POHYB TĚLES
VE SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ
OPOZICE, KONJUNKCE, ELONGACE,
KEPLEROVY ZÁKONY POHYBU PLANET,
DRÁHOVÉ ELEMENTY, KEPLEROVA ROVNICE,
RETROGRÁDNÍ POHYB VNĚJŠÍCH PLANET,
KOMETY
OPOZICE, KONJUNKCE, ELONGACE
• Země obíhá kolem Slunce v rovině ekliptiky, jež svírá s rovinou světového rovníku úhel  = 23o27´
• pohyb Slunce během roku po hvězdné obloze se děje právě po ekliptice,pohyb planet po hvězdné
obloze v průběhu roku je mnohem složitější
• rozlišujeme některé význačné polohy:
1) konjunkce
2) opozice
3) největší elongace
OPOZICE, KONJUNKCE, ELONGACE
• Konjunkce dvou těles nastává při shodné rektascenzi dvou
objektů, u tzv. vnitřních planet (Venuše, Merkur)
rozlišujeme k. dolní (planeta je mezi Zemí a Sluncem) a
horní k. v opačném případě
• Opozice dvou těles nastává v okamžiku, kdy se liší
rektascenze dvou těles o 180o, je to nejpříznivější poloha k
pozorování těleso kulminuje o půlnoci, je-li v opozici se
Sluncem, nemůže nastat pro vnitřní planety a Slunce
• Maximální elongace je největší úhlová vzdálenost od
Slunce, které dosáhne některá z vnitřních planet
• někdy se lze setkat i s pojmem kvadratura, pro vnější
planetu nastává, je-li její elongace 90o
RETROGRÁDNÍ POHYB VNĚJŠÍCH PLANET
• Pro pozorovatele na pohybující se Zemi tvoří dráhy planet na
hvězdné obloze v průběhu roku jakési „smyčky“
• Je to výsledek skládání pohybů pozorovatele (Země) a planety
POHYB PLANET
• siderická perioda - 1 oběh planety kolem Slunce vzhledem
ke hvězdám
• synodická perioda - čas mezi dvěma po sobě následujícími
konjunkcemi planety se Sluncem. Pro vnitřní planety platí
Tsyn = Tsid/(1 – Tsid), pro vnější T syn = Tsid/(Tsid – 1)
• https://www.youtube.com/watch?v=libKVRa01L8
• Opavský městský model Sluneční soustavy
• https://solarsystemopava.webnode.cz/
KEPLEROVY ZÁKONY POHYBU PLANET
• podkladem pro Keplerovu formulaci tří zákonů, které popisují pohyb těles ve sluneční soustavě byla
velmi přesná vizuální pozorování, která v 16. století učinil Tycho Brahe
1. Planety se pohybují po elipsách od kruhů málo odlišných, v jejichž společném ohnisku je Slunce.
2. Plochy opsané průvodičem planety za jednotku času jsou shodné.
3. Dvojmoci dob oběhů mají se k sobě jako trojmoci velkých poloos.
1. KEPLERŮV ZÁKON
1. dráhami jsou elipsy s malou
excentricitou, e = c/a numerická
excentricita
• e Země = 0,0167
• e Merkura = 0,206
2. KEPLERŮV ZÁKON
• spojnice perihelu a afelu - tzv. přímka apsid
• Plocha S1 = plocha S2 za shodný časový interval
3. KEPLERŮV ZÁKON
• platí T1
2/T2
2 = a1
3/a2
3
• přesné znění formuloval až Newton, který empirické zákony Keplera
zdůvodnil fyzikálně:
• T1
2/T2
2 = (a1
3/a2
3) . (M + m1)/(M + m2),
• kde M je hmotnost Slunce, m1 a m2 jsou hmotnost planet
• Pro m1,2 << M je možno druhý člen na pravé straně rovnice
zanedbat.
• https://www.youtube.com/watch?v=oE5sUAdxlxM
DRÁHOVÉ ELEMENTY
a … velká poloosa
e … excentricita
velikost a tvar dráhy
i … sklon dráhy
Ω … délka výstupného uzlu
orientace roviny dráhy v prostoru
ω … argument perihelu
(délka perihelu: ω´= Ω + ω )
orientace dráhy v její rovině
T … okamžik průchodu perihéliem
poloha tělesa na dráze
uzlová přímka: spojnice výstupného a sestupného uzlu
přímka apsid: spojnice perihélia a afélia
KEPLEROVA ROVNICE
KEPLEROVA ROVNICE
ÚNIKOVÁ RYCHLOST
VIRIÁLOVÝ TEORÉM
VIRIÁLOVÝ TEORÉM
…::: NAKONEC KONEC :::…