digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
VLÁDNÍ PROGRAM DIGITALIZACE 2018+
Digitální ekonomika a
společnost
Sekce digitalizace a inovací MPO
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 1
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
1. Úvod
1. 1.Digitální Česko – Digitální ekonomika a společnost
Klíčové oblasti digitální ekonomiky a společnosti:
Digitalizace a digitální transformace1
jako předpoklad ekonomického růstu a
konkurenceschopnosti
Česká republika považuje digitální transformaci jako jeden z nezbytných kroků pro posílení své
konkurenceschopnosti. Na národní úrovni je důraz na digitalizaci reflektován v koncepci
Digitální ekonomika a společnost v rámci strategie Digitální Česko. Cílem této koncepce je
podpořit rozvoj českého digitálního ekosystému skrze konkrétní opatření dotýkající se oblastí
výzkumu, vývoje
a aplikace nových technologií (umělé inteligence, cloud computing, big data, blockchain,
kvantové technologie apod.) v jednotlivých sektorech ekonomiky, podnikové sféře, infrastruktuře
a konektivitě
a v legislativně – institucionálním zakotvení. Česká republika vnímá jako zásadní podporu
vytvoření propojeného a dlouhodobě udržitelného digitálního ekosystému, který je naplňován
také prostřednictvím cílů koncepce Digitální ekonomika a společnost, Národní strategie umělé
inteligence, Národní RIS3 strategie2
, Strategie podpory malých a středních podniků v ČR pro
období 2021-2027 a Národní strategie kybernetické bezpečnosti České republiky na období let
2021–2025.
Digitální ekonomika tak v sobě zahrnuje všechny možné aspekty digitalizace (vč. postupné
automatizace) a digitální transformace ekonomiky a společnosti a dalších oblastí. Z tohoto
důvodu má tento dokument za cíl mimo jiné přispět k vytváření funkčního a flexibilního
koncepčního rámce pro probíhající transformaci české ekonomiky. V další řadě jde o podporu
vytvoření právního rámce, které je nezbytně nutné pro konzistentní a funkční aplikaci práva a
legitimního očekávání všech zúčastněných adresátů (firem, státu, občanů). Digitalizace a
digitální transformace jsou klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na
světovém trhu. Zejména malé a střední podniky je v tomto ohledu potřeba motivovat, aby
využívaly chytrá řešení, která mohou zefektivnit jejich práci a zvýšit produktivitu. Právě Strategie
podpory malých a středních podniků v ČR pro období 2021-2027 klade důraz na přechod k
digitální ekonomice a na digitální transformaci.
2
Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021–2027 (z anglického Research and Innovation
Strategy for Smart Specialisation - RIS3, dále též „Národní RIS3 strategie“) zajišťuje promyšlené a účelné zacílení evropských,
národních i regionálních prostředků na podporu orientovaného a aplikovaného výzkumu a inovací a směřuje tuto podporu do
vybraných prioritních oblastí, které mají vysoký potenciál pro vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na
využívání znalostí a na inovacích. Bližší podrobnosti viz blíže https://www.ris3.cz/
1
Digitální transformaci lze chápat jako integraci digitálních technologií firmami a podniky a dopad těchto technologií na
společnost. Viz:
https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20210414STO02010/digitalni-transformace-vyznam-vyhody-a-opatr
eni-eu?at_campaign=20234-Digital&at_medium=Google_Ads&at_platform=Search&at_creation=DSA&at_goal=TR_G&at_audi
ence=&at_topic=DMA_DSA&gclid=Cj0KCQjw7aqkBhDPARIsAKGa0oK8LzwTI85gox0vXpYs4D7RwVHJxqgG4Y-zU80gFMaUp
Y83URl4EywaAkCqEALw_wcB
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 2
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
Digitální ekonomika představuje základní pilíř celospolečenských změn, které přináší například
právě probíhající čtvrtá průmyslová revoluce s celospolečenským dopadem, nástup datové
ekonomiky nebo rozvoj konektivity jako jsou nové mobilní technologie 5./6. generace (sítě
5G/6G) či oblast satelitního připojení, která pomůže s konektivitou tzv. white spots a cloudové
infrastruktury a content delivery networkingu. Strategické ambice Česka v oblasti konektivity
jsou uvedeny v Národním plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou, který vláda schválila 1.
března 2021. Cílem je umožnit přístup k rychlosti stahování dat minimálně 100 Mb/s s možností
upgradu na 1 Gb/s pro všechny domácnosti a případně na minimální gigabitové rychlosti
(symetrické) pro podniky, státní správu, místní samosprávu a socioekonomické subjekty. V ČR
probíhá postupná modernizace digitálních sítí, které umožňují vysokorychlostní připojení k
internetu. Nové technologie, jako jsou optické sítě a 5G, umožňují přenášet obrovská množství
dat rychle
a spolehlivě. V roce 2021 pokrývala optická síť v ČR více než 2,5 milionu domácností a podniků.
Tento trend by měl pokračovat, aby byla vysokorychlostní připojení dostupná všem obyvatelům
ČR. Další významnou změnou v digitálních sítích v ČR je zavádění 5G sítí. Tyto sítě umožňují
přenos dat rychlostí až 10 Gb/s a přinášejí nové možnosti v oblasti internetu věcí a autonomních
vozidel. Přestože se digitální vysokokapacitní sítě v ČR stále rozvíjejí, stále existují oblasti
s nedostatečným připojením k internetu. Celkově lze říci, že digitální vysokokapacitní sítě v ČR
se rychle rozvíjejí a přinášejí nové možnosti v oblasti komunikace, práce, vzdělávání a zábavy. Je
však třeba dále pracovat na zlepšení dostupnosti těchto sítí pro všechny obyvatele ČR.
Základním předpokladem pro úspěšnou digitální transformaci je usnadnění rozvoje datové
ekonomiky. Data jsou v dnešní době jednou z nejdůležitějších komodit, ze které mohou
prosperovat podniky, občané i veřejný sektor. Stejná data navíc mohou být využita různými
aktéry, a to i opakovaně. Jejich účinné využití může být ku pomoci v celé řadě sektorů – od
zdravotnictví až po průmysl. Je tedy velmi důležité, aby data proudila napříč společností a aby k
nim mělo přístup co největší množství oprávněných aktérů. Velký potenciál pro rozvoj
ekonomiky
a konkurenceschopnosti má samozřejmě umělá inteligence, a to především díky její schopnosti
zefektivnit práci. Umělá inteligence patří mezi jednu z nových disruptivních technologií, která má
velký potenciál zlepšit kvalitu našeho života i celé společnosti, a to skrze napodobování lidských
schopností a činností, jako je třeba učení nebo plánování.
V rámci podpory digitální ekonomiky jsou důležité digitální služby, které přinášejí ekonomice
a společnosti benefity, zároveň v sobě ale obsahují jistá rizika. Základní pravidla pro poskytování
digitálních služeb vychází z evropské směrnice o elektronickém obchodu (směrnice
e-commerce), kterou v České republice implementuje zákon o některých službách informační
společnosti. Tuto směrnici aktualizuje nařízení o digitálních službách (DSA), které komplexně
upravuje digitální prostředí jako takové. Problematiky digitálních služeb se dotýká i již dříve
přijaté nařízení Platform to Business (P2B), které upravuje vztahy mezi podnikateli a online
platformami.
Mezinárodní aspekt digitální ekonomiky a společnosti
Vzhledem k tomu, že digitální ekonomika je v 21. století především ekonomikou globální, je
nutné zohlednit i celkový mezinárodní prvek digitální ekonomiky. Jedná se nejen o postavení ČR
v rámci EU, ale o globální provázanost s vývojem v oblasti digitálních technologií a digitální
ekonomiky na mezinárodní trhy, které velmi výrazně formují globální digitální ekonomiku, jako
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 3
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
např. USA, Čína, Japonsko, Izrael, Jižní Korea, Kanada, Singapur, Indie a další. Zároveň je nutné
již nyní zohlednit globální dopad odchodu Velké Británie z Evropské Unie. Pro Českou republiku
je důležité, aby Evropská unie byla moderní a držela krok v nových technologiích s předními
globálními hráči. Mezinárodní spolupráce v digitální oblasti se stejně smýšlejícími státy patří
dlouhodobě mezi české priority.
Česko prosazuje koncept otevřené strategické autonomie se zeměmi, které sdílejí stejné
evropské hodnoty, který lze definovat jako asertivní jednání EU za účelem posilování
strategických výrobních kapacit a odolnosti v rámci dodavatelských řetězců. Politika otevřené
strategické autonomie je založena jednak na budování vlastních kapacit, ale zároveň na
otevřenosti a spolupráci se stejně smýšlejícím zeměmi. Cílem této politiky je, aby EU zůstala
konkurenceschopným a inovativním hráčem a tvůrcem pravidel na celém světě. ČR podporuje
strategickou autonomii EU založenou na principech férové konkurence, odolnosti a inovací pro
české a evropské firmy a důrazně se staví proti tendencím zavádět digitální protekcionismus. Za
tímto účelem ČR podporuje mezinárodní spolupráci v digitální oblasti skrze práci platforem,
které toto úsilí realizují, konkrétně jde o Radu pro obchod a technologie mezi EU a USA, a také
EU
a Indií, a dále Digitální partnerství se zeměmi Indo-pacifiku (Japonsko, Jižní Korea, Singapur
a Kanada).
Nutné je také zajistit provazbu relevantních témat DES na priority RIS3 strategie, která je jednak
základní podmínkou3
pro umožnění čerpání fondů EU v novém období 2021-2027 a jednak
pokrývá komplexně podporu výzkumu, vývoje a inovací i z národních zdrojů, aby došlo
k efektivnímu zacílení podpory na klíčové priority, včetně priorit definovaných v rámci
dokumentu Digitální ekonomika a společnost, a to zejména s ohledem na skutečnost, že jednou
z horizontálních priorit RIS3 strategie je Digitální agenda. Tento dílčí cíl bude také koordinován
s celkovým Hlavním cílem 1, který řeší finanční a nefinanční podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Rozsah koncepce
Rozsah a zacílení koncepce “Digitální ekonomika a společnost” v sobě zahrnuje všechny dílčí
aspekty, které přináší technologický vývoj a postupující digitalizace všech oblastí života. Jedná
se jak o postupnou celospolečenskou změnu, která je spojena s využitím digitalizace a
internetu, s internetem věcí, s rozvojem robotizace a umělé inteligence, tak o obrovské množství
generovaných a zpracovávaných dat, která vznikají díky internetu věcí, služeb a lidí. Ve stále
větší míře bude třeba brát v úvahu vazby mezi výrobními průmyslovými systémy, dopravními
sítěmi, energetickými systémy, oblastí služeb, obchodu, telekomunikacemi, či systémy
zásobování surovinami, a také mezi systémy sociálními. Mezi těmito systémy v posledním
období vzrůstá dynamická interakce, která díky masivnímu a globálnímu nástupu nových
technologií mění celé hodnotové řetězce, vytváří příležitosti pro nové obchodní modely, ale i tlak
na flexibilitu moderní průmyslové výroby nebo zvýšené nároky na kybernetickou bezpečnost a
interdisciplinaritu přístupu. Digitalizace přispívá k ochraně životního prostředí tím, že umožňuje
snížení emisí CO2, zlepšuje efektivitu spotřeby energie a snižuje nutnost cestování.
3
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský
fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský
námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond
pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky dále
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32021R1060 viz čl. 15
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 4
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
Koordinace politik na národní úrovni
Tento strategický dokument má za cíl zajistit koordinaci agend spadajících do oblastí digitální
ekonomiky a života společnosti, napříč veřejnou správou, hospodářskými a sociálními partnery,
akademickou sférou a odbornou veřejností. Jedná se především o jasné popsání a stanovení
konkrétních základních cílů, které jsou členěny na konkrétní dílčí cíle, vč. souvisejících
implementačních plánů.
Vláda svým usnesením k programu Digitální Česko zavázala příslušné členy vlády k provedení té
části strategie, která spadá do jejich gesce a dále ke koordinaci a k vypracování
implementačních plánů (viz níže). Tyto implementační plány představují krátkodobé,
střednědobé a dlouhodobé cíle k naplnění dílčích cílů v rámci hlavních cílů tohoto materiálu.
Celková gesce za koncepci “Digitální ekonomika a společnost” (dále také jenom „DES“), náleží
Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen “MPO”). Vzhledem ke skutečnosti, že tento materiál
řeší mnoho průřezových oblastí, kde MPO není hlavním gestorem, bude v této souvislosti plnit
funkci koordinační a odborná a věcná gesce zůstává na jednotlivých gestorech a
spolugestorech, a to v souladu se zákonem č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších změn
(kompetenční zákon). MPO bude tedy při naplňování tohoto materiálu úzce spolupracovat s
dalšími gestory a spolugestory jednotlivých dílčích a hlavních cílů, např. s MPSV, MŠMT, MMR,
MD, MZd, MV, DIA, Úřadem vlády, MF či MSp. Detailní koordinace a rozdělení do jednotlivých
expertních skupin a výborů bude koordinováno v rámci struktury RVIS.
Podpora financování digitální ekonomiky z úrovně EU a národní úrovně
Pro zajištění rozvoje digitální ekonomiky, inovací a konkurenceschopnosti jsou potřeba
dlouhodobě udržitelné způsoby jejího financování. Ve financování digitální transformace je
důležité umožnění financování digitálních technologií také jako „služby“, nikoliv jen jako „nákupu
produktu“. S rozvojem využívání cloudových technologií je nezbytné tento způsob financování
postupně zavádět. Především vysoce inovativní obchodní modely a obecně projekty digitální
transformace firem se bez stabilního a robustního zdroje financí neobejdou a nemohou rozvíjet
a jejich nedostatek tak brzdí celou ekonomiku.
Důležitým programem pro financování je Program Digitální Evropa (DEP), který je prvním
programem EU, jehož cílem je urychlit obnovu a podpořit digitální transformaci Evropy. Jeho
záměrem je zavést nové technologie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé
inteligence, kyberbezpečnosti a rozšíření digitálních dovedností. Celkový rozpočet na období
2021-2027 je 7,588 mld. EUR. Rovněž důležitým finančním instrumentem je CEF Nástroj pro
propojení Evropy – Digitální technologie, který podporuje bezprecedentní objem investic
určených na bezpečnou, zabezpečenou a udržitelnou vysoce výkonnou infrastrukturu, a to
zejména gigabitové a 5G sítě v celé EU. Celkový rozpočet je 1,6 mld. EUR.
Horizont Evropa, který je výzkumným a inovačním rámcovým programem probíhajícím v letech
2021–2027, představuje nejvýznamnější nástroj podpory výzkumu a inovací v Evropě i na světě.
Rozpočet Horizont Evropa je ve výši 95,517 mld. EUR. Program je rozdělen do tří pilířů: Vynikající
věda, Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, Inovativní Evropa. Největší
část rozpočtu poputuje do globálních výzev ve druhém pilíři, které budou podporovat systémové
změny společnosti a ekonomiky. Tento pilíř je rozdělen do šesti tematických klastrů zabývajících
se například oblastmi průmyslu a digitalizace (Klastr 4.Digital, Industry and Space), ochrany
biodiverzity, energetiky a dopravy či zemědělství nebo zdravotnictví. V oblasti průmyslu a
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 5
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
digitalizace je podporována umělá inteligence a robotika, pokročilé výrobní technologie, big data
a nízkouhlíkové technologie.
Národní plán obnovy (NPO), který podporuje digitalizaci v části 1. DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE
27 854 mil. Kč. Na podporu digitální transformace podniků a infrastruktury jsou určeny tyto
komponenty: 1.3 Digitální vysokokapacitní sítě (5 787 mil. Kč), 1.4 Digitální ekonomika a
společnost, inovativní start-upy a nové technologie (570 mil. Kč) a 1.5 Digitální transformace
podniků. (500 mil. Kč). Důležitou oblastí je rovněž část 5. VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE (13 200
MIL. KČ), kde je důležitou komponenta 5. 2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění
inovací do podnikové praxe (8 200 mil. Kč). Prostředky na realizaci NPO budou České republice
poskytnuty z Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and
Resilience Facility) a to v období 2021–2026.
Jako příklad nástroje, který pomáhá podnikům s transformací, lze uvést Evropská digitální
inovační centra, která v České republice reprezentuje šest subjektů nabízejících služby typu "test
before invest" v oblastech jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, vysoce výkonné
výpočty, matematické výpočty, výzkum a transfer technologií. Firmy by mohly využít také
programy jako Digitální nebo Virtuální podnik z Národního plánu obnovy podporující nákup a
nasazení pokročilých nevýrobních digitálních technologií.
Významným implementačním nástrojem pro naplnění cílů strategie je právě Operační program
Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), který plně reflektuje CSR (Country
Specific Recommendations)4
z let 2019-2022 a který EK schválila dne 28. 6. 2022. OP TAK
plynule navázal na aktivity Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
(OP PIK), avšak s větším důrazem na přechod k zelené a digitální ekonomice. Veškeré
informace o vyhlášených výzvách OP TAK zveřejňuje MPO na webu Agentury pro podnikání a
inovace (https://www.agentura-api.org/cs/radce/vsechny-vyzvy/).
Důležitým zdrojem pro oblast nových technologií a inovativních řešení jsou nejen strukturální
fondy EU, ale také národní i soukromé zdroje a způsoby financování, které mají v této oblasti
celosvětově klíčovou roli. Zásadní je především podpora investic a kapitálových trhů při jejich
financování digitální transformace společnosti, flexibilnější a nové alternativní formy financování
a zajištění zdrojů rizikového kapitálu pro rozvoj inovačního ekosystému
Pro digitální transformaci ekonomiky je stěžejní rozvíjet trh s rizikovým kapitálem, proto je v ČR
potřeba zajistit dostatečnou nabídku rizikového kapitálu také pro projekty a podniky v rané fázi
rozvoje s vysokou mírou rizikovosti (pre-seed, seed, startup a early stage) s cílem podpořit vznik
nových inovativních a technologicky založených podniků, nápadů a inovací, což ve výsledku
povede ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Rizikový kapitál přináší
zainvestovaným společnostem nejen okamžitý příliv financí, ale díky zkušenostem investorů
také jejich koučink a mentoring. Cílem investice z Národního plánu obnovy s názvem Pilotní
koinvestiční fondy pro rozvoj pre-seedových investic, strategických technologií a univerzitních
spin-offů tak je napomáhat zlepšení fungování trhu rizikového kapitálu prostřednictvím přímého
zapojení veřejného kapitálu do investování, ať už prostřednictvím přes fondy rizikového kapitálu.
Doplní tak soukromý kapitál na trhu, podpoří přímo inkubaci start-upů v rámci regulatorních
sandboxů (2.5) a iniciuje rozvoj trhu a soukromých investičních týmů v podfinancovaných
oblastech (typicky rizikové fáze seedového financování).
4
Návrhy doporučení Rady pro členské státy
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 6
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
1. 2.Působnost koncepce Digitální ekonomika a
společnost a vazba na politický program Digitální dekáda
EU 2030
Digitální Česko – Digitální ekonomika a společnost je zastřešujícím strategickým dokumentem
vlády pro oblast digitální agendy a digitální ekonomiky jako celku. Materiál dále cílí na vytváření
přidané hodnoty v ČR zejména s ohledem na přípravu trhu práce a na provázanost mezi
průmyslovou výrobou a kreativními činnostmi (službami). Pro naplňování cílů pilíře DES bude
rovněž důležitá spolupráce a předávání zkušeností a dobré praxe s členskými zeměmi Evropské
unie.
Koncepce Digitální ekonomika a společnost ve svých cílech reflektuje rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady EU 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program
Digitální dekáda 2030 a Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální
dekádu. Koncepce DES tak usiluje o efektivní komunikaci a koordinaci kroků veřejné správy a
zainteresovaných osob v oblasti bezpečné, odolné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury a
digitální transformace podniků směrem k naplňování společných cílů Evropské digitální dekády.
V těchto oblastech se jedná o konkrétní cíle Evropské unie do roku 2030: bezpečné, odolné,
výkonné a udržitelné digitální infrastruktury, kde: a) všichni koncoví uživatelé v pevném místě
jsou pokryti gigabitovou sítí až do koncového bodu sítě a všechny osídlené oblasti jsou pokryty
bezdrátovými vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G v
souladu se zásadou technologické neutrality, b) výroba špičkových polovodičů v Unii, v souladu
s právem Unie v oblasti udržitelnosti z hlediska životního prostředí, činí v hodnotovém vyjádření
přinejmenším 20 % světové výroby; c) je v Unii zavedeno přinejmenším 10 000 klimaticky
neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě, které jsou rozmístěny tak, že všude,
kde sídlí podniky, je zaručen přístup k datovým službám s nízkou latencí (tj. několik milisekund);
d) Unie má do roku 2025 první počítač s kvantovou akcelerací, čímž se jí otevře cesta k tomu,
aby do roku 2030 dosáhla předního postavení v oblasti kvantových kapacit; 3) digitální
transformace podniků, kde: a) přinejmenším 75 % podniků v Unii využívá v souladu se svou
podnikatelskou činností jednu nebo více z následujících položek: i) cloudové služby; ii) data
velkého objemu; iii) umělou inteligenci; b) více než 90 % malých a středních podniků v Unii
dosahuje alespoň základní úrovně digitální intenzity; c) Unie usnadňuje růst inovativních a
rozvíjejících se podniků a zlepšuje jejich přístup k financování, což vede přinejmenším ke
zdvojnásobení počtu tzv. jednorožců; Občané a podnikatelé mohou využívat v rámci své
činnosti Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách5
pro digitální dekádu6
, které
poskytuje občanům a jejich podniky, jak zacházet s novými technologiemi. Eurobarometr pak
bude shromažďovat kvalitativní údaje o tom, jak občané vnímají, jak jsou digitální zásady v
jednotlivých členských státech uváděny do praxe.
Cílem je pomoci všem v EU co nejlépe využít digitální transformaci. Česká republika je aktivním
členem neformální skupiny států Digital9+, tzv. D9+, která vznikla v roce 2016 z iniciativy
6
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí
politický program Digitální dekáda 2030 (Text s významem pro EHP)
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022D2481#d1e678-4-1
5
Prohlášení o evropských digitálních právech a zásadách
https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/declaration-european-digital-rights-and-principles
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 7
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
švédské ministryně Ann Linde a sdružuje státy, které jsou aktivní a progresivní v digitální agendě
a prosazují společnou liberální pozici a postup v rámci evropských vyjednávání. Státy se
pravidelně setkávají a diskutují nad vybranými tématy digitálního ekosystému. Schůzek se
pravidelně účastní také zástupci Evropské komise (DG CONNECT).
Zároveň je materiál úzce provázán s dokumentem Česko v digitální Evropě, přičemž je nezbytné
zajistit a nastavit efektivní koordinaci národních a evropských iniciativ, které spadají do
působnosti obou materiálů.
1. 3. Institucionální rámec pro podporu digitální ekonomiky
a společnosti
1.3.1. Výbor pro digitální ekonomiku a společnost
Výbor pro Digitální ekonomiku a společnost (dále jen „Výbor“) byl zřízen Radou vlády pro
informační společnost dle čl. 7 Statutu Rady vlády pro informační společnost. Výbor koordinuje
směřování vládní politiky a tvorbu koncepcí a strategií pro podporu rozvoje digitálního trhu a
digitální ekonomiky České republiky, zejména strategicky řídí a naplňuje program Digitální Česko
v oblasti koncepce pro Digitální ekonomiku a společnost.
1.3.2. Výbor pro digitální transformaci ekonomiky
Klíčovým prvkem Národního plánu obnovy ČR, který vznikne jako reforma, Výbor pro digitální
transformaci ekonomiky, který bude v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ustavení
Výboru pro digitální transformaci zastřešuje celý systém komponent 1.4 Digitální ekonomika a
společnost, inovativní start-upy a nové technologie a 1.5. Digitální transformace podniků.
Podstatou reformy je vytvoření flexibilnější a akceschopnější struktury koordinace a podpory
digitální transformace ekonomiky. Zásadní pro úspěch této reformy je pak doplnění o řídící a
podpůrné aktivity v navazujících investicích NPO. Komplexní reforma bude implementována s
navazujícími investicemi a provázáním celého systému v období do roku 2025, samotná
redukce bude provedena v roce 2023 a 2024. Výbor bude mít koordinační roli v naplňování cílů
Evropské digitální dekády v oblasti digitální transformace podniků a digitální infrastruktury.
V komponentě 1.5 se pak jedná o vznik Platformy pro digitalizaci hospodářství (podřazené pro
Výbor pro digitální transformaci ekonomiky) koordinující propojení aktérů vnitrostátního
digitálního ekosystému, jako jsou evropská a národní centra digitálních inovací, centra
excelence v oblasti umělé inteligence, vnitrostátní kompetenční centra pro vysoce výkonnou
výpočetní techniku a kybernetickou bezpečnost, evropská referenční testovací a experimentální
zařízení v AI, inovační centra a klienti všech těchto center. V rámci tohoto Výboru se bude řešit
proaktivně rovněž problematika digitální infrastruktury/konektivity a digitálního ekosystému.
1.3.3. Platforma pro digitalizaci hospodářství
Platforma pro digitalizaci hospodářství je stálým poradním a koordinačním orgánem
Ministerstva průmyslu a obchodu pro naplňování cílů a realizaci investic komponenty č. 1.5
Digitální transformace podniků Národního plánu obnovy (dále „NPO“) v oblasti digitální
transformace. Platforma koordinuje propojení všech aktérů vnitrostátního digitálního
ekosystému, jako jsou evropská a národní centra digitálních inovací, centra excelence v oblasti
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 8
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
umělé inteligence, vnitrostátní kompetenční centra pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a
kybernetickou bezpečnost, evropská referenční testovací a experimentální zařízení, inovační
centra a klienti všech těchto center.
1.3.4. 5G aliance
V roce 2020 byla ustanovena 5G aliance jako společná platforma pro podporu mobilních sítí a
služeb 5. generace vycházející ze schválené vládní strategie „Implementace a rozvoj sítí 5G v
České republice – Cesta k digitální ekonomice“. Z důvodu charakteru a komplexnosti
implementace a rozvoje sítí 5G ji tvoří zástupci ze soukromé, veřejné i akademické sféry. V
reakci na činnost a cíle této platformy je součástí plánovaných reforem NPO v komponentě 1.3
Digitální vysokokapacitní sítě. Reforma č. 1 počítá obecně se zlepšením prostředí pro budování
sítí elektronických komunikací a reforma č. 2 je již zaměřena na podporu rozvoje ekosystému
sítí 5G a dalšího rozvoje těchto sítí. 5G aliance má 5 pracovních skupin:
PS 1 – 5G průmyslové aglomerace (Průmysl 4.0)
PS 2 – 5G intravilán měst/obcí (Smart Cities)
PS 3 – 5G kybernetická bezpečnost
PS 4 – 5G dezinformace/vzdělávání
PS 5 - 5G koridory
1.3.5. Řídící výbor RIS 3
Orgán ustanovený k řízení Národní RIS3 strategie. Členy řídicího výboru RIS3 jsou zástupci
institucí odpovědných za rozvoj výzkumu a inovací v ČR a zástupci poskytovatelů podpory, tj.
institucí působících jako řídicí orgány příslušných programů podpory. Řídicí výbor RIS3 přijímá
důležitá rozhodnutí týkající se změn a úprav Národní RIS3 strategie, koordinace působení
jednotlivých programů podpory, aktualizace dokumentů Národní RIS3 strategie a dalších
zásadních oblastí.
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 9
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
2. Cíl a poslání koncepce Digitální
ekonomika a společnost
Digitální transformace je pro Českou republiku šancí k vnitřní modernizaci, přechodu na
vzdělanostní ekonomiku a vznik domácích inovativních podniků s vysokou přidanou hodnotou.
Hlavním cílem materiálu je proto nastavit funkční a flexibilní právní, finanční a institucionální
rámec tak, aby posílil konkurenceschopnost a zároveň pomohl předejít negativním dopadům
digitální transformace na společnost. Podpora digitalizace a digitálních technologií přispívá
nejen k posílení konkurenceschopnosti podniků a EU jako celku, ale rovněž k dosažení
klimatických cílů, a to např. optimalizací výrobních procesů a úspor prostředků, vývojem nových
udržitelných materiálů za pomocí umělé inteligence či prediktivním plánováním výroby.
Aby mohla být Česká republika být konkurenceschopnou a úspěšnou v transformaci v
plnohodnotnou digitální ekonomiku, je nutné nastavit vedle dosavadních vertikálních
(sektorových) i konkrétní horizontální cíle tak, aby byla jasně stanovena prioritní témata
(okruhy), jejich obecný popis, zodpovědný gestor, případně spolugestor a předpokládaný časový
horizont plnění stanovených cílů.
Ideálním cílem a vizí materiálu DES je dosažení stavu, kdy:
„Česká republika je digitálně konkurenceschopnou a prosperující zemí, která je
inovativní, má zabezpečenou funkční a robustní infrastrukturu, a zároveň plně
využívá digitálních technologií pro rozvoj ekonomiky, podnikání a zlepšení životní
úrovně občanů.“
Tento materiál proto stanovuje následující hlavní cíle, z nichž 5 cílů má věcnou působnost, která
reflektuje cíle Digitální dekády. Další cíle jako jsou legislativa a institucionální zajištění přispívají
k rozvoji cílů s věcnou působností. Cíle týkající se financování byly přesunuty do relevantních
věcných cílů, aby podpořily jejich implementaci.
Cíle Koncepce digitální ekonomika a společnost:
1. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v oblasti digitální ekonomiky a společnosti
2. Zralost a připravenost sektorů ekonomiky na digitální transformaci
3. Připravenost občanů na změny trhu práce, vzdělávání a rozvoj digitálních
dovedností
4. Podpora konektivity a infrastruktury digitální ekonomiky a společnosti
5. Zajištění bezpečnosti a důvěry v prostředí digitální ekonomiky a společnosti
6. Legislativa podporující všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti
7. Institucionální zajištění centrální koordinace politik na podporu digitální
ekonomiky a společnosti
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 10
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
3. Hlavní a dílčí cíle koncepce Digitální
ekonomika a společnost
V této kapitole je definována podstata jednotlivých hlavních cílů a dílčí cíle, jimiž jsou
realizovány. Pro každý hlavní cíl bude v samostatném následném dokumentu vypracován
implementační plán, obsahující mimo jiné jednoznačné stanovení gescí, opatření, termínů,
zdrojů a měřitelných ukazatelů k jednotlivým dílčím cílům.
3. 1. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v oblasti digitální
ekonomiky a společnosti
Hlavní gesce: MPO
Spolugesce MŠMT, RVVI, MF, TAČR, ÚPV, CzechInvest, ÚVL MDG, MD, MŽp, MZd
Popis cíle č. 1
Digitální transformace není možná bez silné podpory vědy, výzkumu, vývoje a inovací, jež podporují
technologickou a digitální tranzici. Pro skutečné přínosy digitální ekonomiky pro
konkurenceschopnost ČR je nutné, aby se společnost přetvářela na základě našich vlastních
znalostí a naší vlastní a aktivní práce, nikoli pouze pasivním a opožděným přijímáním globálních
trendů a produktů. Proto se dílčí cíle zaměřují na rozmanité formy podpory jednotlivců a organizací a
dalších subjektů, zapojených do základního i aplikovaného výzkumu nových technologických i
společenských principů, do vývoje a ověřování nových zařízení a služeb, i těch, které inovativní
produkty a služby pro podporu digitální ekonomiky uvádějí na trh.
Cílem je zajištění podpůrného zázemí výzkumným organizacím zaměřeným na základní a aplikovaný
výzkum, start-upům i všem ostatním českým firmám s důrazem na malé a střední podniky a dalším
subjektům podílejícím se na vytváření a zavádění inovativních řešení a technologií do každodenního
života. Nejedná se pouze o zajištění finanční podpory, ale také o zajištění legislativního rámce
umožňujícího rozvoj a vývoj technologií a inovativních řešení. Součástí podporovaného výzkumu
jsou nejenom nejnovější technologie, jako je umělá inteligence, a jejich očekávané hospodářské
přínosy, ale také poznání možných negativních dopadů na lidskou společnost a způsobů zajištění její
dlouhodobé udržitelnosti.
Česká republika se aktivně zapojí do výzkumných a vývojových aktivit v rámci jednotného digitálního
trhu. Klíčové je zejména efektivní zaměření týkající se zpracovávání enormního množství (objemu)
dat, s cílem jejich efektivního využívání pro aktuální potřeby i budoucí výzvy digitální ekonomiky
(např. Inteligentní dopravní systémy, kyberbezpečnost, stárnutí populace, výzkum a vývoj nových
materiálů, včetně nanomateriálů atd.). V této souvislosti je také důležité zabývat se problematikou
vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC) a rozsáhlých datových analýz (tzv. Big Data). Tyto
technologie významným způsobem přispívají k řešení klíčových socioekonomických výzev např. v
oblasti zdravotnictví (návrh nových léčiv a personalizovaná medicína), v oblasti průmyslu,
stavebnictví a dalších oblastí (nové materiály, zkrácení vývojových a výrobních cyklů), v energetice
(vč. např. efektivního využívání zdrojů energie, vývoje možných nových zdrojů energie, optimalizace
distribuce energie). Pro posílení efektivnějšího systému přímé i nepřímé podpory výzkumu, vývoje a
inovací bude dlouhodobou prioritou implementace Národní RIS3 strategii 2021+. Hlavním cílem je
větší zahrnutí RIS3 priorit do programů podpory v operačních, národních či resortních programech,
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 11
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
aby tak bylo zajištěno plnění základní podmínky, která je monitorována Evropskou komisí a
Národním orgánem pro koordinaci EU fondů."
ID cíle Dílčí cíle
1. 1 Podpora kolaborativního (společného) výzkumu, realizovaného výzkumnými organizacemi
a podniky
s důrazem na transfer výsledků do praxe, vč. zapojení studentů do výzkumu a důrazu na
diverzitu v realizačním týmu v oblastech digitalizace.
1.2 Podpora rozvoje inovačních kompetencí. 
1.3 Podpora výzkumu a vývoje v digitální oblasti (včetně společenských, humanitních nebo
uměleckých směrů)
Jedná se především o podporu vyšší účasti podniků a výzkumných organizací v
programech, jako jsou CEF Digital a v programu Horizon Europe. Důležité jsou projekty na
rozvoj a propojování digitálního ekosystému napříč ČR a EU.
1. 4 Podpora základní inovační infrastruktury
(např. Evropská a národní centra pro digitální inovace, testovací centra, inovační centra)
1. 5  Zlepšení povědomí o právech duševního vlastnictví a jejich vymáhání v oblasti digitální
ekonomiky. 
1. 6 Aktivní zapojení ČR do iniciativ EU k umělé inteligenci.
Přímá návaznost na evropské iniciativy a naplňování Národního plánu obnovy.
1. 7 Aktivní zapojení ČR do iniciativ EU k dalším klíčovým oblastem technologií digitální
transformace jako jsou vysoce výkonné počítače – HPC (EuroHPC), kybernetická
bezpečnost, interoperabilita digitálních technologií, kvantové technologie.
1. 8 Podpora zavádění inovací do podnikové praxe skrze různé programy podpory
např. TAČR, OP TAK, NPO, DEP, CEF a Horizont Europe – především inovativním malým
a středním podnikům je třeba umožnit snazší financování zavádění inovací do praxe. Je
třeba se soustředit na inovace, které jsou v souladu s definovanými standardy Průmyslu
4.0 a trendy v oblasti digitalizace.
1. 9 Zajištění zdrojů pro programy podpory pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, včetně vazby
na prvky konceptu Průmysl 4.0, dalších konceptů 4.0, digitálních technologií (např. 5G, AI)
jak stávajících, tak nově vznikajících, a to jak z národních zdrojů (národní programy), tak
jako prioritní oblast pro nové programové období EU.
Důležitá je vazba na priority RIS3, která naplňuje základní podmínku pro uskutečňování
intervencí kohézní politiky EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. RIS3 pokrývá také
podporu z národních zdrojů s cílem maximálně využít silných stránek a příležitostí.
1.10. Posílení výzkumu v oblasti umělé inteligence, kvantových technologií, blockchain,
kybernetické bezpečnosti, internetu věcí, big data, cloud computing a HPC v ČR.
Tento dílčí cíl navazuje zejména na program Digitální Evropa, jehož záměrem je mj.
investovat do budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky,
umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností.
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 12
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
3. 2.Zralost a připravenost sektorů ekonomiky a
společnosti na digitální transformaci
Hlavní gesce: MPO
Spolugesce: TAČR, MF, MŠMT, MMR, MK, MD, MV, ÚV, ÚOHS, MSP, HLMP, města a obce,
CzechInvest, MZd, MZe, ČTU aj
Popis cíle č. 2
Modernizace ekonomiky, rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti by měly ve svém
důsledku přispět k růstu produkované přidané hodnoty, životní úrovně a blahobytu celé
společnosti. K tomu, abychom výhod nových technologií a toho, co přinášejí, dokázali plně
využít, je třeba podporovat optimální digitální transformaci komerčního, neziskového i
veřejného sektoru ve všech odvětvích společenského života. Důležitou roli přitom hraje i
sociální dialog a legislativní i nelegislativní opatření v návaznosti na měnící se trh práce a
sociodemografický vývoj ČR.
Digitální technologie, jako jsou umělá inteligence, sítě 5G, 6G, blockchain, cloud computing
a edge computing a internet věcí mají potenciál maximalizovat dopad politik na všechny
sféry společnosti a přispět ke dvojí digitální a environmentální tranzici7
. Podpora
digitalizace a digitálních technologií přispívá nejen k posílení konkurenceschopnosti
podniků a EU jako celku, ale rovněž k dosažení klimatických cílů, a to např. optimalizací
výrobních procesů a úspor prostředků, vývojem nových udržitelných materiálů za pomocí
umělé inteligence či prediktivním plánováním výroby.
Pro pozitivní rozvoj české ekonomiky je třeba podporovat využívání nových technologií a
obchodních modelů, vznik inovací a produkci s vysokou přidanou hodnotou. Zejména u
organizací malé a střední velikosti je pak třeba efektivně podpořit opatření k zvýšení jejich
takzvané “digitální intenzitě8
”. Zároveň je právě pro ně klíčové dohlížení a vymáhání
právních předpisů, zejména pravidel hospodářské soutěže, a to právě v nových a
transformujících se odvětvích ekonomiky.
Digitalizace ekonomiky a společnosti je mezioborovou agendou, přesahující z
ekonomických odvětví jako jsou IT a telekomunikace, průmysl, stavebnictví, finance,
energetika a služby do dalších odvětví, jako např. do kultury, cestovního ruchu, zemědělství,
zdravotnictví, sociálních služeb nebo veřejné správy (Smart Cities) i do ostatních segmentů
společnosti. Účelem tohoto cíle je proto definovat hlavní agendy, systematicky je
konsolidovat, sledovat jejich vývoj, vzájemně propojovat informace a koordinovat jejich
praktické naplňování.
Důležitou aktivitou jsou Evropská digitální inovační centra, která v České republice
reprezentuje šest subjektů nabízejících služby spojené s umělou inteligencí typu "test
before invest" v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, vysoce výkonné výpočty,
matematické výpočty, výzkum a transfer technologií.
Digitalizace je pro Česko šancí k vnitřní modernizaci, přechodu na vzdělanostní ekonomiku
a vznik inovativních podniků. Proto se dané problematice věnuje i RIS3 strategie jednak
8
Definice digitální intenzity: „souhrnná hodnota přiřazená podniku na základě počtu technologií, které používá, podle
srovnávacího přehledu jednotlivých technologií v souladu s indexem DESI“;
7
Jedná se o procesy tzv. dvojí tranzice, digitální a zelené transformace, které se budou pravděpodobně odehrávat souběžně.
Evropská komise se těmto transformativním procesům věnuje ve svých rámcových strategiích Zelená dohoda pro Evropu a
digitální strategie EU.
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 13
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
v horizontální prioritě Digitální agenda, ale také napříč vertikálními prioritami – doménami
specializace. Propojení priorit definovaných v dokumentu Digitální ekonomika a společnost
a RIS3 strategii zajistí efektivní zacílení podpory na klíčové aktivity. Priority RIS3 strategie
jsou v souladu s většinou níže uvedených dílčích cílů (horizontálních i vertikálních). Např.
tématu AI se věnuje RIS3 doména specializace Elektronika a digitální technologie jednak v
KETs Umělá inteligence a také strategické téma Využití umělé inteligence. Tématu HPC se
věnuje doména specializace Elektronika a digitální technologie RIS3, kde se HPC věnuje
strategické téma.
Zásadním tématem je technologie umělé inteligence, která má velký potenciál zlepšit
kvalitu našeho života i celé společnosti, a to skrze napodobování lidských schopností a
činností, jako je třeba učení nebo plánování. Využívání umělé inteligence s sebou nese i
některá možná rizika, na které reagují mnohé mezinárodní organizace (EU, Rada Evropy,
OECD, UNESCO, GPAI aj.) skrze různé iniciativy a doporučení na podporu důvěryhodné
umělé inteligence. V případě rozvoje umělé inteligence v ČR je důležitá Národní strategie
pro umělou inteligenci z roku 2019, která se bude v období 2023–2024 aktualizovat.
Důležitá je problematika datové ekonomiky, která je řešena primárně na evropské úrovni. V
roce 2020 byla v Evropské unii schválena Evropská strategie pro data, která se zaměřuje na
vytvoření datového prostoru v Evropské unii, který podporuje inovace a růst, chrání základní
práva a zvyšuje konkurenceschopnost. Evropská strategie pro data také obsahuje návrhy
na nové právní předpisy, jako je například nový rámec pro správu dat a ochranu osobních
údajů. Akt o správě dat (DGA) upravuje sdílení dat v držení veřejného sektoru směrem k
podnikům, sdílení dat prostřednictvím tzv. zprostředkovatelů dat a datový altruismus. V
současné době projednávaný akt o datech se pak primárně zabývá sdílením dat v rukou
podniků směrem ke spotřebitelům a veřejnému sektoru, ale také například cloudovými
službami.
Průmysl 4.0, reflektuje především dopad nových technologií na průmyslovou výrobu, a
který v širším kontextu díky inteligentní digitální komunikaci přinese úplné propojení všech
úrovní tvorby přidané hodnoty – od vývoje výrobku až po logistiku, včetně nových
obchodních modelů. Pochopitelně tato 4. průmyslová revoluce kromě samotného průmyslu
zasáhne i další oblasti, jako např. energetiku, Smart cities, zdravotní péči, dopravu,
vzdělávání apod.
Špičkové cloudové technologie jsou považovány za klíčový nástroj pro nové inovativní
obchodní modely založené na datech pro průmysl EU a digitální státní správu. Odhaduje se,
že 80 % dat generovaných na pracovištích uživatelů pomocí služeb edge-cloud bude
zpracováno tam, kde data vznikají. Je důležité propojit decentralizované okraje s
centrálními cloudy, aby bylo dosaženo vysoké interoperability a přenositelnosti dat a
aplikací se zaručenou latencí a šířkou pásma.
Zásadní je usnadňovat spravedlivé a nediskriminační podmínky pro firmy a občany během
digitální transformace. Zásadní je prosazování synergií mezi soukromými a veřejnými
investicemi a rozvíjením předvídatelných regulačních a podpůrných přístupů, které zahrnují
i regionální a místní úroveň.
Aby byla evropská a národní legislativa účinná, musí být pravidla řádně a efektivně
vymáhána, a to jak na úrovni členských států, tak také přeshraničně. Zároveň je potřeba
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 14
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
také chránit právní jistotu pro podniky (zejména malé a střední podniky). Nezbytnou
podmínkou účinné správy, proto je dostatečná personální, technická a finanční podpora
dozorových orgánů (viz dílčí cíl 6.6).
Na evropské úrovni podporuje Česká republika v digitální oblasti určitou míru koordinace a
vítá především projekty na rozvoj a propojování digitálního ekosystému napříč EU jako
například zkušební a testovací zařízení v oblasti umělé inteligence v oblasti výroby, jehož
zřízení na území České republiky finančně podpoří z prostředků Národního plánu obnovy.
ID cíle Dílčí cíle
Průřezové (horizontální) cíle:
2. 1 Podpora rozvoje umělé inteligence v různých odvětvích ekonomiky a společnosti –
(provázanost s dílčím cílem 1.1, 1.4, 1.5 a 1:6), a na to se vážící aktualizací
Národní strategie umělé inteligence ČR.
2. 2 Podpora využívání vysoce výkonné výpočetní techniky soukromou i veřejnou
sférou v různých odvětvích ekonomiky a společnosti, podpora budování
ekosystému, provázanost s cílem 1.7. Využití vysoce výkonných výpočtů je
předpokladem digitální transformace naší společnosti.,
2. 3 Podpora využívání otevřených zdrojů dat, big data, volný tok dat a interoperabilita
služeb. Důležitá je zde rovněž legislativní rovina, a to adaptace EU legislativy k
Aktu o datech, Aktu o správě dat (Data Governance Act) a společných evropských
datových prostorů., Důležité projekty společného evropského zájmu (IPCEI).
2. 4 Podpora nasazování nových technologií a inovativních obchodních modelů ve
všech odvětvích ekonomiky a společnosti, pružná reakce na aktuální trendy a
zvýšení konkurenceschopnosti, včetně zmapování a následně i průběžné
aktualizace informací o aktuálním dění v ČR v oblasti rozvoje a využívání
technologií v průmyslových i neprůmyslových odvětvích.
2. 5 Zajištění systematické komunikace mezi odvětvími (sektory), výměna zkušeností
a aktuálních informací v oblasti rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a to
včetně:
● Vytvoření systému pro prezentaci a šíření tuzemských i zahraničních
příkladů dobré praxe v oblasti digitálního rozvoje společnosti a
jednotlivých odvětví lidské činnosti.
● Zajištění systematického poradenství pro firmy a instituce z různých
odvětví v oblasti rozvoje pokročilých forem digitalizace a technologií pro
digitální ekonomiku a společnost, podpora růstu digitální zralosti firem.
● Sjednocení a řízení sítě kontaktních míst a další platformy v regionech ČR
se zaměřením na podporu rozvoje digitálních inovací a jejich šíření v
mnoha oborech lidské činnosti.
2.6 Podpora konceptu bezpřekážkové a bezhotovostní ekonomiky jako klíčového
prvku rozvoje digitalizace ekonomiky a podpory eGovernmentu.
2.7 Mezinárodní aspekty digitalizace průmyslu a dalších sektorů ekonomiky a
společnosti a digitální transformace globálních trhů.
2.8 Podpora interoperability mezi odvětvími a zavádění digitálních technologií napříč
odvětvími společnosti (možnost zlepšit například technologie v dopravě,
soudnictví, energetice, životním prostředí apod.), v návaznosti na Program
Digitální Evropa a další.
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 15
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
2.9 Podpora špičkových cloudových a edge technologií s nízkou latencí a nových
řešení v rámci mezinárodních a národních projektů. Jejich zavádění přispívá k
energetické účinnosti a udržitelnost budoucích řešení zpracování dat.
2.10 Rozvoj digitálního podnikání a inovací a systematická podpora začínajících a
inovativních podniků v ČR: Podpora růstu digitálních podniků a podpora inovací v
digitálních oblastech, které mohou vytvořit nové pracovní příležitosti a přinést
nové produkty a služby na trh. Systematická podpora začínajících podniků a
inovativních startupů v ČR včetně poradenství, mentoringu a vzdělávání. Důležitým
je projekt Technologická inkubace, který je realizován agenturou CzechInvest.
Sektorové (vertikální) cíle:
2.11 Digitalizace průmyslu v souladu s iniciativou Průmysl 4.0, a v souladu s dalšími
iniciativami 4.0, rozvoj center pro digitální inovace, testovacích a
experimentálních zařízení pro umělou inteligenci a sledování návazností do
ostatních neprůmyslových odvětví ekonomiky a společnosti, které jsou relevantní
pro rozvoj českého hospodářství.
(napojení na DC -1.7 a 1.8).
2.12 Rozvoj konceptu Smart Cities a moderní mobility, digitalizace dopravy, měst a
venkova.
2.13 Ochrana hospodářské soutěže a konkurence, zejména v oblasti digitálních trhů
(DMA) a online platforem (DSA).
2.14 Rozvoj výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou, zapojení moderního
know-how, inovací, kulturních a kreativních průmyslů, budování domácích značek
a podpora exportu.
2.15 Podpora digitalizace, nových technologií a nových obchodních a organizačních
modelů ve všech výše nevyjmenovaných (ostatních) sektorech lidské činnosti, a
to zejména:
● Podpora digitalizace stavebnictví
● Podpora digitalizace energetiky
● Podpora digitální kultury a ochrany kulturního dědictví
● Podpora digitálního (elektronického) zdravotnictví
● Podpora digitalizace zemědělství
● Podpora digitalizace služeb cestovního ruchu, sběru statistických dat o
cestovním ruchu
a destinačního managementu
● Podpora digitálních služeb (e-commerce)
Podpora digitalizace sociálních služeb
2.16 Zajištění funkčnosti a koordinace stávajících nástrojů podpory inovativnosti
a konkurenceschopnosti. Systematická resortní a meziresortní koordinace pro
čerpání prostředků vč. horizontální koordinace a přehledu všech dostupných
programů a prostředků v rámci EU v současném i příštím programovacím období
a dalších dílčích projektů. Například v tzv. Víceletém finančním rámci pro roky
2021 – 2027, zahrnujícím programy: Program Digitální Evropa (Digital Europe
Programme, DEP) – hlavní gesce MPO, Horizon Europe (9. rámcový program pro
vědu, výzkum a inovace) – gesce MŠMT, Nástroj pro propojení Evropy
(Connecting Europe Facility Digital, CEF) – gesce MD a MPO, Kreativní Evropa
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 16
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
(Creative Europe, CE) – gesce MK, a dalších dílčích projektů a programů v rámci
gesce generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, DG
CONNECT a další.
(Aktualizovaný původní cíl č. 7.1)
2.17 Rozvoj kapitálových a finančních trhů, zejména v návaznosti na iniciativu EU na
vybudování Unie kapitálových trhů (CMU) a na doporučení Světové banky v její
analýze kapitálového trhu v ČR. Podpora vzniku alternativních forem financování
zejm. zelené a digitální tranzice SME prostřednictvím decentralizovaných
technologií v souladu s NPO.
(Aktualizovaný původní cíl č. 7.3)
2.18 Nastavení optimálního daňového systému pro rozvoj digitální ekonomiky.
Nastavení odpovídajícího, vyváženého zdanění všech tržních subjektů včetně
internetových platforem.
(Původní cíl č. 7.5)
2.19 Zajištění finančních zdrojů pro podporu zralosti a připravenost sektorů
ekonomiky a společnosti na digitální transformaci
Podpora investic do inovativních projektů, rozvoje a realizace digitální
transformace. Rozvoj alternativních a nových forem financování inovací v
digitální ekonomice. Podpora rizikového kapitálu.
(Aktualizovaný původní cíl č. 7.2)
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 17
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
3. 3. Připravenost občanů na změny trhu práce, vzdělávání
a rozvoj digitálních dovedností
Gesce: MPO
Spolugesce a částečně hlavní gesce věcná: MŠMT, MPSV, MZd, MF, Zmocněnkyně vlády pro
lidská práva
Popis cíle č. 3
Tento cíl byl z velké části přesunut do pilíře Digitální vzdělávání, který se věnuje rozvíjení
relevantních schopnost, dovedností a vědomostí občanů společnosti.
Součástí dílčích cílů jsou v této části Koncepce digitální ekonomiky a společnosti opatření
orientovaná na zmírnění negativních dopadů digitalizace a tzv. čtvrté průmyslové revoluce
jak na ty občany, kteří jejich možností užívají, dále na ty, kteří jich užívají nadměrně nebo
jsou na nich závislí, tak zvláště na ty, u nichž může dojít k vyloučení a vzniku nových typů
menšin. Je třeba zvýšit schopnost obyvatel země podílet se na digitální ekonomice, na
využívání jejích přínosů a také schopnost odolávat negativním dopadům.
Jedním z hlavních dopadů digitální ekonomiky, a především trendů automatizace,
robotizace a umělé inteligence je proměna trhu práce očekávaná nejen v průmyslu či
stavebnictví, ale i ve službách. A to jak z hlediska vytvoření nebo zániku různých profesí,
tak i způsobu, jak bude práce vykonávaná a organizovaná. Nejde přitom jen o zmírnění
negativních dopadů, ale i nově vznikající příležitosti, např. vyrovnávání nedostatku
pracovních sil. V kvantitativní i kvalitativní oblasti bude dopad odlišný pro muže a ženy,
genderový aspekt je proto třeba do tvorby nástrojů eliminujících negativní dopady
průmyslu 4.0 zahrnout. V důsledku čtvrté průmyslové revoluce lze očekávat i výrazné
změny v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Nové formy pracovních úvazků, nebo
zprostředkování práce budou mít významný dopad z hlediska sociálního zabezpečení,
zdanění, vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ochrany zdraví či souladu rodinného
a pracovního života. Zároveň dojde k vytvoření nových typů pracovních míst, spojených
právě s těmito strukturálními změnami.
Proto je v této oblasti důležitá role státu jakožto aktéra, zajišťujícího soulad jednotlivých
politik a ve výsledku zachování sociálního smíru. Důležité je přitom zapojení všech
partnerů v rámci tripartity. Klíčová je také podpora dalšího vzdělávání a cílených
rekvalifikací (reskillingu a upskillingu), nastavení podmínek na trhu práce a sociální
politiky státu. Při formulaci jednotlivých nástrojů bude zohledněno hledisko rovnosti žen a
mužů. Stát bude spolupracovat a podporovat projekty zaměstnavatelů, nestátních
neziskových organizací a akademických pracovišť zaměřených ne eliminaci negativních
dopadů digitalizace ve vztahu k rovnosti žen a mužů. V rámci tohoto cíle se budou
sledovat i rizika a možné negativní společenské dopady digitálních technologií a dalších
nástrojů.
Jedním z hlavních dopadů digitální ekonomiky, a především trendů automatizace,
robotizace a umělé inteligence je proměna trhu práce očekávaná nejen v průmyslu či
stavebnictví, ale i ve službách. A to jak z hlediska vytvoření nebo zániku různých profesí,
tak i způsobu, jak bude práce vykonávaná a organizovaná. Nejde přitom jen o zmírnění
negativních dopadů, ale i nově vznikající příležitosti, např. vyrovnávání nedostatku
pracovních sil. V kvantitativní i kvalitativní oblasti bude dopad odlišný pro muže a ženy,
genderový aspekt je proto třeba do tvorby nástrojů eliminujících negativní dopady
průmyslu 4.0 zahrnout. V důsledku čtvrté průmyslové revoluce lze očekávat i výrazné
změny v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Nové formy pracovních úvazků, nebo
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 18
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
zprostředkování práce budou mít významný dopad z hlediska sociálního zabezpečení,
zdanění, vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ochrany zdraví či souladu rodinného
a pracovního života. Zároveň dojde k vytvoření nových typů pracovních míst, spojených
právě s těmito strukturálními změnami. Proto je v této oblasti důležitá role státu jakožto
aktéra, zajišťujícího soulad jednotlivých politik a ve výsledku zachování sociálního smíru.
Důležité je přitom zapojení všech partnerů v rámci tripartity. Klíčová je hlavně
modernizace počátečního vzdělávání, podpora dalšího vzdělávání a cílených rekvalifikací
(reskillingu a upskillingu), nastavení podmínek na trhu práce a sociální politiky státu. Při
formulaci jednotlivých nástrojů bude zohledněno hledisko rovnosti žen a mužů. Stát bude
spolupracovat a podporovat projekty zaměstnavatelů, nestátních neziskových organizací
a akademických pracovišť zaměřených ne eliminaci negativních dopadů digitalizace ve
vztahu k rovnosti žen a mužů.
ID cíle Dílčí cíle
3.1 Rozvoj počátečního digitálního vzdělávání
(Přesunut do pilíře Digitální vzdělávání, cíli 1. Rozvoj digitálních dovedností v
celoživotní perspektivě ((DC 1.1)
3.2 Rozvoj dalšího digitálního vzdělávání
(Přesunut do pilíře Digitální vzdělávání, cíli 1. Rozvoj digitálních dovedností v
celoživotní perspektivě ((DC 1.1)
3.3 Vytváření platforem – tripartitní dialog o vhodné podpoře dalšího vzdělávání
(upskillingu a reskillingu) na národní i regionální úrovni.
(Přesunut do pilíře Digitální vzdělávání, v cíli 4 Posilování koordinace veřejného,
soukromého a neziskového sektoru v rozvoji, DC 4.1)
3.4 Monitorování změn a nastavení podmínek na trhu práce a přijímání opatření pro
zmírnění dopadů
digitální transformace v sociální oblasti.
(Přesunut do pilíře Digitální vzdělávání, cíl 2. Připravenost na měnící se potřeby
trhu práce (DC 2.4)
3.5 Systematická podpora adaptace trhu práce na technologické změny
● podpora sebe zaměstnání a startu malého podnikání,
● výzkum a příprava možných řešení v oblasti daňového a pojistného
systému a podmínek, za jakých by se tyto systémy mohly vyrovnat, jak se
snížením fiskální zátěže pracovních příjmů, tak s požadavky na rozšíření
pracovních příležitostí ve veřejných službách,
● definice a regulace práce v souvislosti se sdílenou ekonomikou,
● podpora starších a nízko kvalifikovaných osob a omezení genderové
segregace na trhu práce,
● podpora home office a teleworkingových způsobů výkonu práce.
Zahrnuje také zajištění finančních prostředků na podporu realizace záměrů v
tomto dílčím cíli.
3.6 Dopady do sociální oblasti – socioekonomické dopady, změny v sociálním
zabezpečení, nediskriminační přístup
3.7 Cílené zvyšovaní povědomí občanů a zaměstnanců firem o trendech,
příležitostech a opatřeních souvisejících s (disruptivními) dopady digitalizace.
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 19
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
Iniciace a facilitace průběžné celospolečenské diskuse ke klíčovým tématům
digitalizace, včetně jejích přínosů a dopadů. Zahrnuje také zajištění finančních
prostředků na podporu realizace záměrů v tomto dílčím cíli.
3.8 Podpora rozvoje digitálních kompetencí učitelů a vytvoření podmínek pro získání,
udržení a rozvoj těch nejlepších odborníků jako učitelů.
(Přesunut do pilíře Digitální vzdělávání v cíli 1 dílčí cíl (1.6)
3. 4. Podpora konektivity a infrastruktury digitální
ekonomiky a společnosti
Hlavní gesce: MPO
Spolugesce: ČTÚ, MF, MV, MD, HLMP, MMR, DIA, města a obce,
Popis cíle č. 4
Předpokladem využití digitálních nebo digitálně podmíněných služeb v rámci rozvoje
moderní digitální a informační společnosti je jejich dostatečná dostupnost kdykoli a kdekoli.
Tento cíl je tedy zaměřen především na úkoly související s rozvojem infrastruktury,
budováním internetových sítí. Další zlepšování na úrovni sítí cílí v souladu s Digitální
dekádou na rok 2030, s využitím různých nástrojů, jako je např. Národní plán obnovy.
Kvalitní sítě s velmi vysokou kapacitou – kvalitní a dostatečné pokrytí vysokorychlostním
přístupem k internetu je klíčový předpoklad ekonomického růstu ČR. Existence vyspělé
internetové infrastruktury, která umožní rychlý rozvoj vysokorychlostního internetu v souladu
s cíli „Evropské gigabitové společnosti“ do roku 2025 a Digitální dekády 2030, především
strategické cíle definované Evropskou komisí, které jsou následující:
1. Všichni hlavní socioekonomičtí hráči, jako jsou školy, univerzity, výzkumná střediska
a dopravní uzly, všichni poskytovatelé veřejných služeb, jako jsou nemocnice a
správní orgány, a podniky spoléhající na využití digitálních technologií by měli mít
přístup k sítím s velmi vysokou kapacitou.
2. Všichni koncoví uživatelé v pevném místě jsou pokryti gigabitovou sítí až do
koncového bodu sítě a všechny osídlené oblasti jsou pokryty bezdrátovými
vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G v
souladu se zásadou technologické neutrality.
3. Všechny železniční koridory TEN-T by měly být pokryty signálem sítí 5G
Tento cíl navazuje rovněž na cíle Evropské digitální dekády do roku 2030 v oblasti bezpečné,
odolné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury, – Podpora výstavby veřejných sítí nové
generace a mobilních sítí 5. generace, jejichž přínos se promítne do dalších odvětví a
poskytovaných služeb, je proto jedním z prioritních úkolů vlády ČR. Podstatná je rovněž
implementace tzv. rozvojových kritérií ve Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv
k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítí elektronických komunikací v kmitočtových
pásmech 700 MHz a 3400–3600 MHz (kap. 7.5 Telekomunikační věstník 8/2020). Poslední
kritérium stanoví, že má být pokryto do 10 let od data právní moci rozhodnutí o udělení
přídělu rádiových kmitočtů 99 % obyvatel každého okresu České republiky a 90 % území
každého okresu České republiky.
K tomu se váží následující konkrétní kroky definované komponentou 1.3 Digitální
vysokokapacitní sítě NPO:
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 20
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
● Zlepšení prostředí pro budování sítí elektronických komunikací
● Podpora rozvoje ekosystému sítí
● Vybudování vysokokapacitního připojení
● Dokrytí 5G koridorů a podpora rozvoje 5G (5G pokrytí koridorů, opakovače ve
vagónech)
● Podpora rozvoje mobilní infrastruktury sítí 5G v investičně náročných bílých místech
na venkově
● Vědeckovýzkumné činnosti související s rozvojem sítí a služeb 5G
Celkově lze říci, že digitální vysokokapacitní sítě v ČR se rychle rozvíjejí a přinášejí nové
možnosti v oblasti komunikace, práce, vzdělávání a zábavy. Je však třeba dále pracovat na
zlepšení dostupnosti těchto sítí pro všechny obyvatele ČR.
Na podporu rozvoje vysokokapacitních sítí je zaměřena i subkomponenta v rámci
komponenty Digitální ekonomika NPO – Demonstrativní projekty rozvoje aplikací pro města
a průmyslové oblasti (např. 5G) v gesci MMR.
V případě OP TAK se intervence zaměří zejména na modernizaci, resp. rozšiřování stávající
infrastruktury a zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu velmi vysoké
kapacity, čímž bude umožněn plný rozvoj digitálních procesů firem. V 3Q 2023 se plánuje
vyhlášení výzvy na Zajištění odborných a technických kapacit v Broadband Company Office
ČR, která míří na vybudování odborné a technické kapacity usnadňující a zrychlující interakci
aktérů při budování sítí s velmi vysokou kapacitou v regionech. Na přelomu 2023/2024 je v
plánu vyhlášení výzvy na podporu připojení bílých čip adresních míst k velkokapacitním sítím
(VHCN) a zavádění přípojných sítí (backhaul), a to v celkovém předpokládaném objemu 4
mld. Kč.
Česká republika se připravuje na implementaci Evropského aktu o čipech (European Chips
Act – ECA), který je mj. reakcí na narušení dodavatelských řetězců s dopadem do řady
odvětví. Tento soubor opatření navržený EK má v příštích letech podpořit vývoj a výrobu
polovodičových součástek v Evropě s cílem vyrábět zde špičkové a udržitelné polovodiče.,
Podstatným parametrem je, aby výroba polovodičů včetně procesorů představovala v EU v
hodnotovém vyjádření alespoň 20 % světové výroby do roku 2030.
První pilíř ECA – tzv. Iniciativa čipy pro Evropu – se zaměřuje na vznik pilotních linek na čipy,
na návrh infrastruktur, podporu kompetenčních center a bude podpořen pomocí prostředků z
programů Horizon
Evropa (HE) a Digitální Evropa (DEP). Na její implementaci vznikne nový společný podnik pro
čipy – Chips Joint Undertaking (CHIPS JU). Druhý pilíř, Chips for Europe Initiative se
zaměřuje na vznik pilotních továren na čipy a design center. Podstatnou částí ECA je nutnost
monitorovat situaci v oblasti polovodičů a mapovat překážky a nedostatky za účelem
eliminace budoucího narušení dodavatelských řetězců (3. pilíř). Česká republika je účastna
na této aktivitě prostřednictvím nově vzniklého European Semiconductor Expert Group
(ESEG), který se v souladu s ECA nyní mění na European Semiconductor Board (ESB).
V ČR na konci minulého roku vznikl Czech National Semiconductor cluster, který si jako cíle
stanovil zefektivnění spolupráce, tvorbu nového know-how navázaného na jednotlivé části
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 21
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
hodnotového řetězce a vzniku nových spin-off a start-up firem. Klastr tak bude nejen
budovat a podporovat podnikavost a inovace v České republice, ale propojením vědecké a
komerční sféry také přispěje ke zvyšování konkurenceschopnosti svých členů a k rozvoji
talentů dle potřeb trhu. ČR ve spolupráci s klastrem nyní připravuje Národní polovodičovou
strategii, kterou plánuje zaměřit na zvyšování vlastních kapacit, zejména rozšíření podílu na
designu a vývoji čipů.
ID cíle Dílčí cíle
4.1 Budování sítí elektronických komunikací
● koordinace vytváření podmínek pro budování sítí s velmi vysokou
kapacitou a sítí 5G,
● koordinace přípravy vytváření legislativních a nelegislativních opatření k
posílení soukromých investic do budování sítí nové generace, resp. sítí
s velmi vysokou kapacitou včetně sítí 5G,
● implementace Akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro
podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací a jeho
případná aktualizace,
● s tím související debata na úrovni EU o návrhu nařízení revidujícího
směrnici o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních
sítí elektronických komunikací (Gigabit Infrastructure Act) a následná
implementace,
● vytváření podmínek pro kontinuální zlepšování podnikatelského prostředí a
posílení konkurence na trhu pevných i mobilních služeb, zejména řešeni
poplatků za služebnost pro sítě elektronických komunikací budovaných ve
veřejném zájmu,
● vytváření podmínek k eliminaci “digital divide”,
● pokrytí hlavních železničních a silničních cest vysokorychlostním
internetem a datovými službami v dostatečné kvalitě a kapacitě i
s ohledem na tzv. rozvojová kritéria v aukci kmitočtů pro sítě 5G,
● prověření využitelnosti dostupných sítí pro přenos dat k provozování drážní
dopravy a zajištění bezpečnosti železniční dopravy.
4.2 Rozvoj komunikačních technologií na podporu dopravy.
4.3 Podpora rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou pomocí dotačních prostředků
● vytváření podmínek pro efektivní, transparentní a odpovědné využití
dotačních prostředků
na výstavbu s velmi vysokou kapacitou a sítí 5G v souladu s požadavky na
zachování účinné hospodářské soutěže,
● koordinace využití disponibilních fondů alokovaných pro zajištění podpory
budování vysokorychlostní infrastruktury (sítí VHCN).
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 22
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
4.4 Efektivní rozvoj sítí elektronických komunikací
Efektivní rozvoj fixních a mobilních telekomunikačních sítí s velmi vysokou
kapacitou s ohledem na konkurenční prostředí na trhu a rozvoj digitální
ekonomiky. Cílem je podpoření vyšší dostupnosti služeb za lepší ceny a za
přívětivějších celoplošných podmínek pro rozvoj těchto sítí (přístup na pozemky,
objekty a nemovitosti ve státním vlastnictví).
4.5 Vytvořit koordinovanou podporu všech digitalizačních aktivit v rámci digitální
ekonomiky.
4.6 Podpora dostupnosti digitální infrastruktury:
● podpora fyzického přístupu k fixnímu a mobilnímu vysokorychlostnímu
připojení k internetu pro socioekonomické aktéry,
● zajištění pokrytí železničních koridorů TEN-T signálem sítí 5G,
● podpora fyzického přístupu k digitálním technologiím i v kontextu
prevence digitálního vyloučení.,
● zajištění ekonomických nástrojů na podporu fyzického přístupu osob s
nízkým sociálním statusem k digitálním technologiím, a další opatření pro
zajištění dostupnosti digitálních technologií.
● Podpora budování klimaticky neutrálních, bezpečných uzlů na okraji sítě
(edge nodes) s nízkou latencí
4.7 Podpora budování infrastruktury pro technologie umělé inteligence (AI), pro její
výzkum a využití ve všech odvětvích společnosti.
4.8 Podpora budování infrastruktury pro technologie vysoce výkonných počítačů
(HPC), pro její výzkum a využití ve všech odvětvích společnosti.
4.9 Podpora budování specifické infrastruktury, pokud by byla identifikována taková
potřeba, pro využití digitalizace, nových technologií a nových obchodních a
organizačních modelů ve všech výše sektorech lidské činnosti, a to zejména:
● Podpora infrastruktury digitalizace stavebnictví
● Podpora infrastruktury digitalizace měst a venkova.
● Podpora infrastruktury digitalizace dopravy a moderní mobility
● Podpora infrastruktury digitální kultury a ochrany kulturního dědictví
● Podpora infrastruktury digitálního (elektronického) zdravotnictví
● Podpora infrastruktury digitalizace zemědělství
● Podpora infrastruktury digitalizace služeb cestovního ruchu, sběru
statistických dat o cestovním ruchu a destinačního managementu
● Podpora infrastruktury digitalizace vzdělávání (ve školách) a další.
Investice do technologií nové generace – next-generation technologies
● koordinace vytváření podmínek pro výstavbu výrobních zařízení v souladu
s Evropským aktem o čipech,
● podpořit zapojení inovativních začínajících podniků, rychle se rozvíjejících
podniků a malých a středních podniků v CHIPS JU
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 23
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
● podpořit vznik kompetenčního centra pro polovodičové technologie.
● podporovat spolupráci s národním polovodičovým klastrem Czech
National Semiconductor Cluster, z.s. (CNSC)
● rozvoj a nasazování kvantových technologií do praxe
3. 5.Zajištění bezpečnosti a důvěry v prostředí digitální
ekonomiky a společnosti
Hlavní gesce: NÚKIB, MPO – koordinátor
Spolugesce: MV, MŠMT, MF, TAČR
Popis cíle č. 5
K tomu, aby digitalizovaná společnost dobře fungovala, a aby v ni organizace i občané měli důvěru,
je klíčové zajistit bezpečnost v kyberprostoru. Jedná se, jak o obranu proti kybernetickým útokům a
zajištění efektivní a kvalitní kybernetické infrastruktury, tak o ochranu soukromí a osobních i
obchodních údajů uživatelů.
Tuto důvěru a bezpečnost je nutné stejnou měrou zajistit napříč všemi sektory, vertikálami digitální
ekonomiky. K tomu je třeba zejména celostní porozumění všem rizikům a hrozbám a koordinovaný
vývoj a aplikace odpovídajících opatření, obvykle kombinací právní regulace, technických opatření a
vzdělávání a výchovy.
ČR má od listopadu 2020 schválenou Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky.
Samotná strategie je založená na vizi, ve které Česká republika bude mít odolnou společnost a
infrastrukturu, v kyberprostoru bude vystupovat sebevědomě a bude aktivně čelit celému spektru
kybernetických hrozeb za pomocí spolehlivých spojenectví. ČR se proto musí zaměřit na úspěšnou
proměnu české společnosti na tzv. společnost 4.0. Stav, kdy je celá společnost schopna naplno
využívat výhod moderních technologií a současně je schopna integrovat je do svého každodenního
života tak, aby byla minimalizována kybernetická rizika. Samotná Národní strategie kybernetické
bezpečnosti, kterou vláda schválila v roce 2020, stojí na třech základních pilířích, jejichž názvy znějí:
Sebevědomě v kyberprostoru, Silná a spolehlivá spojenectví a Odolná společnost. Vizi strategie
rozvíjí Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2021 až 2025 (2021),
který obsahuje 105 konkrétních úkolů. Posílení kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví,
posuzování rizikového profilu dodavatelů, omezování vysoce rizikových dodavatelů pro bezpečné
zavádění telekomunikačních sítí nastupujících generací i efektivní strategická komunikace
zaměřená na zvládání velkých kybernetických bezpečnostních incidentů. EU pracuje na různých
frontách s cílem podpořit kybernetickou odolnost, bojovat proti kyberkriminalitě a posílit diplomacii
v oblasti kybernetické bezpečnosti a obranu. Aktuálně se na úrovni EU projednávání návrh nařízení o
požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, známý jako akt o
kybernetické odolnosti, posiluje pravidla kybernetické bezpečnosti s cílem zajistit bezpečnější
hardwarové a softwarové produkty.
Oblast kybernetické bezpečnosti je také jedním z témat, která se intenzivně diskutují na evropské
úrovni. V tomto ohledu lze zmínit Směrnici o opatřeních k dosažení vysoké společné úrovně
kybernetické bezpečnosti v Unii („Směrnice NIS 2“), která reviduje dřívější směrnici a rozšiřuje její
působnost. Na české národní úrovni se v návaznosti na Směrnici NIS 2 předpokládá rozšíření
působnosti zákona o kybernetické bezpečnosti.“ Kybernetickou bezpečností se zabývá také RIS3
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 24
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
strategie v KETs Digitální bezpečnost a propojenost a také ve strategickém tématu Kybernetická
bezpečnost – Cybersec v doméně specializace Elektronika a digitální technologie.
Bezpečnost v prostředí internetu má i druhou stránku, ochranu soukromí a osobních údajů jeho
uživatelů a také ochranu majetku, duševního i fyzického zdraví a sociálních a společenských vztahů.
Digitální ekonomika již dávno není pouze doménou odborníků nebo poučených laiků. Moderní
informační a komunikační technologie umožnily využívat osobní údaje v dříve nebývalém rozsahu.
Běžní uživatelé často netuší, že prostřednictvím digitálních technologií je velice snadné sledovat
jejich chování coby spotřebitelů i občanů. Získané informace mohou být využity různými způsoby,
například k zacílení reklamy, ale také zneužity ke kriminálním účelům.
Důležitým zdrojem pro oblast nových technologií a inovativních řešení jsou nejen Evropské
strukturální a investiční fondy, ale také národní i soukromé zdroje a způsoby financování, které mají
v této oblasti celosvětově klíčovou roli. Zásadní je především podpora investic a kapitálových trhů
při jejich financování digitální transformace společnosti, flexibilnější a nové alternativní formy
financování a zajištění zdrojů rizikového kapitálu pro rozvoj inovačního ekosystému.
Nezbytné je rovněž zvýšit schopnost reakce ČR, jako členského státu EU, na kybernetické útoky,
vytvořit účinné odstrašující mechanismy a prosazovat trestněprávní důsledky, aby byli evropští
občané, podniky a orgány veřejné správy lépe chráněni.
ID cíle Dílčí cíle
5. 1 Podpora opatření kybernetické bezpečnosti pro veřejnou správu.
Cíl je v DES zastaven a přesunut do IKČR, HC3, do nového dílčího cíle 3.8, protože cíl je
zaměřen výhradně na veřejnou správu a bezpečnostní aspekt je nedílnou součástí
infrastruktury eGovernmentu.
5.2 Spolupráce se soukromým sektorem.
● Vytvoření platformy pro sdílení informací o kybernetických hrozbách, incidentech
a aktuálních zranitelnostech. Vytváření jednotných bezpečnostních norem, např.
aplikace vyhlášky č. 82/2018 Sb., o kybernetické bezpečnosti, která je jako
standard uplatnitelná jak pro orgány veřejné správy, tak i soukromé – nepovinné
– subjekty,
● Vytvoření mechanizmu pro zajištění kybernetické bezpečnosti v rámci celého
cyklu rozvoje sítí 5G,
● rozvíjení kontaktů a spolupráce se soukromým sektorem a zvyšování povědomí
o činnosti
a možnostech spolupráce s NÚKIB v oblasti kybernetické bezpečnosti
prostřednictvím pravidelných jednání a vzájemného sdílení informací,
● bezpečnost a otázka zajištění bezpečnosti a spolehlivosti finančních transakcí a
jejich digitalizace,
● podpora koordinace a podílení se na projektech výzkumu a vývoji v oblasti
kybernetické bezpečnosti – stát jako zadavatel vývoje bezpečnostních
technologií,
● osvěta, metodika a sdílení příkladů dobré praxe.
5.3 Osvěta široké veřejnosti a rozvoj lidského kapitálu. NÚKIB ve spolupráci s
institucionálními partnery a v souladu s úkoly uloženými vládou v AP KB bude pracovat
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 25
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
na navyšování povědomí a gramotnosti v otázkách kybernetické bezpečnosti jak u dětí
a pedagogů, tak u široké veřejnosti, resp. u všech koncových uživatelů.
5. 4 Zajištění ochrany dat a kritických uzlů a zařízení proti výpadku nebo poškození,
například kyber-útokem.
5. 5 Zajištění souběžných záložních scénářů fungování společnosti, například v důsledku
výpadku
v elektrické síti nebo kyber-útoku. Naplnění tohoto cíle je myšleno pro všechny součásti
digitální ekonomiky a společnosti, která bude na elektrické energii a digitální konektivitě
závislá. Je nezbytné jednak tyto zdroje zajistit (zdvojit), viz DC 5.4 a řešit otázky
energetické a kybernetické bezpečnosti, ale na druhou stranu je stále třeba učit
všechny složky společnosti fungovat (po nějakou dobu) i bez elektřiny a bez digitálních
informací. Tyto dovednosti by mělo obyvatelstvo znát mimo jiné i z důvodu své přípravy
na mimořádné události a krizové situace. V této souvislosti by bylo vhodné se v rámci
problematiky „Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí“ na toto téma
zaměřit.
3. 6. Legislativa podporující všechny aspekty digitální
ekonomiky a společnosti
Hlavní gesce: MPO (koordinační) 
Spolugesce: ÚV, MF, MV, LRV, MSP, ČTÚ, CzechInvest, Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Popis cíle č. 6
Pro podporu koncepce digitální ekonomiky a společnosti je důležitý robustní strategický,
institucionální a legislativní rámec a zajištění konzistentního přístupu, zabezpečení vyjednávání a
implementace právních předpisů, podporujících všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti.
Legislativní a regulatorní oblast patří k nejvýznamnějším přínosům a také možným překážkám ze
strany státu jako normotvůrce pro oblast digitální ekonomiky. Hlavní výzva spočívá v zajištění
právní jistoty občanů, podnikatelů a investorů a na vytvoření konsistentního, efektivního a
předvídatelného právního prostředí. Zárukou jednotné regulační aplikace by mělo být i svěření
dozorových kompetencí expertnímu ústřednímu orgánu státní správy dle požadavků digitálních EU
normativních aktů.
Zásadní inovace a změny společenských paradigmat digitální ekonomiky se budou přirozeně
dostávat do rozporu s platným právem a zejména s etickými otázkami. Především problematika
umělé inteligence představuje jednu z největších výzev, která stojí nejen před ekonomikou, ale celou
společností v následujících letech. Tento cíl tedy bude řešen samostatně a průřezově, nejen jako
součást ostatních cílů jako vzdělávání a trhu práce.
Cílem je tedy zajistit, aby legislativní rámec dokázal reagovat na stávající a nové technologie a další
prvky digitální a datové ekonomiky, digitálních služeb a jejich neustálý vývoj. To souvisí zejména s
ochranou a výkonem práv fyzických a právnických osob, aniž by docházelo k brždění rozvoje těchto
nových technologií a nových byznys modelů. Zároveň je třeba zajistit, aby legislativní rámec
významně nezaostával za vývojem ve všech oblastech digitální ekonomiky a umožnil tak jejich
další rozvoj. To se týká především nejnovějších aspektů jako např. globálních distribuovaných
systémů důvěry, technologie blockchain, tvorba regulatorních sandboxů apod.
Právní úprava musí zajistit také odpovídající ochranu osobních údajů, včetně informovanosti
dotyčných osob o jejich zpracování, ale také jejich technické zabezpečení, aniž by tím však zásadně
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 26
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
snižovala schopnost evropských firem inovovat a posilovat svoji konkurenceschopnost v rámci
dynamického digitálního trhu.
Zatímco podmínkou úspěchu a jedním z cílů IKČR je Digitálně přívětivá legislativa (DPL), ve smyslu
podpory digitalizace veřejné správy, pro tuto Koncepci a pro koncepci Česko v digitální Evropě bude
třeba se zaměřit na „digitální přívětivost“ práva ve všech dalších aspektech života společnosti,
zejména občanského, obchodního, autorského a patentového, ale i trestního a dalšího práva.
ID cíle Dílčí cíle
6. 1 Podpora zavádění a implementace konceptu “Digital Impact Assessment” (DIA)
Podpora zavádění a implementace konceptu “Digital Impact Assessment” (DIA) v celém
procesu přípravy legislativy navazuje na zajištění povinnosti vytváření digitálně přívětivé
legislativy (nejen pro eGovernment, v rámci IK ČR, ale zde v maximálním slova smyslu).
Realizaci konceptu a soulad s pravidly pro digitálně přívětivou legislativu bude odborně
garantovat Rada vlády pro informační společnost. Zároveň bude povinnost projednání na
RVIS a vyjádření se k jí vybraným legislativním materiálům (z hlediska jejich souladu s
pravidly pro digitálně přívětivou legislativu) včleněna do Plánu legislativních prací vlády
tak, jak je tomu již nyní u projednání některých legislativních materiálů na Radě vlády pro
koordinaci boje s korupcí.
6. 2 Vyjednávání, koordinace a implementace sektorových regulací ve vztahu k digitální
ekonomice, koordinace decentralizovaných technologií a podpora zavádění
(regulatorních) sandboxů
Vyjednávání, koordinace a implementace sektorových regulací ve vztahu k digitální
ekonomice, zejména pak národní koordinace MPO v oblasti decentralizovaných
technologií, a to i v souvislosti s podporou zavádění (regulatorních) sandboxů. Zavedení
pilotního ověření sandboxů v oblastech finančních technologií (fintech), AI a dalších
sektorech; vyzkoušení nových metod, které by mohly pomoci ekonomice udržet krok s
technologickým vývojem a mezinárodní konkurenceschopností.
6. 3 Celková koordinace a propojení se strategií Česko v digitální Evropě, zejména nastavení
efektivní komunikace národních pozic k pozicím ČR prosazováním v rámci EU, které
spadají do působnosti digitální ekonomiky, návaznost na legislativní vývoj v
mezinárodním měřítku (např. sledování best practices v globálních digitálních
ekonomikách jako např. USA, Japonsko, Izrael, a další).
6. 4 Zajištění konzistentního přístupu, zabezpečení vyjednávání a implementace právních
předpisů, podporujících všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti, digitálních
služeb a datové ekonomiky, zejména s ohledem na technologii blockchain, oblast HPC,
sdílenou ekonomiku, umělou inteligenci, digitální infrastrukturu a konektivitu a další
oblasti. Nedílnou součástí je také komunikace legislativy vůči cílovým skupinám a její
konzistentní aplikace.
6. 5 Zjednodušování legislativy a přijímání mezinárodních norem a standardizovaných
postupů do legislativy ČR. Např. Vyhláška o kybernetické bezpečnosti velice dobře
kopíruje normu ISO:9001 a tím snižuje náklady firmám (i úřadům).
6. 6 Zajištění institucionálního rámce pro dozor a vymáhání unijní legislativy v digitální a
datové oblasti a zároveň zabezpečení finančních, expertních a technických kapacit
zvoleného dozorového orgánu
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 27
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
3.7. Institucionální zajištění centrální koordinace politik na
podporu digitální ekonomiky a společnosti
Hlavní gesce: MPO (koordinační) 
Spolugesce: CzechInvest, ČTÚ, MD, MF, MV, ÚV, MSP, MD, MŠMT, MPSV, MZ, MZd, RVIS, RVVI,
TAČR, ÚPV, ÚVL – MDG, MŽP
Popis cíle č. 7 
Vzhledem k horizontální povaze opatření v digitální ekonomice je třeba vytvořit funkční
koordinační mechanismus, který bude institucionálně ukotven tak, aby mohl efektivně
koordinovat aktivity v oblasti digitální ekonomiky napříč veřejnou a státní správou a bylo
zajištěno jeho financování. Koordinace musí probíhat nejen napříč státní a veřejnou
správou, ale také se zapojením hospodářských a sociálních partnerů. 
Mimo jiné potřebné zajistit komunikaci mezi příslušnými institucemi a zjednodušit
stávající mechanismy pro maticovou koordinaci, a to zejména: 
a. mezi oblastmi Digitálního Česka, 
b. mezi těmito hlavními cíli digitální ekonomiky, 
c. mezi jednotlivými sektory (vertikálami digitální ekonomiky a jejich konkrétními cíli), 
d. vytvoření synergií a vazeb s dalšími inovačními projekty a programy v rámci státní a
veřejné správy. 
Dále je zapotřebí vytvořit mechanismus, zajišťující kontrolu a zpětnou vazbu ke koordinaci
a řízení realizace této koncepce jako takové, v souladu s novým statutem RVIS. Současně
je potřeba v souladu s požadavky klíčových evropských norem upravujících regulaci
digitálního prostředí upravit ukotvení pravomocí českých regulačních orgánů tak, aby zde
existoval ústřední orgán státní správy s expertní průřezovou kompetencí. 
ID cíle  Dílčí cíle 
7. 1  Vznik Výboru pro digitální transformaci ekonomiky a jemu podřízených podvýborů
(včetně Platformy pro digitalizaci hospodářství) v rámci reforem Národního plánu
obnovy, pro institucionální a metodické zajištění centrální koordinace a řízení
programů koncepce Digitální ekonomika a společnost, včetně řízení synergií a vazeb.
Zpětná vazba a kontrola řízení programů koncepce Digitální ekonomika a společnost.
7. 2  Zajištění lidských a finančních zdrojů pro centrální řízení a koordinaci programů a cílů
digitální ekonomiky 
● v souladu s usnesením vlády nastavit koordinační mechanismy k plnění cílů
digitální ekonomiky a koordinace v rámci nové struktury RVIS, Současně je
potřeba v souladu s požadavky klíčových evropských norem upravujících
regulaci digitálního prostředí upravit ukotvení pravomocí českých regulačních
orgánů tak, aby zde existoval ústřední orgán státní správy s expertní
průřezovou kompetencí. Úprava dozorových kompetencí sektorového
regulátora jako ústředního orgánu státní správy.
● vznik odboru pro koordinaci digitální ekonomiky na Ministerstvu průmyslu a
obchodu ČR, který bude koordinovat plnění strategie digitální ekonomiky v
rámci Strategie Digitální Česko. 
7. 3  Obousměrná vazba programů a koordinace koncepce digitální ekonomiky a
společnosti a iniciativ vycházejících z pilíře Česko v digitální Evropě – řízení programů
digitální ekonomiky navazuje na závěry evropských vyjednávání a implementuje je v
příslušném rozsahu a odpovědnosti na národní úrovni, zároveň poskytuje vstupy do
pozic, které ČR prosazuje v EU, a to především v oblasti podpory rozvoje nových
technologií jako je například umělá inteligence a další. 
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 28
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 29
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
4. Navazující dokumenty – implementační
plán
Tato kapitola obsahuje seznam samostatných následných implementačních plánů, kterými bude
rozpracována a implementována.
Pro rok 2023 a dále bylo rozhodnuto vypracovat jeden společný implementační plán pro všechny
hlavní cíle Koncepce Digitální ekonomika a společnost, který obsahuje přehled cílů do
proveditelných úkolů, jasných dílčích termínů a zodpovědností.
Jde tedy o Implementační plán Koncepce Digitální ekonomika a společnost pro všechny hlavní
cíle.
5. Nástroje
Institucionální a legislativní podpora digitální ekonomiky a společnosti
V rámci Rady pro informační společnost funguje dlouhodobě Výbor pro digitální ekonomiku
a společnost. Výbor vykonává zejména následující činnosti: metodicky řídí plnění Koncepce
DES, zejména koordinuje zásadní rozhodnutí s předsednictvem RVIS, metodicky řídí plnění
jednotlivých hlavních a dílčích cílů Koncepce DES a rozhoduje o způsobu plnění konkrétních
implementačních plánů k jednotlivým cílům Koncepce.
V reformě Komponenty 1.4 a 1.5 Národního plánu obnovy zaměřené na koncepční rozvoj
digitálního ekosystému v ČR a na vytvoření entity pro digitální transformaci je hlavním cílem
zajištění podmínek pro propojení aktérů napříč celým digitální ekosystémem. Tuto koordinační
roli bude vykonávat Výbor pro digitální transformaci, který bude spolupracovat se strukturami
RIS3 strategie ČR. Komplexní reforma bude implementována s navazujícími investicemi
a provázáním celého systému v období do roku 2025.
Vznik Výboru pro digitální transformaci ekonomiky a jemu podřízených podvýborů pro
institucionální a metodické zajištění centrální koordinace a řízení programů koncepce Digitální
ekonomika a společnost, včetně řízení synergií a vazeb.
Je důležitá obousměrná vazba programů a koordinace koncepce digitální ekonomiky
a společnosti a iniciativ vycházejících z pilíře Česko v digitální Evropě, Výboru pro digitální
vzdělávání a Informační koncepce ČR – řízení programů digitální ekonomiky navazuje na závěry
evropských vyjednávání a implementuje je v příslušném rozsahu a odpovědnosti na národní
úrovni, zároveň poskytuje vstupy do pozic, které ČR prosazuje v EU, a to především v oblasti
podpory rozvoje nových technologií jako je například umělá inteligence (AI Act) a další.
Financování
Dle Pracovního programu digitální dekáda je Evropská komise vyzvána, aby rozšířila soubor
politických nástrojů Unie pro digitální transformaci na unijní i vnitrostátní úrovni a aby
k usnadnění digitální transformace využila všechny dostupné nástroje průmyslové a obchodní
politiky, politiky hospodářské soutěže a politiky v oblasti dovedností a vzdělávání, výzkumu
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 30
digitalnicesko.cz
info@digitalnicesko.cz
a inovací, jakož i nástroje dlouhodobého financování. V Nástroji pro oživení a odolnost,
zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), a přípravy národních
plánů pro oživení a odolnost b proto členské státy měly se soustředit na podporu digitální
oblasti. Český Národní plán obnovy tvoří reformy a investice, které mají potenciál nasměrovat
Česko k podpoře digitální ekonomiky a společnosti. Důležitým finančním nástrojem je evropský
Program Digitální Evropa, jehož cílem je posílit technologickou suverenitu Evropy a uvést na trh
digitální řešení ve prospěch občanů, veřejné správy a podniků. Viz blíže kapitola 1 – část
Podpora financování digitální ekonomiky z úrovně EU a národní úrovně.
Dle Pracovního programu digitální dekáda do roku 2030 je potřeba prosazovat digitální regulační
prostředí Unie s cílem podporovat schopnost podniků v Unii, zejména malých a středních,
spravedlivě soutěžit v rámci globálních hodnotových řetězců (čl. 3 f)
Vedle vyjednávání a adaptace unijní legislativy je pro Českou republiku zásadní také téma
vymáhání evropských pravidel v digitální oblasti. Na úrovni EU vzniká mnoho nových digitálních
předpisů, které by měly společně vytvořit komplexní rámec regulace digitálního světa, od práv
občanů na online platformách až po pravidla při sdílení dat. Dne 17. října 2022 uspořádalo k této
otázce Ministerstvo průmyslu a obchodu workshop na vysoké úrovni, na kterém si za účasti
Evropské komise zástupci členských států měli možnost vyměnit příklady dobré praxe a plány,
jak budou přistupovat k vymáhání nové digitální legislativy.
Regulatorní sandboxy
Regulatorní sandboxy jsou populárním nástrojem podpory inovací po celém světě. Pro rychlejší
implementaci moderních technologií a rozvoj regulatorního prostředí příznivého pro inovace
Evropská komise navrhuje členským státům zřízení regulatorních sandboxů. Cílem investice
v Národním plánu obnovy v komponentě 1.4. je tvorba a provoz sandboxů (tj. testovacích
prostředí) ve finančním sektoru, jakožto nástrojů podpory pro (i) rychlé uvádění na trh
dostupnějších, bezpečnějších a modernějších služeb v těchto oblastech; (ii) vznik a růst
inovativních firem a (iii) digitalizaci ekonomiky.
KONCEPCE DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST | 31