KAPITOLY Z HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE A VYBRANÉ OSOBNOSTI 3. Počátky křesťanské charity a její zakladatelé Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Mnišství ¨první kláštery na východě římského impéria ve 3. st. – Z Egypt, Sinaj ¨od 4. st. dva směry: eremité x cenobité ¨eremité – poustevny, asketický život, představitel sv. Antonín (251-356) ¨cenobité – mniši žijí ve společenství, poprvé sv. Pachomius, normou se ve východním mnišství stala Basileova řehole ¨na západě první mnišské komunity od 5. st. v Galii, např. Jan Cassanius (360-430/435) založil mnišskou komunitu v Marseille Jeskyně sv. Antonína Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Basileus Veliký (okolo 330-379) ¨narodil se v Kaisareii v zámožné rodině, získal vzdělání v athénské Akademii, působil jako právník a učitel rétoriky ¨posléze se rozhodl pro mnišský život, navštívil poustevníky a mnišské komunity v Sýrii, Palestině, Mezopotámii a Egyptě, po svém návratu založil r. 358 klášter v Pontu a v blízkosti ženský klášter ¨364 se usadil v Kaisareii, byl vysvěcen na kněze a věnoval se církevní správě a boji proti ariánství ¨370 byl zvolen biskupem v Kaisareii Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Basileus Veliký a sociální myšlení ¨pro potřeby klášterů, jež založil, sepsal tzv. Dlouhé a Krátké řehole (někdy též Moralia), jedná se v podstatě o jedinou mnišskou řeholi na východě, dle svého autora je nazývaná basileánská ¨v rámci mnišského života upřednostňoval umírněnější askezi a službu bližním před poustevnictvím, zdůrazňoval hodnotu práce mnichů jako prostředku pro zdokonalení duchovního života i financování kláštera a zaopatření chudiny ¨v 2. pol. 4. st. založil u Kaisareie špitální komplex, zvaný dle něj Basileida, součástí byl chudobinec, útulek, nemocnice Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Také Basileos V. považoval almužnu a dar za jednu ze základních povinností křesťana…: ¨„Zda nebude zván zlodějem, kdo přioděného člověka oloupí o šat? Je však hoden nějakého jiného pojmenování ten, kdo by nepřioděl nahého, ačkoli tak může učiniti? Hladovému člověku patří chléb, jež ty zadržuješ; nahému patří plášť, jejž ty schováváš ve skříni; nuznému peníze, jež máš zakopány. Proto na tolika lidech se dopouštíš bezpráví, kolika můžeš dáti dar.“ ¨…doporučoval však mimo jiné dobře zvážit, komu je almužna dávána: ¨„Kdo dává nešťastnému, dal Hospodinu a od Něho dostane odměnu: kdo však rozdává tulákovi, vyhazuje psu, který je sice obtížný svou dotěrností a nestydatostí, ale není nuzný, aby zasluhoval slitování“ ¨„... nijak neprospívá dávati hojnou a štědrou almužnu těm, kdo umějí žalostně naříkati, aby podvodně pohnuli k soucitu ženy, nebo těm, kteří své znetvořené údy a hnisavé rány okázale vystrkují z hrabivosti. Štědrost je v takových případech příležitostí ke špatnosti a podporou špatnosti. Povyk takový odbuď malou almužnou. Zato buď štědrý ke skutečně potřebným.“ Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Jan Zlatoústý (354 – 307) ¨narodil se v Antiochii, matka jej vedla ke křesťanství ¨studoval rétoriku a filosofii, působil jako právník ¨v dospělosti pokřtěn, odešel do hor jako mnich a poustevník, ale pro přílišnou askezi onemocněl a vrátil se do Antiochie, kde začal působit jako kazatel (díky skvělým kázáním si později vysloužil přídomek Chrystosomus – Zlatoústý) ¨v r. 398 byl jmenován konstantinopolským patriarchou ¨pro kritiku přílišné nádhery císařského dvora spor s císařovnou Eudokií – byl dočasně sesazen, později ve vyhnanství v Arménii a nakonec poslán na vých. pobřeží Černého moře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu cestou zemřel Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Jan Zlatoústý, dílo a další přínos pro sociální péči ¨dochovaly se stovky jeho homilií, přes 200 dopisů a mnoho dalších spisů ¨mnohá kázání o potřebě almužny a kritika lakoty, také rozlišení mezi chudými schopnými práce a nemohoucími mrzáky ¨kázal, že základní pravidlo křesťanství leží ve službě bližnímu, zdůrazňoval charitativní úlohu mnišství ¨jako nový patriarcha byl šokován účty za hostiny, které se pořádaly v biskupském paláci, tyto hostiny odmítl a ušetřené prostředky vložil do stávajících nemocnic, či zakládal nové nemocnice (významná nemocnice pro malomocné či útulek pro cizince), podporoval chudé a misie ¨v roli patriarchy se věnoval obnově kléru, kázal proti herezím, zajímal se o podmínky otroků Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Z kázání Jana Zlatoústého: ¨ „Je zřejmým šílenstvím plniti skříně šatstvem a opovrhovati člověkem, který stvořen k obrazu a podobenství Božímu a stojí zde nahý, chvěje se zimou a sotva se drže na nohou?“ ¨„Nic nedovede tak mocně hasiti žár našich hříchů jako almužna. Ta je největší ze všech dobrých skutků, přivádí své horlitele až k samému Králi. A právem. Neboť panenství a půst a spaní na holé zemi se omezují jen na toho, kdo je koná; ... almužna však pomáhá i jiným a prospívá údům Kristovým. Mnohem větší důležitost mají však ty dobré skutky, z nichž mají zisk mnozí, než ty, které prospívají jen jedinému.“ Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Aurelius Augustinus (354 – 430) ¨jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů, představitel patristiky, jeden ze čtyř církevních otců ¨narodil se v rodině pohanského římského úředníka a křesťanské matky, studoval rétoriku, zajímal se o filosofii, od r. 383 vyučoval rétoriku, nejprve v Římě, poté v Miláně, kde se r. 387 nechal pokřtít sv. Ambrožem ¨v r. 390/391 přijal kněžské svěcení, v r. 393 se stal biskupem v městě Hippo Regio (v sev. Africe – u Kartága)) ¨zemřel při nájezdu Vandalů v r. 430 ¨ Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Aurelius Augustinus, dílo a příklady filantropie ¨autobiografie Vyznání (Confessiones), spis O obci Boží (De civitates dei) a řada dalších ¨nevytvořil ucelený filozofický systém, ale rozpracoval učení o predestinaci, sv. Trojici i o učení o trojím lidu, který tvoří obec věřících, tj. křesťanskou společnost, a přinesl řadu postřehů o hlubinách lidské duše nebo o věčnosti, stvoření světa a času ¨teorie o daru a ovoci - dar je věc nebo pomoc, kterou poskytuje dárce potřebným, ovoce je „dobrý a správný úmysl dárcův, který zakládá právo na odplatu“ ¨založil hospic pro poutníky a propuštěné otroky ¨jídal ve společnosti chudých, rozdával jim oblečení a věřící údajně varoval, aby mu nedávali drahá roucha, protože by je musel prodat a výtěžek dát chudým Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Aurelius Augustinus o pomoci potřebným: ¨„ Vyšetř, kolik ti (Bůh) dal, a z toho vezmi, co ti stačí; ostatní, co leží jako přebytek, je potřebou pro jiné. Nadbytečné statky bohatých jsou nezbytnými statky chudiny. Vlastníš věci cizí, když vlastníš přebytky.“ ¨„Nemáme si přáti, aby byli bídní, abychom měli příležitost konati skutky milosrdenství. Dáváš chléb hladovému; lépe by však bylo, kdyby nikdo nehladověl, a ty nikomu nedával. Odíváš chudého; kéž by všichni byli oděni, a nebylo toho nedostatku... To všechno jsou povinnosti, když je jich třeba. Učiň, aby nebylo bídných; přestanou skutky milosrdenství. Skutky milosrdenství přestanou, zdaž zhasen i plamen lásky?... Onen chuďas byl v nouzi; protože jsi mu poskytl pomoc, jevíš se takřka větším, než ten, jemuž byla poskytnuta. Měj přání, aby ti byl roven.“ ¨„Uděluješ-li chléb mrzutě, připravuješ se o obojí: o chléb i o zásluhu.“ Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Benedikt z Nursie (asi 470- asi 543) ¨narodil se v Nursii ve střední Itálii v měšťanské rodině ¨zřejmě studoval v Římě a posléze se uchýlil k asketickému životu poutníka, později zorganizoval několik malých mnišských komunit ¨v roce 529 založil klášter na hoře Monte Cassino, pro který sepsal pravidla – tzv. řeholi sv. Benedikta Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Klášter Monte Cassino ¨nejstarší klášter západního mnišství, založen v r. 529 Benediktem z Nursie ¨klášter se stal mimo jiné centrem mnišského klášterního lékařství, stejně jako později další kláštery, které uchovávaly díla starověkého lékařství, takže se období od 5. do 10. století označuje jako „klasická doba tak zvané klášterní medicíny“ ¨v r. 581 byl klášter rozbořen Langobardy a než byl znovu vystavěn, nalezli mniši útulek v Lateránu v Římě, kde se s nimi seznámil papež Řehoř Veliký, který se zasadil o vyslání benediktinů do Anglie Rekonstrukce vzhledu kláštera Monte Cassino v 11. st. Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Skutky filantropie v benediktinské řeholi ¨v benediktinské řeholi se objevují tradiční dobré skutky vycházející z filantropie – sytit chudé, oblékat nahé, navštěvovat nemocné... ¨v jednom z článků ukládá řeholníkovi, který měl na starosti hmotné potřeby v klášteře (cellarius), péči o nemocné, chudé děti i všechny přicházející hosty ¨samostatný článek je věnován přijímání hostí a poutníků včetně chudých, jimž má být prokazována náležitá úcta a pohostinství ¨starý oděv mnichů byl dle řehole schováván do šatny pro chudé Počátky křesťanské charity a její zakladatelé ¨Přínos benediktinských klášterů v péči o potřebné ilustruje citát Adalharda (752-826), opata benediktinského kláštera Corbie v Pikardii, synovce franckého krále Karla Velikého: ¨„Zapřísahám všechny, kdo budou představenými v tomto klášteře, aby při štědrosti a rozdílení hleděli spíše na vůli Boží než na chudičký náš příklad... Zařídili jsme, aby se každodenně v hospici chudých rozdalo čtyřicet pět chlebů, každý půlčtvrté libry váhy, a pět bochníků sýra... Přijde-li pocestných více, vrátný se postará o to, čeho je třeba.“