Stres a zdraví Co je stres? •Stres v běžném jazyce –Individuálně odlišné chápání pojmu – •Stres v odborné literatuře jako: –Odpověď organismu na rozmanité podněty –Silná frustrace (pocit neuspokojení, napětí) –Citový prožitek (v rovině somatické, duševní a behaviorální) – Zátěžová situace • • Které vymezení se vám jeví jako nejvhodnější? Interakční pojetí stresu •Interakce mezi požadavky, které jsou kladeny na jedince a vlastnostmi jimiž je jedinec ke zvládnutí požadavků vybaven. (Havlínová, 1998) •Psychofyzický stav jedince, který je něčím ohrožen (nebo ohrožení očekává) a necítí se být dostatečné kompetentní k tomu, aby tomuto ohrožení čelil. •Extrémní zátěž, vyplývající z nerovnováhy mezi požadavky prostředí a reakčními možnostmi organismu, při níž dochází v organismu k celému komplexu výrazných fyziologických, psychických i behaviorálních změn, jejichž hlavním cílem je mobilizace energetických a jiných zdrojů a příprava k reakci na stav ohrožení. • Co způsobuje stres? •Stresory • = Všechny okolnosti a podněty, které na člověka negativně doléhají. • Události vnímané jako situace ohrožení, všechny okolnosti, které navozují tíživý pocit napětí, nejistoty • •Stresory •z vnějšího prostředí nebo z vnitřního stavu organismu •materiální nebo sociální •fyzikální nebo emocionální •akutní x chronické, výkonové x interpersonální, •živelné katastrofy x běžné každodenní starosti • • • • • Individuální účinnost stresorů •Velká interindividuální variabilita jejich účinnosti daná: –mírou odolnosti –subjektivní interpretací stresoru –primární hodnocení (je pro mne situace ohrožující a jak moc?) –sekundární hodnocení (mohu tím něco udělat?) • •Stresor má na člověka tím větší negativní vliv, čím více ohrožuje jeho vlastní „já”. •Kognitivní zhodnocení determinuje způsob zvládání zátěžové situace. Projevy stresu - GAS •Působení stresoru – vyvolá prvotní aktivaci organismu, jejímž cílem je zajistit či obnovit narušenou rovnováhu organismu (akutní x adaptační reakce na stres) •GAS - generální adaptační syndrom – H. Selye: •= i při interindividuálních rozdílech mají reakce probíhající uvnitř organismu (intraindividuální reakce) u všech lidí při různých stresorech stejný základní charakter. • •Průběh GAS rozdělil Selye do tří hlavních fází: 1.poplachová reakce (mobilizace organismu), 2.fáze rezistence (odolávání stresoru) a 3.kolaps (zhroucení, vyčerpání v případě neúčinného boje se stresorem). • • Projevy stresu – tři roviny •Jak prožíváte stres?? Sdělte své pocity… • •Prožívání stresu je spojeno s celou řadou reakcí povahy: •Fyziologické – neurohormonální reakce, hypofýza, nadledvinky, sympatikus, srdce, dýchání, pot, zorničky, citlivost •Psychické – kognice, paměť, myšlení, negativní emoce •Behaviorální – zvýšení aktivity, útěk, boj x útlum, pasivita, změny hlasu, zkratkovité jednání, chybné úkony • • Důsledky dlouhodobého stresu •Akutní stres mobilizuje, dlouhodobý stres – oslabení psychické a fyzické odolnosti •Změny v rovině –Kognitivní (kognice, paměť, myšlení, roztěkanost, zhoršení pracovního výkonu) –Emocionální (negativní emoce, nespokojenost, pesimismus, sebelítost, pocity viny) –Sociální (vztahovačnost, podezíravost, sebestřednost, konflikty) –Somatické (imunosuprese, psychosomatika) Reakce na stres •Reakce jsou nevědomé i vědomé, nezáměrné i záměrné • •Základní reakce: útok nebo únik • •Adaptační a obranné mechanismy – zpravidla neuvědomované, probíhají automaticky • Zvládání stresu - coping •Vědomé a záměrné úsilí, jež zahrnuje všechny pokusy zvládnout stres, kognitivní nebo behaviorální úsilí redukovat působení nadměrně vysokých požadavků zátěžových situací (Lazarus, Folkmann, 1984) •Vědomé adaptování na stresor (Kohn,1996; Mareš, 2001) • •Cílem je: – snížit úroveň ohrožení či unést to nepříjemné, co se děje –zachovat si tvář, emocionální klid, zlepšit podmínky è • Strategie zvládání stresu (copingové strategie) è èzpůsoby, kterými se jedinec vědomě snaží vyrovnat se stresem è èCvičení: èVzpomeňte si alespoň na některé situace, v nichž jste v minulém týdnu prožívali stres. èPoznamenejte si způsob, jakým jste se s danou situací vyrovnali. èPokuste se na základě následujících informací určit typ použité copingové strategie è Taxonomie copingových strategií • •zvládání zaměřené na problém (zvládnutí stresogenní situace) a zaměřené na emoce (zvládnutí emočního doprovodu, vnitřního distresu). • •zvládání zaměřené na úlohu, na emoce a vyhnutí (Endler a Parker, 1990) • •zvládání podle mobilizovaných zdrojů: mobilizace vnitřních zdrojů (plánování řešení problému a přehodnocení situace), mobilizace vnějších zdrojů (hledání sociální opory) a vyhnutí se řešení (Poon a Lau, 1999) • •podle účinnosti: pozitivní (stres snižující) a negativní (stres zvyšující) (Janke, Erdmannová, 2003) Zobrazit obrázek v plné velikosti Copingové strategie (Janke, Erdmanová) POZitivní 1 (podhodnocení a devalvace viny) 1 Podhodnocení 2 Odmítání viny POZitivní 2 (strategie odklonu) 3 Odklon 4 Náhradní uspokojení POZitivní 3 (strategie kontroly) 5 Kontrola situace 6 Kontrola reakcí 7 Pozitivní sebeinstrukce 8 Potřeba sociální opory 9 Vyhýbání se NEGativní (negativní strategie) 10 Úniková tendence 11 Perseverace 12 Rezignace 13 Sebeobviňování Jakými způsoby studenti zvládají stres? •Nejčastější copingové strategie: –strategie kontroly (kontrola reakcí a pozitivní sebeinstrukce) –strategie vyhýbání a sociální opory – •Nejméně časté strategie: –negativní strategie (rezignace, únik) Struktura copingových strategií u adolescentů (dílčí strategie) Genderové rozdíly •Rozdíly u všech strategií kromě POZ3 •Muži volí častěji strategie podhodnocení a devalvace viny (POZ1) •Ženy naopak volí častěji strategie odklonu včetně náhradního uspokojení (POZ 2), sociální opory, vyhýbání, ale i všechny negativní strategie (NEG)