Kohézní politika EU
PaedDr. Mgr. Martin Rangl


Kohézní politika EU
•Kohézní politika Evropské unie (EU) má za cíl snížit ekonomické a sociální rozdíly mezi různými
regiony členských států a podporovat vyvážený rozvoj v rámci Unie.
•
•Kohezní politika EU je politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU. Je politikou,
jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce
znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti za účelem rozvoje EU
Koheze (z lat. co-haesio) znamená soudržnost

Smysl kohézní politiky
1.Snižování regionálních rozdílů: Pomoc méně rozvinutým regionům, aby dosáhly úrovně rozvinutějších
oblastí, což přispívá k celkovému zlepšení životní úrovně v EU.
2.Podpora ekonomického růstu: Investice do infrastruktury, vzdělání a dalších oblastí, které mohou
stimulovat hospodářský rozvoj.
3.Zaměstnanost a sociální soudržnost: Podpora vytváření pracovních míst a zajištění rovného
přístupu k příležitostem pro všechny občany.
4.Udržitelný rozvoj: Konzumace zaměřená na ekologickou udržitelnost a obnovu přírodních zdrojů.
5.Posílení jednoty EU: Kohézní politika podporuje integraci a soudržnost mezi členskými státy a
regiony, což přispívá k stabilitě a solidaritě v Unii.
•

Principy kohézní politiky
1.Snižování regionálních rozdílů
2.Podpora ekonomického růstu.
3.Zaměstnanost a sociální soudržnost
4.Udržitelný rozvoj
5.Posílení jednoty EU

1.Snižování regionálních rozdílů: Pomoc méně rozvinutým regionům, aby dosáhly úrovně rozvinutějších
oblastí, což přispívá k celkovému zlepšení životní úrovně v EU.
2.Podpora ekonomického růstu: Investice do infrastruktury, vzdělání a dalších oblastí, které mohou
stimulovat hospodářský rozvoj.
3.Zaměstnanost a sociální soudržnost: Podpora vytváření pracovních míst a zajištění rovného
přístupu k příležitostem pro všechny občany.
4.Udržitelný rozvoj: Kozumace zaměřená na ekologickou udržitelnost a obnovu přírodních zdrojů.
5.Posílení jednoty EU: Kohézní politika podporuje integraci a soudržnost mezi členskými státy a
regiony, což přispívá k stabilitě a solidaritě v Unii.

Vývoj EU
1.
1.Počátky integrace (1950-1960):
1.1950: Byla představena Schumanova deklarace, která navrhla koordinaci výroby uhlí a oceli ve
Francii a Německu, což vedlo k vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1951.
2.1957: Byly podepsány Římské smlouvy, které založily Evropské hospodářské společenství (EHS) a
Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM).
•

Robert Schuman: Otec Evropy
Muž za deklarací, Robert Schuman, byl původem Němec, ale v roce 1919 se po návratu
Alsaska-Lotrinska do Francie stal francouzským občanem.
Když druhá světová válka začala, Schuman byl nižší ministr ve francouzské vládě.
Během války se stal aktivním ve francouzském odboji a byl zajat. Těsně unikl deportaci do
koncentračního tábora Dachau a další tři roky se skrýval ve Francii.
Po válce se vrátil do národní politiky a zastával řadu nejvyšších funkcí: nejprve jako ministr
financí, jako předseda vlády v roce 1947, jako ministr zahraničí v letech 1948-1952 a poté jako
ministr spravedlnosti v letech 1955-56.

EHS
•Založeno tzv. Římskou smlouvou 25. března 1957
•(EHS), spojilo šest zemí (Belgii, Německo, Francii, Itálii, Lucembursko a Nizozemsko), a jejím
cílem bylo prostřednictvím obchodu usilovat o integraci a hospodářský růst.
•Vytvořila společný trh opírající se o volný pohyb:
•zboží
•osob
•služeb
•kapitálu.
•Římská smlouva byla při několika příležitostech změněna a dnes je označována jako Smlouva o
fungování Evropské unie.
•
•
Evropská měnová jednotka (European Currency Unit, ECU, ₠)

•Byla podepsána souběžně s druhou smlouvou, která zřídila Evropské společenství pro atomovou
energii (Euratom).

Rozvoj a expanze (1970-1990):
•1965: Byla podepsána Fúzní smlouva, která sloučila výkonné orgány EHS, ESUO a EURATOM.
•1973: První rozšíření EU, kdy se k ní připojily Dánsko, Irsko a Spojené království.
•1986: Jednotný evropský akt, který zásadně upravil fungování ES a položil základy pro vnitřní trh
•

Maastrichtská smlouva a vznik Euro (1991-2000)
•1992: Byla podepsána Maastrichtská smlouva, která vedla k vytvoření Evropské unie a zavedla
koncepci občanství EU. Také stanovila cíle hospodářské a měnové unie.
•1999: Byla zavedena euro jako společná měna pro 11 členských států.
•

Maastrichtská smlouva, oficiálně známá jako Smlouva o Evropské unii, je klíčovým dokumentem, který
položil základy Evropské unie (EU) a významně posílil evropskou integraci. Zde jsou hlavní body
této smlouvy:
1.Založení Evropské unie: Smlouva formálně vytvořila Evropskou unii a zavedla strukturu tří pilířů:
1.První pilíř: Evropská společenství (hospodářská a měnová unie).
2.Druhý pilíř: Společná zahraniční a bezpečnostní politika.
3.Třetí pilíř: Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí^1^2.
2.Jednotná měna (euro): Smlouva stanovila plán pro zavedení jednotné měny, eura, a vytvořila
konvergenční kritéria, která musí členské státy splnit, aby mohly euro přijmout^2.
3.Evropské občanství: Zavedla koncept evropského občanství, které umožňuje občanům EU volně se
pohybovat a pobývat v jakémkoliv členském státě^2.
4.Posílení pravomocí Evropského parlamentu: Smlouva rozšířila pravomoci Evropského parlamentu a
zavedla hlasování kvalifikovanou většinou v Radě^1.
5.Princip subsidiarity: Zavedla princip subsidiarity, který zajišťuje, že rozhodnutí jsou přijímána
co nejblíže občanům^1.
6.Společná zahraniční a bezpečnostní politika: Ustavení jednotné zahraniční a bezpečnostní politiky
s cílem chránit společné hodnoty a zájmy EU^2.
7.Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí: Posílení spolupráce v oblasti spravedlnosti
a vnitřních věcí s cílem zajistit bezpečnost evropských občanů^2.

Další rozšíření a reformy (2000-2010)
•2004: Největší rozšíření EU, kdy se připojily Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva,
Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
•2007: Lisabonská smlouva, která reformovala instituce EU a posílila roli Evropského parlamentu.
•
•
•
• 1. května 2004

Finanční krize a BREXIT
•EU čelila finanční krizi
•v roce 2013 se připojilo Chorvatsko.
•V roce 2016 Spojené království hlasovalo pro vystoupení z EU, což se stalo skutečností v roce 2020

Současné výzvy
•Migrace a uprchlická krize
•Energetická krize
•Ekonomické nerovnosti
•Vztahy s vnějšími mocnostmi
•Klimatické změny
•Nárůst populismu a euroskepticismu

Migrace a uprchlická krize: Stále přetrvává problém nelegální migrace, zejména na jihu Evropy.
Mnohé země, jako Řecko, Itálie nebo Španělsko, čelí zvýšenému počtu přicházejících migrantů, což
způsobuje politické i sociální napětí. Evropské státy se obtížně shodují na společném řešení této
otázky.
Energetická krize: Konflikt na Ukrajině a následné sankce proti Rusku vedly k energetické krizi,
která způsobila prudké zvýšení cen energií. EU se snaží snížit svou závislost na ruském plynu a
ropě, což vyžaduje velké investice do alternativních zdrojů energie.
Ekonomické nerovnosti: Různé regiony EU jsou na ekonomické úrovni rozdílné. Jih a východ Evropy
jsou méně rozvinuté než západní a severní země. To vytváří tlaky na soudržnost a solidaritu v rámci
EU, zejména při rozdělování fondů a rozpočtových prostředků.
Vztahy s vnějšími mocnostmi: EU se potýká s výzvami při jednáních s velkými mocnostmi, jako jsou
USA, Čína a Rusko. Například sankce vůči Rusku po jeho invazi na Ukrajinu, rostoucí vliv Číny a
obchodní vztahy s USA jsou klíčová témata zahraniční politiky EU.
Klimatické změny: EU se zavázala k přechodu na zelenou ekonomiku a snižování emisí skleníkových
plynů. Avšak implementace Zelené dohody (Green Deal) vyžaduje obrovské změny ve výrobě, energetice
a dopravě, což vyvolává kontroverze a střet zájmů mezi členskými státy.
Nárůst populismu a euroskepticismu: Některé země EU zažívají vzestup populistických stran, které
kritizují politiku Bruselu a podporují snížení vlivu EU na národní úrovni. To zpochybňuje jednotu a
budoucí směřování Evropské unie.

Oficiální kandidátské země na vstup do EU
1.Albánie
2.Černá Hora
3.Severní Makedonie
4.Srbsko
5.Turecko
6.Ukrajina (od roku 2022, v reakci na válku s Ruskem)
7.Moldavsko (od roku 2022)
•

Potenciální kandidáti
•Potenciální kandidáti jsou země, které zatím nezískaly oficiální status kandidátské země, ale
směřují k přistoupení do EU a zapojují se do procesu asociačních dohod a dalších reforem.
1.Bosna a Hercegovina – získala doporučení pro kandidátský status v roce 2022, ale ještě musí
splnit řadu podmínek.
2.Kosovo – zatím oficiálně nepodalo přihlášku, ale má status potenciálního kandidáta.
•

Vstup těchto zemí do EU závisí na jejich schopnosti provádět potřebné reformy a přizpůsobit své
právní, ekonomické a politické systémy standardům EU. Proces přistoupení může trvat mnoho let

ZÁKLADNÍ POJMY KOHEZNÍ POLITIKY EU
•Eurostat vytvořil v roce 2003 územní statistické jednotky NUTS
•(Nomenclature of Units for Territorial Statistics, Nomenklatura územních statistických jednotek)
•
• v roce 2007 pro úroveň okresů a obcí zavedena klasifikace LAU (Local Administrative Units)
•

Eurostat – evropský statistický úřad

Struktura

V ČR existuje celkem 8 regionů soudržnosti na úrovni NUTS 2:
1.Praha (hlavní město)
2.Střední Čechy
3.Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)
4.Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj)
5.Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)
6.Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj)
7.Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)
8.Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)
Každý z těchto regionů má vlastní strategii rozvoje a získává prostředky z evropských fondů na
podporu regionálního rozvoje, infrastruktury, zaměstnanosti a dalších oblastí s cílem snížit
rozdíly mezi jednotlivými regiony v ČR i v rámci celé EU.

Kategorizace regionů NUTS 2 dle HDP
•
•Hlavní ukazatel výše HDP
•
•méně rozvinuté (pod 75 % průměru EU)
•přechodové (75 – 100 % průměru EU)
•rozvinutější regiony (nad 100 % průměru EU).

Podle zařazení do jednotlivých kategorií je stanovována rozdílná maximální výše finanční podpory z
fondů EIS pro projekty v daných regionech. Nově jsou k základnímu kritériu HDP navrhována další
kritéria, která by lépe odrážela socioekonomickou situaci na místě – nezaměstnanost mladých lidí,
nízkou vzdělanost, změnu klimatu nebo přijímání a začleňování migrantů


Praha
Střední
Čechy
Jihozápad
Severo-
západ
Severo-
východ
Jihovýchod
Střední
Morava
Moravsko-
slezsko
podíl na HDP v ČR
27,5
11,3
9,7
6,9
11,7
14,8
9,3
8,9
EU
202,9
79,4
76,6
61,1
75,3
85,3
75,1
72,8

Výše HDP rok 2022

HDP na jednoho obyvatele je vyjádřen pomocí standardní kupní síly (purchasing power standard-PPS),
což je uměle vytvořená jednotka, která zohledňuje rozdíly v cenové hladině zboží a služeb u
jednotlivých států a umožňuje tak objektivní srovnání ekonomické úrovně mezi státy.

•



•



PROGRAMOVÁ OBDOBÍ A CÍLE KOHEZNÍ POLITIKY EU
•Období 1989-1993
•
• Cíl 1: Podpora rozvoje a strukturálních změn v regionech, jejichž rozvoj zaostává
•Cíl 2: Změny v regionech vážně ovlivněných průmyslovým poklesem
• Cíl 3: Boj s dlouhodobou nezaměstnaností
•Cíl 4: Usnadnění pracovní integrace mladých lidí
•Cíl 5 (a): Urychlení změn zemědělských struktur
• Cíl 5 (b): Podpora rozvoje venkovských oblastí
• Hlavními příjemci kohezních prostředků byly Španělsko, Itálie, Portugalsko a Řecko.

Období 1994-1999
•Cíle zůstaly stejné
•
•Později přibyl  šestý kohezní cíl zaměřený na podporu rozvoje a strukturálních změn mimořádně
řídce osídlených území Finska a Švédska
•
•

Období 2000-2006
•ISPA (Instrument for Structural Policy for Pre-Accession), který zajišťoval pomoc při financování
projektů v oblasti dopravy a životního prostředí
• SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development), který pomáhal
kandidátským zemím v oblasti přípravy na společnou zemědělskou politiku a pomáhal řešit specifické
problémy v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí
• PHARE (akronym původně vyjadřoval Poland and Hungary: Assistance for Restructuring their
Economies; později rozšířen i na ostatní asociované a kandidátské státy).
•
• Proces rozšíření EU významně zvýšil problémy ekonomické a sociální koheze, a to především z
důvodu výrazného zaostávání nových členských zemí a jejich regionů v porovnání s průměrem
tehdejších členských zemí EU-15. Např. úroveň České republiky v roce 2000 – měřená HDP na obyvatele
- činila 58 % průměru tehdejší EU-15.
Období přistoupení nejvyššího počtu zemí

Období 2007-2013
•Přistoupilo Rumunsko a Bulharsko a Chorvatsko
• Cíl Konvergence: byl určen pro nejméně rozvinuté členské státy a regiony, jejichž HDP na
obyvatele bylo nižší než 75 % průměru EU. Jednalo se o 84 regionů soudržnosti NUTS 2 v 17 členských
státech a objem prostředků dosáhl výše 282,2 mld. EUR, tj. 81,5 % celkového objemu zdrojů na
kohezní politiku v tomto období.
•¨Cíl Regionální konkurence a zaměstnanost: týkal se všech ostatních regionů, které nespadaly pod
Cíl Konvergence. Objem prostředků činil 54,9 mld. EUR (16 %).
•Cíl Evropská územní spolupráce: navázal na předchozí iniciativu INTERREG a podporoval
přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Z hlediska vyčleněného objemu prostředků
představoval tento cíl výrazně menšinový podíl na kohezní politice – 8,7 mld. EUR (2,5 %).

 Cíl Konvergence: byl určen pro nejméně rozvinuté členské státy a regiony, jejichž HDP na
obyvatele bylo nižší než 75 % průměru EU. Jednalo se o 84 regionů soudržnosti NUTS 2 v 17 členských
státech a objem prostředků dosáhl výše 282,2 mld. EUR, tj. 81,5 % celkového objemu zdrojů na
kohezní politiku v tomto období.  Cíl Regionální konkurence a zaměstnanost: týkal se všech
ostatních regionů, které nespadaly pod Cíl Konvergence. Objem prostředků činil 54,9 mld. EUR (16
%).  Cíl Evropská územní spolupráce: navázal na předchozí iniciativu INTERREG a podporoval
přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Z hlediska vyčleněného objemu prostředků
představoval tento cíl výrazně menšinový podíl na kohezní politice – 8,7 mld. EUR (2,5 %).

Jeremie
•Iniciativa JEREMIE (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises) je program Evropské
unie zaměřený na podporu malých a středních podniků (MSP) prostřednictvím lepšího přístupu k
financování. Byla spuštěna Evropskou komisí ve spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF) a
Evropskou investiční bankou (EIB).
•Cílem iniciativy JEREMIE je poskytovat MSP finanční nástroje, jako jsou rizikový kapitál, záruky,
půjčky a další finanční produkty, které usnadňují jejich rozvoj a inovace. Iniciativa využívá
prostředky ze strukturálních fondů EU a nabízí financování na regionální úrovni, aby pomohla
podnikům růst a zlepšit jejich konkurenceschopnost na trhu.
•

Hlavní body
•Zlepšení přístupu k financování: Iniciativa poskytuje MSP lepší možnosti získat kapitál, což je
klíčové pro jejich expanzi a inovace.
•Kombinace veřejných a soukromých zdrojů: JEREMIE umožňuje členským státům EU kombinovat prostředky
z evropských fondů s dalšími finančními zdroji a tak zvýšit efektivitu investic.
•Zacílení na regionální úroveň: Iniciativa se zaměřuje na podporu malých a středních podniků
zejména v méně rozvinutých regionech, kde je obtížnější získat tradiční formy financování.

Jessica
•Iniciativa JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) je program
Evropské unie zaměřený na podporu udržitelného rozvoje městských oblastí. Byla spuštěna Evropskou
komisí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) a Rozvojovou bankou Rady Evropy (CEB).
•Hlavním cílem iniciativy JESSICA je podpora investic do městské obnovy a rozvoje prostřednictvím
revolvingových fondů, které umožňují opakované využití finančních prostředků. Na rozdíl od
tradičních grantů se peníze, které byly poskytnuty, vracejí do fondů a mohou být opět investovány
do nových projektů.
•

Hlavní cíle
1.Revolvingové fondy: Na rozdíl od jednorázových dotací poskytuje JESSICA financování formou
návratných půjček, investic do vlastního kapitálu nebo záruk. Peníze se po splacení mohou znovu
využít pro další projekty.
2.Podpora městských projektů: JESSICA se zaměřuje na udržitelný rozvoj měst, což zahrnuje investice
do obnovy zanedbaných oblastí, výstavby dostupného bydlení, zlepšení městské infrastruktury nebo
podpory ekologických projektů, jako jsou energetické úspory a čistá mobilita.
3.Kombinace veřejných a soukromých prostředků: Program podporuje spolupráci mezi veřejným a
soukromým sektorem (tzv. PPP – Public-Private Partnerships), což umožňuje efektivnější využívání
zdrojů.
4.Flexibilní financování: Města a regiony mohou přizpůsobit finanční modely svým konkrétním
potřebám a prioritám, což zajišťuje větší flexibilitu ve financování projektů.

Příklady podporovaných projektů:
•Obnova městské infrastruktury (silnice, veřejná doprava, kanalizace).
•Investice do energetické efektivity (např. zateplení budov).
•Rekonstrukce zanedbaných městských oblastí.
Iniciativa JESSICA je navržena tak, aby z dlouhodobého hlediska podporovala udržitelný a ekonomicky
životaschopný rozvoj měst, čímž přispívá ke zlepšení kvality života obyvatel v evropských městech.

JasperS
•Iniciativa JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions) je program Evropské
unie, který poskytuje technickou pomoc členským státům a regionům při přípravě velkých
infrastrukturních projektů spolufinancovaných z fondů EU. Cílem iniciativy je zlepšit kvalitu a
účinnost těchto projektů, aby mohly lépe čerpat prostředky z fondů, jako jsou strukturální fondy a
Fond soudržnosti.
•Iniciativa JASPERS je společnou iniciativou Evropské komise, Evropské investiční banky (EIB) a
dalších institucí. Je zaměřena na pomoc při návrhu a implementaci projektů, které mají výrazný
dopad na hospodářský rozvoj a udržitelnost regionů.
•

Eu posílá týmy odborníků

Hlavní cíle
•Technická pomoc: JASPERS pomáhá vládám, regionálním úřadům a dalším institucím s přípravou
projektů, zejména v oblastech, jako jsou doprava, energetika, životní prostředí, výzkum a inovace,
a městský rozvoj.
•Zvyšování kvality projektů: Poskytuje odborné poradenství při všech fázích přípravy projektu,
včetně studií proveditelnosti, ekonomických a finančních analýz, posuzování dopadů na životní
prostředí a dalších aspektů.
•Zjednodušení schvalovacích procesů: JASPERS pomáhá projektovým manažerům a národním/regionalním
úřadům splnit všechny požadavky a kritéria EU, čímž zrychluje proces schvalování a získávání
finanční podpory
•.Podpora udržitelnosti: Iniciativa se zaměřuje na projekty, které přispívají k udržitelnému
rozvoji, snižování emisí skleníkových plynů, zlepšení energetické efektivity a ochraně životního
prostředí.

Oblasti podpory
•Doprava: Výstavba a modernizace silnic, železnic, veřejné dopravy, letišť a přístavů.
•Životní prostředí: Projekty zaměřené na správu vodních zdrojů, odpadové hospodářství, čištění
odpadních vod, ochranu přírodních zdrojů.
•Energetika: Podpora projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie, energetickou efektivitu a
dekarbonizaci.
•Městský a regionální rozvoj: Investice do infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví a dalších
oblastí veřejných služeb.

ASPERS je obzvláště důležitý pro méně rozvinuté regiony a členské státy, které nemají dostatečné
odborné kapacity k přípravě komplexních projektů. Pomáhá zajistit, že investice EU budou efektivně
využity a přinesou dlouhodobé přínosy.

Období 2014-2020
•Kohezní politika v období 2014-2020 je silně zaměřena na výkonnost, úspornost a efektivitu. P
•Dva cíle:
1.Investice pro růst a zaměstnanost
2.Evropská územní spolupráce

Tematické plány
1)posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací;
2)zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií;
3)zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství a odvětví rybářství
a akvakultury;
4)podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích;
5)podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik;
6)zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;
7)podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových  infrastrukturách;
8)podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil;
9)podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci;  inv
10)Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do
celoživotního učení;
11)posilování institucionální kapacit

Poprvé v historii kohezní politiky se objem prostředků na ni vyčleněných snížil, a to na celkový
objem 325 mld. EUR (o 8,5 % oproti předchozímu období).

Období 2021-2027
•Dva cíle
•
1.Investice pro zaměstnanost a růst
2.Evropská územní spolupráce (Interreg)
1.lepší správa Interreg
2. bezpečnější a lépe chráněná Evropa

Tematické plány
1.Chytřejší Evropa (Smarter Europe)Podpora inovativní a inteligentní ekonomické transformace
prostřednictvím digitalizace, technologického výzkumu a rozvoje malých a středních podniků (MSP).
Tento cíl zahrnuje investice do výzkumu a vývoje, inovací, moderních technologií, a vzdělávacích
systémů.
2.Zelenější Evropa (Greener Europe)Zaměřuje se na podporu přechodu k nízkouhlíkové a udržitelné
ekonomice. Patří sem investice do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, ochrany
přírody, snižování emisí, adaptace na změnu klimatu a udržitelných městských systémů, jako je čistá
doprava.
3.Propojenější Evropa (More Connected Europe)Tento cíl zahrnuje zlepšení dopravní a digitální
konektivity mezi regiony. Investice se soustředí na modernizaci dopravní infrastruktury, rozvoj
vysokorychlostního internetu a zlepšení dopravního propojení, zejména v méně rozvinutých regionech.

•4. Sociálnější Evropa (More Social Europe)Podpora zaměstnanosti, vzdělávání, sociální začleňování
a přístupu k veřejným službám. Tento cíl zahrnuje investice do systémů vzdělávání, zdravotnictví,
sociální ochrany a rovnosti příležitostí. Je zaměřen na posilování pracovních dovedností, boj proti
chudobě a zlepšení přístupu k pracovním příležitostem.
•5. Evropa blíže občanům (Europe Closer to Citizens)Podpora udržitelného a integrovaného rozvoje
městských a venkovských oblastí a posilování místních komunit. Tento cíl je zaměřen na rozvoj na
lokální úrovni a řešení specifických potřeb různých regionů prostřednictvím místních strategií.

•Další snahy o
•Snížení rozdílů mezi regiony: Kohézní politika cílí na podporu méně rozvinutých regionů, aby se
ekonomicky a sociálně přiblížily vyspělejším oblastem EU.
•Zaměření na klimatickou neutralitu: Investice do projektů, které pomohou dosáhnout klimatické
neutrality EU do roku 2050 (v souladu s Evropskou zelenou dohodou).
•Posílení odolnosti vůči krizím: V důsledku pandemie COVID-19 je kladen důraz na zlepšení odolnosti
evropských regionů, aby byly schopné čelit budoucím krizím, jako jsou pandemie nebo klimatické
změny.
Pro dosažení těchto cílů je k dispozici více než 330 miliard eur z fondů EU, které jsou rozděleny
mezi různé regiony a investiční priority.

Strategický rámec kohézní politiky EU
•Lisabonská strategie
•Ekonomický růst založený na inovacích a znalostech
•Zlepšení konkurenceschopnosti
•Zaměstnanost a sociální soudržnost
•Udržitelný rozvoj
•Modernizace evropského sociálního modelu
•Problémy:
•Nedostatečná koordinace mezi členskými státy: Mnoho opatření zůstalo pouze na úrovni doporučení a
členské státy je neprováděly konzistentně.
•Ambiciózní cíle bez dostatečného nástroje vynucování: EU neměla právní nástroje, jak přimět státy
k plnění všech závazků.
•
•
•
•

Lisabonská strategie (známá také jako Lisabonská agenda) byla ambiciózní ekonomická a sociální
strategie Evropské unie, která byla přijata v roce 2000 na summitu v Lisabonu. Jejím hlavním cílem
bylo do roku 2010 učinit z EU „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na
světě“, schopno
u udržitelného růstu, s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností.
Ekonomický růst založený na inovacích a znalostech
•Podpora výzkumu, vývoje a inovací: Zvýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP, rozvoj
technologických infrastruktur a podpora výzkumných a inovačních aktivit v Evropě.
•Vzdělávání a kvalifikace: Reforma vzdělávacích systémů s důrazem na celoživotní učení, rozvoj
dovedností odpovídajících potřebám moderní ekonomiky, podpora mobility studentů a odborníků (např.
program Erasmus).
Zlepšení konkurenceschopnosti
•Deregulace a liberalizace trhů: Zjednodušení právního a administrativního rámce pro podnikání,
otevření trhů v sektorech jako telekomunikace, energetika a doprava, s cílem zvýšit konkurenci a
efektivitu.
•Podpora malých a středních podniků (MSP): Zlepšení přístupu k financování pro MSP, snižování
byrokracie a podpora jejich inovativních aktivit.
Zaměstnanost a sociální soudržnost
•Vytváření nových pracovních míst: Lisabonská strategie si stanovila za cíl dosáhnout 70% míry
zaměstnanosti v EU (včetně 60% míry zaměstnanosti žen a 50% zaměstnanosti starších pracovníků)
prostřednictvím podpory růstu a rozvoje pracovních příležitostí.
•Flexibilita pracovního trhu: Podpora politik zvyšujících flexibilitu pracovního trhu (tzv.
flexicurity) – kombinace flexibility pracovního trhu s bezpečností pro zaměstnance v podobě
sociálních jistot a ochrany práv pracovníků.
Udržitelný rozvoj
•Ochrana životního prostředí: Zvýšení úsilí v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí,
podpora energetické účinnosti, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a opatření pro zmírnění dopadů
změny klimatu.
•Sociální dimenze růstu: Podpora sociálního začlenění, boj proti chudobě a nerovnostem, zlepšení
přístupu k veřejným službám (např. zdravotnictví a vzdělání).
Modernizace evropského sociálního modelu
•Posílení sociální soudržnosti a modernizace sociálních systémů s důrazem na zajištění finanční
udržitelnosti penzijních, zdravotních a sociálních systémů v kontextu stárnutí populace.

Strategie Evropa 2020
•Navázala na Lisabonskou strategii a jejím hlavním cílem bylo podpořit inteligentní, udržitelný a
inkluzivní růst v EU.
•Strategie se zaměřovala na zlepšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik, řešení dopadů
hospodářské krize a sociálních nerovností a dosažení klimatických cílů.

Hlavní pilíře
•Inteligentní růst
•Udržitelný růst
•Inkluzívní růst
•
•

1.inkluzivní Inteligentní růst (Smart Growth)
1.Podpora inovací, výzkumu a vývoje.
2.Zlepšení vzdělávacích systémů a posílení digitálních dovedností.
3.Rozvoj digitální ekonomiky a širší přístup k informačním technologiím.
2.Udržitelný růst (Sustainable Growth)
1.Přechod k nízkouhlíkové a efektivní ekonomice: Zahrnuje podporu obnovitelných zdrojů energie,
snižování emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické efektivity.
2.Investice do modernizace průmyslu a zajištění udržitelného rozvoje v souladu s ochranou životního
prostředí.
3.Inkluzivní růst (Inclusive Growth)
1.Zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnosti.
2.Snižování chudoby, zlepšení přístupu na pracovní trh a boj proti sociálním nerovnostem.
3.Podpora sociálního začleňování prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany a zdravotní
péče.

Klíčové cíle
1.Zaměstnanost: Zvýšit míru zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let na 75 %.
2.Výzkum a vývoj (R&D): Zvýšit investice do výzkumu a vývoje na 3 % HDP EU.
3.Klimatická politika a energetika: Plnit klimaticko-energetické cíle označované jako 20-20-20, což
znamená:
1.Snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním z roku 1990.
2.Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie na 20 %.
3.Zlepšit energetickou účinnost o 20 %.
4.Vzdělávání: Snížit podíl předčasných odchodů ze vzdělávání na méně než 10 % a zároveň zvýšit
podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let na alespoň 40 %.
5.Sociální začlenění a boj proti chudobě: Snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním
vyloučením alespoň o 20 milionů.
•

Vlajkové iniciativy
•Inovace v Unii – Podpora výzkumu a inovací pro růst a zaměstnanost.
•Digitální agenda pro Evropu – Posílení digitální ekonomiky a rozvoj vysokorychlostního internetu.
•Evropa méně náročná na zdroje – Udržitelné využívání přírodních zdrojů a ochrana životního
prostředí.
•Průmyslová politika pro éru globalizace – Modernizace evropského průmyslu a podpora
konkurenceschopnosti.
•Program pro nové dovednosti a pracovní místa – Posílení kvalifikací a zlepšení přístupu na
pracovní trh.
•Evropská platforma proti chudobě – Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Hodnocení a výzvy:
Ačkoliv strategie Evropa 2020 přinesla pokrok v oblasti zaměstnanosti, inovací a klimatické
politiky, některé cíle nebyly zcela splněny. Například snížení chudoby zůstalo problematické,
zejména v důsledku hospodářské krize a nerovnoměrného zotavení mezi jednotlivými členskými státy.

Zelená dohoda pro Evropu
(European Green Deal)
•Hlavní cíle:
•Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050
•Snížení emisí do roku 2030
•Ochrana biodiverzity a obnova přírodních ekosystémů
•Ochrana biodiverzity a obnova přírodních ekosystémů
•Cirkulární ekonomika
•Čistá energie a energetická transformace
•Udržitelné zemědělství a potravinový systém
•Udržitelná doprava
•Zelené investice a financování
•Sociální inkluze a spravedlivá transformace

Zelená dohoda kombinuje environmentální, hospodářské a sociální cíle s cílem vytvořit ekonomiku,
která bude ekologičtější, odolnější a inkluzivnější.
Klimatická neutralita do roku 2050
EU si klade za cíl být do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, což znamená, že bude
produkovat nulové čisté emise skleníkových plynů. Tento cíl zahrnuje snižování emisí ve všech
odvětvích ekonomiky, včetně energetiky, průmyslu, dopravy a zemědělství.
Snížení emisí do roku 2030
Pro dosažení dlouhodobého cíle klimatické neutrality stanovila EU ambiciózní mezicíl: do roku 2030
snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovním z roku 1990. Tento cíl byl přijat
jako součást klimatického zákona EU.
Ochrana biodiverzity a obnova přírodních ekosystémů
Zelená dohoda podporuje ochranu přírody a biodiverzity a zahrnuje opatření na ochranu ohrožených
druhů, obnovu poškozených ekosystémů a zvýšení plochy chráněných území na souši i v mořích.
Cirkulární ekonomika
Podpora přechodu od lineárního ekonomického modelu (výroba, spotřeba, odpad) k cirkulární
ekonomice, která snižuje produkci odpadu a podporuje opětovné využití materiálů a výrobků. EU si
klade za cíl zlepšit recyklaci, minimalizovat odpad a přeměnit odvětví jako je textilní průmysl,
elektronika a plasty.
Čistá energie a energetická transformace
Podpora přechodu k obnovitelným zdrojům energie a zvýšení energetické účinnosti. Zelená dohoda
podporuje investice do energie z větru, solární energie, vodíku a dalších nízkouhlíkových
technologií. Součástí tohoto cíle je také postupné odstavení uhelných elektráren.
Udržitelné zemědělství a potravinový systém
Zelená dohoda zahrnuje strategii „Z farmy na vidličku“, která podporuje udržitelné zemědělské
postupy, zlepšuje kvalitu potravin a snižuje ekologickou stopu evropského zemědělství. Cílem je
snížit používání pesticidů, hnojiv a antimikrobiálních látek a podpořit ekologické zemědělství.
Udržitelná doprava
Podpora rozvoje čisté mobility, která zahrnuje rozšíření elektromobility, investice do ekologických
dopravních prostředků a infrastruktury (např. elektrické nabíjecí stanice) a podpora veřejné
dopravy. Záměrem je snížit emise z dopravy, která představuje významný zdroj skleníkových plynů.
Zelené investice a financování
Pro dosažení cílů Zelené dohody je potřeba značné finanční podpory. EU zřídila Fond pro
spravedlivou transformaci (Just Transition Fund), který pomáhá regionům a průmyslovým odvětvím
nejvíce zasaženým přechodem na zelenou ekonomiku. Celkově by mělo být mobilizováno více než 1
bilion eur na podporu ekologických investic.
Sociální inkluze a spravedlivá transformace
Klíčovým aspektem Zelené dohody je zajištění, aby ekologická transformace byla spravedlivá a nikdo
nebyl opomenut. To zahrnuje podporu pracovníků v tradičních průmyslových odvětvích (např. v
těžebním průmyslu) a zajištění nových pracovních příležitostí v zelené ekonomice.

Klíčové iniciativy a strategie v rámci Zelené dohody
•Evropský klimatický zákon: Zavádí právní závazky pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a
stanovení cílů pro rok 2030.
•Plán pro udržitelnou a inteligentní mobilitu: Podpora ekologických způsobů dopravy a snížení emisí
v dopravě.
•Akční plán pro cirkulární ekonomiku: Přechod k udržitelným výrobním a spotřebitelským modelům.
•Biodiverzitní strategie EU: Ochrana a obnova biologické rozmanitosti v EU i mimo ni.

Implementace Zelené dohody vyžaduje koordinaci mezi členskými státy a podstatné investice. Některé
sektory (např. průmysl a energetika) budou čelit náročným změnám, což může vést k odporu v
regionech silně závislých na fosilních palivech. Navíc musí být zajištěno, že přechod bude sociálně
spravedlivý a nepovede ke ztrátě pracovních míst nebo sociálním nerovnostem.

Strategické cíle EU do roku 2030
•Digitální transformace
•Zvýšení digitální kapacity a posílení kybernetické bezpečnosti.
•Digitální gramotnost: Cílem je zvýšit digitální dovednosti obyvatelstva, což zahrnuje nejen
vzdělávání, ale také rozšíření vysokorychlostního internetu a 5G technologií po celé EU.
•Posílení digitální infrastruktury a podpora výzkumu a inovací v oblastech, jako je umělá
inteligence, datová analýza a kybernetická bezpečnost.

Strategické cíle EU do roku 2030
•Sociální a ekonomická inkluze
•Zvýšení zaměstnanosti a podpora rovného přístupu na pracovní trh, včetně zlepšení dovedností
pracovníků prostřednictvím vzdělávacích programů a celoživotního učení.
•Snížení chudoby a sociálního vyloučení. EU si klade za cíl dostat z chudoby alespoň 15 milionů
lidí, včetně 5 milionů dětí.
•Podpora rovnosti žen a mužů a posílení práv pracovníků, včetně zlepšení pracovních podmínek a
spravedlivé mzdy.
•Reforma systémů zdravotní péče a sociálního zabezpečení, aby byly přizpůsobeny měnícím se
demografickým a ekonomickým podmínkám.
GPT

Strategické cíle EU do roku 2030
•Hospodářská odolnost a obnova
•Ekonomická obnova po pandemii COVID-19: EU nasadila fondy, jako je NextGenerationEU, s cílem
podpořit členské státy v jejich zotavení a přechodu na zelenou a digitální ekonomiku.
•Podpora malých a středních podniků (MSP) a inovací jako motorů hospodářského růstu.
•Zlepšení investičního prostředí a podpora udržitelných investic, včetně investic do
infrastruktury, digitalizace a energetiky.

Strategické cíle EU do roku 2030
•Udržitelný rozvoj a globální konkurenceschopnost
•Podpora cirkulární ekonomiky, včetně efektivního využívání zdrojů a snižování odpadu.
•Zvýšení globální konkurenceschopnosti evropského průmyslu a jeho transformace směrem k ekologickým
a digitálním technologiím.
•Posílení obchodních vztahů s partnery po celém světě na základě udržitelných a spravedlivých
obchodních dohod.

Strategické cíle EU do roku 2030
•Posílení demokracie a právního státu
•Ochrana základních práv, demokracie a právního státu ve všech členských státech EU.
•Boj proti dezinformacím, podpora nezávislých médií a ochrana volebního procesu.
•

Konkrétní nástroje
•NextGenerationEU: Plán na obnovu po pandemii COVID-19 s rozpočtem více než 750 miliard eur, který
podporuje zelenou a digitální transformaci.
•Fond spravedlivé transformace: Zaměřený na podporu regionů a průmyslových odvětví, které budou
nejvíce zasaženy přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.
•Horizon Europe: Program pro výzkum a inovace s rozpočtem přes 95 miliard eur na období 2021–2027,
který podporuje udržitelné technologie, digitalizaci a vědecký pokrok.
•Digitální kompas 2030: Plán na zlepšení digitální infrastruktury a dovedností obyvatel EU.

LEGISLATIVNÍ RÁMEC KOHEZNÍ POLITIKY EU
•Primární právo: Zahrnuje zakládající smlouvy EU (např. Smlouva o Evropské unii (SEU) a Smlouva o
fungování Evropské unie (SFEU)), které určují základní strukturu, pravomoci a kompetence EU.
•Sekundární právo: Tvoří jej legislativa přijatá institucemi EU na základě zakládajících smluv,
včetně:
•Nařízení: Přímá platnost ve všech členských státech bez potřeby národní implementace.
•Směrnice: Stanoví cíle, kterých musí členské státy dosáhnout, ale dává jim volnost, jak to
provedou prostřednictvím národních zákonů.
•Rozhodnutí: Závazné pro konkrétní osoby, společnosti nebo členské státy.
•Doporučení a stanoviska: Nejsou právně závazné, ale vyjadřují postoj nebo doporučení EU.

pro období 2007-2013 bylo Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006 o obecných
ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu
soudržnosti, tzv. Obecné nařízení, a dále nařízení k jednotlivým fondům a nařízení o Evropském
seskupení pro územní spolupráci (ESÚS).
EU má komplexní legislativní proces, do kterého jsou zapojeny hlavní instituce, včetně Evropské
komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Legislativní návrhy předkládá Evropská komise a poté jsou
projednány a schváleny Parlamentem a Radou.

Finanční rámec EU
•je tvořen rozpočtem a fondy, které podporují realizaci cílů Unie.
• Hlavním nástroj je Víceletý finanční rámec (VFR), což je dlouhodobý rozpočet EU na období 7 let.
•
•Pro období 2021–2027 je celkový rozpočet stanoven na přibližně 1,074 bilionu eur, k čemuž přibývá
750 miliard eur z programu NextGenerationEU, určeného na obnovu po pandemii COVID-19.

Finanční rámec
•Fond soudržnosti a Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF): Podpora regionálního rozvoje,
zejména v méně rozvinutých oblastech.
•Horizon Europe: Program financování výzkumu a inovací.
•Erasmus+: Program na podporu vzdělávání, školení, mládeže a sportu.
•Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV): Podpora venkovských oblastí a zemědělství.
•Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty: Podpora právního státu, základních práv a rovnosti.
•NextGenerationEU: Jednorázový nástroj na obnovu evropských ekonomik po pandemii, včetně Mechanismu
pro oživení a odolnost.

Historie EU fondů
•Počátek: v preambuli Římské smlouvy
•Snaha: zmenšení ekonomického rozdílu (mezi regiony a soc. skupinami)
•Strukturální fondy: nástroj regionální politiky

•1958 byl založen:
•Evropský soc. fond
•Evropský zemědělský, orientační a záruční fond
•1975 byl založen:
•Evropský fond regionálního rozvoje
•1999 zreformování strukturálních fondů a upravení fungování fondů soudržnosti Evropskou radou
v Berlíně
•

Kdo může žádat o peníze?
•obce a kraje
•ministerstva
•podnikatelé
•příspěvkové organizace
•
•výzkumná centra
•vlastníci dopravní infrastruktury
•neziskové organizace

Dělení fondů EU



Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF)
•Fondy v rámci ESIF:
•Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Podpora regionálních projektů zaměřených na
infrastrukturu, inovace a digitalizaci.
•Evropský sociální fond Plus (ESF+): Zaměřený na podporu zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního
začlenění a boj proti chudobě.
•Fond soudržnosti (FS): Financuje velké infrastrukturní projekty v méně rozvinutých regionech.
•

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)
•Cíl: Posílení ekonomické a sociální soudržnosti v EU zlepšením regionálních infrastruktur a
rozvojem inovací.
•Zaměření:
•Digitalizace a inovace
•Energetická účinnost a obnovitelné zdroje
•Podpora malých a středních podniků (MSP)
•Příklady projektů: Budování dopravní infrastruktury, inovativní technologické parky.
•

Evropský sociální fond Plus (ESF+)
•Cíl: Zlepšení zaměstnanosti, přístup k pracovním příležitostem a sociální inkluze.
•Zaměření:Podpora vzdělávání a profesní přípravy
•Boj proti nezaměstnanosti, zejména mladých lidí
•Podpora znevýhodněných skupin a sociální inkluze
•
•Příklady projektů: Odborné vzdělávací programy, integrace dlouhodobě nezaměstnaných.

Fond soudržnosti
•Cíl: Financovat infrastrukturní projekty v méně rozvinutých regionech s HDP pod 90 % průměru EU.
•Zaměření:
•Ochrana životního prostředí
•Doprava a energetická infrastruktura
•Snížení emisí a klimatická opatření
•
•Příklady projektů: Modernizace železniční dopravy, čistírny odpadních vod.

Fond pro spravedlivou transformaci (JTF)
•Cíl: Pomoci regionům a odvětvím nejvíce zasaženým přechodem na zelenou ekonomiku.
•Zaměření:
•Podpora diverzifikace průmyslu
•Rekvalifikace pracovníkůInvestice do čisté energie a udržitelných technologií
•
•Příklady projektů: Přechod uhelných regionů na obnovitelné zdroje, programy pro rekvalifikaci
pracovníků.

Horizon Europe
•Cíl: Financování výzkumu a inovací pro zajištění globální konkurenceschopnosti EU.
•Zaměření:
•Vědecký výzkum
•Zdravotnické inovaceKlimatické a digitální technologie
•
•Příklady projektů: Vývoj vakcín, nové technologie pro energetickou účinnost.

NextGenerationEU
•Cíl: Podpora hospodářského oživení po pandemii COVID-19 a podpora ekologické a digitální
transformace.
•Zaměření:
•Rekonstrukce ekonomik po pandemii
•Zelené a digitální investice
•Sociální a ekonomická odolnost
•Hlavní nástroj: Mechanismus pro oživení a odolnost (RRF).

Děkuji za pozornost
Přeji pěkný víkend