NÁSILÍ NA PRACOVIŠTI MOBBING NÁSILÍ Pojem násilí pochází z latinského slova violentia (odtud odvozen anglický výraz pro násilí violence), což znamená živelný a neřízený projev síly, opak zákonného a normálního užití síly orgány státní mociorgány státní moci můžeme chápat jako specifickou činnost, chování, která je nástrojem vynuceného splnění přání, rozkazů nebo zákonů vyjádřených nebo vyhlášených jedinci, reprezentanty zájmových skupin nebo vládou na jiných jedincích, skupinách či společnosti proti jejich vůli, respektive přes jejich odpor FORMY NÁSILÍ fyzické / psychické, přímé / nepřímé, otevřené / skryté, úmyslné / neúmyslné, spontánní / organizované,spontánní / organizované, racionální / iracionální, legitimní / nelegitimní, revoluční / reakční, funkční / dysfunkční DŮSLEDKY NÁSILÍ Násilí může zanechat újmu: nehmotnou, např. vyhrožování zneužitím; hmotnou, např. jako škodu na majetku; fyzickou, kdy je např. ohroženo zdraví a život a emocionální související s traumatizujícíemocionální související s traumatizující zkušeností a přetrvávajícím strachem. NÁSILÍ NA PRACOVIŠTI JAKO FORMA NÁSILÍ specifickou formou násilí, které se odehrává v pracovním prostředím a souvisí přímo s výkonem konkrétní profese. incidenty, kdy je s někým hrubě zacházeno, je mu vyhrožováno či je přímo napaden, a to zavyhrožováno či je přímo napaden, a to za okolností bezprostředně souvisejících s jeho prací, přičemž v ohrožení je za takovéto situace jeho bezpečnost, tělesná i duševní pohoda a zdraví DYSFUNKČNÍ ROLE NA PRACOVIŠTI MOŽNÉ PŘÍČINY narcismus – agresor útočí na sebelásku, sebepojetí a sebedůvěru partnera; snaží se okolí přesvědčit, že závislostní vztah k nim je nenahraditelný a že si to ten druhý přeje; megalomanie – agresor se pokládá za nositele pravdy, určuje dobro azlo, nemá zájem o druhé a chybí mu empatie, všechny kritizuje, ale sám kritiku nesnese;všechny kritizuje, ale sám kritiku nesnese; vampyrizace – agresor se živí z energie těch, kteří podlehli jeho šarmu, snaží se přivlastnit si druhého obsazením jeho psychologického prostoru, zvyšuje si své sebevědomí na úkor druhých; neodpovědnost – oni sami nenesou za nic odpovědnost, neobviňují, ale rovnou konstatují, pomluvit druhého jim pomáhá se uvolnit; paranoia – druhý musí být zničen, protože je nebezpečný, je třeba zaútočit jako první MOBBING označeni mobbing mezi prvními užíval Konrad Lorenz (1903-1989) Lorenz tento jev nazval jako teritorialitu zvířat, kdy domovská smečka utočí na vetřelce, aby jej vypudila ze svého teritoria odvozeno od anglického slovesa ,,to mob“, které seodvozeno od anglického slovesa ,,to mob“, které se ve svém významu dá užit jako ekvivalent výrazů utlačovat, urážet, napadat,vrhat se mobbing x bullying (tyraznizování, zesměšňování, šikanování) specifická forma šikanovaní, která se odehrává mezi jedinci v přibližně stejné společenské pozici. MOBBIN X ŠIKANA MOBBIN X ŠIKANA Společné znaky: opakované, dlouhodobé ubližování; bezbrannost, neschopnost se bránit; asymetričnost. MOBBING POJEM MOBBING OZNAČUJE „psychický teror nebo šikanu v pracovním životě zahrnující nepřátelskou a neetickou komunikaci, která je jedním nebo více jedinci systematicky vyvíjena zpravidla k jedne osobě, jež je díky tomuto jednáni zatlačena do bezmocné a beznadějné pozice, ve které je neustávajícím nepřátelským jednáním udržována. bezmocné a beznadějné pozice, ve které je neustávajícím nepřátelským jednáním udržována. O mobbing se jedná, pokud se tento styl jednání vyskytuje ve velmi častých intervalech (z hlediska statistické definice alespoň jednou týdně) a trvá dlouhou dobu (z hlediska statistické definice minimálně šest měsíců). Vzhledem k vysoké frekvenci a dlouhému trváni má toto tyrani za následek negativní psychosomatické, psychické a socialní změny a důsledky“. (Leymann) DIAGNOSTIKA OBĚTI Agresor nebo utlačovatel nedáva oběti možnost se vyjadřovat nebo komunikovat. Oběť je umlčována nebo opakovaně přerušována. Kolegové nedávaji oběti možnost komunikovat. Kolegové na oběť zvyšují hlas nebo křičí. Oběť čelí slovním útokům týkajících se pracovníchOběť čelí slovním útokům týkajících se pracovních úkolů. Oběť čelí slovním útokům týkajicích se jejího osobního života. Oběť je terorizována telefoními hovory. Oběť čelí slovním výhružkám. Oběť čelí psaným výhružkám/hrozbam. Kolegove v práci odmítaji jakkoliv kontakt s oběti. Přitomnost oběti je ignorována. Agresor s oběti nemluví. Oběť ma zakázáno mluvit na agresora/ s agresorem. Oběť je izolována v místnosti daleko od všech ostatních.ostatních. Kolegové maji zakázano mluvit s obětí. Fyzická přitomnost oběti je zakázana. FORMY Vertikální klesající/ (ze strany vedení) BOSSING Tato situace odpovídá zneužití moci nadřízeného neoprávněným způsobem. Někteří autoři dále člení vertikální útoky na: Perverzní – původce tohoto nečestného jednání je psychiatry definován jako osoba typu „obsedantní“, „perverzní“, „narcisistický“ nebo „paranoický“. Strategické – jedná se o druh týrání, které se čím dál tím více objevuje v podnicích. Princip spočívá v neustálém tlaku na zaměstnance, vytyčením cílů, které jsou nesplnitelné. Zaměstnanec není schopen je splnit, vytváří na sebe tlak, aby úkol dokončil, což je nemožné a vše končí jeho neúspěchem. Zaměstnanec je tedy dohnán k odstoupení, což znamená pro zaměstnavatele nejmenší náklady při skončení pracovního poměru. Institucionální – je spojené s formami organizace práce, které stanovují nedosažitelné cíle, kdy dochází k pracovnímu přetížení, ke zvýšení stresu, ke stálému stíhání. Horizontální (ze strany kolegů) - MOBBING Smíšené Osoba se ocitne v situaci „obětního beránka“, kdy dochází k útokům jak ze strany vedení, tak ze strany kolegů. Označení zaměstnance jako „obětní beránek“ se velmi rychle rozšíří po celém pracovišti a tato osoba je považována za zodpovědnou zacelém pracovišti a tato osoba je považována za zodpovědnou za vše, co se na pracovišti nepodaří Vertikální stoupající/ascendentní (ze strany podřízených) - STAFFING STRATEGIE MOBBINGU Šíření pomluv Izolování kolegy Sabotování práce Znevažování výkonů a schopností Poškození soukromí a osobnostiPoškození soukromí a osobnosti Poškození zdraví Ničivé válčení bez naděje na smíření Sexuální obtěžování Verbální agrese Útoky na morální a rodinnou reputaci Neústálé konroly a kritika s cílem sankcionovat ETIOLOGIE Rozdíly ve vnímání problémů a pracovním hodnocení Rozdíly v motivech a cílech Neslučitelnost různých rolí Zápas o uznání a zdrojeZápas o uznání a zdroje Obtížné mezilidské vztahy Události, které mění život v podniku FÁZE MOBBINGU První fáze. Jedná se o první konflikty, první útoky, první schválnosti a drzosti. Např. šíření pomluv, zadržování informací, které iniciuje „mobber“, zatím ještě ne zcela plánovitě. Denní konflikty jsou zcela běžným jevem na každémDenní konflikty jsou zcela běžným jevem na každém pracovišti. V případě, že nejsou vyřešeny, poskytují vhodnou příležitost pro vznik mobbingu. Druhá fáze. Začíná nastupovat psychický teror, který postupně přechází k mobbingu. Útoky jsou již připravovány záměrně a plánovitě (jednou nebo více osobami), ale i prováděné činnosti proti oběti mají za cíl poškodit ji. V případě, že konflikt na pracovišti přeroste v mobbing v pravém slova smyslu, role všech zainteresovaných stran se lépe definují. Mobbér reaguje systematicky a cílevědomě, kdežto oběť útrpně dlouhodobě snáší ponižující situace, při kterých je označována jako osoba v kolektivu nežádoucí. Třetí fáze. Případ se stává oficiálním a mobbing už nelze utajit. Dochází k nezákonnosti, přehmatům a přestupkům ze strany zaměstnanců i vedení společnosti. Objevují se konkrétní napadání, ubližování neboObjevují se konkrétní napadání, ubližování nebo útoky (např. obvinění z duševní vyšinutosti), nespravedlivá obvinění, rovněž cílená pracovní přetěžování (příp. podceňování). Mobbovaný je před vedením, kolegy označen jako „černá ovce“, což samozřejmě vyvolá celou lavinu dalších přehmatů a křivd (důtka, případně vyhrožování výpovědí). Čtvrtá fáze – vyloučení. Cíle bylo dosaženo, strategie mobbingu fungo-vala a oběť je vyloučena. Oběť mobbingu je nyní beze zbytku zničena v celé struktuře své osobnosti a vykazuje v této fázi obvykle právě ty znaky chování, kterév této fázi obvykle právě ty znaky chování, které jí byly od samého počátku neoprávněně vytýkány. Zaměstnavatel se musí s tímto stavem vypořádat. Provádí neustálé přesuny na různá pracovní místa a pozice bez rozumné pracovní náplně. Odstoupení, předčasný odchod do důchodu, výpověď a jiné hrubé zásahy včetně sebevraždy jsou pak možnými důsledky mobbingu. PODMÍNKA NULA Jedná se o celkové pracovní klima plné napětí, které je mj. způsobeno nepříznivými podmínkami na trhu práce nebo z důvodu vysokých ambicí konkrétní osoby, popř. se jedná o napětí způsobené vlivem konkurenčních vztahů mezizpůsobené vlivem konkurenčních vztahů mezi pracovníky. DŮSLEDKY MOBBINGU Psychické Psychosomatické Psychosociální Ekonomické