Vztah filozofie a vědy
Lukáš Richterek
Katedra experimentální fyziky PF UP, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc
lukas.richterek@upol.cz
Podklad k předmětům:
Filozofické problémy přírodních věd (UPOL)
Fyzika, filozofie, umění (SLU)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 1 / 41
Doc. RNDr. Jiří Langer, CSc. (1939–2020)
Zdroj: MFF UK
Poslední aktualizace: 26. února 2025 2 / 41
prof. RNDr. Jan Novotný, CSc.
Novotný J., Svobodová
J. (2021). Jak pracuje věda.
Olomouc, Burian a Tichák,
ISBN 978-80-8727-455-2.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 3 / 41
Co si od předmětu slibujete?
stručný úvod do dějin filosofie a přírodních věd
seminář: LAW, Stephen, 2007. Filozofická
gymnastika. 25 krátkých myšlenkových
dobrodružství. Praha: Dokořán. ISBN
978-80-86569-84-0.
DISKUSE!!!
Karl Raimund Popper (28. 7. 1902 – 17. 9.
1994, Logika vědeckého bádání), motto Lorda
Actona (10. 1. 1834 – 19 6. 1902):
„Pro muže vědy neexistuje nic naléhavějšího než
dějiny vědy a logika objevu: způsob, jak se odhaluje
chyba, používání hypotéz a fantazie, způsob
testování.“
Poslední aktualizace: 26. února 2025 4 / 41
Co si od předmětu slibujete?
Zámečník, L. H. (2015). Nástin filozofie vědy. Brno:
Host.
„třetí kultura“ (Hawking, Dawkins, Krauss):
disciplíny soběstačné, schopny odpovídat i na
filozofické problémy
„věčné problémy“: pravda, sjednocení, cíl poznání –
definitivní odpověď?
filozofie vědy:
normativní disciplína, reflexe vědy
obecné otázky vědecké činnosti (pravda,
jednota cíl)
klíčové otázky: struktura vědeckých teorií,
vědecká vysvětlení, testování vědeckých teorií
a jejich vývoj
otázky se opakují, význam se mění
R. P. Feynman ((11. 5. 1918 – 15. 2. 1988 ):
filosofie vědy je vědcům asi stejně užitečná, jako je
užitečná ornitologie ptákům (prý)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 5 / 41
Co je/jsou (přírodní) věda/vědy?
Paul Valéry (1871–1945, básník, spisovatel, esejista,
filosof): Věda je prostě souhrn receptů, které vždycky
pomáhají. Všechno ostatní je literatura… Jednoduché je
vždycky mylné. A co není jednoduché, je nepoužitelné.
(ne)triviální otázka?
cílevědomá, organizovaná poznávací činnost
zpočátku pro majetné, později podpora (GAČR);
otázky doby (Pasteur, zdvojnásobení oltáře
v Delfách 3
√
), DNES?
relativně konzistentní systém poznatků
kumulativní, permanentní přestavba × umění:
důraz na jedinečnost, individualitu (Šalda:
„v umění neexistuje pokrok, jen změna stylu“,
Rafael apod.), také „odráží“ okolní svět
neustále se vyvíjí, i důležité filozofické otázky
souhra experimentování, pozorování a tvorby teorií,
která umožňuje efektivně měnit svět
filozofie dnes: co vědecké teorie znamenají, jak nahrazují
to, co si dříve nárokovala filozofie, kde se vzaly?
Anton Pavlovič Čechov (1860–1904), ruský spisovatel a
lékař: „Neexistuje žádná národní věda, jako neexistuje
národní násobilka.“
Poslední aktualizace: 26. února 2025 6 / 41
Hésiodos
Hésiodos: antický řecký básník a filosof, mladší
současník Homérův (přelom 8. a 7. století př. n. l.)
Práce a dni
Nijak není práce k necti, zahálka však nese hanbu
Přiložíš-li ruce k dílu, lenoch závidět ti bude.
Cenou za poznání je dřina. A bohové stanovili, že
platit se musí předem.
„Filozof se snaží dívat na svět jako orel, který létá
vysoko a řadu věcí vidí globálně. Fyzik spíš jako
ohař, který běhá po zemi a zkoumá věci, které jsou
vhodné k hlubšímu zamyšlení. “
— Jiří Bičák v Hyde Parku Civilizace 21. 8. 2021 Jiří Bičák
(1942–2024)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 7 / 41
Věda a umění
Richard
Phillips
Feynman
(1918–1988)
Mám přítele, malíře, a ten občas tvrdí jednu věc, s níž nemohu dost
dobře souhlasit. Ukáže mi květinu a řekne: „Koukni, jak je nádherná!“
s čímž souhlasím. Načež dodá: „Vidíš, já jako malíř dokážu vidět, jak je
krásná, kdežto ty jako vědec leda takhle ji rozkuchat, takže všechna
krása je pryč.“ A mně připadá, že mu tak trochu přeskočilo. V první
řadě, ta krása, co v ní vidí on, ta je přece dostupná všem ostatním a
mně taky, i když třeba moje estetické cítění není tak vytříbené jako
jeho. Rozhodně krásu květiny ocenit dovedu. Ale já zároveň dovedu na
té květině vidět mnohem více než on. Dokážu si představit buňky, které
ji tvoří, komplikované procesy, které v ní probíhají a které také mají svůj
půvab. Chci říct, že krása není jenom ve světě, který měříme na
centimetry, existuje rovněž krása na mnohem menších vzdálenostech, ve
vnitřní struktuře. A také jsou tu zajímavé procesy – barvy té květiny se
vyvinuly takovým způsobem, aby přiměly hmyz květinu opylit – to
znamená, že hmyz dokáže vnímat barvy. Navozuje to otázku: je
estetické cítění vlastní i nižším formám života? Proč vznikla ta estetická
dokonalost? Tyhle nejrůznější otázky jen ukazují, že vědecké poznatky
se sčítají se záhadností a vzrušením a obdivem, které ke květině cítíme.
Přičítají se; nechápu, jak by se mohly odečíst.
Feynman, R. P. (2003). Radost z poznání. Aurora, s. 20
YouTube: https://youtu.be/ZbFM3rn4ldo?si=5502Q5OTn4BmJgs1
Poslední aktualizace: 26. února 2025 8 / 41
Věda a umění: prof. Zdeněk Stuchlík
Poselství
Klečící dívka a tramvaj
Universe Free Fall
Poslední aktualizace: 26. února 2025 9 / 41
Věda a umění: Písně kosmické
Seděly žáby v kaluži,
hleděly vzhůru k nebi,
starý jim žabák učený
odvíral tvrdé lebi.
…
O hvězdách potom podotknul,
po nebi co jich všude,
skoro že samá slunce jsou,
zelené, modré, rudé.
Vezmem-li pak pod spektroskop
paprsek jejich světla,
že v něm naleznem kovy tyž,
z nichž se i Země spletla.
Umlknul. Kolem horlivě
šuškají posluchači.
Žabák se ptá, zdaž o světech
ještě cos zvědít ráči.
„Jen bychom rády věděly,“
vrch hlavy poulí zraky,
„jsou-li tam tvoři jako my,
jsou-li tam žáby taky!“
Jan Neruda (1834–1891)
Andrew Feustel, STS 125,
2009
Gustav Holst, The Planets
(Op. 32, 1914–1917)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 10 / 41
Věda a umění
Time is a River without Banks, Marc
Chagal 1930–1939
William Herschel (1738–1822)
Josef Škvorecký (1924–2012): „Většina literatury je dřív než výpověď o světě,
výpověď o tom, kdo píše.“
Poslední aktualizace: 26. února 2025 11 / 41
Věda a umění
Time Transfixed (La Durée
poignardée), surrealista René
Magritte (inspirace Henri
Bergsonem, Einsteinem?)
Maurits Cornelis Escher
Circle Limit I, 1958
hyperbolická geometrie
Poslední aktualizace: 26. února 2025 12 / 41
Replication crisis
Ioannidis, John P. A., Richard Klavans, a Kevin
W. Boyack (2018). „Thousands of Scientists Publish a
Paper Every Five Days”. Nature 561(7722):167–69.
Ioannidis, John P. A. (2005). „Why Most Published
Research Findings Are False”. PLOS Medicine
2(8):e124.
Miyakawa, Tsuyoshi (2020). „No raw data, no science:
another possible source of the reproducibility crisis”.
Molecular Brain 13(1):24.
Jako šéfredaktor Molecular Brain jsem od začátku roku 2017 zpracoval 180
rukopisů a 41 případů kategorizovaných jako „revize před recenzí“, požadující, aby
autoři poskytli surová data. K mému překvapení bylo z těchto 41 rukopisů 21
staženo bez poskytnutí dat, což naznačuje, že vyžadování dat odradilo více než
polovinu rukopisů. 19 ze zbývajících 20 rukopisů jsem odmítl z důvodu
nedostatečných dat. Více než 97 % ze 41 rukopisů tedy nepředložilo data
podporující jejich výsledky na žádost editora, což naznačuje možnost, že tato data
od začátku neexistovala, alespoň v některých z těchto případů.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 13 / 41
Replication crisis
V roce 2016 1 500 vědců
v dotazníkovém šetření
odpovědělo, že 70 % z nich se
alespoň jednou nepodařilo
výsledky experimentů jiných
kolegů (50 % dokonce
nedokázalo reprodukovat
výsledky svých vlastních).
V roce 2009 2 % připustila
falšování výzkumu alespoň
v jednom případě a 14 %
připustilo, že zná někoho, kdo
se falšování dopustil.
Pochybení byla hlášena častěji
z lékařských oborů. (https:
//en.wikipedia.org/wiki/
Replication_crisis)
https://www.nature.com/news/
1-500-scientists-lift-the-lid-on-reproducibility-1.
19970
Poslední aktualizace: 26. února 2025 14 / 41
Publikační výkonnost
Seppelt, Ralf, Michael Beckmann, Tomáš
Václavík, a Martin Volk (2018). „The Art
of Scientific Performance”. Trends in
Ecology & Evolution 33(11):805–9.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 15 / 41
Retrakce
Jeffrey Brainard, Jia You (2018): What a massive database of retracted papers reveals about science publishing’s
‘death penalty’. https://www.sciencemag.org/news/2018/10/
what-massive-database-retracted-papers-reveals-about-science-publishing-s-death-penalty
The Top Retractions of 2021:
https://www.the-scientist.com/news-opinion/the-top-retractions-of-2021-69533
Poslední aktualizace: 26. února 2025 16 / 41
Publikační exploze
Chu, J. S. G., & Evans, J. A. (2021). Slowed canonical progress in large
fields of science. Proceedings of the National Academy of Sciences,
118(41). https://doi.org/10.1073/pnas.2021636118.
Bornmann, L., Haunschild, R. & Mutz, R. (2021). Growth rates of
modern science: a latent piecewise growth curve approach to model
publication numbers from established and new literature databases.
Humanit Soc Sci Commun 8, 224.
https://doi.org/10.1057/s41599-021-00903-w.
In many academic fields, the number of papers published each year
has increased significantly over time... Here, we first lay out a
theoretical argument for why too many papers published each year in
a field can lead to stagnation rather than advance. The deluge of new
papers may deprive reviewers and readers the cognitive slack required
to fully recognize and understand novel ideas.. These findings suggest
that the progress of large scientific fields may be slowed, trapped in
existing canon.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 17 / 41
Publikační exploze
Poslední aktualizace: 26. února 2025 17 / 41
Publikační exploze
https://arxiv.org
Poslední aktualizace: 26. února 2025 17 / 41
Open Access
Directory of Open Access Journals (DOAJ)
https://doaj.org
Predátoři = podvodné časopisy/vydavatelství, vydělávají
na publikačních poplatcích bez dodržování zavedených
standardů
Příliš obecný název (kupř. Journal of
science/research)
Název podobný zavedenému časopisu pouze
s nepatrným rozdílem
Neobvykle rychlé recenzní řízení (často
s garancí rychlého, ne-li okamžitého vyřízení)
Nepřehledná webová stránka, zavádějící
informace, nepřesné kontaktní informace
Prostřednictvím nevyžádaných e-mailů
agresivně a vtíravě oslovuje potenciální autory
a vyzývá k publikování
Uvádí smyšlené členy ediční rady
...
Predátorský časopis = open access, placený otevřený časopis = vždy
predátor, https://beallslist.net
Poslední aktualizace: 26. února 2025 18 / 41
Jak se dá poznat podvod nebo prohřešek?
Else, H. (2019). What universities can learn from
one of science’s biggest frauds. Nature, 570(7761),
287–288. https:
//doi.org/10.1038/d41586-019-01884-2.
Gunsalus, C. K., & Robinson, A. D. (2018). Nine
pitfalls of research misconduct. Nature, 557(7705),
297–299. https:
//doi.org/10.1038/d41586-018-05145-6.
Thomas, John R., Jr. Scientific Misconduct Red
Flags [online].
https://www.gentrylocke.com/article/
scientific-misconduct-red-flags-warning-signs-that-scandal-migh
Rougier, N. & John Timmer, J. (2017). Ten Simple
Rules for Scientific Fraud & Misconduct [online].
https:
//hal.inria.fr/hal-01562601/document.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_
scientific_misconduct_incidents
Poslední aktualizace: 26. února 2025 19 / 41
Papermill
Na zisk zaměřená, neoficiální a potenciálně nelegální výroba a prodávání autorství
výzkumných článků. V některých případech jsou papírny sofistikovanými
operacemi, které prodávají autorství na legitimním výzkumu, ale v mnoha
případech práce obsahují podvodné údaje a mohou být silně plagiátorské nebo
jinak neprofesionální.
Abalkina, A. (2022). Publication and collaboration anomalies in academic papers
originating from a paper mill: evidence from a Russia-based paper mill.
arXiv:2112.13322
Poslední aktualizace: 26. února 2025 20 / 41
Jak se dá poznat podvod nebo prohřešek?
Neprůhledná data (nekontrolovatelná),
falzifikace, fabrikace; nikomu se neposkytují
(ztratí se...)
„Revoluční“ objevy (uznání, granty, kariéra)
Zavádějící statistika (M. Twain: „Jsou tři typy
lží. Lež, hnusná lež a statistika.“)
Podezřelá laboratorní praxe
Malé lži, velké lži (Austin O’Malley: „Those
who think it is permissible to tell white lies will
soon become color-blind.“)
Vlastní posudky nebo posudky známých
(specializovaný výzkum, malá komunita)
Zatloukat, zatloukat, zatloukat,… popř. najít
jiného viníka
Poslední aktualizace: 26. února 2025 21 / 41
Dva příklady
Jan Hendrik Schön: materiálová fyzika a nanotechnologie;
Otto-Klung-Weberbanka cena za fyziku a Braunschweigovu
cenu 2001, cena pro vynikajícího mladého vědce Materials
Research Society 2002
PhD získal v Kostnici, 1998 v Bellových laboratořích
vytvoření tranzistoru na molekulární úrovní a organické bázi; neuvěřitelný počet
publikací v Science a Nature (2000: 5x Science, 3x Nature)
dvě vědkyně ze stejné instituce (Julia Hsu a Lynn Loo): dva obrázky v různých
publikacích identické včetně šumu, prof. Lydia Sohn z Californské univerzity jiné
dva publikované experimenty provedené při různých teplotách identický šum
(vysvětlení: omylem zaslal stejný obrázek)
Vyšetřovací panel, prof. M. Beasleyem se Stanfordu: nebyly vedeny laboratorní
deníky a surová (raw) data byla vymazána „z důvodu nedostatku místa na
harddisku“, 2002 závěr – došlo k podvodu; diskuována role spoluautorů atd.
Yoshihiro Sato: japonský výzkumník v oblasti medicíny kostí:
plagiátorství, fabrikace dat =⇒ retrakce více než 60 prací
v letech 1996–2013, prokázáno 2017
klinické účinky léků a preparátů snižujících pravděpodobnost zlomeniny kostí
podezřelá rychlost, a jakou získával pacienty pro své studie
i přidávání falešných spoluautorů (bez jejich vědomí)
již mrtev, další vyšetřování pozastaveno
Jan Hendrik
Schön
Poslední aktualizace: 26. února 2025 22 / 41
Počet přelomových objevů neroste (ZZ?)
Park, M., Leahey, E., & Funk,
R. J. (2023). Papers and patents are
becoming less disruptive over time.
Nature, 613 (7942), 138–144.
DOI: https://doi.org/10.1038/
s41586-022-05543-x.
Van Noorden, R. (2023). More than
10,000 research papers were retracted in
2023—A new record. Nature,
624 (7992), 479–481.
DOI:‘https://doi.org/10.1038/
d41586-023-03974-8
Poslední aktualizace: 26. února 2025 23 / 41
Komunita se brání
Else, H. (2022). Paper-mill detector put to the test in push
to stamp out fake science. Nature, 612(7940), 386–387.
https://doi.org/10.1038/d41586-022-04245-8.
Van Noorden, R. (2024). Journals with high rates of
suspicious papers flagged by science-integrity start-up.
Nature, 634(8036), 1023–1025.
https://doi.org/10.1038/d41586-024-03427-w.
Van Noorden, R. (2025). Exclusive: These universities
have the most retracted scientific articles. Nature,
638(8051), 596–599.
https://doi.org/10.1038/d41586-025-00455-y.
Else, 2022: A single paper-mill case may
affect tens, hundreds or even thousands of
articles across multiple publishers.
Duplicate submissions (× sdílení dat
vydavateli: BMJ, Elsevier, Frontiers, IOP
Publishing, the JAMA Network, Sage
Publishing, Taylor & Francis, Wiley and
Springer Nature)
Scitility’s Argos, PubPeer (kontrola po
publikování), Retraction Watch
Poslední aktualizace: 26. února 2025 24 / 41
Retrakce
Van Noorden, R. (2025). Exclusive: These universities have the most retracted scientific articles. Nature,
638(8051), 596–599. https://doi.org/10.1038/d41586-025-00455-y.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 25 / 41
Kladné příklady: typický úspěšný vědec?
Gotian, R. (2022). My lesson from successful
scientists: Success can be learnt. Nature. https:
//doi.org/10.1038/d41586-022-00354-6
vášeň pro vědu, vytrvalost, tvrdá práce a celoživotní
učení
Nobel prizewinners, National Institutes of Health
directors, Howard Hughes Medical Institute
investigators, and winners of a top award such as a
Breakthrough or Lasker prize
vysoká vnitřní motivace, neskončí NC nebo
odchodem do důchodu
neusínají na vavřínech (po oznámení NC učí, pracují
v laboratoři)
neformální učení (od kolegů - i učitel!), i dobytí
energie, bloumání mysli (hudba – Planck, Einstein)
John Michael
Kosterlitz, NC 2016
(fyzika kond. látek)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 26 / 41
Co je filozofie?
Filosofie nebo filozofie řecky ϕιλoσoϕ´ια z ϕιλ ιν
(filein, mít rád, toužit po něčem) a σoϕ´ια (sofía
moudrost, zdatnost): soustavné, racionální a
kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka,
případně i toho, co je přesahuje (metafyzika)
hledání pravdivého poznání, smyslu a dobrého
života prostředky reflexe, racionální argumentace
a diskuse (vyžaduje určité pojmy) =⇒
akademická disciplina, způsob života, „filozofie
firmy“
začíná údivem nebo zklamáním nad tradičními
výklady věcí (Platón) a snaží se s tajemstvím
světa a existence nějak vyrovnat
přesvědčení: hmotné předměty existují, i když je
nikdo nevnímá
470/469 – 399 př. n.l̇.
<428,423> – 348/347
př. n.l̇.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 27 / 41
Citáty
Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek
filozofie než tento. Platon
Údiv vedl lidi k filozofování – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem
u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi … A kdo se
zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. Aristoteles
Staří filozofové – čínští, indičtí, perští a řečtí – patřili k těm, nad něž nikdo nebyl
chudší na statky pozemské a bohatší svým duchem. Moc o nich nevíme. Přitom je
pozoruhodné, že o nich vůbec víme tolik, kolik víme. Za nynějších časů máme
profesory filozofie, ne však filozofy. Být filozofem, to neznamená mít jen hluboké
myšlenky nebo dokonce založit školu, nýbrž bezmezně milovat moudrost a v duchu
jejích příkazů žít životem prostým, nezávislým, šlechetným a zodpovědným.
Znamená to pouštět se do některých hlubinných záhad nejen teoreticky, ale
i prakticky. Henry David Thoreau: Walden aneb Život v lesích
Tím nejkrásnějším, co kdy můžeme zažít je tajemno. Je to ten nejzákladnější
pocit, který je vždy na počátku jakéhokoli umění i vědy. Kdo ho nezná, kdo už se
nedokáže divit, kdo už nedokáže žasnout, je takříkajíc mrtvý a oči má vyhaslé …
Albert Einstein
Filozofie znamená: být na cestě. Karl Jaspers
vytvářet a používat pevné pojmy,
každé cizí tvrzení podrobit kritice,
každé vlastní být schopno racionálně zdůvodnit.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 28 / 41
Bertrand Russell
„Why study philosophy? Philosophy is to be studied, not for the sake
of any definite answers to its questions, since no definite answers can,
as a rule, be known to be true, but rather for the sake of the questions
themselves; because these questions enlarge our conception of what is
possible, enrich our intellectual imagination and diminish the dogmatic
assurance which closes the mind against speculation; but above all
because, through the greatness of the universe which philosophy
contemplates, the mind is also rendered great, and becomes capable
of that union with the universe which constitutes its highest good.“
„Proč studovat filozofii? Filozofii je třeba studovat nikoliv kvůli
definitivním odpovědím na její otázky, protože žádné definitivní
odpovědi zpravidla nejsou obecně uznány jako pravdivé, ale spíše
kvůli otázkám samotným; protože tyto otázky rozšiřují naši
představu o tom, co je možné, obohacují naši intelektuální
představivost a snižují dogmatickou jistotu, která uzavírá mysl
před spekulací; ale především proto, že díky velikosti vesmíru,
o němž filozofie uvažuje, se mysl stává také velkou a stává se
schopnou sjednocení s vesmírem, které představuje její nejvyšší
dobro.“
— Bertrand Russell, The Problems of Philosophy (1912), Ch.
XV: The Value of Philosophy, p. 127
1872–1970
Poslední aktualizace: 26. února 2025 29 / 41
Bertrand Russell
Filozofie: opakující se série (neúspěšných) pokusů
o zodpovězení stejných otázek:
Can we prove that there is an external world?
Can we prove cause and effect?
Can we validate any of our generalizations?
Can we objectively justify morality?
Filosofie nemůže na žádnou z těchto otázek odpovědět, jakákoli
hodnota filosofie musí spočívat jinde než v tom, že nabízí
důkazy na tyto otázky.
„Na následujících stránkách jsem se omezil převážně na ty
problémy filozofie, u nichž jsem se domníval, že je možné říci
něco pozitivního a konstruktivního, protože pouhá negativní
kritika se mi zdála nemístná. Z tohoto důvodu zabírá teorie
poznání v tomto svazku větší prostor než metafyzika a některá
témata, o nichž filosofové hodně diskutovali, jsou pojednána
velmi stručně, pokud vůbec.“
— Bertrand Russell, Preface of The Problems of Philosophy
(1912)
1872–1970
Poslední aktualizace: 26. února 2025 29 / 41
K. Čapek: Agathon čili o moudrosti
Mužové boiotští, v běžném životě se ani za mák, jak
po řecku říkáme, nestaráte o definice pojmu, a přece
je přesně odlišujete. Řeknete o někom, že je chytrý
zloděj; nikdy se však neříká ,rozumný zloděj‘ nebo
dokonce ,moudrý zloděj‘. Chválíte svého krejčího, že
rozumné ceny, ale neřeknete, že má ceny moudré, je
tu zřejmě jakýsi rozdíl, který vám brání mísiti slova.
Řeknete-li o někom, že je chytrý sedlák, myslíte tím
patrně, že umí dobře prodat na trhu; pravíte-li, že to
je rozumný sedlák, chcete tím asi říci, že umí vůbec
dobře hospodařit; ale nazvete-li ho moudrým
sedlákem, tu to snad znamená, že dobře žije, že
mnoho ví a dovede ti poradit vážně a s účastí.
(Kniha Apokryfů)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 30 / 41
K. Čapek: Agathon čili o moudrosti
Nebo, dejme tomu, chytrý politik může býti docela
dobře taškář a škůdce republiky; ale rozumným
politikem nazveš jen toho, kdo dovede řídit věci
k obecnému užitku a chvályhodně; kdežto moudrý
politik, pánové, to jistě cítíte všichni, zkrátka
takovému se říká otec vlasti nebo podobně; z toho
je vidět, že má moudrost něco zvlášť srdečného.
Když o někom řeknu, že je chytrý, myslím tím
pozoruhodnou zvláštnost; je to, jako bych třeba řekl,
že včela má žahadlo nebo slon chobot. Docela jinak
řeknu, že včela je pracovitá nebo že slon je silný
náramně; v tom už je uznání, vážím si té síly, ale
nevážím si chobotu. Stejně vážně říkám o někom, že
je rozumný. Ale řeknu-li, je moudrý, to je, holenku,
jiná věc; to je, jako bych řekl, že ho mám rád.
Zkrátka chytrost je dar nebo talent; rozum je
přednost čili síla, ale moudrost je ctnost.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 30 / 41
K. Čapek: Agathon čili o moudrosti
A teď už vím, jaký je rozdíl v těch třech slovech.
Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká;
vyhledává na bližním jeho slabost a dovede jí využíti
k svému zisku; vede k úspěchu.
Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý
k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním
slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením
nebo kázní; vede k nápravě.
Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama
blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk,
neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký
další účel; najde-li slabost či ubohost bližního,
odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.
(Kniha Apokryfů)
Poslední aktualizace: 26. února 2025 30 / 41
Karel Čapek podruhé (Místo pro Jonathana!)
Ale tady je paradoxie našeho věku: že při té
postupující životní specializaci rostou prostředky
i potřeba univerzalismu. Noviny a rádio nás zapojují
do široké souvislosti světa; denně na nás dorážejí
fakta, problémy a i třeba jenom slova, o kterých
bychom měli a potřebovali aspoň něco vědět.
Technika, politika a celý život kolem nás denně nás
konfrontují s věcmi i pojmy, o kterých víme strašně
málo. Demokratický řád nám ukládá, abychom
spolurozhodovali o spoustě veřejných věcí, jež
předpokládají určité znalosti. Moderní život na nás
žádá vědomosti, kterých nemáme; užíváme věcí,
kterým nerozumíme; zasahujeme do dějů, o kterých
nevíme skoro nic. Stát za nás a v našem jménu
hospodaří s výchovou, s hygienou, s technikou,
s právními pojmy i se samostatnou vědou; a my
o nich neznáme nic nebo skoro nic.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 31 / 41
Karel Čapek podruhé (Místo pro Jonathana!)
Jsme povoláni kontrolovat věci, o kterých jsme
informováni málo nebo špatně. Nikdy v dějinách
světa nebylo tolik možností a tak naléhavá potřeba
univerzálního vzdělání; a právě v té době selháváme
my a selhává i věda, která nám to vzdělání má dát.
Vědění nebude k ničemu, nebude-li stále a pozorně
obraceno v obecné vzdělání. Má-li věda vyvádět lidi
nejenom z jejich nevědomosti, ale i z mezí jejich
životní specializace, musí začít sama u sebe; musí
hledat cesty k tomu, aby nezůstala jen profesí
odborníků, nýbrž znovu se stávala součástí kultury.
Dřív se tomu říkalo popularizace vědy; to znamená,
že se věda snažila být populární a zábavná. Dnes jde
o něco víc: aby věda byla dělná a životně aktivní, aby
pomáhala utvářet život a odpovídat na jeho otázky;
pročež řekněme tomu raději demokratizace vědy.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 31 / 41
Fyzika a realita, obecná úvaha o vědecké metodě
Je elektron (vlnová funkce, …) reálný? Feynman: Elektron
je teoretický konstrukt, tak užitečný, že bychom jej mohli
pokládat téměř za reálný.
Albert Einstein Z mých pozdějších let The Journal of
Franlin Instime,221, Č. 3. (1936, 13. FYZIKA
A REALITA):
Často se říká, a jistě ne bezdůvodně, že přírodovědec je
špatný filozof. Proč by tedy nemělo být v pořádku, aby
fyzik nechal filozofování filozofovi? To by mohlo být určitě
v pořádku v době, kdy se fyzik domnívá, že má k dispozici
pevný systém fundamentálních pojmů a fundamentálních
zákonů, které jsou tak dobře zakotveny, že vlny pochyb je
nemohou ohrozit; ale nemůže to být správné v době, kdy
právě základy samotné fyziky se staly problematickými,
jako je tomu dnes. V době jako je naše, kdy nás zkušenost
nutí hledat novější a solidnější základ, fyzik prostě nemůže
přenechat kritické uvažování o těchto teoretických
základech filozofovi, nebot on sám ví nejlépe a cítí jistěji,
kde bota tlačí. Při hledání nového základu se musí po.
kusit vyjasnit ve své vlastni mysli právě to, jak dalece jsou
pojmy, kterých užívá, oprávněné a nezbytné.
Albert Einstein Z mých
pozdějších let The Journal
of Franlin Instime,221,
Č. 3. (1936)
Einstein A. (1995).
Z mých pozdějších
let – Jak vidím
svět II. Praha,
Nakladatelství
Lidové noviny,
ISBN
80-7106-116-6.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 32 / 41
Einstein: Fyzika a realita
Věda jako taková není nic jiného než zpřesňování každodenního
myšlení. To je důvod, proč se kritické myšlení fyzika rozhodně
nemůže zúžit na zkoumání pojmů jen jeho vlastního speciálního
oboru. Nemůže se dostat dál, aniž kriticky zkoumá problém
mnohem obtížnější, problém analyzování povahy každodenního
myšlení.
Na scéně našeho podvědomí se objevují v pestrém sledu
smyslové zkušenosti, jejich zobrazení v paměti, představy a
pocity. Na rozdíl od psychologie pojednává fyzika přímo jen
o smyslových zkušenostech a o „pochopení” jejich souvislosti.
Avšak dokonce i pojem „reálný vnější svět”, běžný
v každodenním myšlení, má základ výhrad-ně ve smyslových
vjemech.
Musíme teď nejprve poznamenat, že stanovit hranici mezi
smyslovými vjemy a představami není možné; přinejmenším to
není možné s absolutní jistotou. Nebudeme se zabývat diskusí
tohoto problému, který také ovlivňuje pojem skutečnosti, ale
budeme existenci smyslových zkušeností brát jako danou, jinými
slovy jako psychické zkušenosti zvláštního druhu.
Albert Einstein Z mých
pozdějších let The Journal
of Franlin Instime,221,
Č. 3. (1936)
Einstein A. (1995).
Z mých pozdějších
let – Jak vidím
svět II. Praha,
Nakladatelství
Lidové noviny,
ISBN
80-7106-116-6.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 33 / 41
Einstein: Fyzika a realita
…Samotná skutečnost, že souhrn našich smyslových zkušeností
je takový, že pomocí myšlení (operace s pojmy, tvoření a užívání
určitých funkčních vztahů mezi nimi a přiřazování smyslových
zkušeností k těmto pojmům) může být uspořádán, je jednou ze
skutečností, nad níž žasneme, ale které nebudeme nikdy
rozumět. Můžeme říci, že „věčnou zálladou světa je jeho
pochopitelnost“. Je jednou z velkých věcí, které postřehl
Immanuel Kant, že zavedení pojmu reálný vnější svět by bylo
nesmyslné bez této pochopitelnosti.
Je-li zde řeč o „pochopitelnosti“, pak se tu toho výrazu užívá ve
smyslu nejvýš skromném. Rozumí se jím toto: vytvář .ní určitého
uspořádání mezi smyslovými vjemy, přičemž toto uspořádání se
tvoří obecnými pojmy, dále vztahy mezi těmito pojmy navzájem
a vztahy mezi pojmy a smyslovou zkušeností, přičemž tyto
vztahy mohou mít nejrůznější podobu. V tomto smyslu je svět
našich smyslových zkušeností pochopitelný. Skutečnost, že je
pochopitelný, je zázrak.
Albert Einstein Z mých
pozdějších let The Journal
of Franlin Instime,221,
Č. 3. (1936)
Einstein A. (1995).
Z mých pozdějších
let – Jak vidím
svět II. Praha,
Nakladatelství
Lidové noviny,
ISBN
80-7106-116-6.
Poslední aktualizace: 26. února 2025 34 / 41
Vědecké společnosti
Societas incognitorum erruditorum 15. 12. 1746
svobodný pán Josef von Petrasch a kanovník Franz
Gregor Giannini v Olomouci
1784 Česká společnost nauk (1790 Královská česká
společnost nauk, do r. 1952)
Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy,
slovesnost a umění (200 000 zlatých (≈ 20 M
CZK), předchůdkyně dnešní Akademie věd),
v Pantheonu Národního muzea 18. 5. 1891
„… Jen v práci tkví záruka všeho zdaru. Jen v práci je
naše síla a záchrana. Nevěřte, že je možno žít v blahobytu
bez práce. Zachovejte si smysl pro všechno krásné,
podporujte jeden druhého, buďte jako jedna rodina.
Mějte každý své přesvědčení, ale šetřte mínění jiných.
Buďte poctiví a snášenliví! …“ (Josef Hlávka, 1831–1908) Portrét z roku 1895 od
Václava Brožíka
Poslední aktualizace: 26. února 2025 35 / 41
Filozofie přírodních věd
Cvek B. (2011): Filosofie přírodních věd na
začátku 21. století. Vesmír 90 (12), 724.
realita určitou
poznatelnou
strukturu za tím
zjevným
(meta-fyzika,
za-příroda)
božský plán reality
závisí hodně na
tom, čí intelekt ho
nahlíží
(spekulativní
systémy)
pro filosofii
(newtonismus =
přírodní filosofie)
člověk
pasivní/nahlížející,
nikoli zacházející
se světem
Poslední aktualizace: 26. února 2025 36 / 41
Filozofie přírodních věd
Ideál exaktních, pozitivních věd v 19.
(a 20.?) století: mysl díky vědě, stejně jako
dříve díky klasické filosofii, nahlíží v zrcadle
pravou skutečnost, jak by ji viděl Bůh,
pokud by existoval.
Proč právě zacházení s věcmi, a nikoli jejich
pasivní pozorování by mělo být tím
prubířským kamenem mezi teoriemi?
Henry Poincaré (1854–1912), Pierre Duhem
(1861–1916) [Einstein, …]: pozorování jsou
dělána vždy ve světle nějakých už předem
existujících teorií; mezi různými teoriemi
nelze rozhodovat na základě nějakých na
teoriích nezávislých pozorování =⇒
konečné rozhodnutí, které teorii dáme
přednost, bývá ovlivněno našimi konvencemi
Pierre Duhem
Poslední aktualizace: 26. února 2025 37 / 41
Filozofie přírodních věd
Popper Logika vědeckého zkoumání: se
obrátil proti pozitivismu i konvencionalismu
najednou: že hypotézy nelze verifikovat,
nýbrž pouze vyvrátit (falzifikovat), proti
druhému stavěl myšlenku, že experimentální
testy nás vskutku posunují blíže pravdě, bez
ohledu na naše konvence
věda jakýmsi logickým mechanismem, bere
hypotézy a experimenty, vypreparována
predikce a výsledek experimentu =⇒ říši
čisté logiky
Kde se ale tento mechanismus vzal a
proč je tak úspěšný v proměňování
světa kolem nás?
Karl Popper
Poslední aktualizace: 26. února 2025 38 / 41
Jan Sokol (18. 2. 1936 – 16. 2 2021)
Sókrates jednou řekl: „Jak máme žít?” To je téma, podle Sókrata
dokonce celé filozofie. Jak máme žít? Nejde o to jen vědět co je
špatně, co je správně, co je pravda co není pravda ale jde o to
jak máme žít. To se hezky řekne ale co to vlastně znamená?
Tak já se pokusím tuto okřídlenou větu vzít doslova a budeme
tedy mluvit o tom co to je život, jak člověk žije a co to je
„máme” co to znamená že něco „se má” a něco „se nemá”. To
je jádro věci v každé praktické filozofii nebo etice. Samozřejmě
že učení a tím méně přednáška, nemůže udělat z darebáků slušné
lidi, to je evidentní, i když si to někteří představují. Já jsem před
lety dostal nabídku abych přednášel etiku na jedné dobré
kanadské univerzitě, kde tu katedru sponzorovali bankéři.
Poněvadž když začali ty maléry s nepoctivostí v bankách a
auditorských firmách, tak si ti bankéři vzpomněli, že kdysi byl
jakýsi Platón a ten že snad učil lidi jak mají žít a mysleli si, že
když zavedou kurz etiky, tak lidé přestanou krást. To je trochu
naivní představa. Tak to si nemyslíme, né že bych vás považoval
za zloděje, to v žádném případě ale ta praktická filozofie se nesmí
přeceňovat, chtít od ní něco co ona nemůže poskytnout. To téma
je choulostivé, když někdo začne mluvit o etice, tak zejména
v naší vlasti je zvykem, „musíme se mu podívat na zoubek, jestli
náhodou nekáže vodu a nepije víno”, „jak on to vlastně má” a
„musíme si na něj posvítit” protože se předpokládá, že když
někdo začne mluvit o etice, že tím zastírá nějakou darebnost.
Z knihy Etika a
život
Poslední aktualizace: 26. února 2025 39 / 41
Jan Sokol (18. 2. 1936 – 16. 2 2021)
„Najednou jsme si uvědomili, jak strašně jeden
na druhém závisíme. Moderní sebepředstava
člověka je často taková, že je autonomní bytost,
která nikoho nepotřebuje. Nikomu není ničím
zavázán. A teď najednou v tom koronaviru, kde
se musela lidská setkání omezit na naprosté
minimum, se ukázalo, jak strašně moc žijeme
z těch mezilidských vztahů“
plus.rozhlas.cz
„Jsem netrpělivý a student, kterému to neleze do
hlavy, mě rozčiluje. Ale mám na to takovou
filozofickou teorii. Člověk žije z toho, co se
naučil…Moje povinnost je postarat se, aby to se
mnou nešlo do hrobu. Ty věci nejsou moje. Jsem
jenom jejich správce,“ svěřil se v jednom
rozhovoru.
ct24.ceskatelevize.cz
Poslední aktualizace: 26. února 2025 40 / 41
Jan Sokol (18. 2. 1936 – 16. 2 2021)
Proto se mi zdá, že cesta k úspěchu vede jinudy.
Škola nemůže být tak napínavá jako televizní
film, nemůže a hlavně ani nemá být jenom
zábavná. Může však nabídnout dětem něco
úplně jiného a mnohem důležitějšího – totiž
vlastní úspěch. Televize v nejlepším případě láká
a baví, kdežto škola může naučit pracovat.
Nejenom proto, že pracovat se musí, ale protože
to někam vede. Člověk může ve škole zakusit tu
úžasnou věc, že se cosi pracně naučil – a teď to
sám umí, dovede, dokáže. Stálo ho to pár
měsíců, možná let otravné práce, než se naučil
anglická slovíčka, ale teď si může něco přečíst –
a rozumí tomu! On sám! A tahle schopnost mu
už zůstane! Není to nádhera?
http://www.jansokol.cz/2014/03/
ma-skola-sanci/
Poslední aktualizace: 26. února 2025 41 / 41