Archeologie středověkých a novověkých panských sídel a fortifikací 2. Počátky opevněných sídel – hradská organizace. Nejstarší raně středověké hrady • •Fortifikace – před r. 1000: Alsasko: hraběcí rody si staví dvory v centrech nebo na okraji vesnic • • – 10. stol.: pohoří Vogézy a údolí Rýna: 600 hradů (1 hrad na 7až 15 km2) • stavba hradu: panovnický regál • nejstarší: Ribeaupierre, Frankenbourg, Ratburg , Hohen-bourg-Mont St. Odile, Erstein • • – 11. stol.: dřevohlinité fortifikace s kamennými plentami • (1000: Turquestein, 1089: Thanvillé) • • – konec 11. a 12. stol.: hrady staví nehraběcí rody (střední šlechta) • oslabení panovnické moci v době boje o investituru • • – 2. pol. 12. stol.: kamenné hrady – Francie: kolem r. 1100 vznikají stabilizovaná šlechtická sídla • Německo: kolem pol. 11. stol. s rozvojem ve 12. stol. • Čechy: domácí 2. třetina 13. stol. – hrad a vzápětí později tvrz • Sídla typu motte: Francie – 11. stol. Německo – 12. stol., Čechy – 2.p.13.st. Nejstarší hradiště v Čechách •Kateřina Tomková – podle rozlohy: 5 skupin: do 2 ha, 2–5 ha, 5–8 ha, 9–15 ha, nad 20 ha • – podle chronologie (stáří): 4 horizonty: • •1. Nejstarší – 8. stol.: klučovského horizontu: jednoduché fortifikace (palisády, kamenné plenty, příkopy) • – Doubravčice, Klučov, Tismice, Praha-Šárka, Dolánky-Rubín • •2. Bezejmenná – ¼ 9. stol.: náročnější hradby (konstrukce roštová, komorová, kamenné plenty) • – Canburg (805: v Chronicon Moissacense, výprava Franků, Hradiště u Libochovan?) • •3. Hradiště plné historické doby – ¾ 9. stol.: přemyslovská doména ve středních Čechách • – Budeč, Levý Hradec, Kouřim (slavníkovská doména) • •4. Období existence hradské správy – konec 10. až 1/3 11. stol.: funkční diferenciace (nadřazenost) • – centrum přemyslovské domény: Pražský hrad • – obvodová hradiště: Mělník, Tetín, Lštění, Stará Boleslav • – uvnitř: Levý Hradec, Budeč Nejstarší hradiště v Čechách •Ladislav Varadzin – 4 skupiny: • •1. Nejstarší skupina hradů: konec 8. – 9. stol. • Bohnice, Butovice, Šárka, Hostim, Mělník, Levý Hradec (?) • opuštěny: nejpozději mezi 4/4. 9. a 1/3. 10. stol. • •2. skupina: 2. pol. 9. stol. až 1/3 10. stol. • Praha, Budeč, Stará Boleslav a Tetín • opěrné body přemyslovské moci (rodové domény) • • •3. skupina: vláda Boleslava I.: 2/3. 10. stol. • Dolní Břežany, Libušín, Královice, Vinoř, Lochovice • zánik: 11. stol. • • 4. skupina: 2. pol. 10. stol.: pouze Vyšehrad • Výsledek obrázku pro přemyslovská doména Stará rodová aristokracie •845 – prameny uvádí čtrnáct „z knížat Čechů“ (XIIII ex ducibus Boemanorum) • •857 – částečně dědičná knížata (duces) sídlila na hradě (civitas Wiztrachi ducis), z něhož ovládala přilehlé území • a nutila zemědělce k odvádění daní a tributů • (Levý Hradec, Stará Kouřim, Drahúš na Ohři a další v jižních Čechách) • •895 – ze „všech knížat“ se „vyjímali“ dva přední • (omnes duces Boemanorum, ... Quorum primores erant Spitignewo, Witizla) • •Předstátní elita (kníže + družina) – dokládají bohatě vybavené hroby: •1864: Kolín – Součkova cihelna: bohatý „knížecí“ hrob • – v dřevěné komoře ležely 2 kostry (M + Ž) s milodary: •1850: Želénky u Duchcova (SZ Čechy) – mohyla z 2. pol. 9. stol. (40 m, 2,7 m) • – komora: 2,5 x 1,9 m s 6ti hroby (3 prázdné, 3 lidské skelety, Ž-bohatý) •Stará Kouřim – hradiště z 8. – 9. stol., 40 ha • – pohřebiště: 6 – 9. stol. (vytesané do skály): jezírko U Libuše: 150 H • 1. třetina 10. stol.: 2 M a Ž (hrobka, roubené komory) • http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/03CS/rsc006.jpg http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/03CS/rsc015.jpg Výsledek obrázku pro Kolín knížecí hroby kování Výsledek obrázku pro Kolín knížecí hroby kování Výsledek obrázku pro Stará Kouřim pohřebiště knížecí hroby meč a kování Výsledek obrázku pro Stará Kouřim hroby šperky file Kouřim Kouřim Klučov Libice Bohnice-Zámka Canburg (Hradiště u Libochovan?) Hradiště v Čechách • •1. pol. 10. stol. – po zániku starších „kmenových“ hradišť zakládány nová přemyslovská správní centra • – hrady v písemných pramenech označeny jako: civitas (metropolis), urbs, oppidum, castrum • – rozsah: menší (5 – 10 ha) • – opevnění: hradby komorové konstrukce s čelní kamennou plentu (přemyslovská hradba) • •Od 2. třetiny 10. stol. – hradiska zapojeny do tzv. hradské organizace (soustavy): • Čechy: od 2. pol. 10. stol. budovali Boleslavové (15 hradů) • Morava: od 11. stol. za Oldřicha a Břetislava I. (8 – 10 hradů) • •po roce 1000: síť přemyslovských fortifikací se mění v hradskou organizaci, jejímž základem se stávají správní hrady: • a) hrad – civitas, castrum: ovládá přilehlý: • b) hradský obvod – civitas, provincia: spravuje: • c) správce – comes, prefectus, urbis, castellaneus: výběr daní, služby, zemské roboty • • Hradiště v Čechách •Jiří Sláma – z cca 20ti hradišť ve středních Čechách • vyčlenil 5 hradišť, které tvořily opěrné body • přemyslovské domény • • centrální: Praha • obvodové: Mělník, St. Boleslav, Budeč, Levý Hradec • uvnitř: Budeč, Levý Hradec, Lštění, Mělník • • – společné znaky: • 1) ve vzdálenosti 26 – 34 km od Prahy • 2) na okraji sídelních komor a cest vycházejících z Prahy • 3) vznik: 9./10. stol. (období Spytihněvovy vlády: 895 – 915). • 4) na akropolích nejstarší české kostely • •Ladislav Varadzin – 2010: provedl revizi datování hradisek • Výsledek obrázku pro přemyslovská doména Nové datování středočeských hradisek •Praha – za Spytihněva I. (895–915) •Levý Hradec – 1. pol. 9. stol. •Budeč – konec 9. stol. až počátek 10. stol. •(Stará) Boleslav – přelom 9./10. stol. •Mělník – 9. stol. •Tetín – 2. pol. 9. stol. •Libušín – nejdříve 2. nebo 3/3 10. stol. (do domény nepatří) •Lštění – první dvě třetiny 11. stol. • •1. skupina: 9. stol. až 1/3 10. stol. • Bohnice, Butovice, Šárka, Hostim, Mělník, Levý Hradec •2. skupina: 2. pol. 9. až 1/3 10. stol.: • Praha, Budeč, Stará Boleslav, Tetín, Mělník, Levý Hradec (opěrné body přemyslovské rodové domény) •3. skupina: 1. třetina 10. stol.: Dolní Břežany, Libušín, Královice, Vinoř, Lochovice? (expanze Boleslava I.) • Výsledek obrázku pro přemyslovská doména Přemyslovská doména •1039: poprvé doložena Hnězdenskými statuty • knížete Břetislava • •Systém hradišť vybudovaných knížetem Spytihněvem I. • na konci 9. a počátku 10. stol. • •Základ správní, ekonomické, církevní i vojenské • organizace Čech (po rozbití klanové struktury). • •Území o rozloze 3 000 km2 s 20ti tis. obyvateli: • Kladensko, Slánko, jižní Mělnicko, po dolní Berounku, • Posázaví a Staroboleslavsko. • • Zbylé území ovládala místní knížata: • Slavníkovci: 995: dobytí Libice • Vršovci: 1108 : vyvražděni na hradišti (Vratislav) • •. Výsledek obrázku pro vyvraždění vršovců Hradská organizace •Jiří Sláma – 1) Hradiště: tzv. centra 1. řádu • – území Čech rozděleno do menších obvodů spravované z nejdůležitějšího hradu v oblasti • – hradský správce: na správním hradě (comes, prefectus urbis, od pol. 12. stol. castellanus), • a) velel hradské posádce • b) prosazoval knížecí nařízení • c) zajišťoval ekonomické a vojenské záležitosti • d) prosazoval veřejný pořádek a soudnictví • – od 12. stol.: část úkolů přebírali další knížecí „úředníci“ (iudex, camerarius, villicus aj.) • – officium: dočasné propůjčení knížecího majetku spojené se službou (beneficium, výsluha) • později darování do trvalé dědičné držby • • – 2) Dvorce: tzv. centra druhého řádu • – od 11. stol.: budovány v areálech hradišť nebo v blízkosti opevněných center • zpočátku v podhradích, postupně v „otevřené krajině“ • • Středočeská doména Přemyslovců •9. – 10. stol.: krystalizační jádro českého státu • •Stavba hradišť – organizoval vládce jako společný úkol celého společenství (povinnost obyvatel) • – v okolí či uvnitř hradišť stály kostely a dvorce předních šlechtických rodů, které se • podílely na řízení a provozu raného státu ve službách vládce (Starý Plzenec, Žatec) • •Vznik: Spytihněv (895–915) a Vratislav I. (915–921) • 1. strategická poloha v jádru Čech • 2. časné přijetí křtu (začlenění do křesťanské Evropy) • 3. organizovanost: a) vojsko (10. st.: 300-400 bojovníků) • b) centrální hrady (ochranná, správní a hospodářská funkce) • •Centralizace: Boleslav I. (915 – 972) a Boleslav II. (972–999) •Reorganizace: 1. pol. 11. stol. • • Hradské obvody •Rozsah – kolem správních hradů (civitates, provinciae) obvod o poloměru cca 15 km • – vzdálené od sebe cca 30 km: cca 700 km2 • – vojensky zabezpečené: stálé družiny • – hradské oblasti: župy, v čele župani (suppani, comites) • •Kompetence – moc vojenská, soudní a berní • •Výběr dávek – tribut pacis (daň z míru) • – celní a mýtní poplatky (hranice, mosty) • – dávky (2/3 panovník; ekonomické zajištění družiny (naturální: med, sůl, dobytek, obilí) • •pol. 11. stol. – Čechy: celistvěji zalidněné území 15 – 20 % rozsahu. • Č + M: počet obyvatel (Z. Boháč): 680 tis. (hustota 8,7 na km2) • •přelom 12./13. stol. – odhad: 1 235 000 obyvatel s průměrem 15,8 obyvatele na km2 • •Kol. r. 1400 – 3 mil. obyvatel • • • • •Hradská organizace – koncept správy v knížectví Přemyslovců, Piastovců (kastelánie) a Aarpádovců (komitáty) • •Karol Buczek (1902–1983) – Książęca ludność służebna w Polsce wczesnofeudalnej. Wrocław – Krakow 1958. •Karol Modzelewski (1937–2019) – Organizacja gospodarcza państwa piastowskiego X–XIII wiek. Wrocław 1975. •Dušan Třeštík – tzv. středoevropský typ: systém správy v přemyslovském, piastovském a arpádovském státě • kníže opíral o síť hradů a úředníky, kteří zajišťovali chod státu • – vládnoucí elita žila z podílu na důchodech státu, které získala jako odměnu za služby panovníkovi • – panovník se opíral o hradskou a tzv. služebnou organizaci • – 10. a 11. stol.: služebníci (ministeriales) vykonávali službu (officium) – poskytovali výrobky a práce • – 12./13. stol.: hradský systém zanikl: pozemková šlechta • •Barbara Krzemieńska (1930–2006) a Dušan Třeštík (1933–2007) • Služebná organizace v raně středověkých Čechách, ČSČH 12, 1964, 637–667. • – tzv. služebná organizace: služebníci (ministeriales) vykonávali službu (officium) – výrobky, činnosti • – 10. až 12. stol.: země byla „vlastněna“ knížetem za dozoru velmožů a družiny • – 12./13. stol.: hradský systém zanikl a vznikla „feudální pozemková šlechta“ • •Matúš Kučera (1932 – 2022) – komitátní systém v Uhrách, služební osady spojuje s královskými dvory 10. – 12. stol. • • • • • •. •Knížecí velkostatek – sestával z usedlostí se svobodnými rolníky a nevolníky, kteří hospodařili ve vlastní režii • (na svých polích) a za to poskytovali služby nebo řemeslné výrobky • – Roman Grodecki: služebné osady a služebníci pracovali pro potřeby knížete a jeho dvora • byli dědičně připoutáni k půdě (a službě) • •Svobodné obyvatelstvo: a) tzv. knížecí sedláci – dědici (rustices): podléhali jen knížeti, obdělávali půdu v dědičné držbě • – užívali půdu svobodně (dokud kníže neprojevil své dispoziční právo) • • b) hosté (hospites) – sedláci hospodařící na cizí půdě za příslušné dávky a roboty • (cizinci, obchodníci) • •od 10. stol.: osady zásobovaly knížecí dvůr (služebníci – ministeriales) • – poddaní odváděli dávky v naturáliích a od 11/12. stol. v miních + vykonávali předepsané služby • (stavba a údržba opevnění, cest, přeprava) • • – řemeslníci a služebníci usazováni na knížecí půdě v okolí dvorců a hradišť, aby se nemuseli živit • (osady brtníků, dehtářů nebo dřevařů – toponomastika) • •po pol. 12. stol.: systém se stal neefektivní: úřednický aparát ohrožoval panovníkovy zájmy • • •Přesídlenecké osady – seskupování lidí stejné profese do jednotně organizovaných vsí podle • provozované činnosti (vesnice svobodných sedláků) • • toponýma: Mlynáře, Hrnčíře, Kováry, Rudníky, Vinařice, Psáře, Kladruby (dřevaři), • Dehtáře, Smolotely, Svinaře (Berounsko) • • – osady seskupené v okolí hradišť • – zakládány za Oldřicha a jeho syna Břetislava I. (Uherce, Hedčany) • – archeologicky nedoloženy • • – přecenění jazykovědy: neznáme mechanismus pojmenovávání: • ice: po významném předkovi: Koch (ovice), Charvát (ovice) • any: vsi závislého obyvatelstva s hromadným pojmenováním • • – Josef Žemlička: koncentrace služebných jmen ve starém sídelním území • (stará přemyslovská doména) • • Týnce: v ČR kolem 20 (Morava: 2) – přecházely do rukou šlechty • Uherce, Poláky, Hedčany (z pol. Giecz), Srbce – osady podle lidu z Uher nebo Polska (válečné výpravy) • • • • • http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/05CS/05cs012.jpg •Služby – dvorská: kuchaři, pekaři, řezníci, nasolovači masa, pivovarníci, topiči v lázních, pradleny, poslové, • komorníci, tkadleny (textilní dílna: gynéceum) • – vinařská, brtnická (včelařská) a rybářská: dávky v medu a vosku, ryby • – lovecká: hajní, střelci, lovci se sokoly, strážci bobrů, honci (vábiči) • – dobytkářská/pastýřská: pastevci kobyl a hřebců (kobylníci), krmiči knížecích koní (koňaři), • pastevci skotu (kravaři), pasáčci ovcí (ovčáři), pastevci prasat (sviňaři) • – řemeslnická: kováři, rudníci, hutníci, zlatníci, štítaři (štítníci), dehtaři (smplaři, pkelníci), • tesaři, soustružníci, koláři, koželuzi, ševci a kožešníci, hrnčíři, mydláři aj. • • Jan Klápště – v pramenech: 650 specialistů • •Správní úřady – katelán: hradský správce (comes, prefectus urbis, castellanus) • – villik: hospodářská činnost, vybírání poplatků a dávek • – komorník: správce knížecí komory (finance, diplomacie) • – mečník, stolník, číšník, lovčí, maršálek (stáje) • •Dušan Třeštík a Josef Žemlička – přemyslovský stát převzal pozdně karolinský model státní správy • prostřednictvím Velké Moravy (návaznost na římské tradice) • 9/10. stol .: rozpad úřednického státu v západní Evropě • •Josef Žemlička – držba půdy závisela na momentální mocenské konstelaci: podle síly či slabosti panovníka • 1172 – 1197: šlechta vyměňovala Přemyslovce na panovnickém kamenném stolci v Praze, • a proto mohla získat povolení ke stavbě (nový pohled na roli šlechty) • – panovník propůjčoval půdu k užívání za výkon úřadu (úřednický aparát)) • – 90. léta: teze o „privatizaci přemyslovského státu“ • •Vlastnictví statků – vyplývalo ze svobodné držby • (hereditas – dědičné právo, podobně jako germánský alod) • – kníže vládl jako „držitel míru“ ne jako držitel regálu • – panovník byl personifikací (zosobněním) státu a práva, a proto byl „majitelem“ všech • hradišť jako chráněných veřejných prostor (i kultovních, soudních a tržních) • • •. • •Libor Jan – zpochybnil středoevropský model: měl více prvků: a) majetky staré „kmenové“ aristokracie • b) panovnická družina (zákonodárná role elity) • c) importované feudální prvky (lenní zřízení) • • – za kardinální považoval otázku soukromého vlastnictví (stará aristokracie) • – uznává existenci hradské soustavy jako volnější sítě podobné feudálním systémům západní Evropy • – odmítl tzv. služebnou organizaci: podle karolinských vzorů se beneficia udělovala současně • s půdou jako pozemková držba (Žemlička s Třeštíkem odmítli) • váže ji ke knížecím dvorům ne hradským centrům • • Jan, L.: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy. Brno 2000. • Václav II. a struktury panovnické moci. Brno 2006. • •Jan Klápště – potvrdil charakter transformace: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005. • •Libor Jan a Martin Wihoda – svobodná pozemková držba: od 10. stol. (počátku přemyslovského státu) • – pozemková beneficia: od 11. stol. • • •Panovník: • • – Libor Jan: v 11. a 12. stol. rozlišuje dvě oblasti působení: • • a) soukromá doména: knížecí velkostatek (dvory) • hrady • vilikové – nižší soudní pravomoc • – od 13. stol. krajští rychtáři • • b) veřejná sféra: hradská soustava • kasteláni – v čele hradských obvodů • •Třeštík, Žemlička – rozdělení odmítají (není v pramenech) Mapa-hrady-9 •Správní hrady – (civitates, provinciae) administrativní, soudní a církevní centra • – Čechy: 10. stol.: počátky – Boleslavové (rozšiřování domény) • 11. stol.: Břetislav 15 hradů: Praha, Litoměřice, Žatec, Děčín, Kouřim, Chrudim, • Čáslav, Boleslav aj. • • – Morava: 1019/20: za knížete Oldřicha, podle Matły-Kozlowské: až po Boleslavu Chrabrém († 1025) • 1041 – 1055: Břetislav, 8 – 10 hradů: klíčové: Olomouc, Brno, Znojmo (sídla údělných knížat) • • a) sev. a stř. – využití starších VM lokalit: Olomouc, Přerov • (Přerov + holasická provincie do 30. l. 13. stol.) • Chotěbuz-Podobora – Těšín (přesun v 11. stol.), Hradec n. Moravicí • • b) jižní – nové hrady 5 až 10 km od starších hradisek: Pomoraví, Podyjí • Líšeň-Staré Zámky – Staré Brno • Znojmo-hradiště sv. Hypolita – Znojemský hrad • Pohansko u Břeclavi – Břeclav • 1. 1. Praha-Bohnice 2. Přerov n. Labem 3. Stará Kouřim 4 Hryzely 5. Libice n. Cidlinou 6. Hradiště 7. Vepřek 8. Boleslav 9. 9. Přívory 10. Královice 11. Chloumek 12. Dolní Hradiště 13. Starý Plzenec 14. Litoměřice 15. Doudleby • 1. 1.Státní hranice 2. 2. Předpokládaná hranice Moravy v 11. a 12. stol. 3. Historická hranice Moravy a Slezska 4 Předpokládaná hranice moravských údělů 5. Předpokládaná hranice hradských obvodů 6. Sídla údělných knížat 7. 7. Sídla hradských obvodů 8. 8. Ostatní hrady 9. 9. Lesy (dle Z. Měřínského) 7. •Uspořádání společnosti – 11. a 12. stol.: vojenský způsob řízení postupně vystřídala územní administrativa • (hrady centry hradských obvodů) • •Uspořádání společnosti – válečnicko-rytířské, podobně jako systém ministeriálů v Říši • – na válečné výpravy táhly hierarchicky uspořádané oddíly pod vedením vyšší šlechty • – primates: měli vozy a koně • – pauperes: bojovali na koni či pěšky (u Jarlocha: pauperes – chudí – bojovníci) • • •Primates terrae – označení předních zemských velmožů: předáků •Ministeriales – družiníci, jimž byla přidělena půda za poskytování vojenské služby • •Milites primi ordini – bojovníci prvního řádu: užší panovnická družina + rodová elita, prazáklad vyšší šlechty • – vstup do nejvyšší skupiny podmíněn působením u panovnického dvora (základ panského stavu) • – nejvyšší rodová elita vznikla v průběhu 11/12. stol. • • Milites secundi ordini – bojovníci druhého řádu: prazáklad nižší šlechty, od 12. stol. (donace ve prospěch církevních institucí •Teritorializace šlechty – 12: výstavba dědičných dominií šlechty, která se stěhuje z center a zakládá si vlastní dvorce • s vlastnickými kostely: nová lokální střediska • • První hrady a struktura majetkové držby v Čechách •Konec 11. stol. – stabilizace vlastnictví, modernizace (výstavba) země (Vratislav Vaníček) • •Konec. 12. stol. – výstavba prvních hradů v režii cizích rodů (Přimda) • – v raném středověku existovalo menší pozemkové vlastnictví méně významných příslušníků původních • rodových klanů (familií), které nezískaly panovníkovu přízeň a úřad • – současná historiografie odmítá tzv. služebnou organizaci • • – struktura českého státu: rodová samospráva (kontinuita vlastnictví) • vrstva svobodných (odvádění dávek) • panovnické velkostatky (obhospodařované ze dvorců) • hradská organizace (administrativní správa) • •Svobodná držba – před 13. stol.: šlechta se podílela na formování společenských a právních norem • – částečně vycházela z původní klanové držby nezávislé na panovníkovi • – vzor: tzv. barbarské zákoníky: kodifikovaly lokální zvyková práva • doplněny o prvky římského práva • přizpůsobeny potřebám církve • • • • Dvorce – 1. Pohansko u Břeclavi, 2. Ducové, 3. Budeč, 4. Žatec, 5. Staré Zámky u Líšně, 6. Hradsko u Mšena, 7. Modrá u Velehradu, 8. Veligrad na kat. Staré Město, Uherské Hradiště a Sady, 9. Mikulčice, 10. Kopčany, 11. Nitrianska Blatnica. Dvorce •Dvorec – sídlo s obytným objektem, kostelem a pohřebištěm (na výšině)m podobné karolínským falcím • •Velmožské dvorce – vlastníkem mohl být kníže, člen jeho rodiny, družiny nebo i církevní velmož • – Vilém Hrubý: 1948: Staré Město a okolí(1949: první kostel, 1955: monografie) • prvně interpretoval dvorce ve SM a jeho okolí • Modrá u Velehradu, Špitálky (Čertůj kút), Sadská u UH (církevní areál) • – Čestmír Staňa: Staré Zámky u Líšně (odmítnuto, podobně Hradsko u Mšena) • 7,5 x 7,5 m – palisádové žlaby, pás udusaného jílu a kůlové jámy • – věžová brána u vstupu do velmožského dvorce na akropoli • – Bořivoj Dostál: 1959–1965 – Pohansko u Břeclavi, výzkum velmožského dvorce • ohrazený hospodářský komplex s obydlím vlastníka a kostelem • (podobný karolínským curtes – falcím) • 820–840: palisádové ohrazení • 850–866: stavba kostela a mladší palisády • 880–900: zánik mladší palisády • • •Pohansko – velmožský dvorec: • •1 ha, 2. pol. 9. stol.; palisádové opevnění • •Funkce: •I. rezidenční: nadzemní stavby s podezdívkou • naproti: velké halové stavby (JV) •II. shromažďovací: nádvoří •III. sakrální: jednolodní kostel s nartexem (předsíní) • (na místě starší kultovní ohrady) •IV. funerální: kostelní hřbitov: 407 H •V. hospodářská: řemeslnický areál v tzv. lesní školce • nástroje, polotovary, odpad • řemesla: kovolitectví, kovářství, kosťařství, textilnictví • skladování obilí, pěstování dobytka • • • – Alexander Ruttkay: 1968–1975 výzkumy dvorce Ducové u Piešťan • mezi Povážím a Ponitřím • 0, 5 ha: nad údolím Váhu, palisáda vložená do valu hradiska z d. bron. • nepravidelný tvar, vnitřní plocha rozdělena na 3 (čtyři?) části: • • V.: srubové obytné stavby s maltovými podlahami • dvouprostorová 15 x 5 m, srubová 4 x 4 m (věžová) • SZ: srubový dům bez maltové podlahy (volný prostor pro koně?) • J: rotunda, 22H • • mimo areál velkomoravského mocenského centra • (správní centrum na hradisku v Pobedimi) • sídlo místního předáka s ozbrojenou družinou • • • • • – Alexander Ruttkay: 1976–1980: Nitranská Blatnica, velmožský dvorec • osídlení z 9. – 13, stol. • 2 fáze: I.: dvorec z 9.–10. stol. palisádové opevnění • starší 0,9 ha, mladší 0,35 ha • rotunda (vlastnický kostel) • sídelní objekt s krbem • II. osada z 11.–13. stol. s rozptylenou zástavbou • srubový dům s přístavkem, uvnitř žernov • k drcení železné rudy, limonitu (?) • zbytky dehtářských jam • 11–12. stol.: stavební úpravy rotundy • 13. stol: opuštění sídliště (úpadek) • • – Zdeněk Váňa: 1976–1978: Budeč palisádou ohrazený knížecí dvorec (d. 66 m) • v na záp. straně akropole (3,2 ha), zánik kol. pol. 11. stol. • čtvercový půdorys, rotunda i se hřbitovem • pozůstatky polozemnice, 3 stavby s nadzemní konstrukce 2/3 10. stol.: • 2. pol. 10. stol: násilný vpád (požár hradby) • v již. části hromadný hrob (až 60 mrtvých mladých mužů) • sídlo hradského správce v již. části akropole: kostel P. Marie • Václav x Boleslav I. • • – Pavel Čech: 1999–2000: knížecí dvorec na žateckém hradišti • kol. r. 936: založen Boleslavem I. někdy po roce 936; • knížecí sídlo: 2 srubové stavby, jeden kůlový dům • záník: pol. 11. stol. • • – Jiří Macháček: dvorec na Pohansku plnil funkci reprezentační, kterou přirovnává k • k palatiu otonských falci (karolínské vzory k otonským falcím) • Palatium falcí – sestávalo z obydli krále, sálove stavby a kaple, • •Dvorce – přemyslovské: doloženy písemně (Boleslav, Tetín) • – 9. až 10. stol.: uvnitř hradišť • – 11. stol.: mimo (Zbečno, Živhošť) • • – funkce: obytná (rezidenční), obranná, hospodářská, kultovní • – zatíženy dávkami, robotami a platy nebo specializovanou produkcí služeb nebo výrobků • – v čele: villicus (správce) shromažďoval dávky z okolí • při pobytu panovníka poskytování oděvů, potravin a nápojů • • Čechy: Hradsko u Mšena – první objev dvorce v Čechách: 1971-3 Miloš Šolle (odmítnuto) • Morava: Pohansko u Břeclavi (velkomoravský, první výzkum tohoto typu) • Slovensko: Ducové • • 1) lovecké – záp. a již. okraj středních Čech (Zbečno, Starý Kanin, Kamýk, Živohošť, atd.) a východní Č. • 2) hospodářské – úrodné oblasti, obilní produkce (Radotín, St. Lysá, Sadská, Týnec n. Labem, Budyně n. Ohří ) • 3) hradské – vázány na správní hrady, náročnější řemeslná výroba • • • •11. a 12. stol.: •První zmínka – 1073: v legendě o sv. Václavu se uvádí dvůr U Sekyřkostela na Moravě •Curria – v latinské terminologii, výměra v poplužích (půda obdělaná za 1 den) •2 listiny: 1078: listina kláštera Hradisko u Olomouce – dvorec v Úsobrně s vesnicemi • 1141: listina Jindřicha Zdíka – dvorce v Jezbořicích a Kroměříži •Čechy: Chvojen u Benešova, Týnec nad Sázavou •Morava: Kralice nad Oslavou •Dispozice – obytné sídlo většinou s kostelem + hospodářská část •Funkce – správní středisko (nelze ztotožňovat s pozdějšími velkostatky) • •13. stol.: •písemné zprávy o nich hovoří častěji •zakládány na zboží šlechtickém, církevním a později i měšťanském • •Předhusitské období: •nejčetnější na pozemkových majetcích nižší šlechty, na Moravě (okolo 700) •Rozloha: většinou malé (2 – 4 popluží), šlechta na nich hospodařila ve vlastní režii s čeledí •budovány v blízkosti tvrze (Mstěnice, Koválov) • • Rezidenční dvory šlechty •Curia (dvorec) – specifický druh šlechtických sídel se správní a obrannou funkcí předcházející kamenné hrady (před r. 1250) • – rané šlechtické sídlo na venkově nebo v suburbiích hradů s vazbou k vlastnickému kostelu (tribunové románské kostely) • – stavby s kamennými podezdívkami a roubenou či hrázděnou konstrukcí • – opevněny valem, příkopem a palisádou • – 12. stol.: staví zeměpán, šlechta (soukromé dvory), církev (četnější na Moravě, než v Čechách) • •1. Opevněné dvory či dvorce vložené do hradišť: • – sídla v zázemí správních hradů: služba panovníkovi (beneficium) • – bez výrazné fortifikace, palisáda • •2. Dvory mimo hradní okrsky v hradním zázemí: • – uvolnění z knížecí závislosti, vlastní pozemková držba • Litoměřice: dvůr Hroznaty, zakladatel tepelského kláštera, u kostela P. Marie • Čimice: tvrz 6 km od Starého Města Pražského, 2.p.13. stol. • •3. Venkovská sídla šlechty: menší sídla mimo centra • • •Bedřichův Světec – pís. prameny: 1238 (30. léta 13. stol.) • – výzkum: Jan Klápště • starší etapa: • – jádro: ohrazené palisádou (č. 1): 1,5 – 2 ary • – dva zahloubené obj. s šíjemi: 12/13. stol. smrk • č. 2: 4,5 x 4,5 m • č. 3: 4 x 4 m (18 kůlů) • – jižně: hospodářská stavba kůlové konstrukce: • č. 4: 3,5 x 3,5 m • – kostel sv. Jakuba: ohrazen • • mladší etapa: zánik ¼ 14. stol. • obj. 5: kruhový příkop š. 5m, hl. 2,2 m (oblouk 16 – 19 m) • obj. 6: zahloubená jáma (80 cm), 4 x 4 m s plentou • obj. 7: s plentou (š. 60 – 90 cm) • • Bedřichův Světec •Vroutek u Podbořan – výzkum 1973: Antonín Hejna (2003, 2016) • – dvorec Hrabišiců s románským kostelem sv. Jakuba většího´(1. pol. 13. stol.) • – zahloubená stavba s kamennou podezdívkou (d. cca 11 m), kolem příkop • – C datování: 1190 – 1272, 1224 – 1284, 1206 – 1273 • – tvrz žateckých měšťanů: po r. 1420 • •Týnec nad Sázavou – výzkum 1969 – 1973, 1976 – 1977: A. Hejna • – 1. fáze: rotunda z 11/12. stol. s pohřebištěm • – 2. fáze: přistavěna věž • – 3. fáze: trojdílný zděný dům (palác): 9/10 x 19 m • – T. Durdík: pozdně románský hrad přechodného typu • •Radomyšl u Strakonic – výzkum B. Nechvátal; 2. pol. 12 – 14. stol.: • – 1. fáze: tribunový kostel s pohřebištěm • – 2. fáze: čtvercový dům 8,90 x 8,60 m • – 3. fáze: johanitská komenda: sev. 7,5 – 3,8 m, jižní 6,85 x 3,8 m • • •Chvojen (Benešov) sídlo s pozdně románským kostelem ze 13. století, výrazné opevnění, stavba na kamenné podezdívce. Obsah obrázku budova, věž Popis byl vytvořen automaticky Vroutek u Podbořan Vroutek u Podbořan Obsah obrázku budova, tráva, venku, obloha Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, budova, dřevěné, dřevo Popis byl vytvořen automaticky Týnec nad Sázavou Radomyšl u Strakonic • •Chvojen (Benešov) – výzkum: Antonín Hejna • – opevněný dvorec s tribunovým kostelem ze 13. stol. • – stavba na kamenné podezdívce: • • • • • • • • • •Velebudice – výzkum: Jan Klápště • – ohrazený areál z 12(13. stol. bez zástavby • Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, venku, tráva, dům Popis byl vytvořen automaticky