Sociální psychologie Doc. PhDr. Eva Urbanovská, Ph.D. Co je a čím se zabývá sociální psychologie uVěda o sociální interakci a interpersonálních (sociálních) vlivech. Studuje společenský život člověka, jeho vztahy k jiným, aktivity, zvláštnosti sdružování lidí, strukturu a dynamiku sociálních útvarů. uZaměřuje se zejména na psychickou stránku této interakce. uZkoumá, jak se člověk v sociálních situacích utváří a jak v nich působí na své sociální prostředí. Studuje vlivy kulturního prostředí na člověka. uPředmět studia se neustále vyvíjí. Dimenze sociální psychologie •Intrapersonální -změny a důsledky spol. života uvnitř osobnosti • •Interpersonální – mezilidské vztahy (kontakt, jevy ve skupině) • •Společenská – (neosobní) – produkty společenského života (tradice, normy, mechanismy společenské kontroly…) Význam uPřináší základní poznatky o mechanismech fungování mezilidských vztahů a sociálních útvarů, o sociálním učení a utváření osobnosti, základních složkách soc. kontaktu, soc. postojích uUmožňuje tak porozumět tomu, jak myšlenky, city a chování jedinců jsou ovlivňované aktuální, představovanou nebo naznačovanou přítomností jiných. Porozumět podstatě sociálních jevů. uPřispívá k efektivnímu působení učitele na rozvoj osobnosti žáků, sociálních vztahů, pozitivního klimatu, k efektivnímu řešení sociálních jevů. Funkce uTeoretická vysvětlení sociálních jevů uAngažování se při jejich řešení Tematické okruhy ke zkoušce uPředmět sociální psychologie. uTeorie sociální podmíněnosti člověka. uOtázka socializace lidského jedince. Mechanismy socializace. uSociální a interpersonální percepce (sociální poznávání). Formování dojmu. Faktory působící na interpersonální percepci. Chyby interpersonální percepce, stereotypy. uSociální interakce. Agrese. Asertivita. Prosociální chování. uSociální komunikace. uNáročné sociální situace. uPsychologie skupinového života. Sociální skupina, její znaky, klasifikace. Skupinová struktura a dynamika. Vůdcovství ve skupině. uVliv skupiny na činnost jedince. Mechanismy sociálního tlaku. Konformita. uSociální postoje - podstata, funkce, vlastnosti, struktura, utváření a změny. Teorie kognitivní disonance. Předsudky. uMetody a techniky sociální psychologie u u u Literatura uČáp, J. – Mareš, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. 655 s. ISBN 80- 7178-463-X. uČížková, J. Přehled sociální psychologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. uHEWSTONE, M., STROEBE, W. Sociální psychologie. Praha: Portál, 2006. uKOUKOLA, B., URBANOVSKÁ, E. Sociální psychologie. Studijní opora. 1. vyd. [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2017. uNAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. 1.vyd. Praha: Academia, 2000. uŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6 uURBANOVSKÁ, E. Sociální a pedagogická psychologie. Texty k distančnímu vzdělávání. Olomouc: VUP, 2006. ISBN 80-244-1410-4 uURBANOVSKÁ, E. Sociální psychologie a psychologie zdraví. Opava: 2019 uVEREŠOVÁ, M. a kol. Sociálna psychológia – člověk vo vzťahoch. Nitra: Enigma, 2007. uVÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. 404 s. Psyché. ISBN 978-80-247-1428-8. Literatura 2 u uONDREJKOVIČ, P. a kol.: Sociálna patológia. Bratislava: VEDA, 2009. ISBN 9788022410748 uHOLEČEK, Václav. Psychologie v učitelské praxi. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3704-1. uDAŘÍLEK, Pavel. Agrese a šikana u dětí a možnosti jejich zvládání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 60 s. Studijní opora. ISBN 978-80-244-3758-3. uŘÍČAN, Pavel a JANOŠOVÁ, Pavlína. Jak na šikanu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 155 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2991-6. uBECHYŇOVÁ, Věra a kol. Syndrom CAN a způsob péče o rodinný systém. Vyd. 1. Praha: IREAS, 2007. 229 s. ISBN 978-80-86684-47-5. uKALIBOVÁ, Petra a KALIBA, Martin. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v kontextu současného školství. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. 91 s. ISBN 978-80-7435-507-3. uVANÍČKOVÁ, Eva, HYNČICA, Viktor a VOTAVOVÁ, Jana. Násilí namířené proti sobě samému u teenagerské populace. Vyd. 1. V Praze: UK - 3. LF, 2010. 60 s. ISBN 978-80-254-9075-4. Vývoj sociální psychologie jako vědy Počátky sociální psychologie uSP prošla bouřlivým vývojem uVliv jiných vědních oborů (zejm. sociologie) uPočátek: 1908 - vydání dvou učebnic (McDougall; E. A. Ross) – vliv na soc. chování soc. okolí x vrozené tendence uPřed r. 1908 mnoho dalších autorů (mj. G.A.Lindner – úkolem SP = výklad jevů vzájemného působení jedinců + výklad vztahu jedince a společnosti uPoznatky ze sledování vlivu přítomnosti jiných lidí na výkon jedince (cyklisté pracovní prostředí) uSP vzniká jako hraniční disciplína – pojítko mezi strukturou osobnosti a strukturou sociální reality u2 linie v SP – psychologizující a sociologizující: SP je podoblast sociologie (J. Delamar, Handbook of social psychology, 2003) x SP je součást struktury psychol. disciplín uSP je dnes považována za základní psychologickou disciplinu u u 1.etapa (1908 -1945) uE.Ross a W. McDougall – učebnice Social Psychology; studie W. I. Thomase, F. Znanieckeho (tematika sociálních postojů); 1921 The Journal of Abnormal and Social Psychology; 30. léta další studie (teorie agrese, sociální učení, sociální normy, vůdcovské styly); u1935 – The Handbook of Social Psychology u uVývojové úlohy období: •Zvládnutí „abecedy“ – učebnice, příručky •Ohraničení vlastního pole (studium sociálních postojů) •Vývoj specifických nástrojů (postojové škály, sociometrie • • 2. etapa (1945-1969) u1954 - druhá edice The Handbook of Social Psychology; Festinger – teorie kognitivní dizonance; základy atribuční teorie; uČasopis –Journal of Personality and Social Psychology uVývojové úlohy období: •Rozšíření záběru (nejen postoje; zájem o malé skupiny, struktura, dynamika, vůdcovství, percepce, komunikace) •Punc vědeckosti (experimentování, experiment) •Teorie zastřešující celou disciplinu – nepodařilo se •Praktická využitelnost sociálně psychologických poznatků – malá (SP se nestala nástrojem řízení společenského života ani předcházení sociálním konfliktům) 3. etapa (1970 – současnost) u1985, 1998 – třetí a čtvrtá edice The Handbook of Social Psychology uVývojové úlohy období: •Hledání nové metodologie (laboratorní x terénní exp.) •Přivést SP k řešení každodenních sociálních problémů člověka •Normativní způsob vysvětlování sociálního chování (ve vztahu k osvojeným sociálním normám) •Dramaturgický přístup a etnometodologie (vychází z předpokladu, že člověk se chová v závislosti na jím utvořeném obrazu světa – nutné toto zkoumat) •Etogenika - analyzovat slovní vyjádření lidí k popisu jevů; smysl chování je potřeba hledat v kontextu situace •Analýza diskurzu – metoda studující způsob, jak člověk popisuje, vysvětluje stav věcí a jak je prožívá • Děkuji za pozornost Kontakt: evaurb@volny.cz