličkou žehlíme, řádně yy-r ■sušíme, kraječky vytáhněme, po obou stranách vyžehlíme a vyšívání pak na rubu do měkké látky, nejlépe do ílanelu, vytlačujeme. Prádlo špatné vyžehlené, nevysušené je měkké a nevypadá pěkně. Vederne-li si správně, máme prádlo čisté, a tu každá sebe starší zástěrka, šatečky nás potěší svým vzhledem. Kdybychom měly sebe dražší halenky, bluzičky, šatečky a pod., ne-jsou-li správně vyprané a vyžehlené, jak uboze vypadají! K žehlení používáme nejlépe žehliček, v kterých můžeme střídati rozpálená želízka. Těmi v krátké době mnoho prádla vyžehlíme. Žehličku nedáváme však na plotnu ohřáti, nýbrž pouze želízka vyměníme. Stane-li se nám, že želízko 147 Ol 612 H|IIII|MII|IIII|IIII|IIII|III|II!II||||! milllllllllllllll II! 21 3 41 1 S 6 71 ' 8 8E ÍZ 912 , 512 , 1712 , EI2 , 212 91 112 Jo ' J 0!2 B me ĚŠ?? '0zpá,il°- že na prádle žlutí, musí- SneSÄ vyndati' neci,aíi žeh,ičku na SS m sdl^nouti a po chvíli opěj když mame v l)lotně na ol!1,i' ráme v t é uh,íky' které z p°Pe,a vybí' ■stává iiri, i m"ech' které maJí špatný tah, zů-dyní vi nri -e 3 íu naskýtá se šetrné hospo-ji* bezcenná ,Pnležitost využiti těchto, zdánlivé t0 udržuií hi 1,soliarku« Při žehlení. Uhlíky ty-p'i nyněk-f| 10 žar a dobře rozpalují želízka-Pohled i» n - otě t0Piva iest nutno každý i na Čistotná h"te|ný kotlsek využíti-si hadříkem ,Podyilč než počne žehliti, umyie Prostře si JŽ °. a otře "Prášenou žehličku, krývku L , 011 latku na stůl (starou P«-Pokrývla, v ,,a. Pod-} a na ní da Mou, čistoi"( sto,e než n - t kusy se da!eko lépe želili »a kIad' tím Keh'ícím Prkně: 2ím měkčí je pod-mu Prádh, rin ^,S1 Je príídl°- ZeJ'»čna škrobené-Vyžehlenč n°™me ,esku, když toto již jedno" 2,10vu Přežehlíme1116 ^ V,hkým hadříkeni šPhiavou^,.0.'3111^ když čistě vyprané prádlo Un,ěti dm i!k°" a«cbo pokrývkou ušpinín"-; "mění, „a í:'0.Ľ!síe oprati a vyžehliti jesf ,lrda- Avša Ľ- azda llosP°dyně může ířzení domicno,?" kn',sné pradIo> také ostatní e,,á'-í se obvčS JCSt Uničním' ke kterému dorostech 1 - po trPkých a dlouhých s*"' Při nákupu masa, mouky, toku a jiných věcí pro kuchyň jistě dbáte, abyste dostala vždy to nejlepší. — Dbejte této zása dy i při nákupu polévkového koření a žádejte proto vždy jen znam ámku „GRAF" v původních lahvích! Porovnacf zkouškou s jinými výrobky zjistíte její: věts. vydatnost, příjemnou a nenápadnou VUHlg jemnou a v jídle nevycifovanon CflUt' trvanlivost. •obftdelfím uschovaním n ô o b mezenou GRAF0V0 polévkové koření nezanechává v láhvi Žádno SSedlinyl lili III 2Í OE 6E . 8E ZE SE SE Bl H5 71 □5 III 81 5E 9 1I0 ' 1 M5 OE 6 JP*T3ř- Hospodyňky,šefř*eS a používejte jen čajového margarinu SANA ienz nahradí prvotřídní máslo, jest vsak mnohem levnější. J Řekněte to všem dámám* že ,,Lanol" íe nejjemnější a ne j lepší toaletní mýdlo, jež plef krášlí a zjemňuje. Jediný výrobce: J. PILNÁČEK, továrni* a voňavkář v Hradci Králové. Na prodej vc všech lékárnách. droKcriích a odbornrcli obchodech, nenf-ll, nište si do Hradce Kralovc. —— •i si & ľ 11111111111111 81 91 ' 10 ' 1 QE 6E , 8E äZ 9E SE , t>E . EE , r3E Lig 0E 6 Nepostradatelné knihy pro každou hospodyňku! 1226 osvědčených a vyzkoušených předpisů na moučníky obsahuje kniha Jana K e t t n e r a MOUČNIKÁŘKA Stfan 28°- Cena váz. výtisku pouze K 10- Jana Kettnera: HYGIENICKÁ A DIETNÍ KUCHYNĚ Ch ľ0"" pHtUČlca dlouholetého šéfa ku-c ľne světoznámého sanatoria. Za spolu-Prace MUDra M. Popra. Předpisy k úprave 3 el Pm nemocné, str. 120, cena brož. K 4'— U všech knihkupců. ' Vydalo Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (A. Svôóený) Praha II., Hybernská 7.