KAPITOLY Z HISTORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE A VYBRANÉ OSOBNOSTI 5. Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Martin Luther (1483-1546) ¨německý teolog, kazatel, reformátor, ¨studoval filozofii, vstoupil do augustiniánského kláštera v Erfurtu, od r. 1508 působil na univerzitě ve Wittenbergu, ¨1517 zveřejnění 95 tezí – počátek reformace Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Martin Luther (1483-1546) ¨odmítl tradiční zprostředkovatelskou úlohu církve mezi člověkem a Bohem, člověk je ospravedlněn z víry ¨spásu si nelze vykoupit dobrými skutky a almužnami, ty jsou znakem lidí, které Bůh ke spáse předurčil (predestinoval) ¨úspěšné podnikání a hromadění majetku jako známka predestinace ¨odděluje povinnosti člověka jako křesťana a člena společnosti - v Kristově království platí požadavky evangelia, v lidském království přirozené právo, které uplatňuje a řídí světská moc Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Křesťanské šlechtě německého národa o zlepšení stavu křesťanstva (1520) - ¨zákaz žebrání doprovázený organizací chudinské péče ve městech na úrovni existenčního minima a financované prostřednictvím „pokladen chudých“ ¨obrat v pojímání milosrdenství a sociální péče o chudé - kombinace charitativních opatření a represe a oddělení církevní charity a světské „sociální péče“, ¨ každé město se má postarat o své chudé, nepřipustit cizí žebráky (o chudé by se měl ve městě starat ten, kdo je zná), jen základní zaopatření, chudí si mají pomoci z nouze prací Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Vliv Luthera na dobovou chudinskou péči ¨v letech 1521-1522 byla výnosy iniciovanými Lutherem reorganizována chudinská péče ve Wittenbergu – vytvoření společné pokladny, kde je shromážděn majetek ze sekularizovaných klášterů – má převzít také špitální a charitativní fondy a sbírat příspěvky pro chudé ¨1522 –1523 Luther zredigoval ustanovení pro „pokladnu chudých“ v Leisnigu, doporučena pro ostatní města ¨Předmluva k německému vydání pamfletu proti žebrákům – Liber Vagatorum 1538 – seznamy chudých, kontrola oprávnění pobírat almužnu Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Luther k chudinské péči: ¨„Je nanejvýš nutné v celém křesťanstvu vyhubit veškeré žebrání. Nikdo z křesťanů nesmí chodit o žebrácké holi.“ ¨Luther často připomínal výrok Pavla z Tarsu „Kdo nechce pracovat, ať nejí“ ¨ Dobovou kritiku sociálních poměrů 16. st. reflektuje satirický obraz Pietera Brueghela V zemi peciválů (1567) ¨„Chudé stačí podporovat tak, aby neumírali hladem nebo zimou.“ Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Thomas More (1478 – 1535) ¨angl. právník, politik, spisovatel, lord kancléř Jindřicha VIII., rezignoval po roztržce krále s katolickou církví, odmítl složit přísahu na základě zákona o nástupnictví – byl uvězněn a popraven ¨spolu s T. Campanellou představitel renesanční utopistické literatury ¨ Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Utopie (1516) ¨ideální stát, založený na principech rovnosti, zrušení soukromého vlastnictví, společné výroby, na níž se podílejí všichni, a spravedlivého rozdělování (H. J. Störig - „ideální obraz socialistického společenství“) ¨požadoval volný přístup ke vzdělání a duchovním statkům a povinnost státu pečovat o staré a chudé občany ¨počítá s využitím trestů nucených prací pro zloděje, tuláky, žebráky, ale i žebravé mnichy ¨ jeho myšlenky ve své době ovlivnily zavedení chudinské péče v anglických městech i anglické pracovní zákonodárství ¨z některých principů o tři století později vycházelo družstevní hnutí ¨ ¨ Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Thomas More o bohatých a o dobrodiní: ¨„Mluví-li bohatí lidé o blahu společnosti, vím, že to není nic jiného než spiknutí boháčů, kteří pod jménem a pod záminkou obecného blaha hledají svůj vlastní prospěch.“ ¨ ¨„Naproti tomu sám si odepřít něco, abys to přidal jiným, to je teprve vlastní úkol lidskosti a dobrotivosti. Ostatně takovéto počínání neodnímá tolik výhod, kolik jich vrací. Neboť jednak získává náhradu vzájemností dobrodiní, jednak samo vědomí dobrého skutku a vzpomínka na lásku a vděčnost těch, jímž dobrodiní prokážeš, přináší více duševní rozkoše, než by obsahovala ona tělesná rozkoš, které ses zřekl.“ ¨ Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Juan Luis Vives (1493–1540) ¨španělský filosof, humanista ¨studium filosofie na Sorbonně, pobyt v Oxfordu, nakonec zůstal v Bruggách ¨styky s Erasmem Rotterdamským, Thomasem Morem Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Juan Luis Vives a sociální péče ¨napsal mnoho spisů, k sociální péči se vztahuje traktát De subventione pauperum (1525) – obecné principy dobročinnosti a podrobný program reformy městské sociální péče ¨přestože žil ve Flandrech, vycházel ze zkušeností španělských měst ¨péče o chudé přisouzena světským institucím – městům (zvláště dozor měst nad špitály a chudinskými fundacemi – určení komisaři by měli sepsat seznamy chudých a práceschopným žebrákům by měli najít zaměstnání, lehčí práci dle druhu nemoci zavést i ve špitálech a útulcích) ¨důraz na práci – „každý člověk by měl jíst chléb vydělaný vlastní prací a námahou“, zákaz žebrání (vyhýbá se však otázce žebravých řádů), omezení almužen ¨ Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Jan z Boha (1495 – 1550) ¨Joao Cidade Duarte v Portugalsku, nejdříve se pracoval v zemědělství, poté se dvakrát zúčastnil vojenských tažení, pobýval v Africe, pak se vrátil do Španělska, údajný duchovní obrat po vyslechnutí kázání sv. Jana z Ávily ¨1537 pronajmul byt, kde zřídil nemocnici pro chudé, všechny prostředky pro její chod musel získat z darů,1544 zakupuje město Granada pro účely nemocnice větší dům, 1548 zřízení nemocnice v Toledu ¨rozdělení nemocných podle onemocnění a potřeb, akceptace práva nemocných na soukromí (vlastní lůžko) Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Karel Boromejský (1538-1584) ¨narodil se ve šlechtické rodině, studium práva a filozofie, spřízněn s papežem Piem IV. – rychlý kariérní vzestup, kardinál, od r. 1565 arcibiskup v Miláně ¨ve své diecézi dbal o zavedení pravidel tridentského koncilu, charitativní péči považoval za jednu z nejdůležitějších povinností biskupa ¨stanovil zásady o vedení špitálů, jak se mají faráři starat o chudé, jak se mají vytvářet jejich seznamy, jak se mají konat sbírky na chudé apod. ¨zakládal a udržoval sirotčince, nemocnice, chudobince, starobince, školy pro chudé atd. Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Karel Boromejský a pomoc nemocným ¨pomoc za velkého moru v Miláně 1576-78, stanovil přísná pravidla jak pro nemocné, tak pro kněží, kteří poskytovali pomoc a svátosti Karel Škréta: sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem (1647) Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Cristóbal Pérez de Herrera (1558–1620) ¨dvorní lékař Filipa II., vysoký královský úředník ¨patřil mezi představitele arbitrismu (španělský ekonomický směr 17. st.) ¨založil Milosrdné bratrstvo v Madridu (1594) ¨zřídil chudobinec v Madridu (1596), který se stal vzorem pro ostatní španělská města Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Herrerův spis Amparo de pobres (1598) ¨dobročinné aktivity mají být organizovány ve farnosti, prvořadá role Milosrdných bratrstev – místně kontrolovaná chudinská péče přináší lepší přehled o skutečné situaci ¨přenesení sociální péče z municipální na celostátní úroveň, kontrola a soupis žebráků ve všech městech, rozlišení skutečných a falešných chudých – tzv. legalizovaní chudí (označeni obrázkem p. Marie s městským znakem) – regulace žebrání ¨rozlišení špitálů a chudobinců (oddělení chudých a nemocných) Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Herrerův spis Amparo de pobres (1598) ¨klade důraz na práci, poskytování výchovy žebrajícím dětem, izolace v domech práce, snaha transformovat žebráky na námezdní síly ¨doporučení nahradit vězení spíše galejemi ¨péče o sirotky, zajištění jejich uplatnění – nejnadanější chlapci měli být dokonce posláni na studia ¨ovlivněn merkantilismem (specifická španělská varianta - arbitrismus), snaha neřešit jen chudinskou péči, ale komplexní řešení - ekonomický přínos pro zemi (zaměstnávání chudých zvláště v odvětvích , kde bylo Španělsko závislé na dovozu) Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Nové mnišské řády věnující se péči o nemocné ¨1572 – následovníci Jana z Boha založili v Granadě bratrstvo Milosrdných bratří věnujících se nemocniční péči, které se o deset let později stalo řeholí ¨1584 - Kamil de Lellis zakládá řád kamiliánů ¨1594 - Milosrdné bratrstvo v Madridu založené C. P. Herrerou ¨sv. Vincenc de Paul zakládá kongregaci Lazaristů (1625) a společnost Dcery křesťanské lásky (1633) pro domácí péči o nemocné ¨1679 - v Nancy kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (boromejky) Sv. Jan z Boha zahraňuje nemocného z hořící nemocnice Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Jan Nepomuk Buquoy (1741-1803) ¨hrabě na panstvích Nové Hrady a Rožmberk, pod vlivem osvícenství uskutečnil na svém panství řadu reforem ¨důraz na vzdělání a péči o chudé, zakládání ústavů pro chudé a nemocné, škol ¨za hladu v letech 1770-1771 otevřel své sýpky, poskytl půjčky za velkorysých splátek ¨dal k dispozici dominikální půdu k osídlení (založení 330 sídelních jednotek na Šumavě) Mezi reformací a osvícenstvím: nové přístupy a formy sociální péče a pomoci ¨Jan Nepomuk Buquoy a reformy ¨reforma školství (spolupráce s F. Kindermannem, který se později zapojil do celostátní školské reformy), vzdělání považoval za prevenci chudinské péče, zaměření na praktické předměty, možné zdroje výdělku ¨1780 zřízení Armeninstitutu – chudinského ústavu (nejprve na svém panství, po tomto vzoru později zřízeny podobné instituce v Z části habs. monarchie) ¤registrace chudých, jejich klasifikace podle potřebnosti – dle toho byla vyplácena podpora ¤poskytování existenčního minima ¤centralizace prostředků ¨1783 – stal se poradcem císaře Josefa II. pro sociální reformy, posléze prezidentem vrchní správy nadace pro Vídeň a Dolní Rakousko