E 10 Rezonance v sériovém a paralelním obvodu. Rezonanční křivka. Složený obvod střídavého proudu vznikne spojením několika obvodových prvků s R, L, C. Řešení těchto obvodů spočívá v určení celkové impedance obvodu a fázového rozdílu mezi napětím a proudem. Obvod s RLC v sérii UJ RLC Obr. 1. Obr. 2 Jestliže obvod připojíme ke zdroji střídavého napětí, prochází všemi prvky stejný proud /. Celkové napětí na obvodu je dáno vektorovým součtem UR, UL, Uc. Velikost U = ^JUI+(UL+Ucf*^ ■ ■ flj ■ Velikost impedance pak je U cd L- 1 \2 V co C J (2) Fázový diagram obvodu je na obr. 2. Ze vztahu pro impedanci je zřejmé, že se hodnota této veličiny mění s frekvencí. Minimální je při rezonanci, která nastane, když UL - Uc (rezonance napětí). Pak platí ^"ífe"4 (3) a rezonanční úhlová frekvence co0 odpovídá úhlové frekvenci vlastního kmitání obvodu (Thomsonův vztah) 1 Pro fázový rozdíl cp napětí a proudu platí 1 oj L — (4) coC *Š
Q. Říká sejí rezonanční křivka. Obvod s RLC paralelně 5 U ^ R 5! Ir V II li L C Obr. 5 Obr. 6 Při paralelním spojení je na všech prvcích stejné napětí U a pro celkový proud / (sčítá se vektorově) v nerozvětvené části obvodu platí I = ^l+{lc-h)2 (6) Odtud vyplývá takže J__ U_ Z~~ I Z = R' + R x, J (7) m Q co L J Při rezonanci Ic — IL (rezonance proudu) a impedance obvodu má maximální hodnotu. Fázový diagram je na obr. 6. Pro fázový rozdíl napětí a proudu platí tg
co, jde o ideální oscilační obvod, jehož impedance Z —» co a rezonanční napětí na obvodu U -> co . Rezonanční kmitočet je dán stejným vztahem (4). Podobně jako u sériové rezonance můžeme sestrojit rezonanční křivku pro paralelní rezonanci. (U = k) x Obr. 7 Obr. 8 Necháme-li 1 konstantní a měníme-li frekvenci / = —, dostaneme pro napětí U křivku s maximem při rezonanci. Z tvaru rezonanční křivky můžeme stanovit kvalitu cívky, která určuje kvalitu celého obvodu, neboť ztráty v kondenzátoru bývají malé. ců L q = R kde R je odpor vinutí cívky. Upravíme-li vztah (2) a označíme rezonanční kmitočet /„ = 27tú)0 , Aa> = co -cdq, pak můžeme q vyjádřit: q = 2Aco] Zvláštní případ nastane pro pokles proudu o 3 dB, tj. na hodnotu / = —j=. Pak V2 q = COn 2Aú) 2Af Je to vztah mezi kvalitou obvodu a šířkou rezonanční křivky (obr. 10). Obr. 10 f, t f, Pro vysokou kvalitu obvodu je šířka rezonanční křivky malá a proud při rezonanci při stálé hodnotě vstupního napětí dosahuje vyšší hodnoty, než u obvodu s nízkou kvalitou. Jeho rezonanční křivka je široká.. Ve skutečnosti neexistuje cívka bez R , proto se v praxi užívá obvodu znázorněného na obr. 9. Obr. 9 + L R C v němž je kondenzátor o kapacitě C připojen paralelně k cívce, mající indukčnost L a ohmický odpor R. Platí U c = ULR = U U z = 1 \R + co L 1 + coC 1 (9) (10) + ú)C R + coL Rezonance nastane, když
0. Určete Q. 2) Sestavte paralelní RLC obvod (obr. 9). Určete f0, sestrojte rezonanční křivku. Porovnejte s rezonanční křivkou pro sériový RLC obvod. Postup pro měření se soupravou ISES. Nastavení pro úkol 1 a 2 je v konfiguračním souboru REZON.CFG. Úkol 1. Zapojení podle obr. 1 (R = RL). Celkové napětí měříme voltmetrem (kanál A, rozsah 1 V s nulou uprostřed), proud ampérmetrem (kanál B, rozsah 10 mA s nulou uprostřed). Mr ; Generátor střídavého signálu tvoří kanál E: rozmítač /, = 0Hz, f2 = 1500Hz , hladina OF, amplituda 0,5 V. Celkový čas měření Is, vzorkování 10 kHz, zobrazení: kanál A, B. Volte kombinace: L cívka 2400z bez jádra a s jádrem, C = ljuF, 2,2ju F Pro průběh UL a Uc přepněte voltmetr na nulu dole. Ukol 2. Zapojení podle obr. 9 (R = R} ). Nastavení stejné jako v úkolu 1.