Státní správa a samospráva v letech 1918 - 1939 Politická správa •Vznik ČSR: •Se vznikem republiky došlo v průběhu revolučních dní k převzetí nižších instancí, policie a četnictva bývalé c. a k. politické správy •Na pokyn Národního výboru byla v českých zemích vytvořena síť okresních a místních národních výborů •Národní výbor: •Začaly si přisvojovat pravomoci c. a k. orgánů politické správy •Jejich činnost byla poměrně živelná a centrum je muselo korigovat •Jejich existence byla ukončena usnesením vlády ze 4. prosince 1918. Národní výbory směly dále existovat jen v menšinových oblastech, kde zanikly v r. 1920 • Politická správa •Původní okresní hejtmanství byla přejata a přejmenována na okresní správy politické: •V čele dále seděli okresní hejtmani •V r. 1919 byly tyto instituce více decentralizovány, když došlo k odloučení berních referátů, které dále existovaly jako samostatné berní správy •Další z pilířů politické správy, místodržitelství, byla přejmenována na zemské správy politické, ve Slezsku pak byla ponechána zemská vláda •Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi byla přejata správa Zalitavská, která nebyla kompatibilní se státní správou v českých zemích. Proto se přistoupilo v r. 1920 k župnímu zřízení: •Měla tím být odstraněna dvoukolejnost státní správy •Podle návrhu se župnímu zastupitelstvu, okresním i župním výborům měla přiznat velká míra pravomocí a občanský element měl působit v decentralizované soudní správě Politická správa •Župní zřízení ale mělo komplikované prosazování a zejména ČSL usilovala o zachování zemského zřízení. Posléze i národní demokraté poukazovali na to, že v župní soustavě budou mít velkou moc občanské sbory (župní zastupitelstvo, výbor a okresní výbor) a ta bude minimálně ve dvou župách v rukou německého obyvatelstva •Nakonec byla župní soustava aktivována k 1. lednu 1923: •V důsledku obav různých stran ale byla aplikována jenom na Slovensku •Její uvedení v platnost bylo v omezené podobě. Bylo na Slovensku zřízeno celkem šest žup, dvě města s regulovaným magistrátem a celkem 79 politických okresů •V českých zemích byla aktivace odsouvána a nakonec nikdy nevstoupila v platnost •Po zavedení župního systému se v ČSR vyskytovaly tři systémy správy: •V českých zemích se jednalo o starý rakouský model, na Slovensku byl v platnosti čs. župní systém a na Podkarpatské Rusi byl užíván starý uherský systém Politická správa Politická správa Politická správa Politická správa •Organizační zákon: •Snaha vlády odstranit dosavadní dvoukolejnost státní správy vedly k jednáním o reformě politické správy •Hlavními cíli bylo odstranění župního zřízení a zavedení zřízení zemského, postátnění okresní i zemské samosprávy a tedy konečné vyřešení problému dvoukolejnosti veřejné správy. Dále se počítalo s posílením pozice vlády a byrokratismu, utužení policejní a trestní pravomoci správních úřadů •K jednáním docházelo od poloviny 20. let a hlavním motorem se stali národní demokraté, jež do zákona prosadili řadu svých návrhů •Zákon podporovala i HSĽS, jež mohla zavedení zemského zřízení obhajovat jako jeden z kroků k budoucí autonomii Slovenska Politická správa •Výsledkem jednání byl Zákon o organizaci politické správy: •Byl znám hlavně jako organizační zákon a v českých zemích vstupoval v platnost k 1. prosinci 1928 •Politickými úřady první instance se staly okresní úřady. Politickými úřady druhé instance se staly zemské úřady •Centrum země České bylo v Praze. Spojením Moravy a Slezska vznikla země Moravskoslezská se sídlem v Brně. Metropolí země Slovenské byla Bratislava a země Podkarpatoruské se stal Užhorod •V okresech vznikly okresní úřady, které byly jednak státní (v čele s okresním hejtmanem), jednak komunální. Obvody okresních úřadů se v českých zemích shodovaly s obvody okresních správ politických, na Slovensku s obvody okresních úřad zřízených župním zákonem a na Podkarpatské Rusi s obvody tzv. slúžnovských okresů •V Čechách bylo 103 okresních úřadů, v zemi Moravskoslezské 45, na Slovensku 79 a na Podkarpatské Rusi 12 okresních úřadů Politická správa Politická správa •Po reformě vykonávaly zemské úřady funkci dřívějších zemských správ politických i působnost zemských výborů •Okresní úřady vykonávaly funkci, jež do té doby náležela v Čechách okresním správám politickým, jejich přednostům a samosprávám zastupitelských sborů. Na Moravě a ve Slezsku pak vykonávaly působnost okresních správ politických, jejich přednostů a samosprávných silničních okresů •Reforma posílila i trestní pravomoc politických úřadů: •Politické úřady soudily menši přestupky, na něž nebylo třeba řádných soudů. Trest byl do výše 14 dnů, nebo pokuta •Zákon změnil instanční postup. Odvolat se šlo jen k zemskému úřadu, jehož rozhodnutí bylo konečné, odvolání k ministerstvu nebylo možné. Zemský soud tak byl nejvyšší a konečnou instancí Politická správa •Správa Slovenska: •Zákon č. 64 z 10. prosince 1918 zavedl instituci ministr s plnou mocí pro správu Slovenska: •Jednalo se o člena vlády, který tímto získal pravomoc vydávat nařízení a konat všechny nezbytné kroky pro udržení pořádku na Slovensku •Existence tohoto ministerstva byla jenom dočasná. Již od r. 1926 vláda ministrovi neudělovala plnou moc a úřad byl hlavně exponovaným oddělením ministerstva vnitra, zaměřující se výhradně na Slovensko •V r. 1928 došlo ke změnám a působnost tohoto ministra byla přenesena na nově vzniklý zemský úřad v Bratislavě a ke dni 30. června 1928 tato funkce zanikla