3DjLREzxbLDcDSXfj1ezr9A9.png Globalizace a její důsledky Globalizace a národní stát Národní stát a globalizace •Co je národní stát? •Jedná se o typ státu, kde idea státu splynula s ideou národa •Hranice národního osídlení se nemusejí překrývat s hranicemi státními •V národním státě existuje jeden národ, jenž je nositelem ideje státu, případné ostatní národy žijící na tomto teritoriu jsou označovány za národnostní menšiny •Začal se objevovat již v 17. století během období Třicetileté války •Idea národního sebeurčení prosazovaná v letech 1. světové války W. Wilsonem vedla ke vzniku řady národních států ve středovýchodní Evropě na troskách bývalých nadnárodních impérií •Mezinárodní systém 20. století i současnosti je definován jako systém národních států Národní stát a globalizace •Role národního státu: •Národní státy od konce 2. světové války prosazovaly hlavně sociální politiku •Během let ale státy docházely k poznání, že veřejný sektor příliš zatěžuje státní rozpočty a je i tak příliš nerentabilní, což bylo v příkrém rozporu s politikou soukromých společností, jež vykazovaly velké zisky •Sílící globalizační tlaky nakonec proměnily cíl politiky národního státu, jež se začala více orientovat na liberálně tržní ekonomiku •V důsledku těchto kroků se národní státy rozhodly vzdávat části svých funkcí, jež po 2. světové válce s rozvojem sociálního státu nebývale narostly • Národní stát a globalizace •Oslabení role národního státu lze spojit i s rozpadem Brettonwoodského systému: •Jednalo se o systém mezinárodních měnových vztahů, založený na pevném směnném kurzu, který byl vázán na americký dolar, čímž získal status celostátní rezervní měny •V důsledku těchto úmluv se snažily státní banky vytvořit si velké rezervy v amerických dolarech, což upevnilo postavení dolaru v poválečném světě •Podle původních myšlenek měl být dolar vázán na zlatu, které mohly národní banky ostatních zemí směnit za své dolary. V reálu ale USA tiskly stále více bankovek a jejich krytí zlatem již nebylo únosné, jelikož řada zemí takto postupovala, což značně ztenčilo americké zlaté rezervy •Systém existoval v letech 1944 – 1971, když za prezidenta R. J. Nixona odmítly Spojení státy vyplatit dle dohody zlato Francii a Velké Británii, což vedlo k raketovému růstu cen zlata i pádu systému Národní stát a globalizace •Výzvy národnímu státu •Ve 2. polovině 20. století si národní státy a jejich představitelé stále jasněji uvědomovali, že s novými výzvami se musí vypořádat společně: •1) Druhá světová válka prokázala, že v oblasti bezpečnosti již nelze uspět s izolacionistickou politikou. Zásadní změny se tak projevují ve světovém vojenském pořádku: •Existence moderních dopravních prostředků a přenos informací umožňují, aby země zasahovaly do válečných konfliktů i dalece vzdálených od svých hranic •Vývoj zbraní hromadného ničení a jejich použití do značné míry devalvovaly sílu konvenčních vojsk •Příklady Německa a Japonska prokázaly, že v moderním konfliktu, vedením i bez využití zbraní hromadného ničení musejí státy vytvářet aliance, jelikož žádná země již za nových podmínek není s to uhájit sama svou suverenitu • Národní stát a globalizace •Ze zmíněných důvodů nyní jen málo států považuje unilateralismus a neutralitu za věrohodnou obrannou strategii •Globální a regionální bezpečnostní instituce se staly důležitějšími, navzdory zdánlivé ztrátě role, kterou hrály v době studené války ( zejména NATO) •Většina států dnes volí pro případ nepřátelství multilaterální uspořádání a instituce v úsilí zvýšit svou bezpečnost •Poprvé v historii se tak národní bezpečnost, která byla vždy jádrem státnosti, může účinně zajišťovat jen když se národní státy spojí dohromady a sjednotí zdroje, technologie, výzvědné služby, moc a autoritu (Mali, Afghanistán, Irák, Lybie apod.) cXTSJeMm_400x400.jpg Symbol NATO Národní stát a globalizace •2) Ekologické problémy je nutné řešit na společné bázi: •Závažnými ekologickými problémy se rozumí znečištění zdrojů pitné vody, globální oteplování, hrozící nedostatek potravin, či vyčerpání zdrojů nerostných surovin •Tyto problémy není většinou ani možné řešit na úrovni národních států a k jejich zvládnutí se musejí jednotlivé země spojovat, nebo uzavírat dohody •Zejména velké ekologické katastrofy jako exploze jaderní elektrárny v Černobylu, únik ropy a zamoření Mexického zálivu, či zatopení jaderní elektrárny ve Fukušimě není možné řešit jenom jednotlivě, ale společně •Jednou z prvních ekologických iniciativ byl v r. 1997 Kjótský protokol, zavazující země ke snížení emisí skleníkových plynů a dále pak Pařížská dohoda o změnách klimatu z r. 2015 •Tyto globální snahy o řešení ekologických problémů přispěly k upevnění pocitu globální sounáležitosti Národní stát a globalizace 863px-ParisAgreement.svg.png Členské a signatářské země Pařížské dohody z r. 2015 Národní stát a globalizace •Úpadek národního státu: •V souvislosti s globalizačním procesem můžeme sledovat, že národní státy postupně přicházejí o svůj vliv: •1) Hospodářské zájmy nadnárodních korporací: •Zejména země třetího světa (tedy Afrika a Asie) na jejichž území se nachází významné zdroje přírodního nebo nerostného bohatství jsou cílem zájmu velkých koncernů •Tyto národní státy vystupují v jednáních s těmito koncerny v pozici slabších partnerů a jsou tak náchylnější k poskytování dalekých ústupků •To vede k exploataci přírodních zdrojů, zajištění exkluzivních práv pro nadnárodní koncerny v zemích i k časté devastaci životního prostředí. Časté je též rezignování jednotlivých národních států na dodržování standardů práce, které tyto koncerny v Evropě a severní Americe musejí dodržovat Národní stát a globalizace •2) Vytváření nadnárodních organizací: •Zejména v prostředí Evropy vidíme integrační procesy, které ve svém důsledku ohrožují postavení národních států •Postupné předávání části rozhodovacích pravomocí na nadnárodní úroveň vede k oslabování moci národních vlád a parlamentů •Tento proces je v Evropě nyní nejvážnější výzvou institucí národního státu •3) Proměny složení obyvatelstva: •Dle Z. Brzezińského mohou v zemích prvního světa národní státy vážně ohrozit i procesy změny struktury domácí populace •To se děje nejenom stárnutím populace, ale také migračními vlnami, jež přicházely zejména ze zemí třetího světa Národní stát a globalizace nigeriaoilfield.jpg Národní stát a globalizace •Budoucnost národního státu: •Je otázkou sporu jakým směrem se může vydat dále národní stát. Obecně lze říci, že se střetávají hlavně dva základní koncepty: •1) Návrat k národnímu státu: •Zejména z řad konzervativní pravice se ozývá volání po posílení národního státu •Zastánci tohoto směru tvrdí, že vystoupením z nadnárodních organizací získají národní státy zpět suverenitu a budou schopné lépe vyjednávat s nadnárodnímu korporacemi a případnou spoluprací s dalšími národními státy si vynutit vlastní vůli •Tato politická linie vede v zemích EU ke snaze o zastavení integračního procesu, nebo jeho zpomalení Národní stát a globalizace •2) Vznik globální společnosti: •Oslabování národních států bude dále pokračovat a národní státy se budou sdružovat v nadnárodních organizacích, které je budou zaštiťovat a jednat jejich jménem s dalšími národními státy i nadnárodními korporacemi •Národnostní skladba jednotlivých zemí se postupně promění a idea státu národního bude postupně nahrazena konceptem státu občanského •Podle nejradikálnějších názorů národní státy jako takové zaniknou a geografické celky budou členěny podle trhů, nikoliv podle národů. V čele těchto celků budou stát představitelé globálních podnikatelských a intelektuálních elit ist2_2482727-world-globe.jpg Národní stát a globalizace •Dvojí hodnocení globalizace a národního státu: •A) Realisté: •Konstatují, že bývalá formální impéria byla nahrazena mechanismy mnohostranné kontroly a dohledu nad světovým děním, jež je představováno skupinami nejvlivnějších zemí (G7, G20), Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem •Obávají se, že bez jasného světového hegemona se bude opakovat vývoj z let 1919 – 1939, tedy příklon ke snaze jednotlivých států o autarkii a nakonec ke zhroucení systému •Podle realistů je málo známek, že vzniká globální kultura i že ubývá známek politického nacionalismu •Realisté tvrdí, že objem mezinárodního toku kapitálu je sice bezprecedentní, nicméně stupeň jejich ekonomické i finanční integrace jsou jenom omezeny •Jelikož většina z největších nadnárodních korporací sídlí v nejrozvinutějších zemích, činí to vlády těchto zemí nejvýznamnějšími politickými silami, protože kontrolují přístup k důležitým národním ekonomickým zdrojům a tyto korporace jsou tedy jen nástrojem velkých států Národní stát a globalizace •B) Globalisté: •Zdůrazňují velikost obchodního obratu nadnárodních korporací na trzích •Podle globalistů jsou v důsledku růstu trhu a vlivu nadnárodních společností nuceny národní státy stejné neoliberální ekonomické strategie podporující finanční disciplínu, jako tak činí korporace •K tomuto kroku přistupují vlády národních států proto, že se zintenzivněním globální obchodní soutěže přestávají být státy schopné udržet stávající úroveň sociální ochrany a program blahobytu obyvatelstva, aniž by odradili investory a neohrozili konkurenceschopnost domácího obchodu •Podle globalistů je tak proces globalizace spojen hlavně s rostoucím globálním bohatstvím, přičemž extrémní chudoba a sociální nerovnost jsou jen průvodními jevy. Tvrdí však zároveň, že globalizaci je třeba řídit, aby se země vyvarovaly sociálním konfliktům a sociálnímu vyloučení Národní stát a globalizace •Proměny světové politiky: •Ještě v době studené války teorie o světové politice byly založeny na víře, že je totéž co mezinárodní vztahy: •Tato koncepce předpokládala národní státy jako místa světové politické moci a autority •Z toho se dovozovalo, že studium států a vztahů mezi státy je nezbytnou a dostatečnou podmínkou porozumění a explanace světové politiky •Události 11. září 2001 byly symptomem hlubší proměny světové politiky determinované globalizací: •Rozdíly symbolizuje sémantický posun od slova „národ“ ( nation) ke konceptu „mimo národ“ („ation“, jako jeho opositum) •Zatímco „mezinárodní“ perspektiva vycházela z hlavní role národních států, mimonárodní koncept ( ation) nepředstavuje žádnou hypotézu o hlavních aktérech nebo dominantních rysech světové politiky. •To dovoluje uvažovat o světové politice komplexnějším způsobem. Státy jistě zůstávají jejími klíčovými aktéry, ale jsou pouze jedním, i když důležitým hráčem při její tvorbě Národní stát a globalizace •Události 11. září 2001 také v jistém směru obnovily význam národního státu: •Terorismus jako klíčová hrozba počátku 21. století si vynutila globální kooperaci národních států s cílem tomuto nebezpečí čelit •Státy začaly kontrolovat bankovní konta i komunikační kanály, což jsou nástroje umožňující i chod globální ekonomiky •Dalším krokem směřujícím k obnově pozice národního státu se stala protiimigrační opatření, která nabyla ještě na váza v Evropě po propuknutí tzv. Migrační krize 1763357.jpg Migrační krize oživila debatu o obnovení vlivu národního státu v 21. století Národní stát a globalizace 549428-top_foto1-f7a1d.jpg