DEFINICE „KOMUNIKACE VĚDY“ A ZAVEDENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ Komunikace vědy 1 „Z NIČEHO SE NEMÁ DĚLAT VĚDA, ANI Z VĚDY NE, NATOŽ PAK ZE ŽIVOTA!“ JAN WERICH, PŘEDSCÉNY Zavedení některých pojmů ▪ veřejnost – obecně každá osoba dané společnosti, tedy velmi heterogenní skupina, která v sobě zahrnuje vědce, politiky, komunikátory vědy, ale také studenty a lidi se zájmem o vědu, často se rozděluje na tzv. laickou veřejnost a tzv. vědeckou komunitu ▪ účastníci komunikace vědy – ta část veřejnosti, která je přímo (např. návštěvníci science center, muzeí, planetárií) nebo nepřímo (např. sponzoři) zapojena do komunikace vědy ▪ výstupy a odezvy komunikace vědy – výstupem je každý výsledek nějaké akce, odezvou je pak registrovatelný důsledek (dopad) této aktivity Zavedení některých pojmů ▪ věda – je systematické shromažďování informací o světě kolem nás, které vede k formulaci ověřitelných zákonů a teorií ▪ povědomí – nejnižší stupeň informovanosti o nějaké skutečnosti (laická veřejnost) ▪ porozumění – vyšší stupeň porozumění vědě, znamená také znalost a souhlas s principy vědeckého poznání ▪ komunikace – vytváření a ověřování vazeb přenosu informací mezi různými společenskými skupinami, je vždy spojena s konkrétními společenskými, kulturními a politickými podmínkami Současná definice „komunikace vědy“ ▪ „Komunikace vědy“ může být definována jako používání vhodných dovedností, médií, aktivit a dialogu k vytváření jedné nebo více následujících osobních reakcí na vědu:  Zvyšování povědomí – včetně seznamování se s novými vědeckými poznatky  Vytvoření „zážitku“ – nebo jiné citové reakce, např. chápání vědy jako zábavy nebo umění  Zájem – důkazem je např. dobrovolné zapojení do vědeckých nebo aktivit komunikace vědy  Stanovisko – vytvoření, změna nebo potvrzení postoje souvisejícího s vědou  Porozumění vědě – jejímu obsahu, procesům a sociálním faktorům Současná definice „komunikace vědy“ ▪ Komunikace vědy se mohou účastnit vědci, komunikátoři vědy (profesionální nebo dobrovolní popularizátoři) a další různorodé skupiny osob z široké veřejnosti. Jeden z možných modelů, který by mohl být použitelný i v České republice, je znázorněn na následujícím obrázku. ▪ Základní atributy moderní komunikace vědy jsou v zahraniční literatuře popisovány tzv. samohláskovou analogií AEIOU: awareness, enjoyment, interest, opinion forming, understanding. Pro české prostředí pak můžeme tuto analogii formulovat jako „pět pé“ komunikace vědy: povědomí, požitek, podpora zájmu, postupné formování názoru a porozumění. jedno z možných schémat systematické komunikace vědy Nástroje komunikace vědy ▪ Stejně jako v jiných oblastech, také při komunikaci vědy velmi záleží na konkrétních dovednostech „komunikátorů vědy“ (v užším pojetí – popularizátorů vědy). Hlavními nástroji komunikace vědy pak pro ně jsou především média a konkrétní aktivity neboli „žánry“, jejichž přehled bude následovat. ▪ Obecně je možné všechny činnosti spojené s komunikací vědy rozdělit do dvou velkých skupin:  formální (formal) – výuka na všech typech škol, akreditované kurzy, konference, semináře, tvorba učebnic, materiály distančního vzdělávání . . .  neformální (informal) – vědecká centra, sdělovací prostředky, internet, zájmové kroužky, PC aktivity, dny otevřených dveří, popularizační knihy a časopisy, soutěže, festivaly atd. ▪ Velmi důležité je také vytváření zpětné vazby a kvantitativní hodnocení účinnosti jednotlivých metod. Případová studie ▪ Strategie komunikace vědy s veřejností může být odlišná pro různé obory. Příkladem jedné ze strategií může být tzv. Washingtonská charta. ▪ Mezinárodní astronomická unie, Komise 55, pořádala v roce 2003 konferenci s názvem „Communicating Astronomy to the Public“, navazující na konferenci IAC na Tenerife v roce 2002 a která vedla také k pozdější konferenci v roce 2005 v Mnichově. ▪ Sešli se tak vědci se specialisty na informování veřejnosti (v souvislosti s velkými observatořemi a kosmickými misemi) a dalšími „komunikátory vědy“ (vědečtí redaktoři a spisovatelé, zaměstnanci muzeí, hvězdáren a planetárií, provozovatelé astronomických internetových stránek atd.). ▪ Jedním z prvních výsledků společného jednání se stal obecný dokument známý jako Washingtonská charta, obecná platforma, ze které vychází většina komunikačních strategií velkých astronomických institucí, například ESO. Washingtonská charta komunikace astronomie s veřejností ▪ Jak se náš svět stává stále složitějším a tempo vědeckých objevů a technologických změn se zrychluje, potřebuje celosvětová komunita profesionálních astronomů mnohem efektivněji komunikovat s veřejností. ▪ Astronomie obohacuje naši kulturu, udržuje vědecký rozhled celé společnosti a řeší důležité otázky postavení člověka ve vesmíru. Přispívá také řadě praktických oblastí včetně průmyslu, lékařství a bezpečnosti. Seznamuje mladé lidi s kvantitativním usuzováním a nabízí jim vědeckou a technickou kariéru. ▪ Sdělování toho, co jsme se dozvěděli o vesmíru, je investice do našich spoluobčanů, našich institucí a naší budoucnosti. ▪ Jednotlivci a organizace, které provádějí astronomický výzkum – zejména příjemci veřejné finanční podpory tohoto výzkumu - mají odpovědnost sdělovat veřejnosti informace o svém úsilí a výsledcích ve prospěch všech. Doporučení ▪ Pro agentury financující vědu a výzkum:  Podporovat veřejné výstupy a komunikaci v projektech a grantových programech.  Rozvíjet infrastrukturu a vazby na pomoc s organizací a šíření informací o vědeckých výsled-cích.  Zdůraznit důležitost těchto snah projektovým a výzkumným manažerům.  Rozpoznat plány na komunikaci s veřejností prostřednictvím hodnotících kritérií a zohlednit je při udělování výročních cen.  Podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti informování veřejnosti a komunikační činnosti. Doporučení ▪ Pro profesionální astronomické instituce:  Schválit normy komunikace s veřejností.  Sestavit osvědčené postupy, formáty a nástroje na podporu efektivní komunikace s veřejností.  Podporovat profesionální respekt a uznání komunikace s veřejností.  Zviditelnit veřejné informační a komunikační služby a považovat je za nedílnou součástí aktivit a činnosti instituce.  Podpořit aktivní propojení s úspěšnými amatérskými astronomickými organizacemi. Doporučení ▪ Pro vysoké školy, laboratoře, výzkumné organizace a další typy institucí:  Potvrdit důležitosti významu komunikace s veřejností.  Rozpoznat snahu o komunikaci vědy s veřejností při rozhodování o nájmech, definitivě, kompenzacích a oceněních.  Poskytovat institucionální podporu úsilí o zlepšení komunikace s veřejností.  Spolupracovat s agenturami pro financování vědy a dalšími organizacemi s cílem pomoci zajistit, aby komunikace vědy měla co největší možný dosah.  Učinit dostupná školení komunikace vědy pro vědecké pracovníky.  Nabízet kurzy komunikace s veřejností v akademických kurzech pro nové generace vědeckých pracovníků. Doporučení ▪ Pro jednotlivé vědce:  Podporovat úsilí komunikovat výsledky a přínosy astronomického výzkumu pro veřejnost.  Předávat informace o významu komunikace s veřejností členům týmu.  Vštípit tento smysl pro odpovědnost také dalším vědeckým generacím. ▪ Washington DC, říjen 2003 ▪ revize na CAP 2005, Garching bei München, červen 2005 ▪ Audiovizuální pořad ▪ Blog ▪ Článek v tisku ▪ Divadelní hra ▪ Den otevřených dveří ▪ Experimentální show ▪ Festival ▪ Hra ▪ Internetový kurz ▪ Komentovaná vycházka do přírody ▪ Konzultace, osobní komunikace, živý kontakt ▪ Mediální glosa ▪ Naučná stezka ▪ Net TV (videopodcasty) ▪ Podpora zájmu o komunikaci vědy, zvyšování kreativity ▪ Pozitivní klientelismus ▪ Pozorování ▪ Prezentace ▪ Přednáška ▪ Publikace ▪ Rozhlas ▪ Schopnost navázat dialog – poradenství v oblasti KV ▪ Sociální sítě ▪ Soutěž ▪ Telefonické poradenství ▪ Televize ▪ Tvorba netradičních pomůcek a jejich výroba ▪ Virtuální svět ▪ Výstava ▪ Vystoupení v médiích Přehled žánrů komunikace vědy