Popularizace astronomie obecné základy rétoriky mluvený jazykový projev  nezastupitelné místo ve společenské komunikaci  hlavní prostředek realizace jednotlivce ve společnosti (je asi 40x častější než komunikace psaná)  prvotnost mluveného jazyka  s rozvojem technické civilizace jeho význam roste  prostředek estetického působení mluvený jazykový projev  kultivovanost  vyjadřovací pohotovost  jazyková správnost  odpovědný přístup k obsahu, formě i adresátům mluveného jazykového projevu musí být obsahově správný a jazykově dokonalý rétorika  nauka o řečnickém umění  řečnická praxe  záporné hodnocení jazykového projevu  nauka o přesvědčování  teorie a praxe jazykové komunikace rétorika  humanitní obor související s  filozofií  logikou  psychologií  lingvistikou  sociologií  pedagogikou  estetikou  etikou obsahová správnost  jednoduchá poučka „Mluv jen pokud máš co sdělit!“  logická formulace myšlenek  jednoznačné formulace  prostředky:  argument  generalizace  analogie  nejčastější chyby:  nevhodná argumentace  zaměňování teze  základní chyba  bludný kruh  chyba následku slohová stránka  správné pochopení obsahu sdělení vyžaduje vhodný způsob podání  každou skutečnost lze vyjádřit mnoha způsoby (synonymie)  snaha volit takový způsob podání, aby všichni posluchači správně rozuměli  při větším počtu posluchačů je to obtížné, nutnost umět odhadnout úroveň publika (nejlépe je toto zjistit předem) slohová stránka  správné porozumění záleží i na míře explicitnosti vyjádření  explicitnost x implicitnost – na tom závisí i míra kompaktnosti (koheze) textu  příklady musíme mluvit spisovně?  co je spisovná čeština?  podoba psaná a mluvená (hovorová čeština)  spisovný mluvený projev = společenská úcta k posluchači  místní nářečí, interdialekty, obecná čeština  slangy, argoty slohová stavba mluveného sdělení  volíme podle cíle sdělení, prostředí, podmínek vzniku sdělení  cíl sdělení  forma projevu:  mluvená  psaná slohová stavba sdělení  mluvená forma  oslovení  střídání typů vět  dialogické otázky  řečnické otázky  změna mluvnické osoby  ovlivňující vyjádření  expresívní prostředky  psané projevy  sdělení bez přímého kontaktu  grafická přehlednost  více času na jejich vznik slohová stavba sdělení  slohový postup  popisný  vyprávěcí  výkladový  úvahový  informační vztahují se na psané i mluvené projevy slohové útvary veřejné komunikace  referát  přednáška  popularizační  vědecká  komentář  vystoupení v diskuzi  projev  proslov  řeč  projev v rozhlase/TV  diskuze  beseda  debata  interview přednáška  úvod  stať  závěr  někdo si píše text doslovně, většina jen osnovu, někdo zcela improvizuje prostředky řečnického slohu  sugestivní  opakování jazykového vyjádření  anafora  diafora  tautologie  pleonasmus  enumerace  rektifikace  perioda  citáty prostředky řečnického slohu  emfatické  zvolání  řečnická otázka  názorné  přirovnání  zaokrouhlování  přísloví, bajka, anekdota, osobní zážitek  parabola, hyperbola  nepřímá pojmenování  dramatické  gradace nejčastější chyby  mluvní manýry  parazitní zvuky  vyšinutí z vazby  atrakce  zeugma  kontaminace  fráze, floskule, slovní smog spisovná výslovnost  styl základní  styl pečlivý  styl běžný  výslovnost viz skripta  výslovnost cizích slov zvukové prostředky souvislé řeči  členění řeči  rytmus  frázování  slovní přízvuk  modulace  dynamika řeči  větný přízvuk  intonace  modulace barvy hlasu  tempo řeči je v průměru 95 – 105 slov za minutu optické prostředky řeči  mimika  gestikulace osobnost řečníka  dominantní postavení  odborné kvality  působí na posluchače ještě dříve než začne mluvit (příchod, představování)  sledovat zájmy posluchačů  aktivizace posluchačů  empatie  přiměřený „oční kontakt“ osobnost řečníka pozor na „bublinu osobního prostoru“ nerozlišovat „já“ a „vy“, ale vtáhnout posluchače do výkladu – jen „my“ tréma ovládání svých nálad vyvarovat se nadměrného emočního vzrušení zvyšovat svou aktivní slovní zásobu (3 – 10.103 slov) potíže a jejich rozbor  vinen je lektor  nepřipraven odborně  nepřipraven metodicky  podcenění posluchačů  neznalost ústní komunikace  nespolečenské chování  neobratnost při manipulaci s technikou  špatné prostředí  velký sál, špatná akustika  nezdravé prostředí  nevhodné umístění řečníka  špatné, nepohodlné vybavení sálu  vinen je posluchač  hlad nebo těsně po jídle  podcenění řečníka  neschopnost sledovat výklad pro jeho velkou náročnost potíže a jejich rozbor  výklad nabitý informacemi  výklad chudý na informace  afektovaný výklad  výklad trvale znevažující hodnotu sdělovaných informací konec!