KAPITOLY Z HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE A VYBRANÉ OSOBNOSTI 2. Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Solón (asi 638 - 555 př. n. l.) ¨básník, zákonodárce ¨po úspěšné válečné výpravě Athéňanů proti Megaře, kterou vedl, se stal populárním a roku 594 př. n. l. byl zvolen archontem (vládnoucí úřadník) s plnou mocí pro vypracování nové ústavy a zákonů, po jejich dokončení se vzdal úřadu a odcestoval ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Solónovy reformy ¨jeho reformy měly vyřešit sociální problémy, se kterými se Atény potýkaly (rozbroje mezi nižšími vrstvami a aristokracií) ¨revize vysokých trestů za menší prohřešky, jež byly stanoveny Drakónovými zákony ¨zrušil všechny hypotekární dluhy (tj. garantované pozemky) a ty, za které dlužník ručil svobodou - tzv. seisachtheia (řec. setřesení břemene), vykupování dlužníků z otroctví ¨rozdělení svobodných občanů do 4 tříd dle výnosu majetku (majetkový census) a dle toho také stanovení jejich práv a povinností – zisk značné míry práv i pro nižší třídy ¨ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Solónovy reformy ¨stanovení maxima držení půdy ¨pravidla pro vývoz zemědělských produktů (zákaz vývozu obilí) ¨obecná povinnost rodičů pečovat o děti a povinnost dětí živit staré rodiče ¨fungování jeho reforem v podstatě až za panování tyrana Peisistrata (vládl 546 – 527 př. n. l., zavedl organizování veřejných prací pro chudé občany) ¨ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Solónovy reformy ¨Solón nestranil ani aristokracii, ani nižším třídám, jeho reformy tedy ve výsledku nebyly dobře přijaty ani jednou z těchto vrstev. Solón sám si toho byl vědom, jak ilustrují některé jeho citáty: ¨ „Jde-li o velký čin, těžko se zalíbit všem.“ ¨Na dotaz, zda dal Athéňanům ty nejlepší zákony, údajně prohlásil: ¨„Nejlepší z těch, které byli ochotni přijmout.“ ¨ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Periklés (asi 500 – 429 př. n. l.) ¨v r. 461 př. n. l. zvolen poprvé archontem, v letech 443 – 429 (mimo 430) zvolen prvním stratégem, toto období se nazývá jako doba Periklova ¨Zasadil se o mocenský rozmach Athén, umělecký rozvoj apod. ¨ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Periklés ¨svými reformami se zasadil se o rozvoj athénské demokracie: nejvyšším orgánem se stal sněm Ekklessiá volený občany, návrhy připravovala tzv. rada pěti set, atd. ¨zavedl diety – úhradu za ušlou mzdu při vykonávání veřejné činnosti (umožnil tím chudším vrstvám rozhodování při soudních procesech) ¨rozšíření placení náhrad za vojenské služby i v době míru ¨podpora invalidů, sirotků a vdov po občanech, kteří padli v boji ¨ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Platón (asi 428 -348 př. n. l.) ¨řecký filozof, pedagog a matematik, jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec ¨objektivní idealista ¨narodil se v přední athénské rodině ¨žák Sokrata – ( jeho spisy jsou vedené jako dialogy se Sokratem) ¨založil Akademii ¨v dialozích Ústava a Zákony se zamýšlí nad modelem ideálního státu, jedná se o první utopie ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Uspořádání státu a sociální problematika u Platóna ¨Platónův utopistický model vykazuje prvky totalitarismu ¨ideální vládou je aristokracie (tj. vláda nejlepších), stát je uspořádán do třech hierarchických vrstev: výrobci, strážci a vládci (králové – filozofové) Cambridgeské vydání Platónovy Ústavy z r. 1713 Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Uspořádání státu a sociální problematika u Platóna ¨do dvaceti let všichni muži stejné vzdělání, poté budou dle svých schopností rozděleni do jednotlivých stavů ¨zrušení soukromého vlastnictví, zrušení rodiny (společenství žen, společenství dětí, nejlepší muži by měly mít děti s nejlepšími ženami, děti vychovávají všichni společně) ¨člověk musí být spokojen se svým postavením a nedožadovat se soucitu druhých, nemocní a zranění mají být léčeni, jen pokud poté dokážou zastávat své místo ve společnosti, je patrná myšlenka euthanasie (i když ne přímo formulovaná) ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Uspořádání státu u Platóna ¨Ideální vládu dle Platóna ilustrují např. tyto jeho citáty: ¨„Svět by mohl být spasen jedině tehdy, kdyby se králové stali filozofy, nebo filozofové králi.“ ¨„Přístup k moci by měl být zakázán těm, kteří jí milují.“ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Aristotelés (384 – 322 př. n. l.) ¨Platónův žák, vychovatel Alexandra Makedonského ¨filozofie založená na dualismu (svět je spojením dvou principů – látky a formy) ¨snaha uspořádat veškeré soudobé vědění, důraz na empirické poznání, zakladatel mnoha vědních oborů ¨založil vlastní školu Lykeion ¨po smrti Alexandra Makedonského obviněn z rouhání, odešel do vyhnanství, kde brzy nato zemřel ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Uspořádání státu a sociální problematika u Aristotela ¨člověk je tvor společenský (zoon politikón), jeho účelem je život v obci, zakládání rodiny a státu je jeho přirozeností ¨uspořádání společnosti se věnoval hlavně ve spise Politika – vycházel z existujících ústav, nejlepšími ústavami jsou monarchie, aristokracie a politiá (vláda svobodných středních vrstev), nejhorší pak tyranie, oligarchie a demokracie ¨ideál je v uměřenosti, mezi extrémy, důležité je tedy posilování středních vrstev společnosti ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Uspořádání státu a sociální problematika u Aristotela ¨připouští mírné přerozdělování majetku, které má chudým sloužit ke zřízení živnosti ¨je pro pomoc státu invalidům, ¨je pro usmrcování dětí s tělesnými vadami, či regulaci plodnosti ¨dobročinnost vnímá jako skutek, který více než obdarovaného uspokojuje dobrodince, jelikož jej stál více úsilí ¨ Pařížské vydání Politiky z r. 1556 Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Uspořádání státu a sociální problematika u Aristotela ¨„Základní podmínkou dobrého života v obci jest vláda zákonů, nikoli lidí.“ ¨„Lidé si nejsou naprosto rovni: jedni se rodí k otroctví, druzí ke vládě.“ ¨„Ti, kdo jsou podřízeni, se bouří, aby se stali rovnými. Ti, kdo jsou rovní, se bouří, aby se stali nadřazenými.“ ¨„Ideální člověk čerpá svou radost z prokazování laskavostí druhým.“ ¨„Osvícené sobectví znamená činění druhým dobré věci.“ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Stoikové ¨hlásali spravedlnost pro všechny lidi a jejich rovnost, kosmopolitismus a projevování lásky k ostatním, člověka považovali za bytost společenskou, jež má žít střídmým životem, plnění povinností vůči sobě i ostatním, zejména vůči státu, považovali za ctnost ¨potlačování emocí a citů jako něčeho nehodného muže, lhostejnost a netečnost i v případě té nejhorší katastrofy – ve stejném duchu se má pomáhat slabým a hendikepovaným – povinnost bez osobní angažovanosti a emocí ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. – 65 n. l.) ¨ představitel filozofického směru stoicismu, dramatik, básník, politik, vychovatel císaře Nerona ¨za vlády Caliguly senátorem, za císaře Claudia vyhnán na Korsiku, v roce 49 n. l. se vrátil jako vychovatel Nerona, v roce 57 jmenován konsulem. Od r. 62 jeho moc upadá, v r. 65 obviněn z účasti na spiknutí a donucen k sebevraždě ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Lucius Annaeus Seneca a sociální myšlení ¨zabýval se praktickou etikou a zdůrazňoval ohledy vůči jiným i lásku ke všem lidem – „altruismus“. ¨filantropii, která tehdy označovala dobro prokázané člověkem vyššího postavení, chápal jako dobro prokazované jinému člověku rovnocenných hodnot a přirozenosti ¨ ¨ Sociální myšlení a sociální péče v antické společnosti ¨Lucius Annaeus Seneca a sociální myšlení ¨„Moudrý muž utěšuje ty, kdo pláčou, ale nepláče s nimi, ubytovává trosečníky a dává almužny chudým... navrací syna plačící matce, zachraňuje zajatce z arény, ba i pohřbívá zločince, ale jeho tváře nejeví znepokojení. Nepociťuje soucit. Zachraňuje, činí dobré, protože je zrozen k tomu, aby pomáhal svým bližním, aby pracoval pro dobro lidstva a každému dal, co mu patří... Jeho tvář ani jeho duše neprozradí žádné emoce, když vidí zchřadlé údy, roztrhané hadry a shrbenou, vyhublou postavu žebráka. Ale pomáhá těm, kdo si to zaslouží, a stejně jako bohové se sklání k bídným... Jen chorobné oko zvlhne, když vidí slzy v cizích očích.“ ¨ ¨