VEŘEJNÁ EKONOMIKA VEŘEJNÉ STATKY A EXTERNALITY VEŘEJNÉ STATKY A EXTERNALITY •V rámci této přednášky se dozvíte: •co rozumíme pod pojmem veřejný statek, •dle jakých kritérií klasifikujeme statky a jaké jsou jejich charakteristiky, •jaká jsou ekonomická kritéria členění statků, •co je to problém černého pasažéra a efekt přetížení, •jak lze vyloučit černého pasažéra a odstranit efekt přetížení, •jaký je vztah mezi veřejným sektorem a veřejnými statky, •jakým způsobem jsou zabezpečovány veřejné statky, •co značí pojem externalita, •dle jakých kritérií externality klasifikujeme, •v čem je rozdíl mezi veřejným a soukromým řešením externalit •co to je internalizace externalit. • •Literatura: •TETŘEVOVÁ, L. Veřejná ekonomie. Opava: Optys, 2008. ISBN 978-80-86946-79-5, kapitola 5 Veřejné statky a externality VEŘEJNÁ EKONOMIKA 2 C:\Users\Tuleja\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\BAXTK01P\MC900432547[1].png VEŘEJNÉ STATKY •„Co rozumíme pod pojmem veřejný statek?“ •ekonomická teorie veřejný statek jednoznačně nedefinuje, •dvě významná kritéria třídění statků: •způsob spotřeby (kritérium ekonomické) •a způsob alokace (kritérium institucionální). •statek: souhrnné označování zboží a služeb, které slouží k uspokojování potřeb lidí, •veřejný statek: statek, který, je-li poskytnut, pak již nikomu nelze zabránit, aby ho rovněž užíval, potom má-Ii z tohoto statku užitek jedna osoba, nebere tím možnost ostatním osobám sdílet stejný užitek. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 3 KLASIFIKACE STATKU A JEJICH CHARAKTERISTIKA •klasifikace podle původu: volné x ekonomické statky, •volný statek se za určitých podmínek může stát statkem ekonomickým, •ekonomické statky lze klasifikovat z hlediska: •spotřeby, •vzájemného vztahu, •geografického, •institucionálního, •způsobů rozhodování o statcích a jejich financování •a ekonomického. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 4 KLASIFIKACE STATKU A JEJICH CHARAKTERISTIKA •z hlediska spotřeby členíme ekonomické statky na: spotřební x kapitálové statky, •z hlediska vzájemného vztahu členíme ekonomické statky na: substituty x komplementy, •z hlediska geografického členíme ekonomické statky na: národní (celostátní) x regionální x lokální. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 5 KLASIFIKACE STATKU A JEJICH CHARAKTERISTIKA •institucionální členění statků: •čisté tržní statky: statky, jež se nabývají koupi na trhu, jejich cena je sjednaná na trhu, a to bez intervencí státu, •čisté netržní statky: statky, jež neprocházejí trhem, a tudíž nemají svobodně stanovenu cenu, jejich cena je nulová anebo cena je stanovena administrativně ve formě uživatelského poplatku, o produkci a alokaci se nerozhoduje na trhu, rozhoduje zde stát – jednotlivé vládní úrovně, •polotržní statky (nečisté tržní statky): statky, jez procházejí trhem, cena sjednaná na trhu je předmětem diskriminačních opatření ze strany státu, např. v podobě stanovení maximální ceny, diferencovaných nepřímých daní či příspěvku k ceně, o těchto opatřeních se rozhoduje na jednotlivých vládních úrovních, •začleněni konkrétního statku do příslušné kategorie je determinováno politickým rozhodnutím. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 6 TABULKA 3-1: INSTITUCIONÁLNÍ KRITÉRIUM A KATEGORIE STATKU VEŘEJNÁ EKONOMIKA 7 KLASIFIKACE STATKU A JEJICH CHARAKTERISTIKA •způsob rozhodování o statcích a jejich financování: •soukromé (tržní, privátní) statky: •o produkci a spotřebě rozhodují soukromé subjekty, •subjekty se rozhodují podle svých individuálních preferencí •při rozhodování sledují kritérium maximalizace užitku. •veřejné (netržní, veřejně poskytované) statky: •o produkci a spotřebě, tzn. a alokaci finančních prostředků, na tyto statky, se rozhoduje veřejnou volbou, •jsou financovány z prostředků veřejných rozpočtů, •uspokojují potřeby určitého společenství lidí, •produkce těchto statků má redistribuční důsledky. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 8 KLASIFIKACE STATKU A JEJICH CHARAKTERISTIKA •způsob poskytování statků: závisí na rozhodnutí příslušných vládních orgánů a je tedy individuální pro každou zemi, •z hlediska ekonomického členíme ekonomické statky na: čisté soukromé x čisté veřejné x smíšené veřejné staky. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 9 EKONOMICKÉ KRITÉRIUM ČLENĚNÍ STATKU •čisté soukromé statky: •statky, o jejichž produkci a spotřebě rozhodují jednotlivci, •spotřeba je dělitelná mezi jednotlivce, •spotřeba je rivalitní, •jsou charakteristické vyloučitelností ze spotřeby cenovým mechanismem, •příklad: potraviny, obuv, oblečení, osobní automobil, lednička či služby cestovní kanceláře. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 10 EKONOMICKÉ KRITÉRIUM ČLENĚNÍ STATKU •čisté veřejné (kolektivní) statky: •statky, které přinášejí společný užitek všem spotřebitelům, •spotřeba je nedělitelná, •mezní náklady spotřeby těchto statků jsou pro každého dalšího uživatele nulové, nejsou zde však nulové mezní náklady produkce, •nedělitelná je rovněž kvalita statku, •jsou charakteristické nevyloučitelností ze spotřeby, •současně se jedná o statky neodmítnutelné, •spotřeba je nerivalitní, •je pro ně charakteristická automatická spotřeba, •příklad: národní obrana, služby policie, hasiči, veřejné správy, ale i veřejné osvětlení či využívání světelně řízené křižovatky. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 11 EKONOMICKÉ KRITÉRIUM ČLENĚNÍ STATKU •smíšené veřejné (kolektivní) statky: •spotřeba je dělitelná mezi jednotlivce, •kvalita těchto statku je nedělitelná mezi jednotlivce, •jsou charakteristické vyloučitelností ze spotřeby, •příklad: služby divadla, muzea či městské hromadné dopravy, •spotřeba smíšených statků může být fakultativní či přikázaná. •fakultativní spotřeba: založena na individuálních preferencích jednotlivých uživatelů ® „Pojedu MHD nebo vlastním vozem?” • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 12 EKONOMICKÉ KRITÉRIUM ČLENĚNÍ STATKU •příkazová spotřeba: společnost považuje spotřebu určitých statků za užitečnou pro všechny občany, má na ni tedy mimořádný zájem ® upřednostněné statky, paternalistické statky či statky pod ochranou, •státní paternalismus: případy, kdy se obecně uznává, že stát má právo narušit princip suverenity svých občanů a určitým způsobem regulovat jejich chování při spotřebě určitých druhů statků, •důvody státních zásahů: •ochránit ty, kteří se nemohou suverénně rozhodovat sami (děti, postižení) anebo •snížit riziko obrozeni významných společenských hodnot, jakými jsou život, zdraví, demokracie, náboženství apod. • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 13 EKONOMICKÉ KRITÉRIUM ČLENĚNÍ STATKU •statky pod ochranou: povinná školní docházka, povinné očkování, ale také zákaz požívání drog, zákaz řízení pod vlivem alkoholických nápojů či příkaz povinně používat bezpečnostní pasy v automobilech. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 14 PROBLÉM ČERNÉHO PASAŽÉRA •problém černého pasažéra: neochota dobrovolně platit za poskytované veřejné statky ® armáda ® důvod pro financování veřejných statků pomocí veřejných financí. • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 15 EFEKT PŘETÍŽENÍ (NÁVALU) A MOŽNOSTI JEHO VYLOUČENÍ •efekt přetížení: projeví-li se v určitém období u veřejného statku zvýšená poptávka, a tudíž i vysoká spotřeba či dokonce nadspotřeba, má to za následek snížení kvality pro všechny uživatele, •příklad: zdravotní péče v době chřipkové epidemie, silnice či dálnice v době dopravní špičky, prostředky veřejné hromadné dopravy v ranních a odpoledních hodinách. • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 16 OBRÁZEK 3-1: FUNKCE PŘETÍŽENÍ (NÁVALU) VEŘEJNÁ EKONOMIKA 17 EFEKT PŘETÍŽENÍ (NÁVALU) A MOŽNOSTI JEHO VYLOUČENÍ •řešení efektu přetížení: vyloučení nadbytečného spotřebitele ® aplikovaný přídělový systém x použití cenového mechanismu, •uživatelské poplatky ® stanoveny na neziskovém principu: •v jednotné výši, •v diferencované výši, a to v závislosti na: •platební schopnosti uživatele veřejného statku, •velikosti spotřeby (např. malí versus velcí spotřebitele), •druhů smíšeného veřejného statku (např. bytový versus nebytový prostor), •v individuální výši. • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 18 EFEKT PŘETÍŽENÍ (NÁVALU) A MOŽNOSTI JEHO VYLOUČENÍ •konstrukce uživatelských poplatků: •určitý podíl na nákladech vynaložených na produkci a distribuci smíšeného veřejného statku (0,1-99,9 %), zbylá část je financována z určitého typu veřejného rozpočtu, ve formě plošné dotace, •100 % ekonomicky nutných nákladů, vynaložených na produkci a distribuci smíšeného veřejného statku ® doplněn systémem adresných dávek pro sociálně slabé občany, •ekonomicky nutné náklady plus zisková přirážka ® pro obyvatele na neziskovém principu a pro firmy na principu ziskovém. • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 19 VEŘEJNÉ STATKY A VEŘEJNÝ SEKTOR •tržní mechanismus ® efektivní při poskytování soukromých statků, •veřejný sektor ® nevylučitelnost ze spotřeby a případná efektivita, •smíšené statky ® sociální důvody poskytování těchto statků. VEŘEJNÁ EKONOMIKA 20 ZPŮSOBY ZABEZPEČOVÁNÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ •rozhodování o zabezpečování veřejných statků: která vládní úroveň bude zabezpečovat určitý veřejný statek a současně rozhodnutí o tom, zda daná vládní úroveň tento statek bude zajišťovat vlastními silami či k jeho zajištění využije alternativního způsobu, •rozhodnutí závisí na: •kritériích hospodárnosti vynakládaní finančních prostředků, •geografické povaze statků, •užitečnost statků pro občany v teritoriálním kontextu, •decentralizované zabezpečování: stát ® jednotlivé stupně územní samosprávy. • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 21 ZPŮSOBY ZABEZPEČOVÁNÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ •obce: •národní veřejné statky v přenesené působnosti (základní školství), •lokální veřejné statky v samosprávné působnosti (čisté veřejné statky: veřejné osvětlení, místní komunikace, městská policie x smíšené veřejné statky: městská hromadná doprava). •vyšší územní samosprávné celky: •národní veřejné statky (vzdělání, opravu a údržbu některých komunikací), •regionální veřejné statky v samosprávné působnosti (hasičský sbor), •stát: národní veřejné statky (národní obrana, státní policie, justice). • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 22 ZPŮSOBY ZABEZPEČOVÁNÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ •stát a územní samospráva zajišťují veřejné statky: •ve veřejném sektoru (organizační složky, příspěvkové organizace), •veřejnou zakázkou u soukromého sektoru •nebo participaci veřejného a soukromého sektoru (PPP projekt), •projekt PPP: projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, představují projekty budování rozsáhlé infrastruktury, realizované ve veřejném zájmu, a to s využitím finančních zdrojů soukromého sektoru, •soukromé firmy neparticipují pouze na zajištění veřejné infrastruktury, ale často zajišťují i určité veřejné služby pro občany. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 23 EXTERNALITY •externalita: selhání trhu, •externalita: efekt přelévání, vzniká kdykoli určitá aktivita jednoho subjektu vyvolá nezamýšlený vliv na jiný subjekt, přičemž vzniklý efekt není předmětem finančního či jiného vyrovnání, •další označení: efekty přelévaní, efekty sousedství, vnější efekty či kladné a záporné úspory, •vznik externality: pokud v důsledku výroby anebo spotřeby jednoho subjektu vzniká nezamýšlený náklad nebo užitek jiným subjektům, •vznikají: jak na straně spotřebitele, tak na straně výrobce, popř. vzájemně mezi spotřebiteli a výrobci, •vztah, který není postižen systémem cen či jinou tržní transakcí. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 24 KLASIFIKACE EXTERNALIT •kritéria členění: povaha, zdroje a rozsah působení, •z hlediska povahy: •pozitivní (kladné) externality: aktivita jednoho subjektu vyvolá prospěch, externí užitek jinému subjektu, aniž by daný subjekt za tento užitek musel platit (očkování jedince), •negativní (záporné) externality: aktivita jednoho subjektu vyvolá škodu, externí naklad u jiného subjektu, na který mu původce újmy finančně nepřispěje (nadměrný hluk spojený se starty a přistáními letadel v okolí letiště), •reciproční externality: vznikají, když subjektům vzniká jemný prospěch či vzájemná újma (sadař a včelař). • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 25 KLASIFIKACE EXTERNALIT •z hlediska zdroje: •produkční (technologické) externality: jsou vyvolávány producenty, jedná se o nezamýšlený přenos užitku nebo nakladu při produkci určitého statku na jiny subjekt (znečištění životního prostředí), •spotřební externality: jsou vyvolávány spotřebiteli, jedná se o nezamýšlený přenos užitku nebo nákladů při spotřebě určitého statku na jiny subjekt (poslech hudby na koupališti). • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 26 KLASIFIKACE EXTERNALIT •z hlediska zdroje: •globální externality: jedna se o externality, které ovlivňují široký okruh subjektů (znečistěné ovzduší), •adresné externality: jedná se o externality, které mají vliv pouze na omezený okruh subjektů (drůbež na dvorku a zápach), •další typ externality: problém společných zdrojů. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 27 VEŘEJNÁ ŘEŠENÍ EXTERNALIT •veřejná řešení: založena na vládních (státních) intervencích a snaze o nápravu trhu, •Pigouovská daň ® negativní externality ® přiblížení soukromých nákladů k nákladům společenským ® korekční daně anebo pokuty, •Pigouovská dotace ® pozitivní externality ® přiblížení soukromých užitků k užitkům společenským ® korekční dotace, •problém: určení externích nákladů či užitků. • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 28 VEŘEJNÁ ŘEŠENÍ EXTERNALIT •alternativní řešení: •zákaz ® částečné omezení (zákaz kouření na zastávkách), •příkaz ® kolik negativní externality mohu vyprodukovat (maximální počet vzletů letadel) ® limitování objemu produkce (spotřeby), limitování vstupu, obchodovatelné licencování (emisní povolenky), •státní regulace ® nařizovány různé povinnosti vedoucí k omezení negativních externalit (povinná ČOV), •jednorázová finanční podpora ® v případě potřeby ubránit jednorázové náklady na investice vedoucí k odstranění negativní externality či produkci pozitivní externality (dotace na vybudování ČOV), •vlastní činnost ® vláda sama vykonává určité činnosti a nahrazuje tak soukromé producenty ® zejména pozitivní externality (vzdělání, poštovní služby,...). • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 29 SOUKROMÁ ŘEŠENÍ EXTERNALIT •soukromá řešení: založena na působení určitých samovolných tendencí trhu, jež za určitých podmínek automaticky vedou k odstranění externích vlivů, •čtyři způsoby řešení: •pravidla odpovědnosti a společenský postih, •uspořádání vlastnických práv, •soukromá vyjednávání •a internalizace. • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 30 PRAVIDLA ODPOVĚDNOSTI A SPOLEČENSKÝ POSTIH •soudní řešení problému ® původce externalit je ze zákona odpovědný za každou újmu, způsobenou jiným osobami ® negativní externality, •nápravu škod požaduje přímo poškozený subjekt, •problémy: •náklady na vedení soudních sporů jsou vysoké, •ti, kdo externality vytvářejí, jsou si vědomi výše nákladů na soudní spory ® škoda způsobená externalitami nepřekročí tyto náklady, •nejednoznačnost většiny soudních rozhodnutí, •nerovný přistup k soudnímu řešení ® vysoké náklady soudního procesu a nejistotý výsledek, •existence velkého počtu poškozených s malou mírou poškození ® nevyvolají soudní spor. • • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 31 USPOŘÁDÁNÍ VLASTNICKÝCH PRÁV •externalita ® nenesu-li důsledky svého chování, •nejsou jasně vymezena vlastnická práva ® problém externalit vyřeším přidělením či prodejem vlastnických práv ® možnost spravovat majetek a vybírat poplatky (právo rybařit na veřejném rybníku). • • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 32 SOUKROMÁ VYJEDNÁVÁNÍ •soukromá dohoda ® výsledek vyjednávání mezi zainteresovanými subjekt, •Coaseho teorém: pokud spolu mohou strany sporu vyjednávat (a odškodňovat se), dojdou k efektivnímu řešení, •efektivní výsledek pokud: •transakční náklady vyjednávaní mezi vlastníky jsou nulové, resp. nízké, •vlastnická práva a jejich obsah (včetně smluv) je perfektně specifikován •a nevyvstává zde problém černého pasažérstva. • • • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 33 INTERNALIZACE •internalizace: vytvoření takových ekonomických jednotek, které jsou natolik velké, že většina dopadů jejich aktivit se projeví v jejich rámci (uvnitř této jednotky) ® externality se stanou vnitřní záležitostí. • • • • • VEŘEJNÁ EKONOMIKA 34