Metodologie archeologie středověku a novověku 11. Historická montanistika – příklady. Těžební a hutnické regiony •Čechy – polymetalické rudy s obsahem olova a stříbra (důlní, úpravnické a hutnické provozy): • •1. Stříbrsko – 1188: nejstarší rudní obvod v údolí Mže (něm. Mies, Berounka) u dnešního Stříbra • – 12.–13. stol.: těžba Zn-Pb rud s příměsí stříbra kvůli Ag, od 15. stol.: kvůli Pb • – 1513: Královská dědičná štola Sv. Prokopa (konec 1966) • •2. Kutnohorsko – 2. pol. 13. stol.: první horníci přišli z Jihlavy a okolí Havlíčkova Brodu • •3. Příbramsko – 13. stol.: těžba povodí říčky Litavky od Bohutína k Březovým Horám a povodí Pilského potoka • – 1311: písemně doložena v Březových horách a Bohutíně • – 1579: císař Rudolf II. povýšil Příbram na královské horní město (konec 1978 a 1979) • •4. Jáchymovsko – 1518: zahájení těžby stříbrných rud na panství Šliků • – 1519: ražba stříbrných tolarů • Hornický skanzen a královská dědičná štola Prokop - Oficiální stránky města Stříbra Hornický skanzen a královská dědičná štola Prokop. Kutná Hora •985 – 995: exploatace povrchových výchozů stříbrných žil Slavníkovci (?) • ražba denárů v Malíně: s opisem "MALIN CIVITAS" •1152: založení cisterciáckého kláštera v Sedlci – mezi řeholníky připomínáni tzv. latomes (skalníci) •2. pol. 13. stol. – objev stříbronosných ložisek (není známo kdy přesně) •60. a 70. léta – osady kolem dolů: pod jezuitskou kolejí, v údolí Vrchlice nebo Bylanky (pod nemocnicí) aj. •1289 – pojmenování „MONS CUTHNA“ •1300 – Kutnohorské horní právo: reforma Václava II.: ražba pražských grošů •konec 80. let – dobývána většina žilných pásem revíru (roční těžba 2 – 5 tis. kg Ag) •15. stol. – stagnace kvůli nákladům ve větších hloubkách (vytěžení), zatopení za husitských válek • – opuštěné doly nebyly obnoveny, práce se přesunuly do jižního Oselského a Staročeského pásma •16. stol. – v polovině století opuštěny doly Oselského pásma •přelom 16./17. stol. – úpadek všech dolů kvůli levnému stříbru: krušnohorské, německé a americké ložiska • •Rudu vykupovali rudokupci a zpracovávali ji v hutích – v centru města (Karlov a u Grunty) • – na severním svahu Kaňku • – v údolí Vrchlice a Bylanky • Vlašský dvůr Vlašský dvůr – královská rezidence a mincovna (České muzeum stříbra) Původně zeměpanský hrádek přestavěný Václavem II. (kol. 1300), Václavem IV. (kol. 1400) a Vladislavem Jagellonským (konec 15. stol.) Hornické muzeum v Příbrami Hornické muzeum v Příbrami. Jáchymov •Podmínky – vhodné pro hornictví: strmé svahy vystupující až do 1000 m n. m. • – dostatek vody jako pohonné energie a nedotčené lesní zásoby. • •Intenzita důlních prací – dokládá 600 až 800 povolení báňského úřadu k novým otvírkám • •1520 – hornické sídliště s cca 5.000 obyvateli povýšeno na svobodné horní (báňské) město •1530 – 17.000 obyvatel, z nichž většina se zabývala hornickou činností. • •pol. 40. let 16. stol. – počet objevených stříbrorudných žil se zvýšil na 73 • – devět dalších bylo dobýváno v blízkém Abertamském revíru. http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/obr_historie/jachmincovna.jpg Královská mincovna v Jáchymově, po roce 1547 sídlo královských horních úřadů •Morava – stříbronosné rudy v přípovrchových partiích ložisek (i zóny s ryzím mineralizovaným stříbrem) • •1. Českomoravská vrchovina – Havlíčskobrodsko: 2. pol. 13. stol.: • Brod (Havlíčkův), Utín, Přibyslav, Šlapanov a Bělá (Česká) • – Jihlavsko: 1.pol. 13. stol. • Staré Hory u Jihlavy • – Pelhřimovsko: 2.pol. 13. stol. (25 let po zahájení těžby na Jihlavsku) • Vyskytná, Opatov, Cvilínek, Štěpánov • •2. Jeseníky – zlato: dva hlavní revíry: Zlaté Hory a Andělské hory • – stříbro: Bruntál, Horní Benešov, Rýmařov • – železo: železné rudy vrbenského pruhu v okolí Vrbna p. Pradědem • • Havlíčkobrodsko •Rudy – polymetalické, olovnaté a chudé na stříbro • – křemenné rudné žíly ve směru SSZ-JJV (Počátky – Česká Bělá) • •Datování – vrchol těžby: ¾ 13. stol. zánik: 1. pol. 14. stol. • 16. a 17. stol.: některá díla obnovena (Přibyslav) • •Brod – na Haberské cestě (Smilův, do 1945: Německý, dnes: Havlíčkův) • – 1260 – 1300: královská mincovna • – 1278: „brodské privilegium“ potvrzení městských a horních práv • – městský znak: hornické nástroje a ostrve Lichtenburků • •Báňská střediska s hornickými sídlišti v okolí Brodu: • Termesivy (kat. ú.) – 3 km vých od Uh. Brodu, kutací šachty, tvrz Hadrburk • Mittelberg (1256: Mons Medium, kat. Suchá: 1321: ztrátové dolování • Herliwinberg (1265: Mons Herlivini, kat. Stříbrné Hory): těžba a hutnění • 1972: kus olova (4 kg) vyseknutý z bochníku • Buchberg (1258: kat. Utín): zahloubené stavby 40 m od dolů, hutniště • Česká Bělá – chudé olovnaté rudy, důlní a úpravnický areál • • Buchberg: montánní reliéf s šachtami a haldami. Slitek stříbra (4, 67 g) Ag 94.50%; Pb 3.41%; Cu 2.00% Buchberg Olověná a mosazná závaží. (kolečka s otvorem i bez; miskovitá) Hornická želízka z archeologicky zkoumaného objektu. Keramika ze 13. a 14. stol. Olověné slitky a úkapky. Kovové přezky ze 13. a 14. stol. Česká Bělá důlní a úpravnický areál ze 13. stol. •2007/8 – výzkum Archaia Brno: silniční obchvat •1257 – první zmínka o Bělé • •Jámy – pozůstatky důlních děl (šachet) • – kruhové a obdélné • – průzkumné (do 1,8 m) i těžní • •Primární úpravny rud – třídění, roztloukání, pražení rudy •0dvodňovací kanálek – vodotěžní zařízení nad šachtami •Pece, výhně, ohniště – několik desítek metrů od důlních děl •Relikty dřevěných staveb – více funkcí (i obytná) ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto Jihlavsko •Staré Hory u Jihlavy – plošně zkoumaný hornický revír na Českomoravské vrchovině •1226 – zmínka o řece Jihlavě v listině papeže Honoria II. •1227 – řeka (Ihlaua) je uváděna jako hranice mezi majetky želivského kláštera a Lovětínskeho újezdu •1233 – Jihlava: poprvé jmenována spolu s dalšími osadami (u brodu přes řeku) • – poč. 13. stol.: kultivace horního poříčí Jihlavy •1240 – 1243: založení horního města (zakládací listina se nedochovala) •1249 – Jihlavské horní právo: kodex horního práva Václava I. •1300 – mincovní reforma Václava II.: stříbrné groše raženy v Kutné Hoře (zákaz vývozu neraženého kovu) • •Exploatace stříbra – začala nedlouho po založení Jihlavy: dokládají dendrochronologická data • dendro: 1206: z Kostelce (kůly a jedlové fošny v sedimentárním profilu) • 1238/1239: z Horního Kosova (opracované jedlové dřeva z prádla) • • – hornické obyvatelstvo využilo základní sídelní síť a zemědělskou produkci • •2002 – 2015: Lokality západně od města, výzkumy silničního obchvatu kolem města kopírovaly průběh • starohorského rudního pásma se stopami těžby a zpracování rud • Staré hory u Jihlavy •Tzv. starohorská dislokace – nejvýznamnější ložisko stříbronosných rud • – 1,5 km SZ od historického jádra Jihlavy • – koncentrace šachet v jižní části lokality • po stranách průzkumné šachty • •Výrobní a sídelní objekty – relikty zahloubených suterénů dřevohlinitých domů s rampovou, stupňovou šíjí • – nadzemní sloupové obdélné konstrukce: hl.: 1,0 –1 ,3m užitná plocha 8 – 10 m2 • – datování: ¾ 13. stol., počátky po r. 1240 •Průzkumné a slepé šachty – zčásti v interiérech staveb •Těžní šachty – sledovaly průběh starohorského rudného pásma: šachty, haldy hlušiny • – zkoumány do hl. 3m, obtíže s datací •Úpravna rudy – obdélné vydřevené jámy s plochým dnem, žlaby někdy s kůlovými jamkami •Nálezy – hornické želízko, olověná závaží, přezky, kování; mince Přemysla Otakara II. z let 1253–1270 Pohled na plochu výzkumu se zátiším panelových domů Jihlava: starohorská hornická aglomerace. Relikty zahloubených částí staveb v areálu sídliště. Dřevohlinitá konstrukce – čtvercové, obdélné, vstupní šíje – nosné sloupy v rozích (kůlové, hranolové) – podkladový rám, stěny z desek (drážky, aj.) – někdy kamenné podklady – hliněné omítky: otisky kuláčů, trámů, proutí Kamenné prvky – suterén s kamenným obvodovým zdivem – vstupní šíje se schody Suterén domu dřevohliněné konstrukce. Vstupní šíje je narušena š Soubor mlecích kamenů rudních mlýnů. Keramická nodoba se značkou na dně. Mince, závaží a surové stříbro. Pelhřimovsko •Vyskytná – hornický areál v lese Štětinka 2 km jz. od vsi • – pásmo dobývek (těžní jámy s obvaly) a sídliště • – 2013 až 2015: výzkum Archaia Brno • •Opatov u Jihlavy – hornický areál ve vých. části rudního revíru • •Čejkov – hutnické strusky, natavené zlomky kamenných vyzdívek pecí • – keramika z 13.–14. stol. • •Cvilínek u Černova – 2009: výzkum při stavbě retenčních nádrží • – plošně zkoumaný montánní areál: huť a sídliště • – 1267: dendro z prádla • počátky provozu ca 25 let po Jihlavsku • • Opatov u Jihlavy Cvilínek: celkový pohled na lokalitu od JZ. Foto Archiv ARCHAIA Cvilínek Ortogonální letecký snímek lokality Cvilínek Cvilínek u Černova •Údolí horního toku Kameničky, 0,5 km od obce Černov (639 m. n. m.) •2. pol. 13. stol.; dendro: 1265 a 1266 •2009 – výzkum při stavbě retenčních nádrží •Primární úprava rud – třídění natěženého materiálu, drcení a mletí rudy • (mlecí kameny – primárně: žernovy, sekundárně: roztloukání) • – soustava koryt či žlabů, přivádějících vodu do obdélných dřevěných nádrží a nádržek. •Metalurgické pracoviště – pyrotechnická zařízení: • a) 4 pece (d. 2 m, š. 1 m) na břehu Kameničky, nedaleko prádla • b) ohniště či jámové pícky či výhně • c) úkapky olova: doklad tzv. zolovňování - v tyglících se roztavilo olovo • a předpražené kousky rudy; ze slitiny se stříbro oddělovalo (tzv. sháněním) • d) olověná závažíčka – na hornických lokalitách (přítomnost prubíře) •Opevnění a obytný areál – příkopem vymezený sídlištní areál s pozůstatky zahloubených dřevěných staveb •Analogie: Staré Hory u Jihlavy, Havírna“ u Štěpánova nad Svratkou • Bleiberg (Am Treppenhauer) v saském Krušnohoří, Johannesser Kurhaus v Harzu Těžba v Nízkém Jeseníku • •Zlato – vyhledávání a rýžování zlata: řeka Oskava, Moravice, Opava, Opavice • – Zlatohorsko: včetně ruc Cu, Pb) • – Rýmařovsko: Vrbno pod Pradědem, Suchá Rudná, Andělská Hora (1515) • – pravěk: 2,7 t. Au • – raný středověk: 3,2 t. Au • •Stříbro – za údělných knížat byly zdroje zřejmě využívány pro ražbu denárů olomouckou mincovnou • (snad již kol. r. 1000 Piastovci) • – Hornobenešovsko na Opavsku (stříbronosný galenit: PbS + Pb) • – Rýmařovsko: Stříbrné Hory, Suchá Rudná a Vrbno pod Pradědem • Hankštejnsko, Horní město • – Bruntálsko: Malá Morávka (Fe), Staré Město, Rudná (pod Pradědem) • Horní město, Stříbrné Hory, Stará Ves, Břevenec • – raný středověk: 4,7 t Ag • • Prospekční jáma Sejp Proplavovací kanál 2007 – Zlaté hory: archeologický výzkum Archaia Olomouc, o. p. s. na Příčném vrchu výstavba sjezdovky – doklady těžební činnosti Rýmařovsko •J. Novák a V. Štěpán (1983) – 12. stol.: počátky středověké důlní činnosti ve východní části hankštejnských • dolů (tzv. kamenohorských či ve Sněžných horách) mezi Žďárským • Potokem, Starou a Novou Vsí (nevylučují starší hornickou činnost) • •Účel – dobývání ložisek stříbra v odlehlé a vysoké poloze nad 800 m n. m. • – potřeba kovu k ražbě denárů olomouckých údělných knížat • •Moravské mincování – ukončila roku 1300 reforma (veškerá ražba královské mince v KH) • – rozsah prací na Soukenné: do roku 1500 se vydobylo 15 až 20 tun ryzího stříbra • •Pás železných rud – protíná Rýmařovsko od severovýchodu k jihozápadu • – severněji další ložiska rud barevných a drahých kovů • •Nejstarší doklad – železné rudy vrbenského pruhu na linii Úsov – Ruda - Hankštejn (Skály) – Rýmařov • Malá Morávka - Vrbno p. Pradědem • – archeologické nálezy: Dolní Sukolom, Želechovice, Náklo, Brníčko, Rozvadovice • (kde sídlili tzv. rudníci (horníci) a železníci (hutníci) • •Rýmařovské rudné doly – tvoří jediný celek a jejich dělení na: • rudské (podle Rudy) a hankštejnské (podle Skály) • – vychází z územní příslušnosti k sovineckému či rabštejnskému (janovickému) panství • •2. pol. 13. stol. – zprávy o zlatých a stříbrných žilách na Rýmařovsku daly impulz hornické kolonizaci z oblasti • saských dolů • • • • •Rýmařov – zal. němečtí kolonisté založili v letech 1269–78 • – hospodářské centrum rabštejnského panství • – bohatlo ze zpracování kovů (tavbu zlata na kruhových destičkách, miskách a střepech nádob, • prokázal nález dílny umístěné pod ochranou zdí městského hradu z přelomu 13.–14. stol.) • •Hankštejn – 1537: povýšil král Ferdinand I. na svobodné horní město • – 1535: představitelem horní obce byl hormistr podřízený přímo nejvyššímu královskému mincmistrovi • – 1580: povýšil Rudolf II. Hankštejn (Skály) s městečkem na císařské svobodné Horní Město • (centrum místních dolů) • •Havířské osady – 1528: Dobřečov a 1542: Najfunk (Stříbrné Hory) • – těžilo se podél Huntavy, Rešova, Pittenwaldu i na horním toku Stráleckého potoka. • •Na Rudsku – po r. 1533: Jan Pňovský ze Sovince nechal kovy (bezvýsledně) • 1597: doly zakoupilo město Uničov od Jana Kobylky z Kobylí •Za deset let činnosti (1542–52) odevzdal zástavní pán rabštejnského zboží Marek Weiczinger královskou urburu (desetinu z výtěžku Ag), ve výši 496 kg stříbra (sám získal téměř 4960 kg) • •O nový vzestup se zasloužili hornouherští Ederové ze Štiavnice, kteří své doly propůjčovali kovkopům. • 1561 – Ederové obnovili u kamenohorských dolů Starou Ves • 1563 – založili Edrovice • •Osady panství – tvořily zázemí hutí i dolů • – dodávaly potraviny i řemeslné výrobky • – vesničané si přivydělávali pálením dřevěného uhlí, dopravou či prací v lese • (uhlíři a dřevaři byli na dolech a hutích závislí) • – osídlen Žďárský Potok (1601-9) a Nová Ves (1613) • – po r. 1560 úpadek stříbrných dolů • •Poslednímu z Ederů Vavřinci císař Rudolf II. zástavu nepotvrdil, a proto se zaměřil na rudské doly • v sovineckém panství, které koupil od Jana z Boskovic r. 1575. • •1583 – královské rabštejnské zboží dědičně získal Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, president dvorské • komory císaře Rudolfa II. • – zaměstnal přední evropské odborníky: železář: Izák Pfändler z Losbergu • montanista: Hans Steinberger • – zmodernizovali vrácené panské doly, přísun moderních technických prostředků i zařízení • •Drobnější potřeby – mlátky, klíny aj., si opatřovali havíři sami • – dopravu rudy zajišťovalo panství na své náklady • – zastaralé hutě nahradily produktivnější korutanské pece, první zařízení toho druhu u nás • – nová technika byla vzorem a šířila se po celé Moravě • •Hofmannské železárny – představovaly pokrok ve vývoji celého českého hutnictví • – koncem 16. a počátku 17. stol. byly svrchní části nalezišť z větší části vydobyty a bylo • nutno těžit ve větších hloubkách • – vrchnost začala budovat velká výkonná zařízení pro zaražení hlubších šachet, • odčerpávání vody a k dopravě rudy na povrch (viz zařízení ve Staré Vsi).