KAPITOLY Z HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE A VYBRANÉ OSOBNOSTI 7. Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Octavia Hill (1838-1912) ¨anglická sociální reformátorka, zajímala se především o životní podmínky obyvatel měst, zejm. Londýna, boj za rozvoj sociální bytové politiky ¨spolupracovala s Johnem Ruskinem (umělecké hnutí Art and Crafts) jako umělecká kopistka, ten také koupil první tři bytové domy, kde se stala nájemkyní Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Octavia Hill a její přínos pro sociální práci ¨kritizovala bytovou politiku a to, že nájemci zcela ignorovali potřeby nájemníků, byty neopravovali a domy se nijak nestarali, a byla šokována podmínkami v londýnských slumech, sama se stala nájemkyní ¨důležitý osobní kontakt a také motivace k tomu aby si lidé pomáhali sami ¨komunitní systém života – pravidelné setkávání s nájemníky při vybírání nájemného, organizace odpoledních klubů a aktivit pro děti i dospělé ¨byla zakládajícím členem Charity Organisation Society, která organizovala charitativní granty a zavedla návštěvy v domácnostech potřebných ¨ Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Octavia Hill a její přínos pro sociální práci ¨v r. 1869 na zasedání Social Science Association vyzdvihla vliv prostředí na sociální problémy jednotlivce, přístup k člověku jako k celku (nelze generalizovat pouze na opilce, či prostitutku, ale je třeba jej zcela poznat a pomoci mu v řešení jeho situace) -> nový přístup sociální práce (nejedná se o akt soucitu, ale je metodu jak pomoci vyvést jednotlivce z bídy) ¨její knihy Homes of the London Poor/Domovy londýnské chudiny (1875) a Our common land and other essays /Naše společná půda a jiné eseje (1878) patří k prvním teoretickým dílům sociální práce ¨zpřístupnění přírodních prostor chudým lidem, kampaň proti rozvoji předměstí a zachování rurální krajiny; patřila k zakladatelům organizace National Trust (1897) - zachování a ochrana přírodních, kulturních i historických památek v Británii a zpřístupnění těchto míst veřejnosti Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Charles Booth (1840-1916) ¨anglický filantrop a badatel v sociální oblasti, jehož práce zdokumentovala chudobu obyvatel v Londýně na konci 19. st. ¨ pohyboval v okruhu dalších osob, jež jsou významné pro svůj přínos v sociální práci –Beatrice Potter (později Webb), dále Octavia Hill či Canon Samuel Barnett ¨ v roce 1882 byl oceněn Královskou statistickou společností zlatou medailí a zároveň byl zvolen jejím prezidentem, v roce 1899 byl zvolen členem Královské společnosti za aplikování vědeckých metod do sociálního šetření ¨ ke konci života se přestěhoval do Thrigstone, kde založil první komunitní centrum v Anglii ¨ ¨ Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Charles Booth v sociální práci ¨rozsáhlý výzkum životních podmínek chudých v londýnské čtvrti East End – práce Life and Labour of People in London, jež se zabývala chudobou obyvatel Londýna, vyšla v několika vydáních: ¨První vydání mělo dva díly – Life and Labour of the People (1889), který se zabýval chudobou v East Endu, kde dle jeho výzkumů žilo až 35% obyvatel v naprosté bídě. Druhá část Labour and Life od the People (1891), již pokrývala zbytek Londýna (druhé vydání vyšlo v letech 1892 – 1897 9 dílů, třetí vydání z let 1902 – 1903 bylo rozšířeno na 17 dílů) ¨výsledky své práce použil jako argument pro zavedení starobních penzí, což považoval za tzv. omezený socialismus, zákon o starobních penzích byla přijat až v roce 1908, i když v jiné podobě, než systém důchodů propagoval Booth ¨přestože nepřijal myšlenky socialismu, měl soucit s dělnickou třídou a jako součást výzkumu byl ubytován u dělnických rodin, a své poznatky si zaznamenával do svých deníků ¨jeho práce je jedním ze zakládajících textů britské sociologie, zároveň kvantitativní (statistika) i kvalitativní (etnografie) metoda, měla také vliv na Chicagskou sociologickou školu ¨ Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Charles Booth v sociální práci ¨Jedním z nejvýraznějších výsledků šetření byly mapa Londýna s barevně rozlišenými ulicemi, jež indikovaly úroveň chudoby či bohatství obyvatel – první byla vyhotovena v roce 1889, druhá pro léta 1898-99 Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Samuel August Barnett (1844-1913) ¨kazatel anglikánské církve a sociální reformátor, jeho myšlenky byly založeny na křesťanském socialismu ¨se svou ženou se snažil zlepšit život chudých např. pořádáním večerních škol pro chudé, koncertů apod. ¨publikace Practicable Socialism (Praktikovatelný socialismus), Towards Social Reform (Směrem k sociální reformě) ¨ Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Samuel August Barnett a jeho přínos v sociální práci ¨zavedl programy na podporu bydlení a kulturních center, v roce 1884 založil Toynbee Hall v londýnské čtvrti East End, považována za nejstarší komunitní centrum v západním světě ¨Toynbee Hall byla založena v rámci průkopnického tzv. „Settlement movement“ (hnutí usazování), jehož ideou bylo zblízka studovat podmínky chudých, poznat příčiny chudoby a bojovat proti ní (pojmenována po zesnulém oxfordském historikovi, jenž byl jedním ze zastánců hnutí), zpočátku určena hlavně studentům univerzit Cambridge a Oxford, cílem byl úzký kontakt s chudými, jenž jim měl ukázat, jak přispět k lepším podmínkám chudých ¨cílem byla hlavně podpora soběstačnosti a upřednostňovanou metodou práce poradenství, tím se odlišila od původní formy pomoci chudým, jenž byla jen finanční a materiální ¨Barnett také probíral se svými spolupracovníky individuální vedení jejich případů, což je považováno za první pokus o soustavnou supervizi v sociální práci Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Jane Addams (1860-1935) ¨pocházela z kvakerské rodiny, průkopnice v sociální práci s přistěhovalci v USA, socioložka, filozofka, sufražetka a bojovnice za mír ¨podpora hnutí za volební práva žen ¨po studiích navštívila v r. 1888 první settlement house – Toynbee Hall – dle jeho vzoru založila 1889 Hull House v Chicagu ¨1915 založila Ženskou mírovou stranu, prezidentka ženské mírové konference v Haagu, spoluzakladatelka Ženského mezinárodního výboru pro stálý mír pro Společnosti národů – za své aktivity, byla v r. 1931 oceněna Nobelovou cenou míru Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Jane Addams a její přínos pro sociální práci ¨Hull House (od 1889) ¨založen v chicagské čtvrti s velkým množstvím přistěhovalců ¨po vzoru Toynbee Hall bezprostřední kontakt a soužití s chudými (převážně přistěhovalci), Addams neuznávala typ sociálního pracovníka, pro něhož znamenala služba 8 hodin mezi klienty a pak odchod domů daleko od chudinských slumů ¨velký důraz na vzdělání, kulturu, sociální pokrok a umění, které mělo rozvíjet tvořivost, samostatné myšlení, interakci – v rámci Hull House založena galerie a veřejná knihovna Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Jane Addams a její přínos pro sociální práci ¨profesionalizace žen v sociální práci kolem Hull House – byl také centrem výzkumu, empirické analýzy, studia a odborných debat ¨pracovnice ve svých zprávách popisovaly vliv koncentrace různých etnik na jejich životní podmínky, pracovní podmínky v manufakturách, dětskou práci, atd. ¨Addams a její kolegyně nebyly jen sběratelé dat, jejich výzkum byl východiskem pro akce sociální pomoci, vliv na počátky slavné Chicagské školy ¨ ¨ Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Benjamin Seebohm Rowntree (1871-1954) ¨britský sociolog, sociální reformátor a průmyslník, po studiu chemie působil v továrně na čokoládu svého otce v Yorku, o víkendech učil dospělé v nedělní škole ¨při návštěvě Newcastlu 1895 byl šokován strašnými životními podmínkami chudých, inspirován prací Charlese Bootha začal r. 1897 pracovat na studiu životních podmínek v Yorku ¨jako průmyslník a zároveň filantrop ve vlastní firmě zavedl škálu zaměstnaneckých benefitů a také zaměstnával závodního lékaře a zubaře, jako jeden z prvních prosazoval zavedení psychotestů při testování uchazečů o zaměstnání Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Benjamin Seebohm Rowntree a výzkum chudoby v Yorku ¨s výzkumem začal v roce 1897, osobní kontakt s chudými (celkem 11560 rodin a 46 754 osob), výsledky výzkumu byly publikovány v roce1901 v knize Poverty, A Study of Town Life /Chudoba, studie o městském životě ¨stanovil jako hranici chudoby minimální týdenní příjem, který by zajistil teplo, světlo, nájem, jídlo, oblečení a domácí a osobní potřeby upravený dle velikosti rodiny (pro stanovení částky využíval vědeckých metod, např. stanovení minimálního kalorického příjmu; výzkum trhu – za kolik dají nakoupit potřebné potraviny) ¨ukázal, že 27,84% celé populace Yorku žije pod hranicí chudoby a také, že k životu v naprosté chudobě jsou náchylnější děti a staří lidé a vytvořil teorii „cyklu chudoby", tj. že výskyt chudoby souvisí s životní fází člověka ¨výzkum pomohl přesvědčit vládu k reformám na začátku 20. st., jež měly pomoci chudým (mezi 1906 –1912, jídlo ve škole zdarma, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti pro pracující muže, státní důchody) ¨tématu chudoby v Yorku se vrátil ještě dvakrát: 1936 Poverty and Progress/Chudoba a pokrok (od prvního výzkumu klesl výskyt chudoby o 50%) a 1951 Poverty and the Welfare State/ Chudoba a sociální stát (výskyt naprosté chudoby již zcela minimální) Průkopníci sociální práce v moderní průmyslové společnosti, první školy a hnutí ¨Otto von Bismarck (1815-1898) ¨německý státník, první ministr Pruska, po sjednocení Německa německý kancléř ¨pro dějiny sociální práce byly významné tzv. Bismarckovy reformy, což byl první pokus o rozsáhlé sociální pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří, reformy také zestátnily pokladny dělnických svépomocných spolků ¨reformy byly rozloženy do třech zákonů: o nemocenském pojištění (1883), o úrazovém pojištění (1884), o pojištění pro případ invalidity a stáří (1889) ¨tyto zákony měly podřídit dělnické spolky politickému dozoru německého státu, pacifikovat je a ovládnout stále zvětšující se obnos peněz spolků ¨ ¨ ¨