KAPITOLY Z HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE A VYBRANÉ OSOBNOSTI 11. Sovětizace sociálního státu v Československu po roce 1948 a reformní snahy v 60. a 90. letech Sovětizace sociálního státu v Československu po roce 1948 a reformní snahy v 60. a 90. letech ¨Marie Machačová (1901-1980) ¨v 70. letech přinesla nové chápání sociální práce, jejího smyslu a náplně soc. pracovníka, stát by se měl zúčastňovat na výkonu péče o pracující a pomáhat při překonávání životních překážek lidem starým, invalidním, nemocnýma postiženým a to preventivními i kurativními prostředky ¨propagovala znovuzavedení vysokoškolského vzdělání sociálních pracovníků v době normalizace ¨celkový pohled na klienta a zdůraznění jeho individuality, rozlišuje vliv na psychiku vnitřní (organismus, osobnost) a vnější (vnější životní prostředí, společenské zásady) ¨autorka publikace (učební text) Sociálně právní ochrana (2 díly: Základy a metody – část obecná a Metody – část zvláštní) ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Sovětizace sociálního státu v Československu po roce 1948 a reformní snahy v 60. a 90. letech ¨Igor Tomeš (17. 4. 1931 - ) ¨dětství strávil na Dálném Východě, po návratu do ČSR vystudoval PrF UK, kde v letech 1955-59 působil, 1959-63 úředník v Mezinárodní organizaci práce v Ženevě, 1962-66 poradce na sociální reformy v Súdánu, Turecku a Japonsku ¨habilitace v 1967, do r. 1970 docent na PrF UK, poté politických důvodů zákaz působit v univerzitním prostředí, v letech 1969-71 expert Mezinárodního úřadu práce (reformy soc. pojištění v Africe) ¨v letech 1971-89 výzkumný a sociální pracovník v Technoekonomickém výzkumném ústavu hutnictví železa ¨po r. 1989 jako náměstek fed. ministra práce a soc. věcí ¨v 90. letech podíl na reformách v Albánii, 2003-2008 na zákonech o veřejném zdravotnictví, o zdravotní péči a o sociální pomoci v Gruzii, často krátkodobě jako poradce v sociálních záležitostech v mnoha postkomunistických zemích ¨v r. 1991 odešel z politiky a byl jmenován prof. na PrF UK, v 90. letech se spolupodílel na založení katedry sociální práce na FF UK (1992), kde působí dodnes ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Sovětizace sociálního státu v Československu po roce 1948 a reformní snahy v 60. a 90. letech ¨Igor Tomeš a jeho přínos v sociální práci a politice ¨v době, kdy působil v Technoekonomickém výzkumném ústavu hutnictví železa, vypracoval sociální program pro hutní průmysl a metodiku soc. plánování ¨po r. 1989 jako náměstek fed. ministra práce a soc. věcí připravoval první opatření pro polistopadové soc. reformy – výsledkem Scénář sociální reformy – pluralizace, dílčí privatizace a demokratizace sociální ochrany, přizpůsobení potřebám tržní ekonomiky vytvořením záchranné soc. sítě a návrat k systému soc. pojištění ¨sociální politika dle něho nemá být podřízena potřebám ekonomické politiky, neboť obě mají odlišné cíle, ústavně garantovaná sociální práva však mají v tržní společnosti neopominutelnou funkci, jsou nástrojem systémové integrace a redukce růstu antagonismu mezi jednotlivými společenskými vrstvami nad politicky únosnou mez, kladl důraz na historickou dimenzi sociologického poznání, pochopit a reformovat instituty soc. ochrany lze jen, pochopí-li se také jejich historické příčiny vzniku a funkce, které měly během předchozího vývoje plnit ¨mimo jeho zapojení do politiky zejména v oblasti sociálního zabezpečení je jeho přínos hlavně pedagogický, za své působení na Katedře sociální práce FF UK vychoval řadu odborníků, napsal také mnoho učebních textů (Sociální správa, Sociální politika, Obory sociální politiky) ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Sovětizace sociálního státu v Československu po roce 1948 a reformní snahy v 60. a 90. letech ¨Jiřina Šiklová ( 17. 6. 1935 - ) ¨vystudovala filosofii a historii na FF UK, 1960-69 odb. asistentkou na katedře filosofie, později sociologie (spoluzaložila v 60. letech) tamtéž, 1969 habilitace, která byla následně zrušena, do r. 1969 členkou KSČ, za normalizace propuštěna z FF UK, pracovala hlavně v manuálních profesích, podílela se na činnosti českého disentu, po listopadu rehabilitace, ¨1990 návrat na FF UK ¨v 60. letech se věnovala hlavně sociologii mládeže, především soudobých studentských hnutí na Západě, čehož se týkala i její habilitace, posléze, když byla zaměstnána v nemocnici, orientace na soc. gerontologii, soc. pediatrii, otázky životního cyklu, aplikované sociologii medicíny, publikovala však pod cizími jmény nebo v samizdatu a zahraničí ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Sovětizace sociálního státu v Československu po roce 1948 a reformní snahy v 60. a 90. letech ¨Jiřina Šiklová ¨působení v disentu ji přivedlo k úvahám o vztahu mezi společností a komunistickým režimem o každodenních kompromisech a utlumování nesouhlasu, velký ohlas měl její článek Šedá zóna (1990) o majoritě československé společnosti, která nespadá ani do jednoho politicky uvědomělého extrému – socialistického establishmentu či disentu, je konzumně orientovaná a nezajímá se o politiku ¨po listopadu 1989 se zvláště zasadila o rozvoj sociální práce a gender studies (spoluzaložení Katedry sociální práce, kterou v letech 1991-2001 vedla, 1991 založení Centra a knihovny Gender studies) ¨po r. 2000 publikovala několik knih určených široké veřejnosti, kde rekapituluje své sociálně poradenské zkušenosti (Deník staré paní, Dopisy vnučce, Matky po e-mailu) ¨ ¨ ¨ ¨ ¨