Měřeni hmotnosti metodou tří kyvů Měření hmotnosti metodou tří kyvů Vzhledem k tomu, že praktikantské váhy jsou netlumené, kývá vahadlo po odaretování velmi dlouho kolem rovnovážné polohy. Pro zrychlení váženi proto určujeme rovnovážnou polohu pomocí bodů obratu jazýčku na stupnici vah. Stupnice vah má zpravidla 15 až 20 dílků, za nulový bod lze volit kterýkoliv dílek stupnice. Zvolímc-H za nulový bod některý z vnitrních dílků stupnice, je nutno odečítané polohy jazýčku ležící vlevo nebo vpravo od nulového bodu odlišit pro potřebu výpočtu znaménkem. Prvním krokem při vážení je určení nulové polohy nezatížených vah. Po odaretování začne vahadlo konat tlumený kmitavý pohyb. Jeho po sobě jdoucí zmenšující se maximální výchylky odečítáme na stupnici jako body obratu jazýčku nu n2, «3, - ■• • Jsou-li bj, tt% nj tři po sobě jdoucí body obratu jazýčku nezatížených vah (obr.l), určíme nulovou polohu «ú nezatížených vah před vážením podle vztahu >70=--!—±+n7 . (1) 2 v 2 "i 1 ,i n3 1 * 1 1 1 i l 1 1 i i 1 1 ! Il í 1 í 1 1 1 1 1 20 15 10 5 0 Obrázek 1: Přiklad tíi po sobě jdoucích bodů obratu jazýčku vahadla, n0 = 9,48. Po určení nulové polohy nezatížených vah položíme vážené těleso na levou misku zaaretovanych vah a vyvážíme jej závažím o hmotnosti Z\, která je menší než měřená hmotnost. Stav rovnováhy nastane, jestliže vahadlo při svém pohybu nedosedá na některou z aretačních zarážek a pohyb jazýčku se děje v rozsahu stupnice. Podmínka Z, < m je splněna, jestliže odhalovaná nulová poloha je na stupnici blíže misce se závažím. Za této situace opět odečteme a zapíšeme libovolné tři po sobě jdoucí obraty jazýčku a z nich podle vztahu (1) vypočteme nulovou polohu n\Q při vyvážení hmotnosti m závažím Zu jehož velikost zapíšeme. Vzhledem k tomu, že obvykle předem neznáme citlivost používaných vah, postupujeme dále tak, že na pravou misku (k závaží Z\) přidáme malý přívažek ÁZ (1 - 20 cg podle váživosti daných vah) a opět zapíšeme tři po sobě jdoucí body obratu jazýčku pro výpočet nulové polohy vah n2o při vyvážení hmotností m závažím Z, + AZ. Posledním úkonem je opětovné určení nulové polohy nezatížených vah po vážení -opět podle (1) ze tří po sobě jdoucích bodů obratu jazýčku. K určení hmotností m máme tedy po výše popsaném postupu k dispozici následující údaje: - čtyři trojice čísel, udávajících po sobě následující body obratu jazýčku (it$, n2, na) k výpočtu nulových poloh n'{), ni0, n20 a podle vztahu (1); - hmotnost závaží Zj a pří vážku AZ. Měření hmotnosti metodou tři kyvů 2 Neznámou hmotnost m určíme výpočtem podle interpolačního vztahu m 2(»20-/'io) Pro větší pfehiednosi zapisujeme při každém vážení potřebné údaje do tabulky (Tabulka 1). Tabulka I: Zpracováni Jal při měření hmotnosti metodou tří kyvů. "2 «10 = »0 ~ Metoda tří kyvů umožňuje jednoduše určit střední chybu vážení. Taje dána vztahem — «« — «n 3 ("20-«10 ) (3) Závěrem zopakujme pravidla vážení na praktikantských vahách: 1. Váhy musí být umístěny na podložce odolné vůči otřesům (váhový stolek) v dostaiečné vzdálenosti od topných těles. 2. Jakoukoliv manipulaci s miskami a vahadlem provádíme jen při aretovaných vahách. 3. Před vážením zkontrolujeme správné uložení vahadla a závěsů misek. Pomocí olovnice zkontrolujeme svislou polohu nosného sloupku. Je-li to nutné, opravíme polohu stavěčími šrouby. 4. Aretování i odaretováni vah provádíme pomalu, nejlépe v okamžiku, kdy je jazýček uprostřed stupnice. 5. Na misky nedáváme předměty, jejichž teplota je výrazně odlišná od teploty okolí vah a předměty vlhké Malá tělíska a práškové látky vážíme na váženkách nebo na hodinovém skle. 6. Při odečítání bodů obratu jazýčku se díváme na stupnici kolmo. 7. Při vážení nesmíme překročit maximální dovolené zatíženi. Závaží přemisťujeme pinzetou.