KAPITOLY Z HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE A VYBRANÉ OSOBNOSTI 1. Úvod do studia Literatura – základní (viz IS STAG) ¨JANÁK, D. Kapitoly z dějin sociální práce, Opava 2012. ¨KODYMOVÁ, Pavla. Historie české sociální práce v letech 1918-1948. Praha 2013. ¨ ¨MUSIL, L. Různorodost pojetí, nejasná nabídka a kontrola výkonu "sociální práce". Sociální práce/Sociálná práca, 2, 2008, s. 60-79. ¨GEREMEK, B. Slitování a šibenice: Dějiny chudoby a milosrdenství. Praha 2003. ¨MATOUŠEK, O. a kol. Slovník sociální práce. Praha 2008. ¨ Literatura – doporučená (viz IS STAG) ¨ VEČEŘA, M. Sociální stát - východiska a přístupy. Praha 1996. ¨ RÁKOSNÍK, J. Sovětizace sociálního státu: lidově demokratický režim a sociální práva občanů v Československu 1945-1960. Praha 2010. ¨ MUSIL, L. Tři pohledy na budoucnost sociální práce. In: Rizika sociální práce. VII. Hradecké dny sociální práce. Hradec Králové 2010. ¨ TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha 2010. ¨ MUSIL, L. Vývoj sociálního státu v Evropě. Brno 1996. ¨ MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha 2001. ¨ ¨MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální péče. Praha 2007. Terminologie ¨používaná terminologie není dodnes jednoznačná, ani u základních pojmů, jako je „sociální práce“ neexistují jednotné definice ¨ ¨Sociální ¨(z latiny) v nejširším významu znamená „společenský“, týkající se lidské společnosti ¨v užším významu označení určité stránky společenských vztahů, a sice pro společnost nežádoucích jevů, procesů, problémů a situací, jejichž řešení přesahuje síly jedince, popř. rodiny, a nelze je zajistit běžnými ekonomickými nástroji Terminologie ¨Sociální systémy ¨určitým způsobem uspořádané soustavy lidí (prvky systémů) a vztahů mezi nimi, počínaje rodinou a konče státem, resp. nadstátními mezinárodními organizacemi ¨fungování systémů - na základě pravidel a norem osvojených v procesu socializace se v nich vytvářejí sítě vzájemných vztahů a vazeb, jejichž členěním vznikají sociální struktury a dochází k rozdělování sociálních rolí, čímž se vytváří sociální řád ¨zajišťují pomoc lidem, kteří se nemohou na společenském životě, práci i distribuci adekvátně podílet - důležitá funkce integrační (rodina, stát) a solidaritní či vzájemnostní (sociální pomoc, sociální služby aj.) Terminologie ¨Společenská solidarita ¨základ sociálních aktivit, je udržována sdílením norem a zvyklostí ze spol. života, náboženství a tradice, společným jazykem, prostředím, propojením individuálních a skupinových zájmů atd. ¨Dar ¨jeden ze způsobů konstituování spol. a skupinové solidarity v primitivních společnostech Terminologie ¨sociální politika ¨širší pojetí (dle I. Tomeše) - soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých subjektů o změnu nebo o udržení a provozování (fungování) svého či jiného státního, samosprávného nebo nestátního sociálního systému ¨cílem soc. politiky je podle I. Tomeše „sociální ochrana obyvatelstva v nezbytném, společensky uznaném rozsahu“ Terminologie ¨sociální politika ¨užší pojetí – dle přístupů, např.: ¤součást hosp. politiky zaměřená na opatření v oblasti nezaměstnanosti, mzdového vývoje a sociálního zabezpečení ¤vytváření podmínek omezující příčiny sociální nerovnováhy ¤redukce na sociální zabezpečení a péči o závislé osoby či skupiny obyvatelstva Terminologie ¨sociální ochrana ¨systematická snaha o odstranění obtížných životních podmínek vedoucích k ekonomické a sociální nouzi, které nedokážou jednotlivci odstranit ani s pomoci rodiny či sousedů ¨ ¨sociální pomoc ¨pomoc poskytovaná „občanům ve stavu nouze k uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu“ ¨tento pojem nahradil starší termín „chudinská péče“ představující jednu z nejstarších forem státní pomoci potřebným lidem Terminologie ¨sociální péče ¨uspokojování objektivně uznávaných sociálních potřeb občanů dávkami a službami na základě kodifikace všeobecných sociálně politických opatření, ¨dle O. Matouška zahrnuje sociální a zdravotní pojištění, státní podpory, sociální pomoc a sociální služby ¨sociální správa ¨soubor institucí a organizací, které poskytují sociální ochranu ¨sociální zaopatření ¨nárokové peněžité dávky poskytované na základě zákona nebo smlouvy bez předchozí „koupě“ nebo stanovených „hranic potřebnosti“ Terminologie ¨sociální pojištění ¨institucionální systém pojištění občana pro případ budoucí pojistné události ¨ ¨sociální služba ¨jednak poskytování sociální péče určitým konáním (činností) ve prospěch jiné osoby nebo sociálního subjektu, státními, nebo nestátními subjekty, jednak „sociální práce (odborná činnost profesionálních pracovníků) ve prospěch lidí v sociální nouzi“ Terminologie ¨Sociální práce v užším a širším pojetí ¨V. Novotná a V. Schimmerlingová považují sociální práci za „vědecky fundovanou odbornou disciplínu, která speciálními pracovními metodami zajišťuje provádění péče o člověka na profesionálním základě“, přitom se opírá o řadu vědeckých poznatků z různých disciplín a aplikuje je v praxi ¨v užším pojetí ji chápou jako záměrnou, připravenou a přímou práci s klientem, popř. skupinou či komunitou, s cílem stanovit sociální diagnózu a provádět sociální terapii, v širším přístupu zahrnuje i sociálně technická opatření, především poskytování služeb a dávek sociální péče, interdisciplinární spolupráci i administrativní postupy Terminologie ¨sociální práce ¨podle definice O. Matouška je sociální práce „společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejichž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, nezaměstnanosti aj.)“, opírající se „jednak o rámec společenské solidarity, jednak o ideál naplňování individuálního lidského potenciálu.“ Terminologie ¨paradigmata sociální práce dle P. Navrátila ¨terapeutické paradigma (terapeutická pomoc) považuje za hlavní faktor sociálního fungování duševní zdraví a pohodu, sociální práce je terapeutickou intervencí, přičemž důraz je kladen na komunikaci a vytváření vztahu ¨reformní paradigma klade důraz na sociální rovnost, požaduje společenské změny a zaměřuje se na podporu spolupráce a solidarity uvnitř společenských skupin jako nástroje k získání většího vlivu na vlastní životy (tzv. zmocňování, empowerment) i zvýšení podílu na tvorbě a změně společenských institucí ¨poradenské paradigma je založeno na sociálně-právní pomoci, za rozhodující pro sociální fungování považuje schopnost zvládat problémy a mít přístup k potřebným informacím službám, přičemž sociální práce je „jedním z aspektů sociálních služeb“ Předmět dějin sociální práce ¨praktická sociální práce v minulosti, která patří do oblasti sociální péče v užším pojetí, tj. poskytování různých peněžitých a věcných dávek včetně dávek sociální pomoci a potřebných sociálních služeb ¨přesahy do oblasti sociální správy státní i soukromé a sociální zákonodárství ¨dobová státní a soukromá sociální politika ¨náboženské, filozofické a etické základy společenské solidarity, teoretické sociální myšlení v podobě názorů a úvah a představ o řešení sociálních problémů v rámci různých disciplín, od sklonku 19. století pak vlastní teoretické základy, přístupy, koncepce práce a školy interdisciplinárního charakteru i souvisejících vědních oborů, především z oblasti psychologie, sociologie a ekonomie Dva základní principy pro vývoj sociální politiky (resp. sociální péče a práce) ¨paternalismus ¨vychází ze slova pater= latinsky otec ¨označuje vztah mezi dvěma subjekty (osobami, ale i státy, oblastmi či ekonomickými subjekty), z nichž jeden přistupuje ke druhému z nadřazené, ale současně otcovské a chránící pozice. Paternalismus se vyznačuje přesvědčením nadřazené osoby, že ona sama ví, co je pro podřízenou osobu nejlepší. Jde o přesvědčení a z něho vycházející politiku, že jedinci sami nedokáží poznat, co je pro ně dobré, a je třeba jim správné postoje, jednání či názory uložit, předat či "vnutit" ¨dle I. Tomeše základ pro systém sociální péče o občany v autokratických systémech Dva základní principy pro vývoj sociální politiky (resp. sociální péče a práce) ¨paternalismus ¨vyvinul se při vzniku prvních despotických států z rodové solidarity ovládané náčelníkem ¨v řeckých státech, republikánském i císařském Římě – klientský systém ¨principy přetrvávají i ve středověku v rámci lenních vztahů mezi pánem, jeho vazaly a poddanými ¨v 17. – 18. st. osvícenský absolutismus státní paternalismus ¨v nedemokratických režimech 20. st. neopaternalismus ¨v liberálních demokraciích se paternalismus přetvářel do moderní podoby např. při péči o zaměstnance v podnicích Dva základní principy pro vývoj sociální politiky (resp. sociální péče a práce) ¨filantropie ¨antika – prokazování dobra panovníkem ¨základní princip sociální péče ve středověku ¨charakter dobrovolné sousedské či mezilidské výpomoci ¨nemá systematický charakter, je neinstitucionální, individualizovaná a dobrovolná ¨spojena s křesťanstvím, má charitativní charakter ¨od 17. století institucionalizace, přechod na stát ¨v sociálním liberalismu 18. – 19. st. v podobě státní chudinské péče, pracovních zákonů, životního a sociálního pojištění Členění historických zdrojů sociální politiky dle K. Pince ¨zásahy státu regulující pracovní podmínky, pracovní zákony ¨institut veřejného chudinství ¨instituty vzájemné pomoci ohrožených osob – svépomocná sdružení, bratrstva, spolky, atd. ¨zabezpečení skupin a osob, o které má veřejná moc zvláštní zájem – péče o vysloužilé vojáky, později státní byrokracii apod. Požadavky na seminární práci ¨Viz sylabus v IS STAG ¨Rozsah 6-8 normostran ¨Musí obsahovat: životopis osobnosti, jeho názory a konkrétní podíl a vliv na sociální práci Témata seminárních prací 2015/2016 ¨Sdělit vybrané téma na sekretariátu děkana nejpozději do 4. 3. 2018 (elektronicky, případně přinést soupis s nahlášenými jmény studentů) ¨témata se nesmí opakovat ¨ Témata seminárních prací 2015/2016 ¨Arnold Toynbee ¨Alice Salomon ¨Bertha Reynolds ¨Saul Alinsky ¨Eileen Younghusband ¨Carl Rogers ¨Jane Jacobs ¨John van Hengel ¨Sherry Arnstein Témata seminárních prací 2015/2016 ¨Michael Lipsky ¨Paulo Freire ¨Joel Fischer ¨Ann Hartman ¨Charles Murray ¨Dorothy Day ¨Thomas Merton ¨Ilse Arlt Témata seminárních prací 2015/2016 ¨Juan Luis Vives ¨Andrzej Frycz Modrzewski ¨Domingo de Soto ¨Juan de Medina de Robles ¨Cristobal Peréz de Herrera ¨