VEŘEJNÁ EKONOMIKA VEŘEJNÝ A NEZISKOVÝ SEKTOR JAKO KLÍČOVÉ PRVKY VEŘEJNÉ EKONOMIE VEŘEJNÝ A NEZISKOVÝ SEKTOR JAKO KLÍČOVÉ PRVKY VEŘEJNÉ EKONOMIE •V rámci této přednášky se dozvíte: •jaká je role veřejného a neziskového sektoru v národním hospodářství, •dle jakých kritérií členíme národní hospodářství, •v čem je rozdíl mezi klasickým a moderním pojetím členění ekonomiky do sektorů, •která další kritéria využíváme při členění národního hospodářství, •jak se člení veřejný sektor •a co rozumíme pod pojmem trojúhelníkový model národního hospodářství. • •Literatura: •TETŘEVOVÁ, L. Veřejná ekonomie. Opava: Optys, 2008. ISBN 978-80-86946-79-5, kapitola 2 Veřejný a neziskový sektor VEŘEJNÁ EKONOMIKA 2 C:\Users\Tuleja\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\BAXTK01P\MC900432547[1].png VEŘEJNÝ A NEZISKOVÝ SEKTOR A NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ •role veřejné a neziskového sektoru v národním hospodářství: nezanedbatelná ® realizuje ekonomickou činnost, •kritéria třídění národního hospodářství: •kritérium odvětví, •kritérium sektoru, •kritérium prostoru, •kritérium vlastnictví •a kritérium způsobu financování. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 3 KRITÉRIUM ODVĚTVÍ •odvětví: určitá část národního hospodářství, která sdružuje ekonomické subjekty, které si vzájemně konkurují při produkci homogenních statků, •dvě základní skupiny: •odvětví hmotné výroby: zemědělství, průmysl a stavebnictví •a odvětví služeb: veškeré materiální i nemateriální služby. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 4 KRITÉRIUM ODVĚTVÍ •Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE): •první úroveň, jejíž položky jsou označeny jednomístným písmenným kódem (sekce), •druhá úroveň, jejíž položky jsou označeny dvoumístným číselným kódem (oddíly), •třetí úroveň, jejíž položky jsou označeny trojmístným číselným kódem (skupiny), •čtvrtá úroveň, jejíž položky jsou označeny čtyřmístným číselným kódem (třídy), •pátá úroveň, jejíž položky jsou označeny pětimístným číselným kódem (podtřídy). • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 5 KRITÉRIUM ODVĚTVÍ •21 sekcí: •A - Zemědělství, lesnictví, rybářství •B - Těžba a dobývání •C - Zpracovatelský průmysl •D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu •E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi •F - Stavebnictví •G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel •H - Doprava a skladování •I - Ubytování, stravování a pohostinství •J - Informační a komunikační činnosti •K - Peněžnictví a pojišťovnictví •L - Činnosti v oblasti nemovitostí •M - Profesní, vědecké a technické činnosti •N - Administrativní a podpůrné činnosti •O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení •P - Vzdělávání •Q - Zdravotní a sociální péče •R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti •S - Ostatní činnosti •T - Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu •U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů •veřejný a neziskový sektor: zejména služby nemateriální povahy (justice, školství, zdravotnictví). • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 6 KRITÉRIUM SEKTORŮ DLE KLASICKÉHO POJETÍ •sektor: soubor odvětví, která jsou charakteristická shodnými podmínkami růstu produktivity práce a současně shodnou mírou vlivu na produktivitu práce národního hospodářství, •primární sektor: zemědělství, lesnictví, rybářství a těžba a dobývání ® poměrně omezené podmínky pro růst produktivity práce ® prvovýroba ® mimořádný strategický význam, •sekundární sektor: zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi a stavebnictví ® vysoké tempo růstu produktivity práce ® věda a výzkum. •terciární sektor: veškeré služby ® nejméně vhodné podmínky pro růst vnitřní produktivity práce → vysoký podíl živé práce. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 7 TABULKA 2-1 – PODÍL PRIMÁRNÍHO, SEKUNDÁRNÍHO A TERCIÁRNÍHO SEKTORU NA HDP V ČESKÉ REPUBLICE (%, V B. C.) VEŘEJNÁ EKONOMIKA 8 rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 primární sektor 4,67 4,56 4,00 3,66 3,76 3,70 3,59 3,46 3,53 3,05 2,94 3,70 3,79 3,56 3,74 3,39 2,99 3,02 2,86 2,72 sekund. sektor 35,95 36,31 35,19 34,63 36,45 36,46 36,87 36,93 36,28 35,54 35,52 35,70 35,73 35,83 36,89 36,86 36,64 36,29 35,14 34,89 terciární sektor 59,38 59,13 60,81 61,71 59,79 59,84 59,53 59,61 60,19 61,42 61,54 60,60 60,48 60,62 59,37 59,75 60,36 60,69 62,00 62,38 Pramen: Český statistický úřad KRITÉRIUM SEKTORŮ DLE MODERNÍHO POJETÍ •primární a sekundární sektor: beze změny, •terciární sektor: služby související s materiálními statky a statky charakteru služeb (velkoobchod a maloobchod, opravy a údržbu motorových vozidel, doprava, skladování…) ® nejvýhodnější podmínky pro růst produktivity práce, •kvartérní sektor: služby uspokojující společenské potřeby člověka (veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení) ®nejméně výhodné podmínky pro růst produktivity práce, •kvintetní sektor: služby působící na rozvoj člověka, jeho poznaní a množství i kvalitu informaci, kterými disponuje (vzdělání, zdravotní a sociální péče, kultura…) ® významně působí růst produktivity práce, •veřejný a neziskový sektor: intenzivně zasahují do sektoru kvartérního a kvintetního. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 9 TABULKA 2-2 – PODÍL PRIMÁRNÍHO, SEKUNDÁRNÍHO A ODHAD PODÍLU TERCIÁRNÍHO, KVARTÉRNÍHO A KVINTETNÍHO SEKTORU NA HDP V ČESKÉ REPUBLICE (%, V B. C.) VEŘEJNÁ EKONOMIKA 10 Pramen: Český statistický úřad rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 primární sektor 4,67 4,56 4,00 3,66 3,76 3,70 3,59 3,46 3,53 3,05 2,94 3,70 3,79 3,56 3,74 3,39 2,99 3,02 2,86 2,72 sekund. sektor 35,95 36,31 35,19 34,63 36,45 36,46 36,87 36,93 36,28 35,54 35,52 35,70 35,73 35,83 36,89 36,86 36,64 36,29 35,14 34,89 terciární sektor 45,58 45,20 45,70 46,27 44,97 44,80 44,91 45,43 45,93 46,17 46,37 45,67 45,39 45,37 44,39 45,09 45,58 45,74 46,49 46,60 kvar. a kvin. sek. 13,80 13,93 15,10 15,44 14,82 15,04 14,62 14,18 14,26 15,24 15,17 14,93 15,09 15,24 14,98 14,66 14,78 14,95 15,51 15,79 KRITÉRIUM PROSTORU •kritérium prostoru: nabývá významu → integrace x prohlubující se ekonomické rozdíly mezi zeměmi, •členění národního hospodářství: územní celek x přirozený region, •nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS): •Eurostat a ostatní orgány EU, •unifikované územní jednotky, •využívána legislativou ES, resp. EU od roku 1988, •úkoly spojené s čerpáním Strukturálních fondů EU, •6 úrovní, •alfabetický a číselný kód. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 11 KRITÉRIUM PROSTORU •klasifikace CZ-NUTS: •metodické principy a standardy Eurostatu, •sdružené kraje (český kraj 2,5 méně obyvatel a 4x menší rozloha), •rozhodující kritérium: počet obyvatel (> 1 mil.). •při členění bráno v úvahu: •respektování velikosti územních jednotek dle doporučení EU, •respektování principu skladebnosti a vztahu na administrativně správní dělení státu, •podobnost jednotek nižšího řádu vytvářejících jednotku řádu vyššího, •zabezpečení souboru dat a informací požadovaných ze strany EU, •uplatňování pravomoci zastupitelských sborů a orgánů státní správy na úrovni kraje (VÚSC). VEŘEJNÁ EKONOMIKA 12 KRITÉRIUM PROSTORU •členění: •NUTS 0: celé území České republiky, •NUTS I: celé území ČR (země, makroregiony či státy), •NUTS II: region soudržnosti, oblast či sdružené kraje (VÚSC) ® osm. Nejvýznamnější z hlediska čerpání strukturálních fondů EU. •NUTS III: čtrnáct krajů (VÚSC), •NUTS IV: 77 okresů (mikroregiony) •a NUTS V: 6.258 obcí (rok 2018). VEŘEJNÁ EKONOMIKA 13 OBRÁZEK 2-1: ČLENĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY DLE JEDNOTEK NUTS VEŘEJNÁ EKONOMIKA 14 http://portal.uur.cz/images/nuts/NUTS-2-2012.jpg Pramen: Státní báňská správa České republiky (http://www.cbusbs.cz/delimitace.aspx) KRITÉRIUM VLASTNICTVÍ •soukromé vlastnictví: vlastníkem je konkrétní fyzická či soukromá právnická osoba, •formy soukromého vlastnictví: živnost, s.r.o, v.o.s. či nadnárodní a. s… •veřejné vlastnictví: vlastníkem je veřejnost a nikoliv konkrétní osoba ® vlastnictví určitého seskupení osob, jež nelze zcela přesně identifikovat ® společná vlastnost: území. •veřejné vlastnictví členíme na: •vlastnictví státní, •vlastnictví obecní •případně vlastnictví územní → územní celek větní než obec a menší než stát. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 15 KRITÉRIUM VLASTNICTVÍ •členění národního hospodářství dle kritéria vlastnictví: •sektor soukromý •a sektor veřejný → sektor státní a samosprávný. •prolínání vlastnictví. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 16 KRITÉRIUM ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ •členění národního hospodářství dle způsobu financování: •sektor ziskový (tržní) •a sektor neziskový (netržní) → veřejný, soukromý a sektor domácností. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 17 SCHÉMA 2-1: ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ DLE ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 18 KRITÉRIUM ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ •ziskový sektor: ekonomické subjekty, jejichž cílem v krátkodobém časovém horizontu je dosahovat zisku, •prostředky na provoz: tržby za realizované výrobky a poskytnuté služby, •mikroekonomie a makroekonomie, •neziskový sektor: ekonomické subjekty, jejichž cílem není zisk, ale produkce užitku, •prostředky na provoz: z veřejných rozpočtů, popř. prostřednictvím jiných přerozdělovacích procesů od konkrétních fyzických či právnických osob, •poskytují: statky bezplatně, za modifikovanou cenu (uživatelský poplatek), •veřejná ekonomie. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 19 KRITÉRIUM ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ •neziskový veřejný sektor: •financování: veřejné finance, •řízení a správa: veřejnou správou, •rozhodování: veřejná volba, •podléhá: veřejné kontrole. •neziskový soukromý sektor: •cíl: seberealizace či osobní uspokojení, •financování: specifické přerozdělovací procesy ® fyzické a soukromé právnické osoby dobrovolně rozhodnou vložit své finanční prostředky do konkrétní aktivity, •další zdroje: mohou získat příspěvky z veřejných financí. •sektor domácností: rodiny a jednotlivci. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 20 KRITÉRIUM ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ •institucionální sektor: souhrn institucionálních jednotek, jenž se vyznačuje stejným ekonomickým chováním, přičemž platí, že toto chování je dáno jednak hlavní ekonomickou funkcí jednotky a jednak její činností. •doplňující kritérium: kategorie výrobců, do niž tato jednotka náleží. •rezidentské institucionální sektory: •sektor nefinančních podniků (S 11), •sektor finančních institucí (S 12), •sektor vládních institucí (S 13), •sektor domácností (S 14) •a sektor neziskových institucí poskytujících služby domácnostem (S 15). • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 21 KRITÉRIUM ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ •sektor nefinančních podniků (S 11): veřejné nefinanční podniky, soukromé národní nefinanční podniky a nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou, •sektor finančních institucí (S 12): centrální banka, měnové finanční instituce, ostatní finanční instituce s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů, pomocné finanční instituce a pojišťovny a penzijní fondy, •sektor vládních institucí (S 13): centrální vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, •sektor domácností (S 14): domácnosti, výrobci pro vlastní konečné užití a drobní podnikatelé •a sektor neziskových institucí poskytujících služby domácnostem (S 15): kultovní a náboženská sdružení, politické strany, organizace podporující umělecké a kulturní činnosti, organizace reprezentující a bránící zájmy určitých kategorií domácností (např. odbory či organizace na ochranu zájmu nájemníků), ostatní organizace pro volný čas, organizace v oblasti zdravotnictví (např. Červený kříž či Liga boje proti rakovině), obecně prospěšné společnosti, nadace a zařízení poskytující služby domácnostem na neziskovém základě. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 22 VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI KRITÉRIEM VLASTNICTVÍ A ZPŮSOBEM FINANCOVÁNÍ •dvojí chápání veřejného sektoru: •podle typu vlastnictví, •podle způsobu financování. •způsob financování ® primární kritérium •veřejný sektor: sektor, který je financován na základě přerozdělovacích procesů. •veřejný sektor: inklinuje k formě veřejného vlastnictví, •veřejný sektor: charakter poskytovaných statků, uplatňované metody a principy řízení a rozhodování, zaměření na uspokojování veřejného zájmu. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 23 SCHÉMA 2-2: ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ A VLASTNICTVÍ V ZISKOVÉM A NEZISKOVÉM SEKTORU VEŘEJNÁ EKONOMIKA 24 ČLENĚNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU •kritéria členění veřejného sektoru: •kritéria zakladatele (obec, subjekt statní správy, ze zákona), •kritéria finančních toků (k institucím, k obyvatelstvu), •kritéria charakteru statku (např. čisté veřejné, smíšené veřejné a soukromé statky), •kritéria funkcí (ekonomická, sociální, polická, etická) •a kritéria potřeb (produkce užitku, jež uspokojuje potřeby). VEŘEJNÁ EKONOMIKA 25 VEŘEJNÝ SEKTOR A KATEGORIE POTŘEB •nejvýznamnější: kritérium potřeb, •potřeba: pociťovaný nedostatek •výrobní x finální potřeba, •výrobní potřeba: pociťují ji výrobci ® ziskový sektor, •výjimka: statky technické infrastruktury, •finální potřeba: spotřebitelé ®individuální x společenské, •společenské potřeby: člověk v důsledku toho, že žije ve společnosti. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 26 VEŘEJNÝ SEKTOR A KATEGORIE POTŘEB •součástí společenských potřeb: •organizované uspořádání společnosti ® veřejná správa, •ochrana osob a majetku ® policie, ale i armáda, •zajištění spravedlnosti ® justice •a ochrana území ® armáda. •zásadní úloha: neziskový veřejný sektor ® snížení spotřeby a životní úrovně, •individuální potřeby: pociťuje člověk •součást individuálních potřeb: potřeba výživy, odívání, bydlení, ochrany zdraví, dopravy, vzdělání, poznání, informací a spojů či estetických zážitků, •prolínání působení ziskového a neziskového sektoru. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 27 SCHÉMA 2-3: ZNÁZORNĚNÍ VZÁJEMNÉHO VZTAHU MEZI POTŘEBAMI A DOMINANTNÍ OBLASTÍ VLIVU VEŘEJNÁ EKONOMIKA 28 ČLENĚNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU PODLE KRITÉRIA POTŘEB •l. blok odvětví společenských potřeb: veřejná správa, policie, justice a armáda, •II. blok odvětví rozvoje člověka: školství, kultura, tělesná kultura a sport, zdravotnictví a sociální služby, •III. blok odvětví poznání a informací: věda a výzkum, informační systémy a masmédia, •IV. blok odvětví technické infrastruktury: doprava, spoje, energetika a vodní hospodářství, •V. blok odvětví privátních statků podporovaných z veřejných rozpočtů: bydlení, zemědělství, lesnictví, rybolov, •VI. blok odvětví existenčních jistot: zaměstnanost, sociální zabezpečení a životní prostředí. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 29 TROJÚHELNÍKOVÝ MODEL NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ •vzájemná interakce mezi sektory, •autor modelu: Victor Alexis Pestoff (1941-), •základ modelu: plocha trojúhelníku, která představuje národní hospodářství, •postupné kroky: •1. krok: protnut horizontálně ® sektor veřejný (nahoře) x privátní (dole), •2. krok: protnut v pravé části ® sektor ziskový (napravo) x neziskový (nalevo) ® ziskový soukromý sektor (dole vpravo) x levá část (neziskový sektor), •3. krok: protnut v levé části ® sektor formální (napravo) x neformální (nalevo) ® sektor domácností (dole vlevo) ® současně se jedná o sektor soukromý, neziskový, •4. krok: neziskový soukromý sektor (uprostřed), •hraniční (smíšené) organizace: soukromá nemocnice. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 30 OBRÁZEK 2-2: TROJÚHELNÍKOVÝ MODEL NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA 31