KOMUNIKAČNÍ FUNKCE VÝPOVĚDI  (KF)


Nejrozšířenější klasifikace ilokučních aktů (✍Searle, 1976) uvádí podle uvedených kritérií pět
typů/tříd: reprezentativy (representatives), tj. v podstatě výpovědi s funkcí „oznamovací“,
„sdělovací“; direktivy (directives), tj. v podstatě výpovědi s funkcí „výzvovou“, včetně
„tázací“; komisivy (commissives), tj. výpovědi míněné jako „závazek (slib) mluvčího (vy)konat
něco“; expresivy (expressives), tj. výpovědi míněné jako projev (výraz) kladného n. záporného
stanoviska (postoje) mluvčího k jednání (chování) adresáta; např. „výtka“ (Škoda že jste to neřekl
včas) × „pochvala“ (Dobře / Díky že jste to řekl včas); deklarativy (declarations), tj. výpovědi
míněné jako řečové akty měnící „stav věcí (světa)“; např. Končím tímto diskusi k tomuto
tématu; Jmenuji Vás předsedou zkušební komise; Hlásím / Dávám flek na sedmu.


Miroslav Grepl (2017): KOMUNIKAČNÍ FUNKCE VÝPOVĚDI. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová
(eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOMUNIKAČNÍ FUNKCE VÝPOVĚDI (poslední přístup: 10. 11. 2020)

Austin, J. L. How To Do Things with Words, 1962 (č. překlad Jak udělat něco slovy, 2000).