Globalizace a její důsledky Globální společnost? Nová společnost? •Krize identity: •Kulturní dominance euro-americké kultury se svými pozitivy i negativy vedla k postupnému vytěsnění různých lokálních národních i jiných identit a jejich deformaci touto kulturou dominantní •Základním rámcem na němž se dosud určovala identita byl národní stát: •Vycházel z danosti teritoria, které bylo základem jeho existence •Národní stát vykonával politiku, definoval právo, atd. •V rovině identity byl národní stát ztotožněn se státotvorným národem, tedy v Německu žili Němci, ve Švédsku Švédové apod. •Existence odlišností a menšin byla uznávána, avšak představovala odchýlení se od řádu a tady byla chápána jako výjimky, v horším případě jako hrozba Nová společnost •Tento model společenského uspořádání se ale pod vlivem globalizace začal rozpadat a role národního státu se významně oslabila •Zároveň vzniká prostor v němž je moc vykonávána někým jiným, než-li byla ortodoxní politika, což vnáší do společnosti zmatek global.jpg Nová společnost •Proměna nadnárodních korporací: •Korporace stejně jako v minulosti dále rozdělují pracovní místa, výrobu a odvod daní dle toho klíče, aby co nejvíce maximalizovali svůj vlastní zisk •Tímto obírají rozvinuté sociální státy uplatňovat svou moc a formovat regulační rámec •V procesu globalizace se tyto korporace dále rozrůstají a díky svému vlivu a neukotvení v národním státě dospěly do pozice, kdy mohou poštvávat jednotlivé národní státy proti sobě •Zatímco klasické nástroje jako odbory a stát hrají stále stejnou hru na národní úrovni, korporace ji vykonávají na nadnárodním principu. Můžeme tak říci, že ve stejných kostýmech průmyslově-společenských distribučních bojů se hraje mocenská hra národní vs. nadnárodní •Podle některých tak již není co dočinění pouze s politikou, ale s politikou politiky, tzv. metapolitikou Nová společnost •Kulturní dominance globální kultury: •Ztotožnění státu,společnosti a identity je rozrušeno globálním kulturním průmyslem a jeho produkty •Globální kultura nově definuje sny a cíle lidí. Jejich cíle se tak již odlišují od jejich geopolitického a kulturního rámce a přejímají cíle a sny globální. Provázanost s globální kulturou je natolik silná, že i lidé na okraji společnosti zůstávají svázáni se symbolikou kulturního průmyslu •Po pádu železné opony se na východ dostala kultura spotřební společnosti a na západě opovrhované reklamy se mohly stát pro tyto nově globalizované oblasti příslibem v němž konzumerismus a politická svobody splynuly v jedno Nová společnost •Odlišné chápání kultury: •Dochází i ke střetu několika chápání kultury •V prvním je kultura chápána jako vazba na určité teritorium a je výsledkem lokálních historických procesů. V tomto pojetí má skupina nějakou vlastní kulturu, jež se vymezuje vůči kultuře cizí •Tato představa kultury má kořeny v romantismu 19. století a později byla rozvinuta antropologií jako kulturní relativismus •Nové pojetí kultury ji chápe jako obecnou lidskou přirozenost a je definována jako translokální historický proces a hovoří se v tomto případě o kultuře vždy v množném čísle jako neohraničení, neintegrovaná množina bez jednoty •Obě tato chápání kultury jsou ale slučitelné. Obě dvě kultury jsou nějakým způsobem spojeny s místem, ale první kultura je uzavřena do sebe, zatímco druhá je otevřená směrem ven Nová společnost •Můžeme vidět, že globalizační a integrační procesy nakonec vedou k postupnému rozkládání vnitřní kultury zevnitř •V důsledku toho vidíme v Evropě zrod společnosti, která akceptuje, že národní struktury mohou být obejity strukturami nadnárodními, že rozhodovací proces Francie může být oslaben a regulován nadnárodním orgánem z Bruselu, či Štrasburku •Vidíme také, že nová Evropa je prostorem regionů, které využívají mikroregionalismus k prosazení a upevnění vlastní regionální identity, ale i pro politickou stabilitu a ekonomicky žádoucí modely chování Nová společnost •Globální občanská společnost: •Globální občanská společnost (GOS) je poměrně novým jevem, jehož význam se stále utváří a mění •Podle odborníků je právě dynamika a nestálost tohoto jevu jeden z hlavních rysů GOS •Vymezení GOS vychází z tradičního pojetí občanské společnosti, která se ale v důsledku rozvoje a proměn společnosti v době globalizace mění: •Zájem a aktivity GOS se z části od národních států přesouvají na nadnárodní a globální úroveň •Lepší by však bylo mluvit o rozšíření zájmů občanské společnosti o novou, globální dimenzi. •Zdaleka se nejedná o celou občanskou společnost, ale její část, globální občanskou společnost, jejíž aktéry spojuje zájem o problémy na globální úrovni •Také toto vymezení je stále ještě obecné, resp. aktéři zabývající se globálními problémy jsou velmi heterogenní, stejně jako dané problémy Nová společnost •Klíčovým rysem aktérů GOS je vyspělé globální povědomí. Procesy globalizace jsou základními stavebními kameny pro aktéry GOS a pro jejich vztahy, tak spouštěcími mechanizmy pro aktivity GOS •London School of Economics globální občanskou společnost definuje jako: •sféra lidí, událostí, organizací, sítí - jejich hodnot a názorů – jež existují mezi rodinou, státem a trhem, přesahují hranice národních společenství 1106489-71808509.jpg Nová společnost •I Manuel Castells zdůrazňuje síťový přístup (tzv. network approach) ke studiu GOS a jejích aktivit. Podle toho také rozlišuje 4 hlavní způsoby organizace GOS, či její projevy: •1) Sítě lokálních organizací občanské společnosti: •Tvoří základy pro globální občanskou společnost •Jejich zájem se týká buď lokálních problémů, nebo určitých specifických zájmů •Jedná se o rozmanitou skupinu, kam patří náboženské či zájmové skupiny, zástupci určitých komunit atd. •Třebaže se primárně nezabývají procesy na nadnárodní, nebo globální úrovni, představují bezprostřední a velmi těsný styk s lidmi v lokalitě, kde působí. Tamtéž zároveň budují příznivé prostředí pro rozvoj a aktivity občanské společnosti, solidaritu, zájem o dění kolem nás a tedy i prostředí pro rozvoj aktérů z níže uvedených skupin GOS Nová společnost •Lokální organizace často spolupracují s nadnárodními neziskovými organizacemi, či lokálními organizacemi z jiných zemí, anebo se na problémy lidí z jiných zemí specializují, což z nich právě dělá aktéry GOS •Příkladem je společnost Člověk v tísni, která vyvíjí humanitární a rozvojové aktivity na čtyřech různých kontinentech. Dále lze jako příklad uvést organizaci Ekologický právní servis, který, ač se zabývá případy porušování práv zpravidla v Česku, je zapojen i do evropské sítě aktérů GOS, kteří usilují o systémové změny regulující chování evropských firem kdekoli ve světě •2) Skupina nadnárodních neziskových organizací: •Tyto organizace vyvíjejí aktivity na mezinárodní, nebo globální úrovni, přičemž důležitá je její apolitičnost •Můžeme sem řadit organizaci Oxfam International, která často poukazuje na nespravedlivě nastavená pravidla mezinárodního obchodu z perspektivy rozvojových zemí a představuje alternativy, jako například fair trade Nová společnost •Dále je ve světě velmi známá organizace Greenpeace, bojující proti devastaci životního prostředí. Greenpeace působí rovněž v Česku, kde jednak upozorňuje na světové problémy, ale zároveň poukazuje na lokální poškozování krajiny, například spojené s těžbou uhlí v severních Čechách •Další nezisková organizace globálního rozsahu působící u nás je Amnesty International, zabývající se porušováním lidských práv. Její činnost v Česku je informativní a osvětová, snaží se ale také prosadit legislativní změny, či apeluje na odpovědné chování firem a spolupracuje s lokálními neziskovými organizacemi •3) Sociální hnutí, jejichž cílem je ovlivnit procesy globalizace: •Tato hnutí bojující za „globální spravedlnost“ •Jedná se právě o ta hnutí, která bývají nesprávně médii označována jako antiglobalizační, toto označení se začalo šířit médii zejména po velkých protestech v Seattlu roku 1999, které byly reakcí na tamní ministerskou konferenci WTO10 Nová společnost •Poměrně heterogenní skupiny (tvořené mimo jiné i aktéry z předchozích dvou kategorií) spojoval odmítavý postoj k rozvoji tzv. globálního kapitalismu a k tvrzením, že z ekonomického hlediska bude nakonec globalizace prospívat všem •Nejednalo se ve všech případech o odmítání globalizace samotné, jako spíše o její přeměnu a prosazení alternativních přístupů. Lepším označením pro tato sociální hnutí je proto spíše „alter-globalizační“ •Desai a Said (2001) vymezují čtyři hlavní názorové proudy hnutí proti globálnímu kapitalismu, které zároveň mohou demonstrovat hlavní názory na globalizaci obecně. Jedná se o zastánce, izolacionisty, reformisty a alternativní Nová společnost •Hnutí veřejného mínění: •Tento termín zastřešuje spontánní ad hoc mobilizace, které využívají vlastní horizontální komunikační sítě •Zpravidla se jedná o reakci na události, které světová veřejnost odmítá, ať už se odehrávají kdekoliv na světě a nemusí se nutně jednat o události spojené s globalizací. •Příkladem je situace, kdy se lidé z různých zemí světa bouřili proti barmské vojenské juntě, která roku 2007 tvrdě zasáhla proti obyvatelům země, kteří požadovali změnu totalitního režimu, šíření zpráv přímo z pouličních demonstrací tehdy aktivisté využili v první řadě internet, kdy se veřejnost po celém světě mohla podívat na amatérská videa z pouličních střetů demonstrantů s vojáky v ulicích hlavního města Barmy, Rangúnu