Evropská územní spolupráce PaedDr. Mgr. Martin Rangl EÚS •Evropská územní spolupráce (dále také jen EÚS) je součástí kohezní politiky EU od roku 1990. Je nástrojem určeným k řešení problémů, které překračují státní hranice a vyžadují jednotné řešení, a také nástrojem ke společnému rozvoji potenciálu různých území • •Významnou roli v rozvoji přeshraniční spolupráce, která představuje nejvýznamnější složku EÚS, hrají přeshraniční struktury – euroregiony. • Poměrně novým prvkem v EÚS jsou evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která na rozdíl od euroregionů mají vždy právní subjektivitu. • • • • EUROREGIONY •Euroregiony jsou přeshraniční struktury, které představují formu spolupráce přes hranice evropských zemí. •Pojem „euroregion“ (často také „Euregio“) nemá přesně stanovenou definici, může se jednat o přeshraniční strukturu tvořenou různými subjekty, např. místními a regionálním orgány, může působit v příhraničních oblastech dvou či více zemí, může nebo nemusí mít právní subjektivitu, příslušnost (členství) je založeno na dobrovolné bázi. Financování euroregionů pochází z různých zdrojů, včetně Evropských strukturálních a investičních fondů, národních a regionálních rozpočtů a soukromých investic Euroregion… kde se vzal, co tu dělá a kam kráčí? Dovolte, bych suše předpokládal, euroregion, že všichni znáte tu. KDY SE OBJEVIL PRVNÍ EUROREGION? •Počátky přeshraniční spolupráce se datují do doby po druhé světové válce, kdy se začala rozvíjet především na hranicích Německa s Nizozemskem. •V roce 1958 bylo kolem Gronau na německo-nizozemské hranici založeno EUREGIO: první vyspělá institucionální forma přeshraniční spolupráce. EXISTUJE EUROREGION Z POHLEDU EVROPSKÉ UNIE? Rada Evropy upravuje pojem Euroregionu v tzv. Madridské dohodě z roku 1980: rámcové dohodě o spolupráci regionů Evropy přes hranice jednotlivých zemí. Euroregion je oblast příhraniční spolupráce, která vznikla na základě vzájemné dohody příhraničních regionů dvou nebo více zemí. Hlavním motivem vzniklých sdružení je snaha o odstraňování nerovností mezi pohraničními regiony a postupné vyrovnávání ekonomického i sociálního rozvoje. Základní rámec pro přeshraniční spolupráci stanoví Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady, která byla přijata v květnu 1980 v Madridu a ze strany České republiky byla ratifikována v červnu 1998. Jak je uvedeno v Usnesení Evropského parlamentu o úloze „Euroregionů“ v rozvoji regionální politiky ze dne 1. prosince 2005, „euroregion nebo podobná struktura plní významné přeshraniční úkoly jako např.:  informační místa a střediska služeb pro občany, instituce, regionální a místní orgány;  ohnisko společných hodnot, cílů a strategií;  hnací motor řešení přeshraničních problémů;  mluvčí ve všech přeshraničních otázkách. EUROREGIONY V EVROPĚ V rámci celé Evropy zaznamenala přeshraniční spolupráce největší rozvoj od začátku devadesátých let minulého století. V tomto období se začala přeshraniční spolupráce rozvíjet i v České republice. Na území České republiky působí 13 euroregionů, z nichž nejstarší (a také první na území střední a východní Evropy) je třístranný česko-polsko-německý Euroregion NisaNysa-Neisse, založený v roce 1991. Euroregiony jsou sdruženy v Asociaci evropských hraničních regionů se sídlem v Gronau (Německo). Euroregion Datum vzniku Partnerský stát Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 21. 12. 1991 Polsko, Německo Euroregion Elbe-Labe 24. 06. 1992 Německo (Sasko) Euroregion Krušnohoří 18. 12. 1992 Německo (Sasko) Euroregion Egrensis 03. 02. 1993 Německo (Sasko) Euroregion Šumava 20. 09. 1993 Německo, Rakousko Euroregion Glacensis 05. 12. 1996 Polsko Euroregion Praděd 02. 07. 1997 Polsko Euroregion Těšínské Slezsko 22. 04. 1998 Polsko Euroregion Silesia 20. 09. 1998 Polsko Euroregion Pomoraví 23. 06. 1999 Rakousko, Slovensko Euroregion Beskydy 09. 06. 2000 Slovensko, Polsko Euroregion Bílé Karpaty 30. 07. 2000 Slovensko Euroregion Silva Nortica 28. 05. 2002 Rakousko vEuroregion Nisa vEuroregion Glacensis vEuroregion Praděd vEuroregion Silesia vEuroregion Těšínské Slezsko vEuroregion Beskydy vEuroregion Tatry vEuroregion Bałtyk vEuroregion Bug vEuroregion Karpaty vEuroregion Łyna - Ława vEuroregion Niemen vEuroregion Pomerania vEuroregion Pro Europa Viadrina vEuroregion Puszcza Białowieska vEuroregion Sprewa -Nysa - Bóbr Euroregion Počet obcí Počet obyvatel Katastrální výměra (v km2) BESKYDY 64 246 257 1 012 BÍLÉ KARPATY 153 320 560 2 208 EGRENSIS 69 266 994 2 183 GLACENSIS 108 269 012 1 997 JIHOČESKÁ SILVA NORTICA 37 259 238 1 664 KRUŠNOHOŘÍ 72 298 844 1 507 LABE 68 269 029 1 215 NISA 129 428 487 2 490 POMORAVÍ 64 624 243 1 495 PRADĚD 69 119 618 1 828 SILESIA 53 478 962 1 255 ŠUMAVA 86 157 616 3 258 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO 43 325 306 781 Celkem údaje za všechny euroregiony 1 015 4 064 166 22 892 stav k 31.12.2019, data z Veřejné databáze ČSU K ČEMU JSOU NÁM EUROREGIONY? = CO TO JSOU HRANICE? HRANICE JSOU JIZVY MINULOSTI Se vznikem republiky v roce 1918 se dominantně německy mluvící oblast ocitá v novém státě, který je multietnický, i když nepříliš přiznaně. Československé vládě trvá dlouho, než najde cestu, jak s těmito obyvateli začít komunikovat a jak je oslovit, aby se začali podílet na společné demokracii a aby se její zástupci v parlamentu cítili skutečně přizváni. V pestrém státě se ale německy mluvící obyvatelé cítí znevýhodněni a odcizeni od státu, nedochází ke vzájemnému souznění. V oblasti bývalých Sudet propukají radikální nálady, se vzestupem Německa se objevují názory, že by se k němu české pohraničí mělo připojit. Slogan Heim ins Reich (Domů do Říše), oslovuje velkou část německy mluvících obyvatel. A dochází k rozkolu s Čechy, který vrcholí právě odtržením Sudet a připojením k Říši, což se v české paměti propsalo jako klíčový moment zrady – vzali nám republiku, která se stala neubránitelnou. Tato událost se po válce odrazí i v tom, že vysídlení Němců probíhá na začátku velmi divoce, německy mluvící obyvatelé jsou lynčováni. To se do krajiny propisuje zásadním způsobem, protože odchází velká skupina lidí – zhruba 3,5 milionu Němců, kteří mají k této krajině vztah, rozumí jí, vědí, jak se o ni starat a jak v ní žít. Místo nich přicházejí lidé, kteří ten vztah nemají. Část z nich je do pohraničí nalákána různými vládními programy nebo dokonce donucena tam odejít. To se podepisuje na oblasti bývalých Sudet dodnes. Když se podíváme na různé sociodemografické údaje, tak vidíme, že ten kraj není v pořádku, je poznamenaný. Souvisí to se ztrátou vztahu k místu, určitému vykořenění, k doplnění skupinami obyvatel, kteří se tam necítí doma a nejsou schopni si vazbu vytvořit. Vidíme také určitou exkluzivnost center, která nasávají hlavní část osidlovací vlny, jako je Cheb, Ústí nad Labem nebo Liberec. Potom ale zůstávají rozsáhlé oblasti, které dosídleny nejsou. A dnes se to už těžko bude dít například proto, že tam nejsou pracovní místa. Nejhorší situace je právě v oblasti bývalých Sudet, v Ústeckém a Karlovarském kraji. I sociodemografické údaje jako porodnost nebo nezaměstnanost neustále ukazují dělicí čáru, kde Sudety byly a kde nebyly. Vše ukazuje na jasnou spojitost. Oblasti se nepodařilo dosídlit tak, aby se zahladila přetržená kontinuita. Osidlování neproběhlo v takovém měřítku, jak bylo potřeba. Současně kraje trpí tím, že část sídel úplně zanikla, zanikla i část průmyslu. Inovační potenciál se dnes soustřeďuje na centrum a bývalé Sudety zůstávají opuštěnou periferií. Proces zahojování Sudet je dlouhý a zdlouhavý i z toho důvodu, že mu není věnována pozornost. Ani po revoluci v roce 1989 nedochází k tomu, že by se tam objevily nějaké zajímavější investice nebo že by se pohraničí stalo centrem pozornosti vládních programů a investic. Trochu tomu ale pomáhá napojení regionů na přeshraniční sousedy – rozvíjí se spolupráce s Bavorskem, Saskem i Polskem, která je štědře dotovaná z EU. To je způsob, jak bolavý region zahojit nebo přispět k jeho postupné „normalizaci“ ve smyslu návratu lidí, práce a celkového rozvoje. Odchod lidí do Prahy a dalších center je asi nevyhnutelný, ale podpora infrastruktury a vzdělání může přispět k tomu, že se z pohraničí stane vyrovnaný a prosperující kraj. Spousta mladých lidí, kteří se tam dnes vrací, ví, proč jdou zpátky. Protože se jim tam líbí a nachází v přírodě odpověď na to, co postrádají ve městě. Potenciál je velký, jenom ho podpořit. Může být cestou třeba turistický ruch? Nemůže to naopak kraj poškodit? Turismus může pomoci v tom, že přinese kapitál a rozvoj služeb. Současně by bylo dobré, aby se z oblasti nestal skanzen. Je potřeba budovat lokální identitu, která by odolala těmto svodům a vyprázdnění. NA HRANICÍCH SE SETKÁVAJÍ RŮZNÉ SVĚTY „hic sunt Dracones“ JINÝ KRAJ, JINÝ MRAV Do Německa nejezděte, pokud máte u sebe: •vystřelovací a vyhazovací nože delší než 8,5 centimetrů •nože vystřelovací, kde je oboustranně nabroušená čepel – na délce čepele nezáleží •nože, kterým říkáme motýlek – jednoručně otevíratelné nože s pojistkou •nože s pevnou čepelí delší než 12 cm Belgie 🇧🇪 Všeobecný zákaz nošení nožů. Francie posuzuje všechny nože jako zakázané předměty, V Anglii platí "offensive weapon act", který veškeré předměty, jež by mohly být zaměněny se zbraněmi, klasifikuje jako zakázané. Do tohoto zákona spadají jak všechny nože, tak i broušená a špičatá nářadí. Tyto předměty nesmí být nošeny na veřejnosti a zvláště ne ve městech. S EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI •Legislativní rámec •Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) •Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení •Český právní řád zahrnul příslušný právní rámec do zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, a to novelou pod č. 154/2009 Sb. 1082/2006 byl vytvořen právní základ pro vytváření a fungování nového typu právního subjektu, jehož cílem je usnadnit a podporovat především územní spolupráci, včetně jednoho nebo více typů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, mezi jeho členy za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU. Je vhodný např. pro regiony, které historicky fungují jako integrovaný celek, ale díky politickým změnám se staly součástí různých států. Fungování ESÚS 1.Právní subjektivita 2.Členové 3.Cíle a projekty 4.Financování 5.Správa a řízení 6. 6. 1.Právní subjektivita: 1.ESUS má právní subjektivitu, což znamená, že může nabývat movitý i nemovitý majetek, přijímat zaměstnance do pracovního poměru či vystupovat před soudem a uzavírat smlouvy Základními orgány ESÚS jsou: a)shromáždění, které je tvořeno zástupci jeho členů b) b) ředitel, který ESÚS zastupuje a jedná jeho jménem. Shromáždění ESÚS schvaluje na každý rok rozpočet, který je předmětem výroční zprávy ověřované nezávislými experty. ESÚS odpovídá za veškeré své dluhy. Proces vzniku . Úmluva stanoví název ESÚS a jeho sídlo, které musí být v členském státě, podle jehož práva je zřízen alespoň jeden z členů, dále rozsah území, na němž může ESÚS plnit své úkoly, konkrétní cíl a úkoly ESÚS, dobu jeho trvání a podmínky, kterými se řídí jeho rozpuštění, seznam členů ESÚS, seznam orgánů, pravidla pro zaměstnance ESÚS atd. Na základě úmluvy přijímají budoucí členové ESÚS stanovy, které obsahují další upřesnění. Po oznámení budoucího člena ESÚS členský stát, který obdržel oznámení, ve lhůtě šesti měsíců schválí účast případného budoucího člena v ESÚS a úmluvu. Pokud neschválí, tak vyzývá ke změně Úmluva, stanovy a veškeré jejich pozdější změny se registrují nebo zveřejňují v členském státě, v němž má dotyčné ESÚS své sídlo, v souladu s vnitrostátní legislativou tohoto členského státu. ESÚS nabývá právní subjektivitu dnem registrace úmluvy a stanov nebo dnem jejich zveřejnění, podle toho, co nastane dříve. Členové informují dotčené členské státy a Výbor regionů o registraci nebo zveřejnění úmluvy a stanov. Následně ESÚS prostřednictvím Výboru regionů zajistí oznámení o zřízení ESÚS v Úředním věstníku Evropské unie. 2.Členové: 1.Členy ESUS mohou být regionální a místní orgány, státní orgány, veřejnoprávní subjekty a podniky z různých členských států EU^1 2.ESÚS sdružuje členy nacházející se na území nejméně dvou států. Původní nařízení z roku 2006 umožňovalo založit ESÚS jen členským státům EU, avšak změnou nařízení z roku 2013 došlo k rozšíření i na třetí země a zámořské země a území. ESÚS tak může sdružovat členy pocházející z území nejméně dvou členských států a jedné nebo více třetích zemí sousedících nejméně s jedním z těchto členských států včetně jeho nejvzdálenějších regionů, pokud tyto členské státy a třetí země společně vykonávají činnosti v rámci územní spolupráce nebo provádí programy podporované Unií. 3.Cíle a projekty: 1.Hlavním cílem ESUS je usnadnit a podpořit přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Projekty mohou zahrnovat oblasti jako doprava, životní prostředí, zdravotnictví, vzdělávání a další 4.Financování: 1.ESUS může získávat finanční prostředky z různých zdrojů, včetně Evropských strukturálních a investičních fondů, národních a regionálních rozpočtů, a soukromých investic 5.Správa a řízení: 1.Každé ESUS má své vlastní stanovy a orgány řízení, které definují jeho strukturu, rozhodovací procesy a způsob fungování složené z odborníků na danou •Pracovní skupiny či komise problematiku z obou stran hranice Cestovní ruch Životní prostředí Doprava Kultura Hospodářství Sport Školství Krizový management Veřejné zdraví Školství Lidské zdroje Historie Územní plánování Regionální rozvoj Sociální věci Zemědělství •Systém odvracení ohrožení a poskytování pomoci v příhraničí Programové nástroje •Společný strategický rámec • •Dohoda o partnerství Společný strategický rámec představuje v období 2014-2020 novou formu koordinace kohezní politiky. Dle článku 10 Nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) č. 1303/2013 „SSR stanoví strategické hlavní zásady, jež usnadní proces programování a odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů ESI a s ostatními příslušnými politikami a nástroji Unie v souladu se záměry a cíli strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a současně zohlední hlavní územní problémy různých typů území“. SSR má usnadnit přípravu dohody o partnerství a programů Dohoda o partnerství je základní zastřešující strategický dokument na úrovni každého členského státu pro čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020. Na základě Společného strategického rámce každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Evropskou komisí vypracuje Dohodu o partnerství, jejíž obsah je definován v čl. 15 Nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) č. 1303/2013. Operační programy •Každý program stanoví, na základě jaké strategie bude program přispívat k rozvoji EU, přičemž tato strategie musí být v souladu s příslušnými nařízeními, pravidly pro daný fond a dohodou o partnerství. •Každý program obsahuje analytickou část, která se zabývá vyhodnocením socioekonomického prostředí a stanovením slabých a silných stránek podporovaného území. •Každý program vymezí priority prostřednictvím stanovení zvláštních cílů, finančních prostředků na podporu z fondů ESI a odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování a dále popis opatření. Na základě Dohody o partnerství každý členský stát zpracovává jednotlivé programy (operační programy). V souladu s principem partnerství jsou programy připravovány v úzké spolupráci vlády dané členské země s dalšími subjekty – regionálními a místními orgány, hospodářskými a sociálními subjekty, zástupci nevládního neziskového sektoru apod. Programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce jsou připravovány ve spolupráci s členskou zemí, resp. členskými zeměmi zapojenými do příslušných progra Ukazatele programů •a) finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů; •b) ukazatele výstupů týkající se podporovaných operací; •c) ukazatele výsledků týkající se dotyčné priority. Řízení programu •řídící orgán, který je pověřený řízením daného programu •certifikační orgán, který je pověřený ověřováním výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním Evropské komisi •auditní orgán, který je pověřený ověřováním účinného fungování nastaveného řídícího a kontrolního mechanismu v daném programu. Pravidlo n+3 •Pravidlo n+3, které je administrativním nástrojem k zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, znamená, že každý finanční závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do 3 let od jeho přijetí. Přehled programů v období 2021-2027 Alokace Program Doprava •Pro Českou republiku je jednoznačnou prioritou rozvoj páteřní, příměstské a městské dopravní infrastruktury a udržitelné dopravy, což umožní lepší propojení mezi regiony, potažmo České republiky s ostatními státy EU. •Udržitelná celostátní a regionální mobilita v silniční a železniční dopravě •Alternativní paliva. • Program má tři věcné priority a čtvrtá je určena pro Technickou pomoc. iROP •Prioritou programu je vyvážený rozvoj území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. iROP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost •Finanční prostředky mohou žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, digitalizace a na digitální infrastrukturu, rozvoj podnikání, chytrou a udržitelnou energetiku a cirkulární ekonomiku. JAK •Cílem je podpořit kvalitu a dostupnost vzdělávání na všech úrovních, počínaje předškolním vzděláváním a konče oblastí výzkumu a vývoje. •Nosnou myšlenkou je celoživotní vzdělávání. Životní prostředí •adaptace na změnu klimatu, podporu vzdělávání, prevenci vzniku dalších typů odpadů jako jsou potravinové odpady, textil nebo odpady ze zdravotnictví apod. Program je zaměřený zejména na veřejný sektor, nicméně v oblasti oběhového hospodářství, anebo ochrany ovzduší, dochází k zapojení soukromého sektoru. Spravedlivá transformace •Zcela nový program zaměřeným na řešení dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech – Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji (tzv. uhelné regiony). Cílem podpory je zejména zajistit dostatek pracovních míst pro pracovníky, kteří odcházejí z uhelného průmyslu i zlepšení životního prostředí. Střední podnik má maximálně 250 zaměstnanců, obrat nepřesahující 50 milionů EUR a rozvahu nepřesahující 43 milionů EUR, malý podnik má maximálně 50 zaměstnanců a obrat nebo rozvahu nepřesahující 10 milionů EUR, mikropodnik má maximálně 10 zaměstnanců a obrat nebo rozvahu nepřesahující 2 miliony EUR. Zaměstnanost Plus • zefektivnění veřejné správy pro poskytování kvalitních služeb a zvýšení účasti znevýhodněných skupin na trhu práce. Modernizace institucí na trhu práce, •podpora rovných příležitostí a slaďování pracovního a osobního života a další profesní vzdělávání. Podpora a využití pracovní mobility, •Sociální začleňování •Sociální bydlení, to jsou další témata programu s důrazem na klientsky orientované sociální služby a zlepšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Operační program Technická pomoc •Umožnit a usnadnit čerpání a především zajistit efektivní využití finančních prostředků. Operační program Azylového, migračního a integračního fondu •podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí. •Podpora aktivity návratové politiky, jako je zajištění účinného a důstojného navracení a reintegrace, a to jak na bázi dobrovolných návratů, tak v nezbytných případech nucených návratů. • Podporovanou oblastí je i boj s nelegální migrací včetně aspektů pracovního vykořisťování. V neposlední řadě je z programu podporováno účinné fungování azylového systému. Rybářství •zaměřen na odvětví sladkovodní akvakultury a jeho hlavním cílem je konkurenceschopná, odolná a udržitelně se rozvíjející akvakultura, což je zároveň hlavní cíl pro oblast akvakultury definovaný v Zelené dohodě a v navazující strategii Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Operační program Fondu pro vnitřní bezpečnost •Podporované aktivity z OP FVB jsou zaměřeny na usnadnění výměny informací mezi příslušnými subjekty vnitřní bezpečnosti; zlepšení přeshraniční spolupráce bezpečnostních sborů; posilování kapacit v oblasti předcházení závažné trestné činnosti, terorismu a radikalizaci a boje proti nim. Příjemci programu jsou zejména bezpečnostní sbory, jako je Policie České republiky či Celní správa České republiky. Operační program Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky •Podporované aktivity jsou zaměřeny na ochranu vnějších hranic Evropské unie a podporu společné vízové politiky. •Podpora rozvoje a provozu rozsáhlých informačních systémů v této oblasti (např. Schengenský informační systém, Systém vstupu a výstupu (tzv. EES) či Evropský systém pro cestovní informace a povolení (tzv. ETIAS, neboli evropská „ESTA“)). •Program se dále zaměřuje na posílení složek hraniční kontroly jak po materiální stránce, tak z pohledu lidských zdrojů. •Rozvoj provádění společné vízové politiky (tzv. krátkodobá neboli schengenská víza). Příjemci programu jsou zejména organizační složky státu, jako je Policie České republiky či Ministerstvo zahraničních věcí. Programy přeshraniční spolupráce •Interreg • •Interreg je klíčový nástroj Evropské unie (EU) podporující spolupráci přes hranice prostřednictvím financování projektů. •Cílem je společně řešit společné výzvy a nacházet sdílená řešení v oblastech jako jsou zdraví, životní prostředí, výzkum, vzdělávání, doprava a udržitelná energie Hlavní cíle •Posílení regionálního rozvoje: Podpora harmonického ekonomického, sociálního a územního rozvoje EU. •Snížení ekonomických rozdílů: Pomoc regionům s nižšími příjmy a vyšší nezaměstnaností. •Podpora inovací a výzkumu: Financování projektů zaměřených na inovace, výzkum a technologický rozvoj Typy programů Interreg •Interreg A (Přeshraniční spolupráce): Projekty mezi sousedními regiony dvou nebo více zemí. • •Interreg B (Nadnárodní spolupráce): Projekty mezi většími geografickými oblastmi, zahrnující více zemí. • •Interreg C (Meziregionální spolupráce): Projekty zaměřené na výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi regiony celé EU Financování a podpora •Spolufinancování: Projekty jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a národních zdrojů. • • •Podporované aktivity: Konference, workshopy, příprava strategií, akčních plánů, školení a pilotní investice • Úspěšné projekty •Zdraví a životní prostředí: Projekty zaměřené na zlepšení zdravotní péče a ochranu životního prostředí. •Doprava a mobilita: Iniciativy na zlepšení dopravní infrastruktury a udržitelné mobility. •Vzdělávání a výzkum: Programy podporující vzdělávání, výzkum a inovace INTERREG Česko - Polsko 2021-2027 •Programové území, ležící v česko-polském pohraničí, je tvořeno regiony NUTS 3, které představuje:na české straně: Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj a •na polské straně: podregion Bielski a Rybnicki (Slezské vojvodství), Jeleniogórski a Wałbrzyski (Dolnoslezské vojvodství), Nyski a Opolski (Opolské vojvodství) a dále okresy Strzeliński (podregion Wrocławski v Dolnoslezském vojvodství) a Pszczyński (podregion Tyski ve Slezském vojvodství). • •Priorita 1 – Integrovaný záchranný systém a životní prostředíPodpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům •Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění •Priorita 2 – Cestovní ruchPosilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích •Priorita 3 – DopravaRozvoj a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility •Priorita 4 – Spolupráce institucí a obyvatelZvýšení efektivnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany, aktéry občanské společnosti a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech •Budování vzájemné důvěry, zejména podporou akcí „people to people“ •Priorita 5 – PodnikáníPosilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic Alokace: 166 349 572,40 € Fond: EFRR Výše dotace projektu z EFRR: 80% Web: www.cz-pl.eu Program přeshraniční spolupráce Interreg Slovensko - Česko 2021 - 2027 •Hlavním cílem programu je podporovat udržitelnou přeshraniční spolupráci a napomáhat tak ke zlepšení ekonomické, sociální a územní integrace v programovém území. Budou podporovány projekty, které zlepší kvalitu života v slovensko-českém pohraničí. •Programové území umožní podporu pro projekty s pozitivním přeshraničním dopadem v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji na české straně a v Trnavském, Trenčianském a Žilinském kraji na slovenské straně. Priority 1.1 Životní prostředí 2.1 Vzdělávání 2.2.Kultura a cestovní ruch 3.1 Institucionální spolupráce 3.2 Místní iniciativy INTERREG Rakousko - Česko 2021-2027 •Hlavním cílem programu je prostřednictvím realizace projektů v tematických oblastech: věda a výzkum, ochrana klimatu a životního prostředí, vzdělávání, kultura a cestovní ruch, přeshraniční správa opět podporovat udržitelnou přeshraniční spolupráci a napomáhat tak ke zlepšení ekonomické, sociální a územní integrace. Dotace projektu z EFRR je ve výši 80% celkových způsobilých výdajů. •Česká republika: Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj, Kraj Vysočina •Rakousko: Mostviertel-Eisenwurzen, Sankt Pölten, Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland-Nordteil, Wien, Innviertel, Linz-Wels, Mühlviertel, Steyr-Kirchdorf • 1. Výzkum a inovace ​ Vytvoření a posílení platforem VaVaI, výměna know-how, podpora konkurenceschopnosti MST 2. Klima a životní prostředí Opatření na přizpůsobení se změně klimatu, opatření ekologického vodního hospodářství, opatření zaměřená na ochranu přírody, zlepšení a ochranu biologické rozmanitosti 3. Vzdělávání, kultura a cestovní ruch Podpora přeshraničního vzdělávání od předškolního po vysokoškolské a odborné Opatření zaměření na posílení odolnosti odvětví cestovního ruchu a kultury, zlepšení turistické infrastruktury a digitalizace 4. Přeshraniční správa Spolupráce a posílení institucionálních kapacit institucí, podpora projektu malého rozsahu tzv. „people-to-people“ aktivity Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE (2021-2027) •Cíl programu Zlepšit implementaci regionálních rozvojových politik, včetně programů Investice pro růst a zaměstnanost Území programu Všechny státy EU + Švýcarsko a Norsko Tematické zaměření programu Jediná priorita programu: Lepší správní/institucionální spolupráce Umožní projektům realizovat aktivity zaměřené na posilování institucionální kapacity a výměnu dobrých praxí mezi subjekty zapojených do realizace regionální politiky, ve všech oblastech odpovídajících tematickému zaměření kohezní politiky. Tematické oblasti •Cíl politiky 1: Inteligentnější Evropa •Cíl politiky 2: Zelenější Evropa •Cíl politiky 3: Propojenější Evropa •Cíl politiky 4: Sociálnější Evropa •Cíl politiky 5: Evropa blíže občanům Cíl politiky 1: Inteligentnější Evropa •Posilování výzkumných a inovačních kapacit a pokročilých technologií •Digitalizace •Konkurenceschopnost malých a středních podniků •Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci •Cíl politiky 2: Zelenější EvropaEnergetická účinnost a podpora energie z obnovitelných zdrojů •Rozvoj inteligentních energetických systémů •Prevence rizik a přizpůsobení se změně klimatu •Udržitelné nakládání s vodou •Oběhové hospodářství •Ochrana biodiverzity •Podpora udržitelné multimodální městské mobility •Cíl politiky 4: Sociálnější EvropaRozvoj sociální ekonomiky a inkluze trhů práce •Odolnost systémů zdravotní péče •Udržitelný cestovní ruch a kultura •20% alokace programu na tyto tematické oblasti: Cíl politiky 3: Propojenější EvropaRozvoj inteligentní a intermodální sítě TEN-T •Rozvoj inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility včetně napojení na sítě TEN-T •Cíl politiky 4: Sociálnější Evropainkluzivní, moderní a odolné vzdělávání •Podpora začlenění znevýhodněných skupin obyvatelstva včetně migrantů •Cíl politiky 5: Evropa blíže občanůmpodpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech •podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech Podporované aktivity Projekty Jedná se o „měkké“ projekty zaměřené na posilování kapacit, výměnu zkušeností, přenos dobrých praxí a inovativních řešení, kterých se musí účastni partneři, alespoň ze 3 států. Typické projektové aktivity Konference, workshopy, příprava strategií, akčních plánů a postupů, doporučení studijní návštěvy, školení, pilotní investice. Délka projektu a financování Typický projekt trvá 4 roky. Další programy •Národní plán obnovy •Výměna zdrojů •Podpora krajiny •Soc. znevýhodnění •Vybavení škol • •Modernizační fond •Malé fotovoltaické elektrárny Mezinárodní visegradský fond •Mezinárodní visegradský fond (The International Visegrad Fund) byl založen 9. června 2000 čtyřmi členskými státy visegrádské skupiny - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho sídlo je v Bratislavě. Mezinárodní visegradský fondpodporuje regionální spolupráci v rámci Visegrádského regionu (V4) i mezi regionem V4 a dalšími zeměmi, regionem západního Balkánu a Východního partnerství. •Mezinárodní visegrádský fond je možné požádat o grant i podporu mobility. Podrobné informace jsou uvedeny na webových stránkách Fondu • Granty MVF •Visegradské granty podporují regionální partnerství mezi nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti, veřejnými institucemi a obcemi, soukromými společnostmi a neziskovými organizacemi a vzdělávacími a výzkumnými středisky, jež přispívají ke spolupráci ve visegrádském regionu. •Projekty musí rozvíjet smysluplnou spolupráci a aktivní účast organizací z nejméně 3 zemí V4. •Přeshraniční spolupráce nejméně 2 organizací ze 2 sousedních zemí V4 může také získat podporu, pokud projekty probíhají v okruhu 40 km od hranice. •Maximální doba realizace projektu je 18 měsíců. •Granty mohou pokrýt až 100% rozpočtu projektu a 15% na režijní náklady. •Projekty musí řešit alespoň jeden z cílů sedmi oblastí zaměření grantového programu. • Fond malých projektů •Fond malých projektů (FMP) je projekt, který podporuje přeshraniční iniciativy a malé projekty regionálního a lokálního významu. •Hlavním cílem Fondu malých projektů je rozvíjet a podporovat spolupráci mezi institucemi, organizacemi a veřejnou správou na obou stranách hranice, a to se zaměřením na společné zlepšování kulturních, sociálních a ekonomických vztahů. •Základní charakteristika projektů podporovaných v rámci Fondu malých projektů (zejména odlišnosti od projektů podávaných přímo do programu Interreg V-A Rakousko – Česká republika): •FMP umožňuje realizovat projekty menšího rozsahu. Minimální dotace 3 000 EUR, maximálně 20 000 EUR. •Podporovány budou pouze neinvestiční projekty. •Je podporována spolupráce nejvýše tří projektových partnerů. •Doba trvání projektu je maximálně 15 měsíců včetně zpracování a odevzdání vyúčtování. •Fond malých projektů je spravován prostřednictvím Správců Fondu malých projektů, kteří nesou celkovou zodpovědnost za Fond malých projektů a jsou zároveň primárním kontaktem pro žadatele a příjemce. • Fond malých projektů •Fond malých projektů (v česko-polském programu nazývaný Fond mikroprojektů, v česko-bavorském programu Dispoziční fond). •Správa Fondu malých projektů / Fondu mikroprojektů / Dispozičního fondu je na české straně delegována na euroregiony, popř. na jiné subjekty z vymezeného území •Fond malých projektů představuje nástroj (operaci) na podporu nízkorozpočtových malých projektů investičního i neinvestičního charakteru v rámci programu spolufinancovaného v cíli Evropská územní spolupráce. Fond malých projektů má svou strategii a alokaci a prostřednictvím realizace malých projektů přispívá k naplňování věcných a finančních cílů tohoto programu. Fond mikroprojektů = pružný nástroj pro realizaci menších neinvestičních i investičních projektů alokace činí 20 % prostředků programu 45 244 345 € (EFRR) 3 prioritní osy: PO 2 „Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti“ PO 3 „Vzdělání a kvalifikace“ PO 4 „Spolupráce institucí a komunit“ 2014 - 2020 Počty mikroprojektů k 31. 12. 2020 vpředložených: vschválených: vskutečně realizovaných: vfyzicky ukončených: 2 149 1 603 1 514 1 034 Fond malých projektů: ? EUR (až 20 %) Celková alokace pro CZPL 2021+ přes 167 milionů EUR Příprava fondů malých projektů Zacílení programů na reálné potřeby a příležitosti v příhraničí Aktivní podíl euroregionů na přípravě přeshraničních programů EUROREGIONY a Fondy malých projektů v období 2021 – 2027 Zjednodušení administrativy přeshraničních projektů a především zjednodušené vyúčtování ve fondu malých projektů EUROREGIONY A COVID Analýza Evropské komise (DG REGIO): The effects of COVID-19 induced border closures on cross-border regions (Účinky uzavření hranic vyvolané COVID-19 na přeshraniční regiony) Negativní dopady krize jsou v příhraničních regionech nepoměrně závažnější než v regionech bez hranic. ESÚS a euroregiony se ukázaly jako důležité při podpoře pořádání akcí na místní úrovni, aby se v tak obtížné době udržela morálka místního obyvatelstva a lidí zapojených do přeshraniční spolupráce. ESÚS a euroregiony hrály během krizového období zásadní roli při udržování ducha spolupráce. ESÚS a euroregiony podporovaly u vnitrostátních a regionálních orgánů práva a potřeby přeshraničních občanů, dojíždějících osob a dalších skupin osob postižených hraničními omezeními. SHRNUTÍ: Analýza role a přidané hodnoty přeshraničních struktur a dohod během pandemie ØNejběžnější akcí prováděnou přeshraničními strukturami bylo vytváření obsahu a zpřístupňování aktuálních informací místním obyvatelům. Pro některé z těchto struktur byla tato aktivita relativně nová. ØJednou z největších výzev byla silná advokační práce vůči vnitrostátním orgánům za účelem zvýšení povědomí o přeshraničních otázkách. ØPřeshraniční struktury byly rovněž zapojeny v pracovních skupinách pro řešení krizí, které se staly zprostředkovateli a mediátory mezi zúčastněnými stranami (např. instituce péče o veřejné zdraví), včetně usnadnění dialogu prostřednictvím překladů. Vznik těchto skupin byl často iniciován přímo přeshraničními organizacemi. ØNěkolik struktur nepočkalo na konec krize a již zahájily průzkumy a provedly šetření, aby získaly přehled o dopadu opatření souvisejících s hranicemi na každodenní život obyvatel v jejich přeshraničním regionu. ØSpolupráce je také založena na sociálních interakcích: proto mnoho přeshraničních struktur pociťovalo potřebu organizovat malé akce k udržení dobré dynamiky mezi občany a zúčastněnými stranami zapojenými do přeshraniční spolupráce ØObecně lze pozorovat, že existence přeshraniční struktury představuje skutečnou přidanou hodnotu: svou blízkostí k občanům (dveře, na které mohou lidé zaklepat, aby získali informace o přeshraničních otázkách); svou schopností zprostředkovat a usnadňovat dialog mezi „dvěma světy“, které by spolu jinak mluvily jen stěží, zvláště když se mluví dvěma různými jazyky; svou schopnosti zvyšovat povědomí o konkrétních problémech, kterým čelí lidé, jejichž život se odehrává na státních hranicích. ØTo bylo dokonce ještě viditelnější podél hranic, kde neexistuje žádná přeshraniční organizace: místní úředníci se pokusili o lobbing, ale nedostatek dobře zavedené přeshraniční správní spolupráce neumožnil vznik konkrétních řešení. Krize prokázala, že hranice je handicapem, když vytváří překážky, ale výhodou, když je hranice otevřená. Hranice jsou místa, kde lze vytvářet a představovat nové politiky, a to nejen v případě krizí, ale také v běžných situacích. Současná krize představuje nebezpečí, ale zároveň také příležitost pro Evropu tuto krizi překonat, poučit se z ní a rozvíjet nové politiky ve prospěch obyvatel a jejich oblastí života. Vezmeme-li v úvahu realitu vzájemných přeshraničních závislostí, tak je nyní na místě, abychom přeshraniční a evropské integraci dali politický rozměr. Dejte ESÚS nebo ekvivalentním strukturám významnější roli v některých konkrétních funkčních oblastech. Rozvíjejte přeshraniční veřejné služby (CPS) a udržujte je v případě krizí. Připravte společné přeshraniční nouzové plány a delegujte jejich přípravu a aktualizaci na ESÚS nebo ekvivalentní struktury. Vytvořte centra poskytující informace přeshraničním pracovníkům, zákazníkům, podnikům. Vytvořte instituce poskytující spolehlivá a harmonizovaná přeshraniční data. Podporujte využívání fondů zaměřených na people-to- people projekty. Dohlížejte na přeshraniční území prostřednictvím stálých přeshraničních Rad. Doporučená opatření, která je třeba přijmout v příhraničních regionech Ve světle těchto zkušeností je třeba rozeznávat přeshraniční životní prostor a pro osoby žijící v těchto příhraničních regionech je třeba vypracovat vhodné veřejné politiky podporující přeshraniční integraci. Tato aktivita by měla být podpořena konsolidovanou přeshraniční správou. Opava 2080?