Marek Penhaker
VŠB - Technická univerzita Ostrava
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Katedra měřicí a řídicí techniky
Fonokardiografie
Lékařské diagnostické přístroje
Fonokardiografie
Fonokardiografie je definována jako grafické
reprezentace zvuků, jež vznikají v srdci a
okolních cévách. Snímání může být provedeno
invazinvě nebo neinvazivně. Při neinvazivním
snímání může být tepání srdce popsáno jako
rytmické mechanické chvění povrchu kůže, jež je
důsledkem změn tlakových poměrů uvnitř
cévního systému.
Vlastnosti lidského ucha
 Vnímáme kmitočty od 16 do 16000 c/sec
 Citlivost je závislá na kmitočtu
 Jednotkou hlasitosti je fón
– 0 fónů = práh slyšení
– 10 fónů = tichý šepot, šum listí
– 30 fónů = šepot
– 50 fónů = normální hovor
– 70 fónů = hlučná ulice
– 100 fónů = motocykl
– 130 fónů = pocit bolesti
 Zvuky se překrývají
 Decibel je relativní
Oblast slyšení lidského ucha
Fonokardiograf a jeho části
 Mikrofon
– Krystalový
– Dynamický
 Zesilovače
 Filtry
– 25 c/sec
– 100 c/sec
– 400 c/sec
 Registrační zařízení
Frekvenční charakteristiky
Artefakty 1
Velké zesílení Malé zesílení
Artefakty 2
Dýchání Špatně přiložený mikrofon
Srdeční ozvy
1. Systolická
2. Diastolická
3. Protodiastolická
4. Presystolická
Vlastnosti srdečních ozev
 Intenzita
 Kmitočet
 Trvání
 Časový vztah k EKG
 Rozštěpení ozvy
Vztah fonokardiogramu k EKG
MUDr. Miroslav Petrle, Ing. Josef Rosa
Fonokardiografie
Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1959
Morton E. Tavel, M.D.
Clinical Phonocardiography And External Pulse
Recording (Fourth Edition)
Year Book Medical Publishers, INC., Chicago 1975
Literatura